João 4
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARA
1 Když se Pán dověděl, že farizeové uslyšeli, že on získává a křtí více učedníků než Jan
1 Quando, pois, o Senhor veio a saber que os fariseus tinham ouvido dizer que ele, Jesus, fazia e batizava mais discípulos que João
2 -- ačkoli Ježíš sám nekřtil, nýbrž jeho učedníci --
2 (se bem que Jesus mesmo não batizava, e sim os seus discípulos),
3 opustil Judsko a odešel [opět] do Galileje.
3 deixou a Judeia, retirando-se outra vez para a Galileia.
4 Musel však projít Samařskem.
4 E era-lhe necessário atravessar a província de Samaria.
5 Přišel tedy do samařského města zvaného Sychar, blízko pozemku, který dal Jákob svému synu Josefovi.
5 Chegou, pois, a uma cidade samaritana, chamada Sicar, perto das terras que Jacó dera a seu filho José.
6 Tam byl Jákobův pramen. Ježíš, unaven cestou, ⌈se posadil⌉ u toho pramene. Bylo kolem poledne.
6 Estava ali a fonte de Jacó. Cansado da viagem, assentara-se Jesus junto à fonte, por volta da hora sexta.
7 Tu přišla samařská žena, aby načerpala vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“
7 Nisto, veio uma mulher samaritana tirar água. Disse-lhe Jesus: Dá-me de beber.
8 Jeho učedníci totiž odešli do města, aby nakoupili jídlo.
8 Pois seus discípulos tinham ido à cidade para comprar alimentos.
9 Samařská žena mu řekla: „Jak to, že ty, ač jsi Žid, žádáš mne, samařskou ženu, abych ti dala napít?“ Židé totiž se Samařany ⌈nic společného neužívají⌉.
9 Então, lhe disse a mulher samaritana: Como, sendo tu judeu, pedes de beber a mim, que sou mulher samaritana (porque os judeus não se dão com os samaritanos )?
10 Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala ten Boží dar a věděla, kdo je ten, který ti říká: Dej mi napít, požádala bys ty jeho a on by ti dal živou vodu.“
10 Replicou-lhe Jesus: Se conheceras o dom de Deus e quem é o que te pede: dá-me de beber, tu lhe pedirias, e ele te daria água viva.
11 [Žena] mu řekla: „Pane, nemáš ani vědro a studna je hluboká; odkud tedy máš tu živou vodu?
11 Respondeu-lhe ela: Senhor, tu não tens com que a tirar, e o poço é fundo; onde, pois, tens a água viva?
12 Jsi snad větší než náš otec Jákob, který nám tuto studnu dal a pil z ní on sám i jeho synové a jeho dobytek?“
12 És tu, porventura, maior do que Jacó, o nosso pai, que nos deu o poço, do qual ele mesmo bebeu, e, bem assim, seus filhos, e seu gado?
13 Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije z této vody, bude opět žíznit.
13 Afirmou-lhe Jesus: Quem beber desta água tornará a ter sede;
14 Kdo by se však napil z vody, kterou mu dám já, nebude nikdy žíznit, ale voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem vody tryskající k věčnému životu.“
14 aquele, porém, que beber da água que eu lhe der nunca mais terá sede; pelo contrário, a água que eu lhe der será nele uma fonte a jorrar para a vida eterna.
15 Ta žena mu řekla: „Pane, dej mi tuto vodu, abych už nežíznila a nemusela sem chodit nabírat.“
15 Disse-lhe a mulher: Senhor, dá-me dessa água para que eu não mais tenha sede, nem precise vir aqui buscá-la.
16 [Ježíš] jí řekl: „Jdi, zavolej svého muže a přijď sem.“
16 Disse-lhe Jesus: Vai, chama teu marido e vem cá;
17 Žena mu odpověděla: „Nemám muže.“ Ježíš jí řekl: „Dobře jsi řekla: Nemám muže.
17 ao que lhe respondeu a mulher: Não tenho marido. Replicou-lhe Jesus: Bem disseste, não tenho marido;
18 Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu.“
18 porque cinco maridos já tiveste, e esse que agora tens não é teu marido; isto disseste com verdade.
19 Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok.
