Lucas 7
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ACF
1 Když dokončil všechna svá slova k lidu, vešel do Kafarnaum.
1 E, depois de concluir todos estes discursos perante o povo, entrou em Cafarnaum.
2 Otrok nějakého setníka, který byl setníkovi vzácný, byl na smrt nemocen.
2 E o servo de um certo centurião, a quem muito estimava, estava doente, e moribundo.
3 Když setník uslyšel o Ježíšovi, poslal k němu židovské starší a žádal ho, aby přišel a zachránil jeho otroka.
3 E, quando ouviu falar de Jesus, enviou-lhe uns anciãos dos judeus, rogando-lhe que viesse curar o seu servo.
4 Ti přišli k Ježíšovi a naléhavě ho prosili: „Je hoden, abys mu to prokázal;
4 E, chegando eles junto de Jesus, rogaram-lhe muito, dizendo: É digno de que lhe concedas isto,
5 neboť miluje náš národ, i synagogu nám sám vystavěl.“
5 Porque ama a nossa nação, e ele mesmo nos edificou a sinagoga.
6 Ježíš šel s nimi. Když již byl nedaleko od jeho domu, poslal k němu setník své přátele, aby mu řekli: „Pane, neobtěžuj se; vždyť nejsem hoden, abys vešel pod mou střechu.
6 E foi Jesus com eles; mas, quando já estava perto da casa, enviou-lhe o centurião uns amigos, dizendo-lhe: Senhor, não te incomodes, porque não sou digno de que entres debaixo do meu telhado.
7 Proto jsem se ani nepokládal za hodna k tobě přijít. Ale řekni slovo, a můj sluhabude uzdraven.
7 E por isso nem ainda me julguei digno de ir ter contigo; dize, porém, uma palavra, e o meu criado sarará.
8 Vždyť i já jsem člověk podřízený autoritě a mám pod sebou vojáky; řeknu–li některému: Jdi, pak jde; jinému: Přijď, pak přijde; a svému otroku: Udělej to, pak to udělá.“
8 Porque também eu sou homem sujeito à autoridade, e tenho soldados sob o meu poder, e digo a este: Vai, e ele vai; e a outro: Vem, e ele vem; e ao meu servo: Faze isto, e ele o faz.
9 Když to Ježíš uslyšel, užasl nad ním, obrátil se k zástupu, který ho doprovázel, a řekl: „Pravím vám, ani v Izraeli jsem nenalezl tak velkou víru.“
9 E, ouvindo isto Jesus, maravilhou-se dele, e voltando-se, disse à multidão que o seguia: Digo-vos que nem ainda em Israel tenho achado tanta fé.
10 Když se ti, kteří byli posláni, vrátili do domu, nalezli toho [nemocného] otroka zdravého.
10 E, voltando para casa os que foram enviados, acharam são o servo enfermo.
11 A stalo se, že ⌈hned nato⌉ šel do města zvaného Naim. A šli s ním [mnozí] jeho učedníci a veliký zástup.
11 E aconteceu que, no dia seguinte, ele foi à cidade chamada Naim, e com ele iam muitos dos seus discípulos, e uma grande multidão;
12 Když se přiblížil k městské bráně, hle, vynášeli mrtvého, jediného syna jeho matky, a ta byla vdova; byl s ní velký zástup z města.
12 E, quando chegou perto da porta da cidade, eis que levavam um defunto, filho único de sua mãe, que era viúva; e com ela ia uma grande multidão da cidade.
13 Když ji Pán uviděl, byl nad ní hluboce pohnut a řekl jí: „Neplač!“
13 E, vendo-a, o Senhor moveu-se de íntima compaixão por ela, e disse-lhe: Não chores.
14 Pak přistoupil a dotkl se már. Ti, kteří je nesli, se zastavili. Řekl: „Chlapče, pravím ti, probuď se!“
14 E, chegando-se, tocou o esquife (e os que o levavam pararam), e disse: Jovem, a ti te digo: Levanta-te. E o que fora defunto assentou-se, e começou a falar.
15 Mrtvý se posadil a začal mluvit; a Ježíš ho dal jeho matce.
15 E entregou-o à sua mãe.
16 Všech se zmocnil strach, oslavovali Boha a říkali: „Veliký prorok povstal mezi námi“ a „Bůh navštívil svůj lid.“
16 E de todos se apoderou o temor, e glorificavam a Deus, dizendo: Um grande profeta se levantou entre nós, e Deus visitou o seu povo.
