Lucas 7
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs VC
1 Když dokončil všechna svá slova k lidu, vešel do Kafarnaum.
1 Tendo Jesus concluído todos os seus discursos ao povo que o escutava, entrou em Cafarnaum.
2 Otrok nějakého setníka, který byl setníkovi vzácný, byl na smrt nemocen.
2 Havia lá um centurião que tinha um servo a quem muito estimava e que estava à morte.
3 Když setník uslyšel o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší a žádal ho, aby přišel a zachránil jeho otroka.
3 Tendo ouvido falar de Jesus, enviou-lhe alguns anciãos dos judeus, rogando-lhe que o viesse curar.
4 Ti přišli k Ježíšovi a naléhavě ho prosili: „Je hoden, abys mu to prokázal;
4 Aproximando-se eles de Jesus, rogavam-lhe encarecidamente: Ele bem merece que lhe faças este favor,
5 neboť miluje náš národ, i synagogu nám sám vystavěl.“
5 pois é amigo da nossa nação e foi ele mesmo quem nos edificou uma sinagoga.
6 Ježíš šel s nimi. Když již byl nedaleko od jeho domu, poslal k němu setník své přátele, aby mu řekli: „Pane, neobtěžuj se; vždyť nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu.
6 Jesus então foi com eles. E já não estava longe da casa, quando o centurião lhe mandou dizer por amigos seus: Senhor, não te incomodes tanto assim, porque não sou digno de que entres em minha casa;
7 Proto jsem se ani nepokládal za hodna k tobě přijít. Ale řekni slovo, a můj sluhabude uzdraven.
7 por isso nem me achei digno de chegar-me a ti, mas dize somente uma palavra e o meu servo será curado.
8 Vždyť i já jsem člověk podřízený autoritě a mám pod sebou vojáky; řeknu–li některému: Jdi, pak jde; jinému: Přijď, pak přijde; a svému otroku: Udělej to, pak to udělá.“
8 Pois também eu, simples subalterno, tenho soldados às minhas ordens; e digo a um: Vai ali! E ele vai; e a outro: Vem cá! E ele vem; e ao meu servo: Faze isto! E ele o faz.
9 Když to Ježíš uslyšel, užasl nad ním, obrátil se k zástupu, který ho doprovázel, a řekl: „Pravím vám, ani v Izraeli jsem nenalezl tak velkou víru.“
9 Ouvindo estas palavras, Jesus ficou admirado. E, voltando-se para o povo que o ia seguindo, disse: Em verdade vos digo: nem mesmo em Israel encontrei tamanha fé.
10 Když se ti, kteří byli posláni, vrátili do domu, nalezli toho [nemocného] otroka zdravého.
10 Voltando para a casa do centurião os que haviam sido enviados, encontraram o servo curado.
11 A stalo se, že ⌈hned nato⌉ šel do města zvaného Naim. A šli s ním [mnozí] jeho učedníci a veliký zástup.
11 No dia seguinte dirigiu-se Jesus a uma cidade chamada Naim. Iam com ele diversos discípulos e muito povo.
12 Když se přiblížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého, jediného syna jeho matky, a ta byla vdova; byl s ní velký zástup z města.
12 Ao chegar perto da porta da cidade, eis que levavam um defunto a ser sepultado, filho único de uma viúva; acompanhava-a muita gente da cidade.
13 Když ji Pán uviděl, byl nad ní hluboce pohnut a řekl jí: „Neplač!“
13 Vendo-a o Senhor, movido de compaixão para com ela, disse-lhe: Não chores!
14 Pak přistoupil a dotkl se már. Ti, kteří je nesli, se zastavili. Řekl: „Chlapče, pravím ti, probuď se!“
14 E aproximando-se, tocou no esquife, e os que o levavam pararam. Disse Jesus: Moço, eu te ordeno, levanta-te.
15 Mrtvý se posadil a začal mluvit; a Ježíš ho dal jeho matce.
15 Sentou-se o que estivera morto e começou a falar, e Jesus entregou-o à sua mãe.
16 Všech se zmocnil strach, oslavovali Boha a říkali: „Veliký prorok povstal mezi námi“ a „Bůh navštívil svůj lid.“
16 Apoderou-se de todos o temor, e glorificavam a Deus, dizendo: Um grande profeta surgiu entre nós: Deus voltou os olhos para o seu povo.
