2 Samuel 20

rifa (RIFA) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 ثُوغَا ذِينْ إِجّْ ن ورْيَازْ إِ وَارْ إِسكّْوِينْ، قَّارنْ أَسْ شَابَاعْ، مِّيسْ ن بِيكْرِي، إِجّْ ن ؤُبِينْيَامِينِي. نتَّا إِسُوضْ ذڭْ ؤُيِيشّْ ن إِشَارِّي، إِنَّا: ”نشِّينْ وَارْ غَارْنغْ ثَاسْغَارْثْ ذِي ذَاوُوذْ ؤُ نشِّينْ وَارْ غَارْنغْ ڒْوَارْثْ أَكْ-ذ مِّيسْ ن يَاسَّا. أجّْ كُوڒْ أَرْيَازْ أَذْ يُويُورْ غَارْ إِقِيضَانْ نّسْ، أَ إِسْرَائِيل!“
1 Encontrava-se ali um homem perverso chamado Seba, filho de Bocri, da tribo de Benjamim. Ele tocou a trombeta e exclamou: Nada temos a ver com Davi; nada temos de comum com o filho de Isaí! Volte cada qual para a sua tenda, Israel!
2 خنِّي إِفّغْ كُوڒْ أَرْيَازْ زِي ضفَّارْ ن ذَاوُوذْ، إِرُوحْ أَوَارْنِي إِ شَابَاعْ، مِّيسْ ن بِيكْرِي. مَاشَا إِرْيَازنْ ن يَاهُوذَا قِّيمنْ ڒسْقنْ أَكْ-ذ ؤُجدْجِيذْ نْسنْ، زِي لْ-ؤُرْذُونْ أَڒْ ؤُرْشَالِيمْ.
2 Todos os homens de Israel abandonaram Davi e seguiram Seba, filho de Bocri, enquanto que os filhos de Judá escoltaram o rei desde o Jordão até Jerusalém.
3 ؤُمِي يُوذفْ ذَاوُوذْ غَارْ ثَادَّارْثْ نّسْ ذِي ؤُرْشَالِيمْ، إِكْسِي ؤُجدْجِيذْعشْرَا ن ثمْغَارِينْ، ثِييَّا نّسْ ثِينِّي ثُوغَا إِجَّا أَوَارْنِي أَسْ حِيمَا أَذْ حْضَانْثْ ثَادَّارْثْ. نتَّا إِڭَّا إِ-ثنْثْ ذڭْ إِشْثْ ن ثَادَّارْثْ ثتّْوَاحْضَا ؤُ نتَّا إِتّْهِيلَّا ذَايْسنْثْ، مَاشَا وَارْ غَارْسنْثْ يُوذِيفْ. نِيثنْثِي قِّيمنْثْ بلّْعنْثْ أَڒْ أَسّْ ن ڒْموْثْ نْسنْثْ، دَّارنْثْ ذ ثِيجَّاڒْ.
3 Davi, chegando ao seu palácio em Jerusalém, tomou as dez concubinas que tinha deixado para guardarem o palácio e enclausurou-as, ordenando que fossem alimentadas, mas não se uniu mais a elas; e ficaram enclausuradas, vivendo como viúvas até o dia de sua morte.
4 إِنَّا ؤُجدْجِيذْ عَاوذْ إِ عَامَاسَا: ”ڒَْاغَا-د خْ يرْيَازنْ ن يَاهُوذَا أَذْ مُوننْ غَارِي ذِي ثْڒَاثَا ن وُوسَّانْ، ؤُشَا خنِّي بدّْ شكْ ذَا!“
4 O rei disse a Amasa: Convoca-me dentro de três dias todos os homens de Judá, e apresenta-te tu também com eles.
5 عَامَاسَا إِفّغْ حِيمَا أَذْ إِڒَاغَا خْ يَاهُوذَا أَذْ سّْمُوننْ، مَاشَا نتَّا إِعطّڒْ خْ ڒْوقْثْ إِ ثُوغَا أَكِيذسْ إِڭَّا ؤُجدْجِيذْ.
5 Amasa partiu para convocar Judá, mas demorou-se além do prazo fixado.
6 خنِّي إِنَّا ذَاوُوذْ إِ أَبِيشَايْ: ”ڒخُّو أَذْ أَنغْ إِڭّْ شَابَاعْ، مِّيسْ ن بِيكْرِي، ثُوعفّْنَا مَاهُو خْ أَبْشَالُومْ. كْسِي أَكِيذكْ إِمْسخَّارنْ ن سِيذِي ؤُ ضْفَارْ إِ-ث، حِيمَا نتَّا وَارْ إِزمَّارْ أَذْ يَافْ إِ يِيخفْ نّسْ ثِيندَّامْ إِفَارْينْ ؤُشَا أَذْ إِودَّارْ زِي ثِيطَّاوِينْ نّغْ.“
6 Então Davi disse a Abisai: Seba, filho de Bocri, vai agora tornar-se mais perigoso que Absalão. Toma contigo os servos de teu senhor e persegue-o, não aconteça que ele encontre cidades fortificadas e nos escape.
