Salmos 102
CzeBKR: Czech Bible Kralicka (SM_CZEBKR) vs VC
1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
1 Prece de um aflito que desabafa sua angústia diante do Senhor. Senhor, ouvi a minha oração, e chegue até vós o meu clamor.
2 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
2 Não oculteis de mim a vossa face no dia de minha angústia. Inclinai para mim o vosso ouvido. Quando vos invocar, acudi-me prontamente,
3 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
3 porque meus dias se dissipam como a fumaça, e como um tição consomem-se os meus ossos.
4 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
4 Queimando como erva, meu coração murcha, até me esqueço de comer meu pão.
5 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
5 A violência de meus gemidos faz com que se me peguem à pele os ossos.
6 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
6 Assemelho-me ao pelicano do deserto, sou como a coruja nas ruínas.
7 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
7 Perdi o sono e gemo, como pássaro solitário no telhado.
8 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
8 Insultam-me continuamente os inimigos, em seu furor me atiram imprecações.
9 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
9 Como cinza do mesmo modo que pão, lágrimas se misturam à minha bebida,
10 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
10 devido à vossa cólera indignada, pois me tomastes para me lançar ao longe.
11 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
11 Os meus dias se esvaecem como a sombra da noite e me vou murchando como a relva.
12 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
12 Vós, porém, Senhor, sois eterno, e vosso nome subsiste em todas as gerações.
13 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
13 Levantai-vos, pois, e sede propício a Sião; é tempo de compadecer-vos dela, chegou a hora...
14 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
14 porque vossos servos têm amor aos seus escombros e se condoem de suas ruínas.
15 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
15 E as nações pagãs reverenciarão o vosso nome, Senhor, e os reis da terra prestarão homenagens à vossa glória.
16 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
16 Quando o Senhor tiver reconstruído Sião, e aparecido em sua glória,
17 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
17 quando ele aceitar a oração dos desvalidos e não mais rejeitar as suas súplicas,
18 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
18 escrevam-se estes fatos para a geração futura, e louve o Senhor o povo que há de vir,
19 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
19 porque o Senhor olhou do alto de seu santuário, do céu ele contemplou a terra;
20 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
20 para escutar os gemidos dos cativos, para livrar da morte os condenados;
21 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
21 para que seja aclamado em Sião o nome do Senhor, e em Jerusalém o seu louvor,
22 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
22 no dia em que se hão de reunir os povos, e os reinos para servir o Senhor.
23 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
23 Deus esgotou-me as forças no meio do caminho, abreviou-me os dias.
24 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
24 Meu Deus, peço, não me leveis no meio da minha vida, vós cujos anos são eternos.
25 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
25 No começo criastes a terra, e o céu é obra de vossas mãos.
26 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
26 Um e outro passarão, enquanto vós ficareis. Tudo se acaba pelo uso como um traje. Como uma veste, vós os substituís e eles hão de sumir.
27 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
27 Mas vós permaneceis o mesmo e vossos anos não têm fim.
28 Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.
28 Os filhos de vossos servos habitarão seguros, e sua posteridade se perpetuará diante de vós.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Salmos 102, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.