17 A toto slovo o něm se rozšířilo po celém Judsku a po všem okolí.
17 A notícia deste fato correu por toda a Judéia e por toda a circunvizinhança.
18 O tom všem podali Janovi jeho učedníci zprávu. Jan si zavolal dva ze svých učedníků
18 Os discípulos de João referiram-lhe todas estas coisas.
19 a poslal je k Ježíšovi se slovy: „Ty jsi ⌈Ten, který má přijít, nebo máme očekávat⌉ jiného?“
19 E João chamou dois dos seus discípulos e enviou-os a Jesus, perguntando: És tu o que há de vir ou devemos esperar por outro?
20 Ti muži k němu přišli a řekli: „Jan Křtitel nás k tobě poslal se slovy: Ty jsi Ten, který má přijít, nebo máme očekávat jiného?“
20 Chegando estes homens a ele, disseram: João Batista enviou-nos a ti, perguntando: És tu o que há de vir ou devemos esperar por outro?
21 V tu hodinu uzdravil mnoho lidí z nemocí, z trápení a od zlých duchů a mnohým slepým daroval zrak.
21 Ora, naquele momento Jesus havia curado muitas pessoas de enfermidades, de doenças e de espíritos malignos, e dado a vista a muitos cegos.
22 A jim odpověděl: „Jděte, podejte zprávu Janovi, co jste uviděli a uslyšeli: Slepí opět vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
22 Respondeu-lhes ele: Ide anunciar a João o que tendes visto e ouvido: os cegos vêem, os coxos andam, os leprosos ficam limpos, os surdos ouvem, os mortos ressuscitam, aos pobres é anunciado o Evangelho;
23 A blahoslavený je ten, kdo by se nade mnou nepohoršil.“
23 e bem-aventurado é aquele para quem eu não for ocasião de queda!
24 Když Janovi poslové odešli, začal Ježíš říkat zástupům o Janovi: „Co jste vyšli spatřit do pustiny? Třtinu zmítanou větrem?
24 Depois que se retiraram os mensageiros de João, ele começou a falar de João ao povo: Que fostes ver no deserto? Um caniço agitado pelo vento?
25 Nebo co jste vyšli uvidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Hle, ti, ⌈kdo nosí nádherné šaty⌉ a žijí v přepychu, jsou v královských palácích.
25 Mas que fostes ver? Um homem vestido de roupas finas? Mas os que vestem roupas preciosas e vivem no luxo estão nos palácios dos reis.
26 Nebo co jste vyšli uvidět? Proroka? Ano, pravím vám, a více než proroka.
26 Mas, enfim, que fostes ver? Um profeta? Sim, digo-vos, e mais do que profeta.
27 To je ten, o němž je napsáno: Hle, posílám svého posla před tvou tváří, který upraví tvou cestu před tebou.
27 Este é aquele de quem está escrito: Eis que envio o meu mensageiro ante a tua face; ele preparará o teu caminho diante de ti {Ml 3,1}.
28 [Amen,] pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší [prorok] než Jan [Křtitel]; avšak ten nejmenší v Božím království je větší než on.
28 Pois vos digo: entre os nascidos de mulher não há maior que João. Entretanto, o menor no Reino de Deus é maior do que ele.
29 A všechen lid, který ho slyšel, i celníci uznali Boha za spravedlivého tím, že se dali pokřtít Janovým křtem.
29 Ouvindo-o todo o povo, e mesmo os publicanos, deram razão a Deus, fazendo-se batizar com o batismo de João.
30 Farizeové a zákoníci odmítli Boží radu pro sebe, když se nedali od něho pokřtít.“
30 Os fariseus, porém, e os doutores da lei, recusando o seu batismo, frustraram o desígnio de Deus a seu respeito.
31 „K čemu tedy přirovnám lidi tohoto pokolení? Komu jsou podobni?
31 A quem compararei os homens desta geração? Com quem se assemelham?
32 Jsou podobni dětem, které sedí na tržišti, volají na sebe a říkají: Pískali jsme vám, a netancovali jste; naříkali jsme, a neplakali jste.
32 São semelhantes a meninos que, sentados na praça, falam uns com os outros, dizendo: Tocamos a flauta e não dançastes; entoamos lamentações e não chorastes.
