João 4
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs BKJ
1 Když se Pán dověděl, že farizeové uslyšeli, že on získává a křtí více učedníků než Jan
1 Portanto, quando o Senhor soube que os fariseus tinham ouvido que Jesus fazia e batizava mais discípulos do que João,
2 -- ačkoli Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci --
2 (embora o próprio Jesus não tenha batizado, mas os seus discípulos),
3 opustil Judsko a odešel [opět] do Galileje.
3 ele deixou a Judeia, e partiu novamente para a Galileia.
4 Musel však projít Samařskem.
4 E era-lhe necessário passar por Samaria.
5 Přišel tedy do samařského města zvaného Sychar, blízko pozemku, který dal Jákob svému synu Josefovi.
5 Então ele chega a uma cidade de Samaria, que é chamada Sicar, perto das terras que Jacó deu a seu filho José.
6 Tam byl Jákobův pramen. Ježíš, unaven cestou, ⌈se posadil⌉ u toho pramene. Bylo kolem poledne.
6 Ora, o poço de Jacó estava ali. Jesus, pois, cansado da sua viagem, assentou-se assim junto do poço, e era cerca da hora sexta.
7 Tu přišla samařská žena, aby načerpala vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“
7 Então veio uma mulher de Samaria para tirar água. Disse-lhe Jesus: Dá-me de beber.
8 Jeho učedníci totiž odešli do města, aby nakoupili jídlo.
8 (Pois seus discípulos tinham ido à cidade para comprar alimento).
9 Samařská žena mu řekla: „Jak to, že ty, ač jsi Žid, žádáš mne, samařskou ženu, abych ti dala napít?“ Židé totiž se Samařany ⌈nic společného neužívají⌉.
9 Então, disse-lhe a mulher samaritana: Como é que tu, sendo um judeu, pedes de beber a mim, que sou mulher de Samaria? Porque os judeus não se relacionam com os samaritanos.
10 Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar a věděla, kdo je ten, který ti říká: Dej mi napít, požádala bys ty jeho a on by ti dal živou vodu.“
10 Jesus respondeu e disse-lhe: Se tu conheceras o dom de Deus, e quem é o que te diz: Dá-me de beber, tu lhe pedirias, e ele te daria água viva.
11 [Žena] mu řekla: „Pane, nemáš ani vědro a studna je hluboká; odkud tedy máš tu živou vodu?
11 Disse-lhe a mulher: Senhor, tu não tens com que a tirar, e o poço é fundo; onde, pois, tens a água viva?
12 Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tuto studnu dal a pil z ní on sám i jeho synové a jeho dobytek?“
12 És tu maior do que Jacó, o nosso pai, que nos deu o poço, do qual ele mesmo bebeu, e os seus filhos, e o seu gado?
13 Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije z této vody, bude opět žíznit.
13 Jesus respondeu e disse-lhe: Qualquer que beber desta água terá sede novamente;
14 Kdo by se však napil z vody, kterou mu dám já, nebude nikdy žíznit, ale voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“
14 mas aquele que beber da água que eu lhe der nunca terá sede, mas a água que eu lhe der, se fará nele uma fonte de água a jorrar para a vida eterna.
15 Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi tuto vodu, abych už nežíznila a nemusela sem chodit nabírat.“
15 Disse-lhe a mulher: Senhor, dá-me dessa água, para que eu não tenha sede e não venha aqui tirá-la.
16 [Ježíš] jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem.“
16 Disse-lhe Jesus: Vai, chama o teu marido e vem cá.
17 Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Ježíš jí řekl: „Dobře jsi řekla: Nemám muže.
17 A mulher respondeu e disse: Eu não tenho marido. Disse-lhe Jesus: Tu disseste bem: Eu não tenho marido;
18 Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“
18 porque tu tiveste cinco maridos, e o que agora tens não é teu marido; isso disseste com verdade.
19 Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok.
