1 Samuel 26
rifa (RIFA) vs NVI
1 إِرْيَازنْ ن زِيفْ ؤُسِينْ-د غَارْ شَاوُولْ غَارْ جِيبْعَا، نَّانْ: ”مَا وَارْ إِسّْنُوفَّارْ ذَاوُوذْ إِخفْ نّسْ خْ ثوْرِيرْثْ ن حَاخِيلَا أَرنْذَاذْ ن ثْنزْرُوفْثْ؟“
1 Os zifeus foram falar com Saul, em Gibeá, e disseram: "Davi está escondido na colina de Haquilá, em frente do deserto de Jesimom"
2 خنِّي إِكَّارْ شَاوُولْ ؤُشَا إِهْوَا غَارْ ڒخْڒَا ن زِيفْ، أَكِيذسْ ثڒْثْ-أَڒَافْ ن يرْيَازنْ إِتّْوَافَارْزنْ زِي إِسْرَائِيل، حِيمَا أَذْ يَارْزُو خْ ذَاوُوذْ ذِي ڒخْڒَا ن زِيفْ.
2 Então Saul desceu ao deserto de Zife, com três mil dos melhores soldados de Israel, em busca de Davi.
3 إِوْثَا شَاوُولْ إِقِيضَانْ نّسْ غَارْ وبْرِيذْ خْ ثوْرِيرْثْ ن حَاخِيلَا ثنِّي أَرنْذَاذْ ن ثْنزْرُوفْثْ. ذَاوُوذْ إِقِّيمْ ذِي ڒخْڒَا، إِژْرَا شَاوُولْ إِضْفَارْ إِ-ث-إِ-د غَارْ ڒخْڒَا.
3 Saul acampou ao lado da estrada, na colina de Haquilá, em frente do deserto de Jesimom, mas Davi permaneceu no deserto. Quando viu que Saul o estava seguindo,
4 مَاغَارْ ذَاوُوذْ ثُوغَا إِسّكّْ إِخْبَارْجِييّنْ ؤُ نتَّا ثُوغَا إِسّنْ أَقَا شَاوُولْ إِڭَّا أَذْ د-يَاسْ.
4 enviou espiões e soube que Saul havia de fato chegado.
5 ذَاوُوذْ إِكَّارْ ؤُ يُوسَا-د مَانِي ثُوغَا إِوْثَا شَاوُولْ إِقِيضَانْ نّسْ. ذَاوُوذْ ثُوغَا إِتّْوَاڒَا مَانِي ثُوغَا إِزّڒْ شَاوُولْ أَكْ-ذ ؤُكُومَانْذَارْ ن ڒْعسْكَارْ نّسْ، أَبْنِيرْ، مِّيسْ ن نِيرْ. شَاوُولْ إِطّصْ ذِي ڒْمَارْڭحْ ن إِكَارُّوثنْ ؤُ ڒْڭنْسْ ثُوغَا إِنّضْ أَسْ-د س إِقِيضَانْ نْسنْ.
5 Então Davi foi para o lugar onde Saul estava acampado. E viu o lugar onde Saul e Abner, filho de Ner, comandante de seu exército, haviam se deitado. Saul estava deitado no acampamento, com o exército acampado ao redor.
6 خنِّي إِطّفْ ذَاوُوذْ ذڭْ وَاوَاڒْ. إِسِّيوڒْ أَكْ-ذ أَخِيمَالِيكْ، أَحِيتِّي، ؤُ أَكْ-ذ أَبِيشَايْ، مِّيسْ ن صِيرُويَا، ؤُمَاسْ ن يُووَابْ، إِنَّا: ”مَانْ ونْ أَكِيذِي إِ غَا إِهْوَانْ غَارْ شَاوُولْ ذِي ڒْمَارْڭحْ ن ڒْعسْكَارْ؟“ أَبِيشَايْ إِنَّا: ”نشّْ أَذْ كِيذكْ هْوِيغْ.“
6 Davi então perguntou ao hitita Aimeleque e a Abisai, filho de Zeruia, irmão de Joabe: "Quem descerá comigo ao acampamento de Saul? " Disse Abisai: "Irei com você".
7 يُوسَا-د ذَاوُوذْ أَكْ-ذ أَبِيشَايْ ذِي دْجِيڒثْ غَارْ ڒْڭنْسْ، ؤُ خْزَارْ، شَاوُولْ ثُوغَا إِطّصْ ذِي ڒْمَارْڭحْ ن إِكَارُّوثنْ ؤُ لَانْسَا نّسْ ثجِّي زَّاثْ إِ ؤُزدْجِيفْ نّسْ ذِي ثمُّورْثْ. إِنّْضنْ أَسْ-د أَبْنِيرْ ذ ڒْڭنْسْ.