7 فّْغنْ يرْيَازنْ ن يُووَابْ، ؤُيُورنْ أَوَارْنِي أَسْ أَكْ-ذ إِعسَّاسنْ ن أَرِّيمثْ ذ إِرقَّاسنْ ن ثَازْڒَا ذ مَارَّا أَيْثْ ن بُو-ثغْرُوضْثْ. نِيثْنِي فّْغنْ-د زِي ؤُرْشَالِيمْ، حِيمَا أَذْ ضْفَارنْ شَابَاعْ، مِّيسْ ن بِيكْرِي.
7 Partiram com Abisai os homens de Joab, os cereteus e os feleteus com todos os valentes. Saíram de Jerusalém em perseguição de Seba, filho de Bocri.
8 ؤُمِي ثنْ ثُوغَا غَارْ وژْرُو أَمقّْرَانْ ن جِيبْعُونْ، ثُوغَا عَامَاسَا زَّاثْ إِ وُوذمْ نْسنْ. يُووَابْ ثُوغَا إِتّْحزَّامْ أَرُّوضْ نّسْ ن ؤُمنْغِي إِ يَارْضْ. ثُوغَا خَاسْ إِجّْ ن ؤُحزَّامْ أَكْ-ذ سِّيفْ ذڭْ ؤُفُورُّو ن وغْڒَافْ إِ خَاسْ إِتّْوَاڭّنْ غَارْ ثجْعِينَّا نّسْ. ؤُمِي يُويُورْ نتَّا غَارْ زَّاثْ، إِوْضَا أَسْ سِّيفْ زَّايسْ.
8 Chegando junto à grande pedra que se encontra em Gabaon, veio-lhes Amasa ao encontro. Joab trazia uma cintura por cima de sua túnica, de onde pendia uma espada embainhada, à altura dos rins. Esta desprendeu-se e caiu.
9 إِنَّا يُووَابْ إِ عَامَاسَا: ”أَقَا شكْ مْلِيحْ، ؤُمَا؟“ إِشبَّارْ يُووَابْ س ؤُفُوسْ أَفُوسِي ذِي ثْمَارْثْ ن عَامَاسَا حِيمَا أَذْ ث إِسُّوذمْ.
9 Joab disse a Amasa: Como vais, meu irmão?, e tomou-o pela barba com a mão direita, para o beijar.
10 عَامَاسَا وَارْ إِحكَّارْ إِ سِّيفْ إِ ثُوغَا ذڭْ ؤُفُوسْ ن يُووَابْ ؤُشَا نتَّا إِڒْقفْ إِ-ث زَّايسْ ذڭْ ؤُعذِّيسْ ؤُشَا فّْغنْ أَسْ-د وَاذَانْ غَارْ ثمُّورْثْ. نتَّا إِمُّوثْ بْڒَا مَا إِڒْقفْ إِ-ث إِشْثْ ن ثْوَاڒَا نّغْنِيثْ. ؤُ يُووَابْ أَكْ-ذ ؤُمَاسْ أَبِيشَايْ إِضْفَارْ شَابَاعْ، مِّيسْ ن بِيكْرِي.
10 Amasa, porém, não percebeu a espada, na mão {esquerda} de Joab, e este o feriu no ventre, derramando as suas entranhas por terra. Não houve necessidade de um segundo golpe, pois Amasa caiu morto. Depois disso, Joab e seu irmão Abisai puseram-se a perseguir Seba, filho de Bocri.
11 إِجّْ ن ورْيَازْ إِبدّْ غَارسْ غَارْ عَامَاسَا. ثُوغَا نتَّا زڭْ إِمْسخَّارنْ ن يُووَابْ، إِنَّا: ”أجّْ ونِّي إِخْضَارنْ يُووَابْ ؤُڒَا ذ ونِّي إِدْجَانْ أَكْ-ذ ذَاوُوذْ، أَذْ إِضْفَارْ يُووَابْ!“
11 Um dos servos de Joab se postara junto de Amasa e dizia: Todos os que amam Joab e estão com Davi sigam a Joab!
12 عَامَاسَا مَاشَا ثُوغَا إِزّڒْ إِتّْوَانّضْ ذڭْ إِذَامّنْ نّسْ ذڭْ وبْرِيذْ أَمقّْرَانْ. ؤُمِي إِژْرَا أَرْيَازْ نِّي، أَقَا مَارَّا ڒْڭنْسْ إِقِّيمْ إِبدّْ، إِجَارّْ نتَّا عَامَاسَا زڭْ وبْرِيذْ غَارْ ييَّارْ ؤُ إِنْضَارْ إِجّْ ن وَارُّوضْ ثِيوَا نّسْ، مِينْزِي إِژْرَا قَاعْ وِي غَارسْ د-إِوْضنْ، إِقِّيمْ إِتّْبدَّا.
