João 5
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARA
1 Potom byl židovský svátek a Ježíš vystoupil do Jeruzaléma.
1 Passadas estas coisas, havia uma festa dos judeus, e Jesus subiu para Jerusalém.
2 V Jeruzalémě je u Ovčí brány rybník, hebrejsky zvaný Bethesda, který má pět sloupořadí.
2 Ora, existe ali, junto à Porta das Ovelhas, um tanque, chamado em hebraico Betesda, o qual tem cinco pavilhões.
3 V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnutých, [kteří čekali na pohyb vody.
3 Nestes, jazia uma multidão de enfermos, cegos, coxos, paralíticos
4 Neboť Pánův anděl občas sestupoval do rybníka a vířil vodu. Kdo po zvíření vody první vstoupil do rybníka, býval uzdraven, ať trpěl kteroukoli nemocí].
4 [esperando que se movesse a água. Porquanto um anjo descia em certo tempo, agitando-a; e o primeiro que entrava no tanque, uma vez agitada a água, sarava de qualquer doença que tivesse].
5 Byl tam jeden člověk, nemocný již třicet osm let.
5 Estava ali um homem enfermo havia trinta e oito anos.
6 Když ho Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouhou dobu nemocen, řekl mu: „Chceš ⌈být uzdraven⌉?“
6 Jesus, vendo-o deitado e sabendo que estava assim há muito tempo, perguntou-lhe: Queres ser curado?
7 Nemocný mu odpověděl: „Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se voda rozvíří. Zatímco já teprve přicházím, jiný tam sestupuje přede mnou.“
7 Respondeu-lhe o enfermo: Senhor, não tenho ninguém que me ponha no tanque, quando a água é agitada; pois, enquanto eu vou, desce outro antes de mim.
8 Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lehátko a choď.“
8 Então, lhe disse Jesus: Levanta-te, toma o teu leito e anda.
9 A hned byl ten člověk uzdraven, vzal své lehátko a chodil. Ten den však byla sobota.
9 Imediatamente, o homem se viu curado e, tomando o leito, pôs-se a andar. E aquele dia era sábado.
10 Židé tomu uzdravenému říkali: „Je sobota; není dovoleno, abys nosil [své] lehátko.“
10 Por isso, disseram os judeus ao que fora curado: Hoje é sábado, e não te é lícito carregar o leito.
11 On jim však odpověděl: „Ten, který mě uzdravil, mi řekl: Vezmi své lehátko a choď.“
11 Ao que ele lhes respondeu: O mesmo que me curou me disse: Toma o teu leito e anda.
12 Otázali se ho: „Kdo je ten člověk, který ti řekl: Vezmi [své lehátko] a choď?“
12 Perguntaram-lhe eles: Quem é o homem que te disse: Toma o teu leito e anda?
13 Uzdravený však nevěděl, kdo to je, neboť Ježíš se ztratil v zástupu, který na tom místě byl.
13 Mas o que fora curado não sabia quem era; porque Jesus se havia retirado, por haver muita gente naquele lugar.
14 Potom ho Ježíš nalezl v chrámě a řekl mu: „Hle, jsi uzdraven. Už nehřeš, aby se ti nepřihodilo něco horšího.“
14 Mais tarde, Jesus o encontrou no templo e lhe disse: Olha que já estás curado; não peques mais, para que não te suceda coisa pior.
15 Ten člověk odešel a oznámil Židům, že tím, kdo ho uzdravil, je Ježíš.
15 O homem retirou-se e disse aos judeus que fora Jesus quem o havia curado.
16 Proto Židé Ježíše pronásledovali [a usilovali ho zabít], že tyto věci činil v sobotu.
16 E os judeus perseguiam Jesus, porque fazia estas coisas no sábado.
17 Ježíš jim však odpověděl: „Můj Otec až dosud pracuje, i já pracuji.“
17 Mas ele lhes disse: Meu Pai trabalha até agora, e eu trabalho também.
18 Proto ho Židé ještě více usilovali zabít, že nejen rušil sobotu, ale také Boha nazýval svým vlastním otcem, a činil se tak rovným Bohu.
18 Por isso, pois, os judeus ainda mais procuravam matá-lo, porque não somente violava o sábado, mas também dizia que Deus era seu próprio Pai, fazendo-se igual a Deus.
19 Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí on, to činí stejně i Syn.
19 Então, lhes falou Jesus: Em verdade, em verdade vos digo que o Filho nada pode fazer de si mesmo, senão somente aquilo que vir fazer o Pai; porque tudo o que este fizer, o Filho também semelhantemente o faz.
20 Neboť Otec miluje Syna a ukazuje mu všechno, co sám činí. A ještě větší skutky než tyto mu ukáže, abyste vy žasli.
20 Porque o Pai ama ao Filho, e lhe mostra tudo o que faz, e maiores obras do que estas lhe mostrará, para que vos maravilheis.
21 Jako totiž Otec křísí mrtvé a obživuje, tak také Syn obživuje ty, které chce.
21 Pois assim como o Pai ressuscita e vivifica os mortos, assim também o Filho vivifica aqueles a quem quer.
22 Vždyť Otec ani nikoho nesoudí, ale všechen soud svěřil Synu,
22 E o Pai a ninguém julga, mas ao Filho confiou todo julgamento,
23 aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí Otce, který ho poslal.
