Deuteronômio 1
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ARC
1 Toto jsou slova, která mluvil Mojžíš k celému Izraeli za Jordánem, v pustině, v Arabě naproti Súfu, mezi Páranem a Tófelem, Lábanem, Chaserótem a Dí–zahabem.
1 Estas são as palavras que Moisés falou a todo o Israel, dalém do Jordão, no deserto, na planície defronte do mar de Sufe, entre Parã, e Tofel, e Labã, e Hazerote, e Di-Zaabe.
2 Od Chorébu směrem k pohoří Seíru až do Kádeš–barneje to je jedenáct dní.
2 Onze jornadas há desde Horebe, caminho da montanha de Seir, até Cades-Barneia.
3 I stalo se ve čtyřicátém roce, v jedenáctém měsíci, prvního dne toho měsíce, že Mojžíš pověděl synům Izraele všechno, co ⌈mu pro ně Hospodin přikázal,⌉
3 E sucedeu que, no ano quadragésimo, no mês undécimo, no primeiro dia do mês, Moisés falou aos filhos de Israel, conforme tudo o que o Senhor lhe mandara acerca deles,
4 poté, co pobil emorejského krále Síchona sídlícího v Chešbónu a bášanského krále Óga sídlícího v Aštarótu a v Edreí.
4 depois que feriu a Seom, rei dos amorreus, que habitava em Hesbom, e a Ogue, rei de Basã, que habitava em Astarote, em Edrei.
5 Za Jordánem, v moábské zemi, začal Mojžíš vysvětlovat tento zákon:
5 Dalém do Jordão, na terra de Moabe, começou Moisés a declarar esta lei, dizendo:
6 ⌈Hospodin, náš Bůh,⌉ k nám promluvil na Chorébu: ⌈Dost dlouho jste pobývali⌉ na této hoře.
6 O Senhor , nosso Deus, nos falou em Horebe, dizendo: Tempo bastante haveis estado neste monte.
7 ⌈Vydejte se na cestu,⌉ vyrazte a jděte do pohoří Emorejců, ke všem jejich sousedům, do Araby, do pohoří, do Šefely, do Negebu a na pobřeží moře, do kenaanské země a Libanonu, až k Veliké řece, řece Eufratu.
7 Voltai-vos e parti; ide à montanha dos amorreus, e a todos os seus vizinhos, e à planície, e à montanha, e ao vale, e ao Sul, e à ribeira do mar, e à terra dos cananeus, e ao Líbano, até ao grande rio, o rio Eufrates.
8 Pohleď, dal jsem před vás tu zemi. Jděte a obsaďte zemi, o které Hospodin přísahal vašim ⌈otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi,⌉ že ji dá jim a jejich potomstvu po nich.
8 Eis aqui esta terra, eu a dei diante de vós; entrai e possuí a terra que o Senhor jurou a vossos pais, Abraão, Isaque e Jacó, que a daria a eles e à sua semente depois deles.
9 V té době jsem vám řekl: Nemohu vás sám unést.
9 E, no mesmo tempo, eu vos falei, dizendo: Eu sozinho não poderei levar-vos.
10 Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil, ano je vás dnes tolik jako hvězd na nebi.
10 O Senhor , vosso Deus já vos tem multiplicado; e eis que já hoje em multidão sois como as estrelas dos céus.
11 Ať vám Hospodin, Bůh vašich otců, ještě tisíckrát přidá a požehná vám, tak jak vám řekl.
11 O Senhor , Deus de vossos pais, vos aumente, como sois, ainda mil vezes mais e vos abençoe, como vos tem falado.
12 Jak ale mohu sám unést vaši zátěž, vaše břemena a vaše spory?
12 Como suportaria eu sozinho as vossas moléstias, e as vossas cargas, e as vossas diferenças?
13 Vyberte si ⌈ve svých kmenech⌉ moudré, rozumné a znalé muže a ustanovím je za vaše předáky.
13 Tomai-vos homens sábios, inteligentes e experimentados, entre as vossas tribos, para que os ponha por vossos cabeças.
14 Nato jste mi odpověděli: To, co jsi řekl, abychom učinili, je dobré.
14 Então, vós me respondestes e dissestes: Bom é fazer a palavra que tens falado.
15 Vzal jsem tedy předáky vašich kmenů, moudré a znalé muže, a ustanovil jsem je předáky nad vámi, veliteli ⌈nad tisíci, veliteli nad sty, veliteli nad padesáti, veliteli nad deseti⌉ a správci nad vašimi kmeny.
15 Tomei, pois, os cabeças de vossas tribos, homens sábios e experimentados, e os tenho posto por cabeças sobre vós, e por capitães de milhares, e por capitães de cem, e por capitães de cinquenta, e por capitães de dez, e por governadores das vossas tribos.
16 V té době jsem přikázal vašim soudcům: Vyslechněte ⌈své bratry⌉ a suďte spravedlivě mezi člověkem a jeho bratrem i příchozím.