19 Senhor, disse-lhe a mulher, vejo que tu és profeta.
20 Naši otcové se klaněli Bohu na této hoře, a vy říkáte, že místo, kde je třeba se klanět, je v Jeruzalémě.“
20 Nossos pais adoravam neste monte; vós, entretanto, dizeis que em Jerusalém é o lugar onde se deve adorar.
21 Ježíš jí řekl: „Věř mi, ženo, že přichází hodina, kdy se nebudete klanět Otci ani na této hoře ani v Jeruzalémě.
21 Disse-lhe Jesus: Mulher, podes crer-me que a hora vem, quando nem neste monte, nem em Jerusalém adorareis o Pai.
22 Vy se klaníte tomu, co neznáte. My se klaníme tomu, co známe, protože záchrana je ze Židů.
22 Vós adorais o que não conheceis; nós adoramos o que conhecemos, porque a salvação vem dos judeus.
23 Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele.
23 Mas vem a hora e já chegou, em que os verdadeiros adoradores adorarão o Pai em espírito e em verdade; porque são estes que o Pai procura para seus adoradores.
24 Bůh je duch, a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu a pravdě.“
24 Deus é espírito; e importa que os seus adoradores o adorem em espírito e em verdade.
25 Žena mu řekla: „Vím, že má přijít Mesiáš, zvaný Kristus. Až on přijde, oznámí nám všechno.“
25 Eu sei, respondeu a mulher, que há de vir o Messias, chamado Cristo; quando ele vier, nos anunciará todas as coisas.
26 Ježíš jí řekl: „Já jsem to -- ten, který k tobě mluví.“
26 Disse-lhe Jesus: Eu o sou, eu que falo contigo.
27 Vtom přišli jeho učedníci a divili se, že rozmlouvá se ženou. Nikdo však neřekl: Nač se ptáš? nebo Proč s ní mluvíš?
27 Neste ponto, chegaram os seus discípulos e se admiraram de que estivesse falando com uma mulher; todavia, nenhum lhe disse: Que perguntas? Ou: Por que falas com ela?
28 Žena tam tedy nechala svůj džbán, odešla do města a řekla lidem:
28 Quanto à mulher, deixou o seu cântaro, foi à cidade e disse àqueles homens:
29 „Pojďte ⌈se podívat⌉ na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není snad on ten Kristus?“
29 Vinde comigo e vede um homem que me disse tudo quanto tenho feito. Será este, porventura, o Cristo?!
30 Vyšli z města a šli k němu.
30 Saíram, pois, da cidade e vieram ter com ele.
31 Mezitím ho učedníci prosili: „Rabbi, najez se.“
31 Nesse ínterim, os discípulos lhe rogavam, dizendo: Mestre, come!
32 On jim však řekl: „Já mám jíst pokrm, který vy neznáte.“
32 Mas ele lhes disse: Uma comida tenho para comer, que vós não conheceis.
33 Učedníci se mezi sebou ptali: „Nepřinesl mu někdo něco k jídlu?“
33 Diziam, então, os discípulos uns aos outros: Ter-lhe-ia, porventura, alguém trazido o que comer?
34 Ježíš jim řekl: „Můj pokrm je, abych činil vůli toho, který mne poslal, a dokonal jeho dílo.
34 Disse-lhes Jesus: A minha comida consiste em fazer a vontade daquele que me enviou e realizar a sua obra.
35 Což neříkáte: Ještě čtyři měsíce a přijde žeň? Hle, pravím vám: Pozvedněte své oči a pohleďte na pole, že se bělají ke žni.
35 Não dizeis vós que ainda há quatro meses até à ceifa? Eu, porém, vos digo: erguei os olhos e vede os campos, pois já branquejam para a ceifa.
36 Žnec již bere odměnu a shromažďuje úrodu k věčnému životu, aby se společně radovali rozsévač i žnec.
36 O ceifeiro recebe desde já a recompensa e entesoura o seu fruto para a vida eterna; e, dessarte, se alegram tanto o semeador como o ceifeiro.