17 A toto slovo o něm se rozšířilo po celém Judsku a po všem okolí.
17 E correu dele esta fama por toda a Judéia e por toda a terra circunvizinha.
18 O tom všem podali Janovi jeho učedníci zprávu. Jan si zavolal dva ze svých učedníků
18 E os discípulos de João anunciaram-lhe todas estas coisas.
19 a poslal je k Ježíšovi se slovy: „Ty jsi ⌈Ten, který má přijít, nebo máme očekávat⌉ jiného?“
19 E João, chamando dois dos seusdiscípulos, enviou-os a Jesus, dizendo: És tu aquele que havia de vir, ou esperamos outro?
20 Ti muži k němu přišli a řekli: „Jan Křtitel nás k tobě poslal se slovy: Ty jsi Ten, který má přijít, nebo máme očekávat jiného?“
20 E, quando aqueles homens chegaram junto dele, disseram: João o Batista enviou-nos a perguntar-te: És tu aquele que havia de vir, ou esperamos outro?
21 V tu hodinu uzdravil mnoho lidí z nemocí, z trápení a od zlých duchů a mnohým slepým daroval zrak.
21 E, na mesma hora, curou muitos de enfermidades, e males, e espíritos maus, e deu vista a muitos cegos.
22 A jim odpověděl: „Jděte, podejte zprávu Janovi, co jste uviděli a uslyšeli: Slepí opět vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium.
22 Respondendo, então, Jesus, disse-lhes: Ide, e anunciai a João o que tendes visto e ouvido: que os cegos vêem, os coxos andam, os leprosos são purificados, os surdos ouvem, os mortos ressuscitam e aos pobres anuncia-se o evangelho.
23 A blahoslavený je ten, kdo by se nade mnou nepohoršil.“
23 E bem-aventurado é aquele que em mim se não escandalizar.
24 Když Janovi poslové odešli, začal Ježíš říkat zástupům o Janovi: „Co jste vyšli spatřit do pustiny? Třtinu zmítanou větrem?
24 E, tendo-se retirado os mensageiros de João, começou a dizer à multidão acerca de João: Que saístes a ver no deserto? uma cana abalada pelo vento?
25 Nebo co jste vyšli uvidět? Člověka oblečeného do jemných šatů? Hle, ti, ⌈kdo nosí nádherné šaty⌉ a žijí v přepychu, jsou v královských palácích.
25 Mas que saístes a ver? um homem trajado de vestes delicadas? Eis que os que andam com preciosas vestiduras, e em delícias, estão nos paços reais.
26 Nebo co jste vyšli uvidět? Proroka? Ano, pravím vám, a více než proroka.
26 Mas que saístes a ver? um profeta? Sim, vos digo, e muito mais do que profeta.
27 To je ten, o němž je napsáno: Hle, posílám svého posla před tvou tváří, který upraví tvou cestu před tebou.
27 Este é aquele de quem está escrito: Eis que envio o meu anjo diante da tua face, O qual preparará diante de ti o teu caminho.
28 [Amen,] pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nikdo není větší [prorok] než Jan [Křtitel]; avšak ten nejmenší v Božím království je větší než on.
28 E eu vos digo que, entre os nascidos de mulheres, não há maior profeta do que João o Batista; mas o menor no reino de Deus é maior do que ele.
29 A všechen lid, který ho slyšel, i celníci uznali Boha za spravedlivého tím, že se dali pokřtít Janovým křtem.
29 E todo o povo que o ouviu e os publicanos, tendo sido batizados com o batismo de João, justificaram a Deus.
30 Farizeové a zákoníci odmítli Boží radu pro sebe, když se nedali od něho pokřtít.“
30 Mas os fariseus e os doutores da lei rejeitaram o conselho de Deus contra si mesmos, não tendo sido batizados por ele.
31 „K čemu tedy přirovnám lidi tohoto pokolení? Komu jsou podobni?
31 E disse o Senhor: A quem, pois, compararei os homens desta geração, e a quem são semelhantes?
32 Jsou podobni dětem, které sedí na tržišti, volají na sebe a říkají: Pískali jsme vám, a netancovali jste; naříkali jsme, a neplakali jste.
32 São semelhantes aos meninos que, assentados nas praças, clamam uns aos outros, e dizem: Tocamo-vos flauta, e não dançastes; cantamo-vos lamentações, e não chorastes.
33 Neboť přišel Jan Křtitel, nejedl chléb ani nepil víno, a říkáte: Má démona.
33 Porque veio João o Batista, que não comia pão nem bebia vinho, e dizeis: Tem demônio;
34 Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkáte: Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!