33 Neboť přišel Jan Křtitel, nejedl chléb ani nepil víno, a říkáte: Má démona.
33 Pois veio João Batista, que nem comia pão nem bebia vinho, e dizeis: Ele está possuído do demônio.
34 Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkáte: Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!
34 Veio o Filho do Homem, que come e bebe, e dizeis: Eis um comilão e beberrão, amigo dos publicanos e libertinos.
35 Ale moudrost je ospravedlněna všemi svými dětmi.“
35 Mas a sabedoria foi justificada por todos os seus filhos.
36 Jeden z farizeů ho prosil, aby s ním pojedl. I vstoupil do domu toho farizea a ⌈zaujal místo⌉ u stolu.
36 Um fariseu convidou Jesus a ir comer com ele. Jesus entrou na casa dele e pôs-se à mesa.
37 Hle, v tom městě byla žena, hříšnice. Jakmile se dozvěděla, že je Ježíš u stolu ve farizeově domě, přinesla alabastrovou nádobku vonného oleje.
37 Uma mulher pecadora da cidade, quando soube que estava à mesa em casa do fariseu, trouxe um vaso de alabastro cheio de perfume;
38 A s pláčem se postavila zezadu k jeho nohám, slzami začala smáčet jeho nohy a otírat je ⌈svými vlasy⌉, vroucně líbala jeho nohy a mazala je vonným olejem.
38 e, estando a seus pés, por detrás dele, começou a chorar. Pouco depois suas lágrimas banhavam os pés do Senhor e ela os enxugava com os cabelos, beijava-os e os ungia com o perfume.
39 Když to uviděl farizeus, který ho pozval, řekl si v mysli: „Kdyby tento byl prorok, věděl by, kdo a jaká je ta žena, která se ho dotýká, že je hříšná.“
39 Ao presenciar isto, o fariseu, que o tinha convidado, dizia consigo mesmo: Se este homem fosse profeta, bem saberia quem e qual é a mulher que o toca, pois é pecadora.
40 Ježíš mu na to řekl: „Šimone, musím ti něco říci.“ On řekl: „Učiteli, řekni.“
40 Então Jesus lhe disse: Simão, tenho uma coisa a dizer-te. Fala, Mestre, disse ele.
41 „Jakýsi věřitel měl dva dlužníky. Jeden mu dlužil pět set denárů, druhý padesát.
41 Um credor tinha dois devedores: um lhe devia quinhentos denários e o outro, cinqüenta.
42 Když mu neměli z čeho vrátit, odpustil oběma. Který z nich ho tedy bude více milovat?“
42 Não tendo eles com que pagar, perdoou a ambos a sua dívida. Qual deles o amará mais?
43 Šimon odpověděl: „Mám za to, že ten, kterému odpustil víc.“ On mu řekl: „Správně jsi usoudil.“
43 Simão respondeu: A meu ver, aquele a quem ele mais perdoou. Jesus replicou-lhe: Julgaste bem.
44 Pak se obrátil k ženě a říkal Šimonovi: „Vidíš tuto ženu? Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal; tato žena však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy.
44 E voltando-se para a mulher, disse a Simão: Vês esta mulher? Entrei em tua casa e não me deste água para lavar os pés; mas esta, com as suas lágrimas, regou-me os pés e enxugou-os com os seus cabelos.
45 Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala vroucně líbat mé nohy.
45 Não me deste o ósculo; mas esta, desde que entrou, não cessou de beijar-me os pés.
46 Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vonným olejem pomazala mé nohy.
46 Não me ungiste a cabeça com óleo; mas esta, com perfume, ungiu-me os pés.
47 Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou odpuštěny, protože mnoho milovala. Komu se málo odpouští, málo miluje.“
47 Por isso te digo: seus numerosos pecados lhe foram perdoados, porque ela tem demonstrado muito amor. Mas ao que pouco se perdoa, pouco ama.
48 Jí pak řekl: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“
48 E disse a ela: Perdoados te são os pecados.
49 A spolustolovníci si začali říkat: „Kdo to je, že dokonce hříchy odpouští?“
49 Os que estavam com ele à mesa começaram a dizer, então: Quem é este homem que até perdoa pecados?
50 Řekl té ženě: „Tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji.“
50 Mas Jesus, dirigindo-se à mulher, disse-lhe: Tua fé te salvou; vai em paz.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.