12 Entretanto, Amasa estava estendido no meio do caminho, coberto de sangue. Vendo o soldado que todos se detinham para vê-lo, arrastou Amasa para fora do caminho para um campo e cobriu-o com um manto.
13 أَڒَامِي ثُوغَا نتَّا إِتّْوَاڭّْوجْ خْ وبْرِيذْ، عْذُونْ مَارَّا إِرْيَازنْ أَوَارْنِي إِ يُووَابْ، حِيمَا أَذْ ضْفَارنْ شَابَاعْ، مِّيسْ ن بِيكْرِي،
13 Uma vez removido do caminho, todos os homens de Israel foram atrás de Joab para continuar a perseguição de Seba, filho de Bocri.
14 ونِّي ثُوغَا إِكَّا خْ مَارَّا ثِيقبَّاڒْ ن إِسْرَائِيل غَارْ أَبَالْ ؤُ غَارْ بَايْثْ-مَاعْكَا، أَكْ-ذ مَارَّا إِبِيرِييّنْ نِّي إِتّْوَاسّْمُوننْ ؤُ رُوحنْ عَاوذْ أَوَارْنِي أَسْ.
14 Seba atravessou todas as tribos de Israel, que o desprezaram, e foi até Abel-Bet-Maaca, onde todos os bocritas o seguiram.
15 أَمُّو د-إِوْضنْ نِيثْنِي غَارْ ذِينْ ؤُشَا نّْضنْ-د إِ شَابَاعْ ذِي أَبَالْ-بَايْثْ-مَاعْكَا. نِيثْنِي سّفْينْ إِجّْ ن لْبَارَاجْ خْ ثنْذِينْثْ ؤُ لْبَارَاجْ نِّي إِبدّْ غَارْ ڒْحِيضْ ن زَّاثْ إِ د-إِنّْضنْ إِ ثنْذِينْثْ. مَارَّا ڒْڭنْسْ إِ ثُوغَا أَكْ-ذ يُووَابْ، ڭِّينْ أَذْ أَردّْدْجنْ ڒْحِيضْ حِيمَا أَذْ أَسْ سّْغضْڒنْ.
15 Vieram então sitiá-lo em Abel-Bet-Maaca e levantaram contra a cidade um aterro que atingiu a altura da muralha. Como todos os que estavam com Joab tentassem fazer cair a muralha,
16 خنِّي ثْڒَاغَا إِشْثْ ن ثمْغَارْثْ ذ ثْمِيغِيسْثْ زِي ثنْذِينْ:ث ”سْڒمْ، سْڒمْ، إِنِيمْ إِ يُووَابْ: ’أَسْ-د ذَا، أَذسْ-د، أَڒَامِي زمَّارغْ أَكِيذكْ سِّيوْڒغْ.‘ “
16 uma mulher prudente se pôs a gritar {do muro} da cidade: Ouvi, ouvi! Dizei a Joab que se aproxime para eu falar-lhe!
17 ؤُمِي د-يُوسَا نتَّا، يُوذسْ-د غَارسْ، ثنَّا ثمْغَارْثْ: ”مَا شكْ ذ يُووَابْ؟“ نتَّا إِنَّا: ”ذ نشّْ.“ ثنَّا أَسْ نتَّاثْ: ”سڒْ غَارْ وَاوَاڒنْ ن ثَايَّا نّشْ.“ نتَّا إِنَّا: ”نشّْ تّسْڒِيغْ.“
17 Tendo ele se aproximado, disse-lhe a mulher: És tu Joab? Sou eu, respondeu ele. Ela prosseguiu: Ouve as palavras de tua serva. Estou ouvindo.
18 خنِّي ثنَّا: ”زِيشْ ثُوغَا سِّيوْڒنْ ذِي كُوڒْ أَمْشَانْ، نَّانْ: ’إِتّْخصَّا أَسنْ أَذْ ت سّقْسَانْ نِيشَانْ ذِي أَبَالْ!‘، ؤُشَا أَمُّو إِ كمّْڒنْ نِيثْنِي ثَامسْڒَاشْثْ نِّي مْلِيحْ.