16 E, no mesmo tempo, mandei a vossos juízes, dizendo: Ouvi a causa entre vossos irmãos e julgai justamente entre o homem e seu irmão e entre o estrangeiro que está com ele.
17 Při soudu ⌈nestraňte lidem,⌉ vyslechněte ⌈malého i velkého.⌉ Nemějte strach z člověka, neboť soud patří Bohu. Záležitost, která bude pro vás příliš těžká, předneste mně a já ji vyslechnu.
17 Não atentareis para pessoa alguma em juízo, ouvireis assim o pequeno como o grande; não temereis a face de ninguém, porque o juízo é de Deus; porém a causa que vos for difícil fareis vir a mim, e eu a ouvirei.
18 V té době jsem vám přikázal ⌈všechno, co⌉ máte dělat.
18 Assim, naquele tempo, vos ordenei todas as coisas que havíeis de fazer.
19 Vyrazili jsme z Chorébu a šli jsme celou tou velkou a obávanou pustinou, kterou jste viděli cestou k emorejskému pohoří, jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh, až jsme došli do Kádeš–barneje.
19 Então, partimos de Horebe e caminhamos por todo aquele grande e tremendo deserto que vistes, pelo caminho das montanhas dos amorreus, como o Senhor , nosso Deus, nos ordenara; e chegamos a Cades-Barneia.
20 Řekl jsem vám: Přišli jste až k emorejskému pohoří, které vám dává Hospodin, náš Bůh.
20 Então, eu vos disse: Chegados sois às montanhas dos amorreus, que o Senhor , nosso Deus, nos dará.
21 Pohleď, Hospodin, tvůj Bůh, před tebe dal zemi. Vytáhni a obsaď ji, jak ti řekl Hospodin, Bůh tvých otců. Neboj se a neděs se.
21 Eis que o Senhor , teu Deus, te deu esta terra diante de ti; sobe e possui-a como te falou o Senhor , Deus de teus pais; não temas e não te assustes.
22 Přistoupili jste všichni ke mně a řekli jste: Pošleme před sebou muže, aby pro nás proslídili zemi a přinesli nám zpět zprávu o cestě, kterou máme táhnout, a o městech, do kterých máme vejít.
22 Então, todos vós vos chegastes a mim e dissestes: Mandemos homens adiante de nós, para que nos espiem a terra e nos deem resposta por que caminho devemos subir a ela e a que cidades devemos ir.
23 ⌈Líbilo se mi to⌉ a vybral jsem z vás dvanáct mužů, jednoho muže za každý kmen.
23 Pareceu-me, pois, bem este negócio; de sorte que de vós tomei doze homens, de cada tribo um homem.
24 ⌈Vydali se na cestu,⌉ stoupali do pohoří a přišli až do údolí Eškólu. Prozkoumali ho,
24 E foram-se, e subiram à montanha, e vieram até ao vale de Escol, e o espiaram.
25 vzali s sebou z ovoce té země a zanesli to k nám. Přinesli nám zprávu se slovy: Země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh, je dobrá.
25 E tomaram do fruto da terra nas suas mãos, e no-lo trouxeram, e nos tornaram a dar resposta, e disseram: Boa é a terra que nos dá o Senhor , nosso Deus.
26 Nechtěli jste však vytáhnout a vzpírali jste se příkazu Hospodina, svého Boha,
26 Porém vós não quisestes subir, mas fostes rebeldes ao mandado do Senhor , vosso Deus.
27 reptali jste ⌈ve svých stanech⌉ a říkali jste: Hospodin nás měl v nenávisti, vyvedl nás z egyptské země, aby nás vydal do ruky Emorejců a vyhladil nás.
27 E murmurastes nas vossas tendas e dissestes: Porquanto o Senhor nos aborrece e nos tirou da terra do Egito para nos entregar nas mãos dos amorreus, para destruir-nos.
28 Kam to táhneme? Naši bratři ⌈oslabovali naše srdce⌉ slovy: Je tam lid větší a vyšší nežli my, jsou tam města velká a opevněná až k nebesům; viděli jsme tam dokonce i potomky Anákovců.
28 Para onde subiremos? Nossos irmãos fizeram com que se derretesse o nosso coração, dizendo: Maior e mais alto é este povo do que nós; as cidades são grandes e fortificadas até aos céus; e também vimos ali filhos dos gigantes.
29 Nato jsem vám řekl: Nemějte strach a nebojte se jich.
29 Então, eu vos disse: Não vos espanteis, nem os temais.
30 Hospodin, váš Bůh, který jde před vámi, on bude bojovat za vás, stejně jako jednal s vámi před vašima očima v Egyptě
30 O Senhor , vosso Deus, que vai adiante de vós, por vós pelejará, conforme tudo o que fez convosco, diante de vossos olhos, no Egito;
31 a v pustině, kde jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí člověk svého syna, po celou cestu, kterou jste šli, až jste přišli na toto místo.