7 Davi e Abisai entraram à noite no acampamento. Saul estava deitado, dormindo com sua lança fincada no chão, perto da cabeça. Abner e os soldados estavam deitados à sua volta.
8 خنِّي إِنَّا أَبِيشَايْ إِ ذَاوُوذْ: ”أَسّْ-أَ إِقّنْ سِيذِي ڒعْذُو نّشْ ذڭْ ؤُفُوسْ نّشْ. أجّْ أَيِي ڒخُّو أَذْ ث سّْنُوقّْبغْ أَكْ-ذ ثمُّورْثْ س إِشْثْ ن ثشْثِي ن لَانْسَا. وَارْ تّحْذِيجِيغْ أَذْ ت ڭّغْ إِشْثْ ن ثْوَاڒَا نّغْنِيثْ.“
8 Abisai disse a Davi: "Hoje Deus entregou o seu inimigo nas suas mãos. Deixe-me, agora, cravar a lança nele até o chão com um só golpe; não precisarei de outro".
9 ذَاوُوذْ إِنَّا إِ أَبِيشَايْ: ”وَارْ ث تَّاردّدْجْ شَا، مَاغَارْ مَانْ ونْ إِزمَّارنْ أَذْ يَارّْ أَفُوسْ نّسْ غَارْ ؤُمذْهُونْ ن سِيذِي ؤُشَا أَذْ إِقِّيمْ ذ أَفُورِّي؟“
9 Davi, contudo, disse a Abisai: "Não o mate! Quem pode levantar a mão contra o ungido do Senhor e permanecer inocente?
10 خنِّي إِنَّا ذَاوُوذْ: ”س ثِيذتّْ أَمْ إِدَّارْ سِيذِي، سِيذِي أَذْ ث إِوّثْ: نِيغْ أَذْ د-يَاسْ وَاسّْ نّسْ إِ ذِي إِ غَا إِمّثْ نِيغْ أَذْ د-إِهْوَا غَارْ ؤُمنْغِي ؤُشَا أَذْ إِتّْوَانغْ.
10 Juro pelo nome do Senhor", disse ele, "o Senhor mesmo o matará; ou chegará a sua hora e ele morrerá, ou ele irá para a batalha e perecerá.
11 سِيذِي أَذْ أَيِي إِحْضَا أَقَا نشّْ أَذْ وْثغْ س ؤُفُوسْ إِنُو أَمذْهُونْ ن سِيذِي. تّْزَاوْڭغْ شكْ، كْسِي لَانْسَا إِ إِدْجَانْ زَّاثْ إِ ؤُزدْجِيفْ نّسْ ذ ثبْرِيقْثْ ن وَامَانْ ؤُشَا أجّْ أَنغْ أَذْ نُويُورْ!“
11 O Senhor me livre de levantar a mão contra seu ungido. Agora, vamos pegar a lança e o jarro com água que estão perto da cabeça dele, e vamos embora".
12 إِكْسِي ذَاوُوذْ لَانْسَا ذ ثبْرِيقْثْ ن وَامَانْ إِ ثُوغَا ذِينْ إِدْجَانْ زَّاثْ إِ ؤُزدْجِيفْ ن شَاوُولْ ؤُشَا فّْغنْ نِيثْنِي. ؤُڒَا ذ إِجّْ وَارْ ث إِژْرِي، ڒَا ذ إِجّْ وَارْ ث يُوشِي ؤُ ؤُڒَا ذ إِجّْ وَارْ إِفِيقْ، مَاغَارْ مَارَّا طّْصنْ، مِينْزِي سِيذِي ثُوغَا إِسّغْضسْ إِ-ثنْ ذڭْ إِجّْ ن يِيضصْ يُودْجغْ.
12 Então, Davi apanhou a lança e o jarro que estavam perto da cabeça de Saul, e eles foram embora. Ninguém os viu, ninguém percebeu e ninguém acordou. Estavam todos dormindo, pois um sono pesado vindo do Senhor havia caído sobre eles.
13 ذَاوُوذْ إِعْذُو غَارْ ؤُغزْذِيسْ نّغْنِي ؤُشَا إِبدّْ غَارْ ڒَاڭّْوَاجْ خْ ثْقِيشَّاثْ ن وذْرَارْ. ثُوغَا إِدْجَا تَّاسِيعْ ذ أَمقّْرَانْ جَارْ أَسنْ.
