Deuteronômio 1
CzeCSP: Czech Český studijní překlad (SM_CZECSP) vs ACF
1 Toto jsou slova, která mluvil Mojžíš k celému Izraeli za Jordánem, v pustině, v Arabě naproti Súfu, mezi Páranem a Tófelem, Lábanem, Chaserótem a Dí–zahabem.
1 Estas são as palavras que Moisés falou a todo o Israel além do Jordão, no deserto, na planície defronte do Mar Vermelho, entre Parã e Tôfel, e Labã, e Hazerote, e Di-Zaabe.
2 Od Chorébu směrem k pohoří Seíru až do Kádeš–barneje to je jedenáct dní.
2 Onze jornadas há desde Horebe, caminho do monte Seir, até Cades-Barnéia.
3 I stalo se ve čtyřicátém roce, v jedenáctém měsíci, prvního dne toho měsíce, že Mojžíš pověděl synům Izraele všechno, co ⌈mu pro ně Hospodin přikázal,⌉
3 E sucedeu que, no ano quadragésimo, no mês undécimo, no primeiro dia do mês, Moisés falou aos filhos de Israel, conforme a tudo o que o Senhor lhe mandara acerca deles.
4 poté, co pobil emorejského krále Síchona sídlícího v Chešbónu a bášanského krále Óga sídlícího v Aštarótu a v Edreí.
4 Depois que feriu a Siom, rei dos amorreus, que habitava em Hesbom, e a Ogue, rei de Basã, que habitava em Astarote, em Edrei.
5 Za Jordánem, v moábské zemi, začal Mojžíš vysvětlovat tento zákon:
5 Além do Jordão, na terra de Moabe, começou Moisés a declarar esta lei, dizendo:
6 ⌈Hospodin, náš Bůh,⌉ k nám promluvil na Chorébu: ⌈Dost dlouho jste pobývali⌉ na této hoře.
6 O Senhor nosso Deus nos falou em Horebe, dizendo: Assaz vos haveis demorado neste monte.
7 ⌈Vydejte se na cestu,⌉ vyrazte a jděte do pohoří Emorejců, ke všem jejich sousedům, do Araby, do pohoří, do Šefely, do Negebu a na pobřeží moře, do kenaanské země a Libanonu, až k Veliké řece, řece Eufratu.
7 Voltai-vos, e parti, e ide à montanha dos amorreus, e a todos os seus vizinhos, à planície, e à montanha, e ao vale, e ao sul, e à margem do mar; à terra dos cananeus, e ao Líbano, até ao grande rio, o rio Eufrates.
8 Pohleď, dal jsem před vás tu zemi. Jděte a obsaďte zemi, o které Hospodin přísahal vašim ⌈otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi,⌉ že ji dá jim a jejich potomstvu po nich.
8 Eis que tenho posto esta terra diante de vós; entrai e possuí a terra que o Senhor jurou a vossos pais, Abraão, Isaque e Jacó, que a daria a eles e à sua descendência depois deles.
9 V té době jsem vám řekl: Nemohu vás sám unést.
9 E no mesmo tempo eu vos falei, dizendo: Eu sozinho não poderei levar-vos.
10 Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil, ano je vás dnes tolik jako hvězd na nebi.
10 O Senhor vosso Deus já vos tem multiplicado; e eis que em multidão sois hoje como as estrelas do céu.
11 Ať vám Hospodin, Bůh vašich otců, ještě tisíckrát přidá a požehná vám, tak jak vám řekl.
11 O Senhor Deus de vossos pais vos aumente, ainda mil vezes mais do que sois; e vos abençoe, como vos tem falado.
12 Jak ale mohu sám unést vaši zátěž, vaše břemena a vaše spory?
12 Como suportaria eu sozinho os vossos fardos, e as vossas cargas, e as vossas contendas?
13 Vyberte si ⌈ve svých kmenech⌉ moudré, rozumné a znalé muže a ustanovím je za vaše předáky.
13 Tomai-vos homens sábios e entendidos, experimentados entre as vossas tribos, para que os ponha por chefes sobre vós.
14 Nato jste mi odpověděli: To, co jsi řekl, abychom učinili, je dobré.
14 Então vós me respondestes, e dissestes: Bom é fazer o que tens falado.
15 Vzal jsem tedy předáky vašich kmenů, moudré a znalé muže, a ustanovil jsem je předáky nad vámi, veliteli ⌈nad tisíci, veliteli nad sty, veliteli nad padesáti, veliteli nad deseti⌉ a správci nad vašimi kmeny.
15 Tomei, pois, os chefes de vossas tribos, homens sábios e experimentados, e os tenho posto por cabeças sobre vós, por capitães de milhares, e por capitães de cem, e por capitães de cinqüenta, e por capitães de dez, e por governadores das vossas tribos.
16 V té době jsem přikázal vašim soudcům: Vyslechněte ⌈své bratry⌉ a suďte spravedlivě mezi člověkem a jeho bratrem i příchozím.