31 como também no deserto, onde viste que o Senhor , teu Deus, nele te levou, como um homem leva seu filho, por todo o caminho que andastes, até chegardes a este lugar.
32 ⌈Navzdory tomu všemu⌉ jste nevěřili Hospodinu, svému Bohu,
32 Mas nem por isso crestes no Senhor , vosso Deus,
33 který šel cestou před vámi, aby vám vyhledal místo k táboření a aby vám ukázal cestu, po které byste měli jít -- ohněm v noci a oblakem ve dne.
33 que foi adiante de vós por todo o caminho, para vos achar o lugar onde vos deveríeis acampar; de noite no fogo, para vos mostrar o caminho por onde havíeis de andar, e de dia na nuvem.
34 Když Hospodin uslyšel křik vašich slov, rozhněval se a přísahal:
34 Ouvindo, pois, o Senhor a voz das vossas palavras, indignou-se e jurou, dizendo:
35 Nikdo z lidí této zlé generace neuvidí tu dobrou zemi, o které jsem přísahal, že ji dám vašim otcům,
35 Nenhum dos homens desta maligna geração verá esta boa terra que jurei dar a vossos pais,
36 kromě Káleba, syna Jefunova. Ten ji uvidí, jemu a jeho synům dám zemi, na kterou vstoupil, protože ⌈šel naplno⌉ za Hospodinem.
36 salvo Calebe, filho de Jefoné; ele a verá, e a terra que pisou darei a ele e a seus filhos; porquanto perseverou em seguir ao Senhor .
37 Také na mě se Hospodin kvůli vám rozhněval a řekl: Ani ty tam nevejdeš.
37 Também o Senhor se indignou contra mim por causa de vós, dizendo: Também tu lá não entrarás.
38 Jozue, syn Núnův, který ⌈ti slouží,⌉ ten tam vejde. Jej posilni, neboť on dá zemi Izraeli do dědictví.
38 Josué, filho de Num, que está em pé diante de ti, ali entrará; esforça-o, porque ele a fará herdar a Israel.
39 Vaše malé děti, o kterých jste říkali, že se stanou kořistí, a vaši synové, kteří dnes nerozeznají dobré a zlé, ti tam vejdou, jim ji dám a oni ji obsadí.
39 E vossos meninos, de que dissestes: Por presa serão; e vossos filhos, que hoje nem bem nem mal sabem, ali entrarão, e a eles a darei, e eles a possuirão.
40 Vy ⌈se však vydejte na cestu⌉ zpět a vyrazte do pustiny směrem k Rákosovému moři.
40 Porém vós virai-vos e parti para o deserto, pelo caminho do mar Vermelho.
41 Nato jste mi odpověděli: Zhřešili jsme proti Hospodinu. Vytáhneme a budeme bojovat, jak přikázal Hospodin, náš Bůh. Připásali jste si každý své válečné zbraně a ⌈lehkomyslně jste vytáhli⌉ do pohoří.
41 Então, respondestes e me dissestes: Pecamos contra o Senhor ; nós subiremos e pelejaremos, conforme tudo o que nos ordenou o Senhor , nosso Deus; e armastes-vos, pois, vós, cada um dos seus instrumentos de guerra, e estivestes prestes para subir à montanha.
42 Hospodin mi řekl: Řekni jim: Netáhněte a nebojujte, protože já nejsem uprostřed vás; ať nejste poraženi od svých nepřátel.
42 E disse-me o Senhor : Dize-lhes: Não subais, nem pelejeis, pois não estou no meio de vós, para que não sejais feridos diante de vossos inimigos.
43 Mluvil jsem k vám, ale neposlouchali jste. Vzepřeli jste se Hospodinovu příkazu, ⌈jednali jste povýšeně a vytáhli⌉ jste do pohoří.
43 Porém, falando-vos eu, não ouvistes; antes, fostes rebeldes ao mandado do Senhor , e vos ensoberbecestes, e subistes à montanha.
44 Emorejci sídlící v onom pohoří vytáhli proti vám, pronásledovali vás, jako to dělávají včely, a rozehnali vás od Seíru až po Chormu.
44 E os amorreus, que habitavam naquela montanha, vos saíram ao encontro; e perseguiram-vos, como fazem as abelhas, e vos derrotaram desde Seir até Horma.
45 ⌈Když jste se vrátili, plakali jste⌉ před Hospodinem, ale Hospodin neslyšel váš hlas, nenaslouchal vám.
45 Tornando, pois, vós e chorando perante o Senhor , o Senhor não ouviu a vossa voz, nem vos escutou.
46 Zůstali jste v Kádeši po mnoho dní, ⌈asi tak rok jste tam⌉ zůstali.
46 Assim, em Cades estivestes muitos dias, segundo os dias que ali estivestes.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Deuteronômio 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.