19 Disse-lhe a mulher: Senhor, Eu vejo que tu és um profeta.
20 Naši otcové se klaněli Bohu na této hoře, a vy říkáte, že místo, kde je třeba se klanět, je v Jeruzalémě.“
20 Nossos pais adoraram neste monte, e vós dizeis que é em Jerusalém o lugar onde o homem deve adorar.
21 Ježíš jí řekl: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy se nebudete klanět Otci ani na této hoře ani v Jeruzalémě.
21 Disse-lhe Jesus: Mulher, crê-me, a hora vem, em que nem neste monte, nem em Jerusalém adorareis o Pai.
22 Vy se klaníte tomu, co neznáte. My se klaníme tomu, co známe, protože záchrana je ze Židů.
22 Vós adorais o que não conheceis, nós adoramos o que conhecemos, porque a salvação é dos judeus.
23 Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele.
23 Mas a hora vem, e agora é, em que os verdadeiros adoradores adorarão o Pai em espírito e em verdade, porque o Pai procura a tais para adorá-lo.
24 Bůh je duch, a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu a pravdě.“
24 Deus é um Espírito, e os que o adoram devem adorá-lo em espírito e em verdade.
25 Žena mu řekla: „Vím, že má přijít Mesiáš, zvaný Kristus. Až on přijde, oznámí nám všechno.“
25 A mulher disse-lhe: Eu sei que vem o Messias, que se chama o Cristo; quando ele vier, nos anunciará todas as coisas.
26 Ježíš jí řekl: „Já jsem to -- ten, který k tobě mluví.“
26 Jesus disse-lhe: Eu o sou, o que fala contigo.
27 Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá se ženou. Nikdo však neřekl: Nač se ptáš? nebo Proč s ní mluvíš?
27 E nisto vieram os seus discípulos e maravilharam-se de que ele estivesse falando com a mulher; todavia, nenhum homem lhe disse: O que tu procuras? Ou: Por que tu falas com ela?
28 Žena tam tedy nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem:
28 A mulher então, deixou o seu cântaro, e foi no caminho da cidade, e disse aos homens:
29 „Pojďte ⌈se podívat⌉ na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není snad on ten Kristus?“
29 Vinde, vede um homem que me disse todas as coisas que eu tenho feito; não é este o Cristo?
30 Vyšli z města a šli k němu.
30 Então, eles saíram da cidade e foram até ele.
31 Mezitím ho učedníci prosili: „Rabbi, najez se.“
31 Enquanto isso os seus discípulos lhe suplicavam, dizendo: Mestre, come.
32 On jim však řekl: „Já mám jíst pokrm, který vy neznáte.“
32 Mas ele lhes disse: Eu tenho um alimento para comer, que vós não conheceis.
33 Učedníci se mezi sebou ptali: „Nepřinesl mu někdo něco k jídlu?“
33 Portanto, os discípulos diziam uns aos outros: Acaso algum homem lhe trouxe algo de comer?
34 Ježíš jim řekl: „Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mne poslal, a dokonal jeho dílo.
34 Jesus disse-lhes: O meu alimento é fazer a vontade daquele que me enviou, e completar a sua obra.
35 Což neříkáte: Ještě čtyři měsíce a přijde žeň? Hle, pravím vám: Pozvedněte své oči a pohleďte na pole, že se bělají ke žni.
35 Não dizeis vós: Ainda há quatro meses, e então virá a colheita? Eis que eu vos digo: Levantai os vossos olhos, e vede os campos, porque eles já estão brancos para a colheita.
36 Žnec již bere odměnu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec.
36 E o que ceifa recebe salário, e ajunta fruto para a vida eterna; para que o que semeia e o que ceifa possam juntamente se regozijar.