16 E no mesmo tempo mandei a vossos juízes, dizendo: Ouvi a causa entre vossos irmãos, e julgai justamente entre o homem e seu irmão, e entre o estrangeiro que está com ele.
17 Při soudu ⌈nestraňte lidem,⌉ vyslechněte ⌈malého i velkého.⌉ Nemějte strach z člověka, neboť soud patří Bohu. Záležitost, která bude pro vás příliš těžká, předneste mně a já ji vyslechnu.
17 Não discriminareis as pessoas em juízo; ouvireis assim o pequeno como o grande; não temereis a face de ninguém, porque o juízo é de Deus; porém a causa que vos for difícil fareis vir a mim, e eu a ouvirei.
18 V té době jsem vám přikázal ⌈všechno, co⌉ máte dělat.
18 Assim naquele tempo vos ordenei todas as coisas que havíeis de fazer.
19 Vyrazili jsme z Chorébu a šli jsme celou tou velkou a obávanou pustinou, kterou jste viděli cestou k emorejskému pohoří, jak nám přikázal Hospodin, náš Bůh, až jsme došli do Kádeš–barneje.
19 Então partimos de Horebe, e caminhamos por todo aquele grande e tremendo deserto que vistes, pelo caminho das montanhas dos amorreus, como o Senhor nosso Deus nos ordenara; e chegamos a Cades-Barnéia.
20 Řekl jsem vám: Přišli jste až k emorejskému pohoří, které vám dává Hospodin, náš Bůh.
20 Então eu vos disse: Chegados sois às montanhas dos amorreus, que o Senhor nosso Deus nos dá.
21 Pohleď, Hospodin, tvůj Bůh, před tebe dal zemi. Vytáhni a obsaď ji, jak ti řekl Hospodin, Bůh tvých otců. Neboj se a neděs se.
21 Eis aqui o Senhor teu Deus tem posto esta terra diante de ti; sobe, toma posse dela, como te falou o Senhor Deus de teus pais; não temas, e não te assustes.
22 Přistoupili jste všichni ke mně a řekli jste: Pošleme před sebou muže, aby pro nás proslídili zemi a přinesli nám zpět zprávu o cestě, kterou máme táhnout, a o městech, do kterých máme vejít.
22 Então todos vós chegastes a mim, e dissestes: Mandemos homens adiante de nós, para que nos espiem a terra e, de volta, nos ensinem o caminho pelo qual devemos subir, e as cidades a que devemos ir.
23 ⌈Líbilo se mi to⌉ a vybral jsem z vás dvanáct mužů, jednoho muže za každý kmen.
23 Isto me pareceu bem; de modo que de vós tomei doze homens, de cada tribo um homem.
24 ⌈Vydali se na cestu,⌉ stoupali do pohoří a přišli až do údolí Eškólu. Prozkoumali ho,
24 E foram-se, e subiram à montanha, e chegaram até ao vale de Escol, e o espiaram.
25 vzali s sebou z ovoce té země a zanesli to k nám. Přinesli nám zprávu se slovy: Země, kterou nám dává Hospodin, náš Bůh, je dobrá.
25 E tomaram do fruto da terra nas suas mãos, e no-lo trouxeram e nos informaram, dizendo: Boa é a terra que nos dá o Senhor nosso Deus.
26 Nechtěli jste však vytáhnout a vzpírali jste se příkazu Hospodina, svého Boha,
26 Porém vós não quisestes subir; mas fostes rebeldes ao mandado do Senhor nosso Deus.
27 reptali jste ⌈ve svých stanech⌉ a říkali jste: Hospodin nás měl v nenávisti, vyvedl nás z egyptské země, aby nás vydal do ruky Emorejců a vyhladil nás.
27 E murmurastes nas vossas tendas, e dissestes: Porquanto o Senhor nos odeia, nos tirou da terra do Egito para nos entregar nas mãos dos amorreus, para destruir-nos.
28 Kam to táhneme? Naši bratři ⌈oslabovali naše srdce⌉ slovy: Je tam lid větší a vyšší nežli my, jsou tam města velká a opevněná až k nebesům; viděli jsme tam dokonce i potomky Anákovců.
28 Para onde subiremos? Nossos irmãos fizeram com que se derretesse o nosso coração, dizendo: Maior e mais alto é este povo do que nós, as cidades são grandes e fortificadas até aos céus; e também vimos ali filhos dos gigantes.
29 Nato jsem vám řekl: Nemějte strach a nebojte se jich.
29 Então eu vos disse: Não vos espanteis, nem os temais.
30 Hospodin, váš Bůh, který jde před vámi, on bude bojovat za vás, stejně jako jednal s vámi před vašima očima v Egyptě
30 O Senhor vosso Deus que vai adiante de vós, ele pelejará por vós, conforme a tudo o que fez convosco, diante de vossos olhos, no Egito;
31 a v pustině, kde jsi viděl, jak tě Hospodin, tvůj Bůh, nesl, jako nosí člověk svého syna, po celou cestu, kterou jste šli, až jste přišli na toto místo.