34 Veio o Filho do homem, que come e bebe, e dizeis: Eis aí um homem comilão e bebedor de vinho, amigo dos publicanos e pecadores.
35 Ale moudrost je ospravedlněna všemi svými dětmi.“
35 Mas a sabedoria é justificada por todos os seus filhos.
36 Jeden z farizeů ho prosil, aby s ním pojedl. I vstoupil do domu toho farizea a ⌈zaujal místo⌉ u stolu.
36 E rogou-lhe um dos fariseus que comesse com ele; e, entrando em casa do fariseu, assentou-se à mesa.
37 Hle, v tom městě byla žena, hříšnice. Jakmile se dozvěděla, že je Ježíš u stolu ve farizeově domě, přinesla alabastrovou nádobku vonného oleje.
37 E eis que uma mulher da cidade, uma pecadora, sabendo que ele estava à mesa em casa do fariseu, levou um vaso de alabastro com ungüento;
38 A s pláčem se postavila zezadu k jeho nohám, slzami začala smáčet jeho nohy a otírat je ⌈svými vlasy⌉, vroucně líbala jeho nohy a mazala je vonným olejem.
38 E, estando por detrás, aos seus pés, chorando, começou a regar-lhe os pés com lágrimas, e enxugava-lhos com os cabelos da sua cabeça; e beijava-lhe os pés, e ungia-lhos com o ungüento.
39 Když to uviděl farizeus, který ho pozval, řekl si v mysli: „Kdyby tento byl prorok, věděl by, kdo a jaká je ta žena, která se ho dotýká, že je hříšná.“
39 Quando isto viu o fariseu que o tinha convidado, falava consigo, dizendo: Se este fora profeta, bem saberia quem e qual é a mulher que lhe tocou, pois é uma pecadora.
40 Ježíš mu na to řekl: „Šimone, musím ti něco říci.“ On řekl: „Učiteli, řekni.“
40 E respondendo, Jesus disse-lhe: Simão, uma coisa tenho a dizer-te. E ele disse: Dize-a, Mestre.
41 „Jakýsi věřitel měl dva dlužníky. Jeden mu dlužil pět set denárů, druhý padesát.
41 Um certo credor tinha dois devedores: um devia-lhe quinhentos dinheiros, e outro cinqüenta.
42 Když mu neměli z čeho vrátit, odpustil oběma. Který z nich ho tedy bude více milovat?“
42 E, não tendo eles com que pagar, perdoou-lhes a ambos. Dize, pois, qual deles o amará mais?
43 Šimon odpověděl: „Mám za to, že ten, kterému odpustil víc.“ On mu řekl: „Správně jsi usoudil.“
43 E Simão, respondendo, disse: Tenho para mim que é aquele a quem mais perdoou. E ele lhe disse: Julgaste bem.
44 Pak se obrátil k ženě a říkal Šimonovi: „Vidíš tuto ženu? Vešel jsem do tvého domu, ale vodu na nohy jsi mi nepodal; tato žena však skropila mé nohy slzami a otřela je svými vlasy.
44 E, voltando-se para a mulher, disse a Simão: Vês tu esta mulher? Entrei em tua casa, e não me deste água para os pés; mas esta regou-me os pés com lágrimas, e os enxugou com os cabelos de sua cabeça.
45 Nepolíbil jsi mne, ale ona od té chvíle, co jsem vešel, nepřestala vroucně líbat mé nohy.
45 Não me deste ósculo, mas esta, desde que entrou, não tem cessado de me beijar os pés.
46 Nepomazal jsi mou hlavu olejem, ona však vonným olejem pomazala mé nohy.
46 Não me ungiste a cabeça com óleo, mas esta ungiu-me os pés com ungüento.
47 Proto ti pravím: Její mnohé hříchy jsou odpuštěny, protože mnoho milovala. Komu se málo odpouští, málo miluje.“
47 Por isso te digo que os seus muitos pecados lhe são perdoados, porque muito amou; mas aquele a quem pouco é perdoado pouco ama.
48 Jí pak řekl: „Jsou ti odpuštěny hříchy.“
48 E disse-lhe a ela: Os teus pecados te são perdoados.
49 A spolustolovníci si začali říkat: „Kdo to je, že dokonce hříchy odpouští?“
49 E os que estavam à mesa começaram a dizer entre si: Quem é este, que até perdoa pecados?
50 Řekl té ženě: „Tvá víra tě zachránila. Jdi v pokoji.“
50 E disse à mulher: A tua fé te salvou; vai-te em paz.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.