Deuteronômio 32

CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Naslouchejte, nebesa, budu mluvit, slyš, země, řeč mých úst.
1 Inclinai os ouvidos, ó céus, e falarei; e ouça a terra as palavras da minha boca.
2 Jako déšť ať kane má nauka, jak rosa ať plyne má řeč, jako sprška na trávu a jako přeháňka na zeleň.
2 Goteje a minha doutrina como a chuva, destile a minha palavra como o orvalho, como chuvisco sobre a relva e como gotas de água sobre a erva.
3 ⌈Vyhlašuji Hospodinovo jméno.⌉ Vzdejte čest našemu Bohu.
3 Porque proclamarei o nome do Senhor . Engrandecei o nosso Deus.
4 Skála -- jeho dílo je bezúhonné, ano, všechny jeho cesty jsou spravedlivé. On je Bůh věrný a není v něm špatnost, je spravedlivý a přímý.
4 Eis a Rocha! Suas obras são perfeitas, porque todos os seus caminhos são juízo; Deus é fidelidade, e não há nele injustiça; é justo e reto.
5 ⌈Jednali vůči němu zvráceně,⌉ ⌈ke své potupě nejsou jeho syny,⌉ zvrácená a zkažená generace.
5 Procederam corruptamente contra ele, já não são seus filhos, e sim suas manchas; é geração perversa e deformada.
6 Takto odplácíte Hospodinu, lide bláznivý a nemoudrý? Cožpak není on tvým otcem, který tě vytvořil, který tě učinil a upevnil?
6 É assim que recompensas ao Senhor , povo louco e ignorante? Não é ele teu pai, que te adquiriu, te fez e te estabeleceu?
7 Vzpomeň na dávné dny, zvažuj roky ⌈z generace na generaci.⌉ Zeptej se svého otce, ať ti poví, svých starců, ať ti řeknou.
7 Lembra-te dos dias da antiguidade, atenta para os anos de gerações e gerações; pergunta a teu pai, e ele te informará, aos teus anciãos, e eles to dirão.
8 Když dával Nejvyšší národům dědictví, když rozděloval syny člověka, ustanovil hranice národů podle počtu synů Izraele.
8 Quando o Altíssimo distribuía as heranças às nações, quando separava os filhos dos homens uns dos outros, fixou os limites dos povos, segundo o número dos filhos de Israel.
9 Vždyť Hospodinovým podílem je jeho lid, Jákob ⌈jeho dědičným dílem.⌉
9 Porque a porção do Senhor é o seu povo; Jacó é a parte da sua herança.
10 Nalezl ho v pusté zemi, v pustotě, blouznění pusté krajiny. Obklopil ho, ⌈pečoval o něj,⌉ střežil ho jako zřítelnici svého oka.
10 Achou-o numa terra deserta e num ermo solitário povoado de uivos; rodeou-o e cuidou dele, guardou-o como a menina dos olhos.
11 Jako orel dává do pohybu své hnízdo, vznáší se nad svými mláďaty, roztáhne svá křídla, uchopí je a nese je na svých perutích,
11 Como a águia desperta a sua ninhada e voeja sobre os seus filhotes, estende as asas e, tomando-os, os leva sobre elas,
12 Hospodin sám ho vedl, cizí bůh s ním nebyl.
12 assim, só o Senhor o guiou, e não havia com ele deus estranho.
13 Nechal ho jet po návrších země, sytil ho polními plodinami, krmil ho medem ze skály a olejem z tvrdého skalního útesu,
13 Ele o fez cavalgar sobre os altos da terra, comer as messes do campo, chupar mel da rocha e azeite da dura pederneira,
14 kravským máslem a ovčím sýrem, s tukem jehňat, bášanskými berany a kozly, ⌈tím nejlepším z⌉ pšenice, pil jsi krev hroznů -- ⌈šumivé víno.⌉
14 coalhada de vacas e leite de ovelhas, com a gordura dos cordeiros, dos carneiros que pastam em Basã e dos bodes, com o mais escolhido trigo; e bebeste o sangue das uvas, o mosto.
15 Ješúrún ztučněl a zpychl -- ztučněl jsi, ztloustl a stal ses nadutým. Opustil Boha, který ho učinil, jednal opovržlivě vůči Skále své záchrany.
15 Mas, engordando-se o meu amado, deu coices; engordou-se, engrossou-se, ficou nédio e abandonou a Deus, que o fez, desprezou a Rocha da sua salvação.
16 Dráždili ho k žárlivosti cizími bohy, ohavnostmi ho provokovali ke hněvu.
16 Com deuses estranhos o provocaram a zelos, com abominações o irritaram.
17 Obětovali démonům, ⌈kteří nejsou Bohem,⌉ bohům, jež neznali, novým, kteří nedávno přišli, o nichž vaši otcové nic nevěděli.
17 Sacrifícios ofereceram aos demônios, não a Deus; a deuses que não conheceram, novos deuses que vieram há pouco, dos quais não se estremeceram seus pais.