18 Outrora, disse ela, costumava-se dizer: Peça-se conselho a Abel e a Dã,
19 نشّْ زڭْ إِنِّي ن أَيْثْ ن ڒهْنَا ؤُ زڭْ إِمْثِيقَّانْ ذِي إِسْرَائِيل، مَاشَا شكْ ثخْسذْ أَذْ ثنْغذْ إِشْثْ ن ثنْذِينْثْ، ثنِّي ذ يمَّاسْ ذِي إِسْرَائِيل. مَايمِّي غَا ثْصَارْضذْ ڒْوَارْثْ ن سِيذِي؟“
19 para saber se desapareceram os costumes dos fiéis de Israel. Tu, porém, procuras destruir uma cidade que é uma mãe em Israel. Por que queres aniquilar a herança do Senhor?
20 يُووَابْ يَارَّا-د خَاسْ، إِنَّا: ”أَيَا إِڭّْوجْ خَافِي أَقَا نشّْ أَذْ صَارْضغْ ؤُ أَذْ هذْمغْ!
20 Joab respondeu: Longe de mim, longe de mim; não quero arruinar nem destruir coisa alguma.
21 ثَامسْڒَاشْثْ وَارْ ثدْجِي أَمنِّي. مَاشَا إِجّْ ن ورْيَازْ زڭْ إِذُورَارْ ن إِفْرَايِيمْ، قَّارنْ أَسْ شَابْعَا، مِّيسْ ن بِيكْرِي، إِكْسِي أَفُوسْ نّسْ خْ ؤُجدْجِيذْ، خْ ذَاوُوذْ. نتَّا وَاهَا إِتّْخصَّا أَذْ ث ثوْشمْ، خنِّي أَذْ حيّْذغْ زِي ثنْذِينْثْ.“ ثنَّا ثمْغَارْثْ إِ يُووَابْ: ”خْزَارْ، أَزدْجِيفْ نّسْ أَذْ أَشْ ث-إِ-د-إِمّنْضَارْ ثِيوَا إِ ڒْحِيضْ.“
21 Não se trata disso; mas um homem da montanha de Efraim, chamado Seba, filho de Bocri, levantou a mão contra o rei Davi. Entregai-nos só esse e levantarei o cerco. A mulher disse a Joab: A cabeça dele te será lançada por cima do muro.
22 ثُوسَا-د ثمْغَارْثْ س ثِيغِيثْ نّسْ غَارْ مَارَّا ڒْڭنْسْ ؤُ نِيثْنِي قسّنْ أَزدْجِيفْ إِ شَابْعَا، مِّيسْ ن بِيكْرِي، نْضَارنْ ث إِ يُووَابْ. خنِّي إِسُوضْ يُووَابْ ذڭْ ؤُيِيشّْ ن إِشَارِّي ؤُ نِيثْنِي بزّْعنْ إِخفْ نْسنْ، أَڭّْوجنْ خْ ثنْذِينْثْ ؤُ كُوڒْ أَرْيَازْ يُويُورْ غَارْ إِقِيضَانْ نّسْ ؤُ يُووَابْ إِعْقبْ غَارْ ؤُرْشَالِيمْ، غَارْ ؤُجدْجِيذْ.
22 Ela voltou à cidade e falou com discrição a todo o povo. Cortaram a cabeça de Seba, filho de Bocri, e atiraram-na a Joab. Este tocou a trombeta e todos se retiraram da cidade, indo cada um para a sua tenda. Joab voltou para junto do rei em Jerusalém.
23 يُووَابْ إِتّْوَاڭّْ ذ أَزدْجِيفْ خْ مَارَّا ڒْعسْكَارْ ن إِسْرَائِيل، ؤُ بَانَايَا، مِّيسْ ن يَاهُويَاذَاعْ، ثُوغَا خْ إِعسَّاسنْ ن أَرِّيمثْ ؤُ خْ إِرقَّاسنْ ن ثَازْڒَا.
23 Joab comandava todo o exército. Banaias, filho de Jojada, estava à testa dos cereteus e dos feleteus.
24 أَذُورَامْ إِبدّْ خْ لْجِيزْيَا ؤُ يَاهُوشَافَاطْ، مِّيسْ ن أَخِيلُوذْ، ثُوغَا-ث ذ أَمَارِيرْ ن ؤُمزْرُويْ.
24 Aduram presidia os trabalhos. Josafat, filho de Ailud, era o cronista.
25 شِيوَا ثُوغَا ذ أَمَارِيرْ، ؤُ صَاذُوقْ ذ أَبْيَاثَارْ ثُوغَا أَثنْ ذ إِكهَّاننْ.
25 Siva era o escriba. Sadoc e Abiatar, sacerdotes;
26 ؤُڒَا ذ عِيرَا زِي يَا‘إِرْ ثُوغَا ذ إِجّْ ن ؤُمْثِيقِّي ن ذَاوُوذْ.
26 Ira, o jairita, era também sacerdote de Davi.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.