37 Neboť v tom je pravdivé přísloví, že jiný rozsévá a jiný žne.
37 Pois, no caso, é verdadeiro o ditado: Um é o semeador, e outro é o ceifeiro.
38 Já jsem vás poslal žnout to, na čem jste nepracovali. Druzí pracovali a vy jste vstoupili do jejich těžké práce.“
38 Eu vos enviei para ceifar o que não semeastes; outros trabalharam, e vós entrastes no seu trabalho.
39 Mnoho Samařanů z onoho města v něho uvěřilo pro slovo té ženy, která svědčila: „Řekl mi vše, co jsem udělala.“
39 Muitos samaritanos daquela cidade creram nele, em virtude do testemunho da mulher, que anunciara: Ele me disse tudo quanto tenho feito.
40 Když tedy k němu ti Samařané přišli, prosili ho, aby u nich zůstal. I zůstal tam dva dny.
40 Vindo, pois, os samaritanos ter com Jesus, pediam-lhe que permanecesse com eles; e ficou ali dois dias.
41 A mnohem více jich uvěřilo pro jeho slovo.
41 Muitos outros creram nele, por causa da sua palavra,
42 Té ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, co jsi říkala ty, ale sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je skutečně Zachránce světa, [Kristus].“
42 e diziam à mulher: Já agora não é pelo que disseste que nós cremos; mas porque nós mesmos temos ouvido e sabemos que este é verdadeiramente o Salvador do mundo.
43 Po dvou dnech odtamtud odešel do Galileje.
43 Passados dois dias, partiu dali para a Galileia.
44 Neboť Ježíš sám vydal svědectví, že prorok ve své vlasti nemá vážnost.
44 Porque o mesmo Jesus testemunhou que um profeta não tem honras na sua própria terra.
45 Když tedy přišel do Galileje, Galilejci ho přijali, protože viděli všechno, co učinil o svátku v Jeruzalémě; neboť i oni přišli na svátek.
45 Assim, quando chegou à Galileia, os galileus o receberam, porque viram todas as coisas que ele fizera em Jerusalém, por ocasião da festa, à qual eles também tinham comparecido.
46 [Ježíš] opět přišel do Kány Galilejské, kde z vody učinil víno. Byl tam jeden královský úředník, jehož syn ležel nemocen v Kafarnaum.
46 Dirigiu-se, de novo, a Caná da Galileia, onde da água fizera vinho. Ora, havia um oficial do rei, cujo filho estava doente em Cafarnaum.
47 Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, odešel k němu a prosil [ho], aby přišel a uzdravil jeho syna, neboť již skoro umíral.
47 Tendo ouvido dizer que Jesus viera da Judeia para a Galileia, foi ter com ele e lhe rogou que descesse para curar seu filho, que estava à morte.
48 Tu mu Ježíš řekl: „Neuvidíte–li znamení a divy, jistě neuvěříte.“
48 Então, Jesus lhe disse: Se, porventura, não virdes sinais e prodígios, de modo nenhum crereis.
49 Královský úředník mu řekl: „Pane, pojď, než mé dítě zemře!“
49 Rogou-lhe o oficial: Senhor, desce, antes que meu filho morra.
50 Ježíš mu říká: „Jdi, tvůj syn žije.“ Ten člověk uvěřil slovu, které mu Ježíš řekl, a šel.
50 Vai, disse-lhe Jesus; teu filho vive. O homem creu na palavra de Jesus e partiu.
51 Ještě byl na cestě dolů, když mu vyšli naproti jeho otroci a řekli, že jeho chlapec žije.
51 Já ele descia, quando os seus servos lhe vieram ao encontro, anunciando-lhe que o seu filho vivia.
52 Vyptal se jich tedy na hodinu, ve které mu začalo být lépe. Řekli mu: „Včera v jednu hodinu ho opustila horečka.“
52 Então, indagou deles a que hora o seu filho se sentira melhor. Informaram: Ontem, à hora sétima a febre o deixou.
53 Tu otec poznal, že se to stalo v tu hodinu, kdy mu Ježíš řekl: Tvůj syn žije. A uvěřil on i celý jeho dům.
53 Com isto, reconheceu o pai ser aquela precisamente a hora em que Jesus lhe dissera: Teu filho vive; e creu ele e toda a sua casa.
54 Toto bylo už druhé znamení, které Ježíš učinil, když přišel z Judska do Galileje.
54 Foi este o segundo sinal que fez Jesus, depois de vir da Judeia para a Galileia.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.