18 Skálu, která tě zplodila, jsi oklamal, zapomněl jsi na Boha, který tě zrodil.
18 Olvidaste a Rocha que te gerou; e te esqueceste do Deus que te deu o ser.
19 Hospodin to viděl a ⌈opovrhl jimi kvůli provokaci svých synů a dcer.⌉
19 Viu isto o Senhor e os desprezou, por causa da provocação de seus filhos e suas filhas;
20 Řekl: Skryji před nimi svou tvář, uvidím, jaký bude jejich konec. Vždyť jsou obojakou generací, syny, u nichž není věrnost.
20 e disse: Esconderei deles o rosto, verei qual será o seu fim; porque são raça de perversidade, filhos em quem não há lealdade.
21 Oni mě dráždili k žárlivosti těmi, jež nejsou Bohem, provokovali mě ke hněvu svými nicotnostmi. Také já je budu dráždit k žárlivosti těmi, jež nejsou lidem, skrze bláznivý národ je budu provokovat ke hněvu.
21 A zelos me provocaram com aquilo que não é Deus; com seus ídolos me provocaram à ira; portanto, eu os provocarei a zelos com aquele que não é povo; com louca nação os despertarei à ira.
22 Mým hněvem byl zanícen oheň, plane až do nejhlubšího podsvětí a stráví zemi i její úrodu, spálí základy hor.
22 Porque um fogo se acendeu no meu furor e arderá até ao mais profundo do inferno, consumirá a terra e suas messes e abrasará os fundamentos dos montes.
23 Navrším na ně zlé věci, ⌈skoncuji s nimi svými⌉ šípy.
23 Amontoarei males sobre eles; as minhas setas esgotarei contra eles.
24 Budou vysíleni hladem, ⌈postiženi morem⌉ a krutou zhoubou; pošlu na ně zuby zvěře spolu s jedem ⌈těch, co se plazí prachem.⌉
24 Consumidos serão pela fome, devorados pela febre e peste violenta; e contra eles enviarei dentes de feras e ardente peçonha de serpentes do pó.
25 Venku bude činit bezdětným meč a ⌈v pokojích⌉ hrůza, bude ničit jak mládence tak i pannu, kojence i muže v šedinách.
25 Fora devastará a espada, em casa, o pavor, tanto ao jovem como à virgem, tanto à criança de peito como ao homem encanecido.
26 Řekl bych: Vyhladím je, odstraním jejich památku ⌈mezi lidmi.⌉
26 Eu teria dito: Por todos os cantos os espalharei e farei cessar a sua memória dentre os homens,
27 Ale obávám se provokace nepřítele, aby si jejich protivníci nemysleli, aby neřekli: Naše ruka se vyvýšila, nic z toho neudělal Hospodin.
27 se eu não tivesse receado a provocação do inimigo, para que os seus adversários não se iludam, para que não digam: A nossa mão tem prevalecido, e não foi o
28 Jsou národem, kterému chybí rada, ⌈není v něm rozumnost.⌉
28 Porque o meu povo é gente falta de conselhos, e neles não há entendimento.
29 Kdyby byli moudří, ⌈pochopili by to,⌉ porozuměli by svému konci.
29 Tomara fossem eles sábios! Então, entenderiam isto e atentariam para o seu fim.
30 Jak by mohl jeden pronásledovat tisíc a dva zahnat na útěk deset tisíc? ⌈Což to není tak, že⌉ jejich Skála je prodala, Hospodin je vydal?
30 Como poderia um só perseguir mil, e dois fazerem fugir dez mil, se a sua Rocha lhos não vendera, e o
31 Vždyť jejich skála není jako naše Skála, jak soudí i naši nepřátelé.
31 Porque a rocha deles não é como a nossa Rocha; e os próprios inimigos o atestam.
32 Vždyť jejich réva je ze sodomské révy, z gomorských polí. Jejich hrozny jsou jedovaté hrozny, mají trpká zrnka.
32 Porque a sua vinha é da vinha de Sodoma e dos campos de Gomorra; as suas uvas são uvas de veneno, seus cachos, amargos;
33 Jejich víno je dračím jedem, krutým jedem kobry.
33 o seu vinho é ardente veneno de répteis e peçonha terrível de víboras.
34 Což to není u mě uchováno, zapečetěno v mých pokladnicích?
34 Não está isto guardado comigo, selado nos meus tesouros?
35 Mně patří pomsta a odplata, v čase, kdy klopýtne jejich noha, neboť den jejich pohromy je blízko, ⌈to, co na ně má přijít,⌉ si pospíší.
35 A mim me pertence a vingança, a retribuição, a seu tempo, quando resvalar o seu pé; porque o dia da sua calamidade está próximo, e o seu destino se apressa em chegar.
36 Vždyť Hospodin ⌈zjedná právo svému lidu⌉ a nad svými otroky pocítí lítost, když uvidí, že odešla jejich moc a nezůstal ⌈zadržovaný ani propuštěný.⌉
36 Porque o Senhor fará justiça ao seu povo e se compadecerá dos seus servos, quando vir que o seu poder se foi, e já não há nem escravo nem livre.