23 a fim de que todos honrem o Filho do modo por que honram o Pai. Quem não honra o Filho não honra o Pai que o enviou.
24 Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života.
24 Em verdade, em verdade vos digo: quem ouve a minha palavra e crê naquele que me enviou tem a vida eterna, não entra em juízo, mas passou da morte para a vida.
25 Amen, amen, pravím vám, že přichází hodina, a nyní je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a ti, kdo uslyší, budou žít.
25 Em verdade, em verdade vos digo que vem a hora e já chegou, em que os mortos ouvirão a voz do Filho de Deus; e os que a ouvirem viverão.
26 Neboť jako Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život sám v sobě.
26 Porque assim como o Pai tem vida em si mesmo, também concedeu ao Filho ter vida em si mesmo.
27 A dal mu pravomoc konat soud, protože je Syn člověka.
27 E lhe deu autoridade para julgar, porque é o Filho do Homem.
28 Nedivte se tomu; vždyť přichází hodina, v níž všichni, kteří jsou v hrobech, uslyší jeho hlas
28 Não vos maravilheis disto, porque vem a hora em que todos os que se acham nos túmulos ouvirão a sua voz e sairão:
29 a vyjdou. Ti, kdo činili dobře, ⌈budou vzkříšeni k životu⌉, a ti, kdo jednali zle, ⌈budou vzkříšeni k soudu⌉.“
29 os que tiverem feito o bem, para a ressurreição da vida; e os que tiverem praticado o mal, para a ressurreição do juízo.
30 „Já sám od sebe nemohu dělat nic. Jak slyším, tak soudím, a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli toho, kdo mne poslal.“
30 Eu nada posso fazer de mim mesmo; na forma por que ouço, julgo. O meu juízo é justo, porque não procuro a minha própria vontade, e sim a daquele que me enviou.
31 „Svědčím–li já sám o sobě, není mé svědectví pravé.
31 Se eu testifico a respeito de mim mesmo, o meu testemunho não é verdadeiro.
32 Je jiný, kdo o mně svědčí, a vím, že svědectví, které o mně vydává, je pravdivé.
32 Outro é o que testifica a meu respeito, e sei que é verdadeiro o testemunho que ele dá de mim.
33 Vy jste poslali k Janovi a on vydal svědectví Pravdě.
33 Mandastes mensageiros a João, e ele deu testemunho da verdade.
34 Já sice nepřijímám svědectví od člověka, ale toto říkám, abyste byli zachráněni.
34 Eu, porém, não aceito humano testemunho; digo-vos, entretanto, estas coisas para que sejais salvos.
35 On byl lampou hořící a zářící, a vám se zachtělo zaradovat se na chvíli v jeho světle.
35 Ele era a lâmpada que ardia e alumiava, e vós quisestes, por algum tempo, alegrar-vos com a sua luz.
36 Já však mám větší svědectví než Janovo: skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které činím, o mně svědčí, že mne poslal Otec.
36 Mas eu tenho maior testemunho do que o de João; porque as obras que o Pai me confiou para que eu as realizasse, essas que eu faço testemunham a meu respeito de que o Pai me enviou.
37 A sám Otec, který mne poslal, vydal o mně svědectví. Vy jste nikdy neslyšeli jeho hlas ani jste neviděli jeho podobu
37 O Pai, que me enviou, esse mesmo é que tem dado testemunho de mim. Jamais tendes ouvido a sua voz, nem visto a sua forma.
38 a jeho slovo ve vás nezůstává, protože nevěříte tomu, koho on poslal.
38 Também não tendes a sua palavra permanente em vós, porque não credes naquele a quem ele enviou.
39 Zkoumáte Písma, protože se domníváte, že v nich máte věčný život, a právě ona svědčí o mně.
39 Examinais as Escrituras, porque julgais ter nelas a vida eterna, e são elas mesmas que testificam de mim.
40 Ale nechcete přijít ke mně, abyste měli život.“
40 Contudo, não quereis vir a mim para terdes vida.
41 „Slávu od lidí nepřijímám.
41 Eu não aceito glória que vem dos homens;
42 Ale vím o vás, že v sobě nemáte lásku ⌈k Bohu⌉.
42 sei, entretanto, que não tendes em vós o amor de Deus.
43 Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mě. Kdyby přišel někdo jiný ve svém vlastním jménu, toho přijmete.
43 Eu vim em nome de meu Pai, e não me recebeis; se outro vier em seu próprio nome, certamente, o recebereis.
44 Jak vy můžete uvěřit, když přijímáte slávu jedni od druhých, ale slávu, která je od jediného Boha, nehledáte?
44 Como podeis crer, vós os que aceitais glória uns dos outros e, contudo, não procurais a glória que vem do Deus único?
45 Nemyslete si, že já vás budu obviňovat u Otce; vaším žalobcem je Mojžíš, v něhož doufáte.
45 Não penseis que eu vos acusarei perante o Pai; quem vos acusa é Moisés, em quem tendes firmado a vossa confiança.
46 Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi, věřili byste mně, protože on psal o mně.
46 Porque, se, de fato, crêsseis em Moisés, também creríeis em mim; porquanto ele escreveu a meu respeito.
47 Nevěříte–li jeho zápisům, jak uvěříte mým výrokům?“
47 Se, porém, não credes nos seus escritos, como crereis nas minhas palavras?
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.