37 Neboť v tom je pravdivé přísloví, že jiný rozsévá a jiný žne.
37 Porque nisto é verdadeiro o ditado: Um é o que semeia, e outro, o que ceifa.
38 Já jsem vás poslal žnout to, na čem jste nepracovali. Druzí pracovali a vy jste vstoupili do jejich těžké práce.“
38 Eu vos enviei a ceifar onde vós não trabalhastes; outros homens trabalharam, e vós entrastes no seu trabalho.
39 Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: „Řekl mi vše, co jsem udělala.“
39 E muitos samaritanos daquela cidade creram nele, por causa da palavra da mulher, que testificou: Ele me disse tudo que eu tenho feito.
40 Když tedy k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny.
40 Assim então os samaritanos foram até ele, e pediram-lhe que ficasse com eles; e ele ficou ali dois dias.
41 A mnohem více jich uvěřilo pro jeho slovo.
41 E muitos mais creram por causa da sua própria palavra;
42 Té ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, co jsi říkala ty, ale sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je skutečně Zachránce světa, [Kristus].“
42 e diziam à mulher: Já não é pelo que disseste que nós cremos; porque nós mesmos o temos ouvido, e sabemos que este é verdadeiramente o Cristo, o Salvador do mundo.
43 Po dvou dnech odtamtud odešel do Galileje.
43 Ora, após os dois dias, ele partiu de lá, e foi para a Galileia.
44 Neboť Ježíš sám vydal svědectví, že prorok ve své vlasti nemá vážnost.
44 Porque Jesus mesmo testificou que um profeta não tem honra na sua própria terra.
45 Když tedy přišel do Galileje, Galilejci ho přijali, protože viděli všechno, co učinil o svátku v Jeruzalémě; neboť i oni přišli na svátek.
45 Então, quando ele chegou à Galileia, os galileus o receberam, porque viram todas as coisas que fizera em Jerusalém no dia da festa; porque também eles foram à festa.
46 [Ježíš] opět přišel do Kány Galilejské, kde z vody učinil víno. Byl tam jeden královský úředník, jehož syn ležel nemocen v Kafarnaum.
46 Assim Jesus veio novamente a Caná da Galileia, onde ele da água fizera vinho. E havia ali um nobre, cujo filho estava enfermo em Cafarnaum.
47 Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, odešel k němu a prosil [ho], aby přišel a uzdravil jeho syna, neboť již skoro umíral.
47 Ouvindo este que Jesus vinha da Judeia para a Galileia, foi até ele e pediu-lhe para descer e curar o seu filho, porque ele já estava à morte.
48 Tu mu Ježíš řekl: „Neuvidíte–li znamení a divy, jistě neuvěříte.“
48 Então, Jesus lhe disse: Se não virdes sinais e maravilhas, não crereis.
49 Královský úředník mu řekl: „Pane, pojď, než mé dítě zemře!“
49 O nobre disse-lhe: Senhor, desce, antes que meu filho morra.
50 Ježíš mu říká: „Jdi, tvůj syn žije.“ Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.
50 Disse-lhe Jesus: Vai pelo teu caminho, o teu filho vive. E o homem creu na palavra que Jesus lhe disse, e ele foi em seu caminho.
51 Ještě byl na cestě dolů, když mu vyšli naproti jeho otroci a řekli, že jeho chlapec žije.
51 E, enquanto ele descia, saíram-lhe ao encontro os seus servos e lhe contaram dizendo: O teu filho vive.
52 Vyptal se jich tedy na hodinu, ve které mu začalo být lépe. Řekli mu: „Včera v jednu hodinu ho opustila horečka.“
52 Perguntou-lhes, pois, a que hora ele começara a melhorar; e disseram-lhe: Ontem à sétima hora a febre o deixou.
53 Tu otec poznal, že se to stalo v tu hodinu, kdy mu Ježíš řekl: Tvůj syn žije. A uvěřil on i celý jeho dům.
53 Assim o pai reconheceu que foi na mesma hora em que Jesus lhe dissera: O teu filho vive; e creu ele, e toda a sua casa.
54 Toto bylo už druhé znamení, které Ježíš učinil, když přišel z Judska do Galileje.
54 Este foi o segundo milagre que Jesus fez, quando ele ia da Judeia para a Galileia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.