37 Řekne: Kde jsou jejich bohové, skála, v níž měli útočiště,
37 Então, dirá: Onde estão os seus deuses? E a rocha em quem confiavam?
38 kteří jedli tuk jejich obětí a pili víno jejich úliteb? Ať povstanou a pomohou vám, ať jsou vám úkrytem.
38 Deuses que comiam a gordura de seus sacrifícios e bebiam o vinho de suas libações? Levantem-se eles e vos ajudem, para que haja esconderijo para vós outros!
39 Nyní pohleďte, že já, já jsem to, a není Bůh ⌈mimo mě.⌉ Já ⌈nechávám zemřít⌉ a oživuji, zdeptal jsem, já i uzdravím; není, kdo by vysvobodil z mé ruky.
39 Vede, agora, que Eu Sou, Eu somente, e mais nenhum deus além de mim; eu mato e eu faço viver; eu firo e eu saro; e não há quem possa livrar alguém da minha mão.
40 Vždyť ⌈pozvedám svou ruku⌉ k nebesům a pravím: Jakože jsem živ navěky,
40 Levanto a mão aos céus e afirmo por minha vida eterna:
41 když nabrousím svůj blýskavý meč a má ruka se chopí práva, odpovím pomstou svým protivníkům a těm, kdo mě nenávidí, odplatím.
41 se eu afiar a minha espada reluzente, e a minha mão exercitar o juízo, tomarei vingança contra os meus adversários e retribuirei aos que me odeiam.
42 Opiji své šípy krví, když můj meč bude požírat maso, krví pobitých a zajatců, vlasatých vůdců nepřítele.
42 Embriagarei as minhas setas de sangue (a minha espada comerá carne), do sangue dos mortos e dos prisioneiros, das cabeças cabeludas do inimigo.
43 Jásejte, národy, spolu s jeho lidem, neboť krev svých otroků pomstí a pomstou odplatí svým protivníkům, své zemi a svému lidu daruje smíření.
43 Louvai, ó nações, o seu povo, porque o tomará vingança dos seus adversários e fará expiação pela terra do seu povo.
44 Mojžíš šel a promluvil všechna slova této písně k lidu, on i Jozue, syn Núnův.
44 Veio Moisés e falou todas as palavras deste cântico aos ouvidos do povo, ele e Josué, filho de Num.
45 Když Mojžíš domluvil všechna tato slova k celému Izraeli,
45 Tendo Moisés falado todas estas palavras a todo o Israel,
46 řekl jim: ⌈Vezměte si k srdci všechna slova,⌉ která vám dnes dosvědčuji a přikazujte svým synům, aby zachovávali a plnili všechna slova tohoto zákona.
46 disse-lhes: Aplicai o coração a todas as palavras que, hoje, testifico entre vós, para que ordeneis a vossos filhos que cuidem de cumprir todas as palavras desta lei.
47 Vždyť to není pro vás nicotná věc, ale je to váš život; tímto způsobem prodloužíte dny v zemi, do které procházíte Jordánem, abyste ji obsadili.
47 Porque esta palavra não é para vós outros coisa vã; antes, é a vossa vida; e, por esta mesma palavra, prolongareis os dias na terra à qual, passando o Jordão, ides para a possuir. O Último Dia da Vida de Moisés
48 Právě v ten den ⌈Hospodin promluvil k Mojžíšovi:⌉
48 Naquele mesmo dia, falou o Senhor a Moisés, dizendo:
49 Vystup do tohoto pohoří Abarím, na horu Nebó, která je v moábské zemi, naproti Jerichu, a podívej se na kenaanskou zemi, kterou dávám do vlastnictví synům Izraele.
49 Sobe a este monte de Abarim, ao monte Nebo, que está na terra de Moabe, defronte de Jericó, e vê a terra de Canaã, que aos filhos de Israel dou em possessão.
50 Na hoře, na kterou vystoupíš, zemřeš a budeš připojen ke svému lidu, tak jako zemřel tvůj bratr Áron na hoře Hóru a byl připojen ke svému lidu,
50 E morrerás no monte, ao qual terás subido, e te recolherás ao teu povo, como Arão, teu irmão, morreu no monte Hor e se recolheu ao seu povo,
51 protože jste mi byli nevěrní uprostřed synů Izraele u Vod sváru v Kádeši v pustině Sinu, když jste nedosvědčili moji svatost uprostřed synů Izraele.
51 porquanto prevaricastes contra mim no meio dos filhos de Israel, nas águas de Meribá de Cades, no deserto de Zim, pois me não santificastes no meio dos filhos de Israel.
52 Odtud uvidíš tu zemi, ale nevejdeš tam, do té země, kterou dávám synům Izraele.
52 Pelo que verás a terra defronte de ti, porém não entrarás nela, na terra que dou aos filhos de Israel.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Deuteronômio 32, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.