13 Então Davi atravessou para o outro lado e colocou-se no topo da colina, ao longe, a uma boa distância deles.
14 إِڒَاغَا-د ذَاوُوذْ إِ ڒْڭنْسْ ؤُ إِ أَبْنِيرْ، مِّيسْ ن نِيرْ، إِنَّا: ”مَا وَارْ د-ثَارِّيذْ شَا، أَبْنِيرْ؟“ خنِّي يَارَّا-د أَبْنِيرْ، إِنَّا: ”مِينْ ثعْنِيذْ شكْ ونِّي ذ إِتّْڒَاغَانْ خْ ؤُجدْجِيذْ؟“
14 E gritou para o exército e para Abner, filho de Ner: "Você não vai me responder, Abner? " Abner respondeu: "Quem é que está gritando para o rei? "
15 خنِّي إِنَّا ذَاوُوذْ إِ أَبْنِيرْ: ”مَا شكْ وَارْ ثدْجِيذْ ذ أَرْيَازْ؟ مَانْ ونْ ذِي إِسْرَائِيل إِ إِدْجَانْ أَمْ شكْ؟ مَايمِّي خنِّي وَارْ ثحْضِيذْ خْ سِيذِي نّشْ، أَجدْجِيذْ؟ أَقَا إِجّنْ زِي ڒْڭنْسْ يُوذفْ-د حِيمَا أَذْ يَاردّدْجْ أَجدْجِيذْ، سِيذِي نّشْ.
15 Disse Davi: "Você é homem, não é? Quem é como você em Israel? Por que você não protegeu o rei, seu senhor? Alguém foi até aí para matá-lo.
16 مِينْ ثڭِّيذْ وَارْ إِدْجِي شَا مْلِيحْ. س ثِيذتّْ أَمْ إِدَّارْ سِيذِي، كنِّيوْ ذ ثَارْوَا ن ڒْموْثْ، مِينْزِي كنِّيوْ وَارْ ثْعسّمْ خْ سِيذِي نْومْ، أَمذْهُونْ ن سِيذِي! خْزَارْ مَانِي دْجَانْثْ ڒخُّو لَانْسَا ن ؤُجدْجِيذْ ذ ثبْرِيقْثْ ن وَامَانْ ثِينِّي ثُوغَا زَّاثْ إِ ؤُزدْجِيفْ نّسْ!“
16 Não é bom isso que você fez! Juro pelo Senhor que todos vocês merecem morrer, pois não protegeram o seu rei, o ungido do Senhor. Agora, olhem! Onde estão a lança e o jarro de água do rei, que estavam perto da cabeça dele? "
17 شَاوُولْ إِعْقڒْ ثْمِيجَّا ن ذَاوُوذْ، إِنَّا: ”مَا ثَا ذ ثْمِيجَّا نّشْ، أَ مِّي ذَاوُوذْ؟“ ذَاوُوذْ إِنَّا: ”أَقَا-ت ذ ثْمِيجَّا إِنُو، سِيذِي إِنُو، أَجدْجِيذْ!“
17 Saul reconheceu a voz de Davi e disse: "É você, meu filho Davi? " Davi respondeu: "Sim, ó rei, meu senhor".
18 خنِّي إِنَّا: ”مَايمِّي إِضفَّارْ سِيذِي إِنُو أَمْسخَّارْ نّسْ أَمُّو؟ مِينْزِي مِينْ ڭِّيغْ ؤُ مَانْ ث ڒْعِيبْ إِ يُومْسنْ غَارْ ؤُفُوسْ إِنُو؟
18 E acrescentou: "Por que meu senhor está perseguindo este seu servo? O que eu fiz e de que mal sou culpado?
19 خنِّي ڒخُّو، أجّْ أَذْ إِسڒْ سِيذِي إِنُو، أَجدْجِيذْ، إِ وَاوَاڒنْ ن ؤُمْسخَّارْ نّسْ. مَاڒَا سِيذِي إِسّهْوڒْ إِ شكْ خَافِي، إِڒِي أَذْ إِشمّْ نتَّا ثَاوْهِيبْثْ ن ڒْغِيدْجثْ، مَاشَا مَاڒَا ذ إِوْذَانْ إِ إِدْجَانْ، خنِّي أَذْ تّْوَانعْڒنْ نِيثْنِي زَّاثْ إِ وُوذمْ ن سِيذِي، مَاغَارْ نِيثْنِي ؤُژّْڒنْ خَافِي أَسّْ-أَ أَڒَامِي وَارْ زمَّارغْ أَذْ قِّيمغْ قّْنغْ عَاذْ إِ ڒْوَارْثْ ن سِيذِي، ؤُ مَاغَارْ نِيثْنِي قَّارنْ: ’رُوهْ، سخَّارْ إِ إِربِّيثنْ إِنّغْنِي!‘
19 Que o rei, meu senhor, escute as palavras de seu servo. Se o Senhor o instigou contra mim, então que ele aceite uma oferta; se, porém, são homens que o fizeram, que sejam amaldiçoados perante o Senhor! Eles agora me afastaram de minha porção na herança do Senhor e disseram: ‘Vá, preste culto a outros deuses’.