31 Como também no deserto, onde vistes que o Senhor vosso Deus nele vos levou, como um homem leva seu filho, por todo o caminho que andastes, até chegardes a este lugar.
32 ⌈Navzdory tomu všemu⌉ jste nevěřili Hospodinu, svému Bohu,
32 Mas nem por isso crestes no Senhor vosso Deus.
33 který šel cestou před vámi, aby vám vyhledal místo k táboření a aby vám ukázal cestu, po které byste měli jít -- ohněm v noci a oblakem ve dne.
33 Que foi adiante de vós por todo o caminho, para vos achar o lugar onde vós deveríeis acampar; de noite no fogo, para vos mostrar o caminho por onde havíeis de andar, e de dia na nuvem.
34 Když Hospodin uslyšel křik vašich slov, rozhněval se a přísahal:
34 Ouvindo, pois, o Senhor a voz das vossas palavras, indignou-se, e jurou, dizendo:
35 Nikdo z lidí této zlé generace neuvidí tu dobrou zemi, o které jsem přísahal, že ji dám vašim otcům,
35 Nenhum dos homens desta maligna geração verá esta boa terra que jurei dar a vossos pais.
36 kromě Káleba, syna Jefunova. Ten ji uvidí, jemu a jeho synům dám zemi, na kterou vstoupil, protože ⌈šel naplno⌉ za Hospodinem.
36 Salvo Calebe, filho de Jefoné; ele a verá, e a terra que pisou darei a ele e a seus filhos; porquanto perseverou em seguir ao Senhor.
37 Také na mě se Hospodin kvůli vám rozhněval a řekl: Ani ty tam nevejdeš.
37 Também o Senhor se indignou contra mim por causa de vós, dizendo: Também tu lá não entrarás.
38 Jozue, syn Núnův, který ⌈ti slouží,⌉ ten tam vejde. Jej posilni, neboť on dá zemi Izraeli do dědictví.
38 Josué, filho de Num, que está diante de ti, ele ali entrará; fortalece-o, porque ele a fará herdar a Israel.
39 Vaše malé děti, o kterých jste říkali, že se stanou kořistí, a vaši synové, kteří dnes nerozeznají dobré a zlé, ti tam vejdou, jim ji dám a oni ji obsadí.
39 E vossos meninos, de quem dissestes: Por presa serão; e vossos filhos, que hoje não conhecem nem o bem nem o mal, eles ali entrarão, e a eles a darei, e eles a possuirão.
40 Vy ⌈se však vydejte na cestu⌉ zpět a vyrazte do pustiny směrem k Rákosovému moři.
40 Porém vós virai-vos, e parti para o deserto, pelo caminho do Mar Vermelho.
41 Nato jste mi odpověděli: Zhřešili jsme proti Hospodinu. Vytáhneme a budeme bojovat, jak přikázal Hospodin, náš Bůh. Připásali jste si každý své válečné zbraně a ⌈lehkomyslně jste vytáhli⌉ do pohoří.
41 Então respondestes, e me dissestes: Pecamos contra o Senhor; nós subiremos e pelejaremos, conforme a tudo o que nos ordenou o Senhor nosso Deus. E armastes-vos, cada um de vós, dos seus instrumentos de guerra, e estivestes prestes para subir à montanha.
42 Hospodin mi řekl: Řekni jim: Netáhněte a nebojujte, protože já nejsem uprostřed vás; ať nejste poraženi od svých nepřátel.
42 E disse-me o Senhor: Dize-lhes: Não subais nem pelejeis, pois não estou no meio de vós; para que não sejais feridos diante de vossos inimigos.
43 Mluvil jsem k vám, ale neposlouchali jste. Vzepřeli jste se Hospodinovu příkazu, ⌈jednali jste povýšeně a vytáhli⌉ jste do pohoří.
43 Porém, falando-vos eu, não ouvistes; antes fostes rebeldes ao mandado do Senhor, e vos ensoberbecestes, e subistes à montanha.
44 Emorejci sídlící v onom pohoří vytáhli proti vám, pronásledovali vás, jako to dělávají včely, a rozehnali vás od Seíru až po Chormu.
44 E os amorreus, que habitavam naquela montanha, vos saíram ao encontro; e perseguiram-vos como fazem as abelhas e vos derrotaram desde Seir até Hormá.
45 ⌈Když jste se vrátili, plakali jste⌉ před Hospodinem, ale Hospodin neslyšel váš hlas, nenaslouchal vám.
45 Tornando, pois, vós, e chorando perante o Senhor, o Senhor não ouviu a vossa voz, nem vos escutou.
46 Zůstali jste v Kádeši po mnoho dní, ⌈asi tak rok jste tam⌉ zůstali.
46 Assim permanecestes muitos dias em Cades, pois ali vos demorastes muito.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Deuteronômio 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.