20 خنِّي ڒخُّو، أجّْ إِذَامّنْ إِنُو وَارْ تِّيزّْڒنْ ذڭْ إِشْثْ ن ثمُّورْثْ إِڭّْوجنْ خْ سِيذِي. مِينْزِي أَجدْجِيذْ ن إِسْرَائِيل إِفّغْ، حِيمَا أَذْ يَارْزُو خْ إِجّْ ن ؤُينِّي ن ؤُشُورْذُو وَاهَا، أَمْ مَامّشْ يمَّارنْ ثَاسكُّورْثْ ذڭْ إِذُورَارْ.“
20 Agora, que meu sangue não caia sobre a terra, longe da presença do Senhor. O rei de Israel saiu à procura de uma pulga, como alguém que caça uma perdiz nos montes".
21 خَاسْ ؤُشَا إِنَّا شَاوُولْ: ”نشّْ خْضِيغْ، عْقبْ-د، أَ مِّي ذَاوُوذْ، مَاغَارْ نشّْ وَارْ ذ أَشْ تّڭّغْ عَاذْ ڒْغَارْ، مِينْزِي ثُوذَارْثْ إِنُو ثُوغَا أَسّْ-أَ ثْسكّْوَا غَاركْ ذِي ثِيطَّاوِينْ نّشْ. خْزَارْ، نشّْ ڭِّيغْ ثُوبُّوهڒْيَا ؤُ ودَّارغْ س وَاطَّاسْ.“
21 Então Saul disse: "Pequei! Volte, meu filho Davi! Como hoje você considerou preciosa a minha vida, não lhe farei mal de novo. Tenho agido como um tolo e cometido um grande erro".
22 ذَاوُوذْ يَارَّا-د، إِنَّا: ”خْزَارْ، أَقَا ذَا لَانْسَا ن ؤُجدْجِيذْ. أجّْ إِجّْ زڭْ إِمْسخَّارنْ نّشْ أَذْ إِژْوَا، أَذْ ت-إِ-د يَاوِي.
22 Respondeu Davi: "Aqui está a lança do rei. Venha um de seus servos e a pegue.
23 أَذْ إِخدْجصْ سِيذِي كُوڒْ إِجّْ خْ ثْسڭْذَا نّسْ ذ تِّيقّثْ نّسْ، مِينْزِي سِيذِي ثُوغَا إِسلّمْ إِ شكْ أَسّْ-أَ ذڭْ ؤُفُوسْ إِنُو، مَاشَا وَارْ خْسغْ شَا أَذْ ڭّغْ أَفُوسْ إِنُو ذڭْ ؤُمذْهُونْ ن سِيذِي.
23 O Senhor recompensa a justiça e a fidelidade de cada um. Ele o entregou nas minhas mãos hoje, mas eu não levantaria a mão contra o ungido do Senhor.
24 خْزَارْ، أَمْ مَامّشْ ثُوغَا ثُوذَارْثْ نّشْ أَسّْ-أَ ثِيغْڒَا ذِي ثِيطَّاوِينْ إِنُو، أَمُّو إِ غَا ثِيڒِي ثُوذَارْثْ إِنُو ذِي ثِيطَّاوِينْ ن سِيذِي ثِيغْڒَا. نتَّا أَذْ أَيِي إِفكّْ زِي مَارَّا ڒحْصَارثْ.“
24 Assim como eu hoje considerei a sua vida de grande valor, que o Senhor também considere a minha vida e me livre de toda a angústia".
25 شَاوُولْ إِنَّا إِ ذَاوُوذْ: ”أَقَا شكْ ثتّْوَابَارْكذْ، مِّي ذَاوُوذْ. مِينْ مَا إِ غَا ثڭّذْ، أَقَا أَذْ ثَاوْضذْ عَاوذْ.“ خنِّي يُويُورْ ذَاوُوذْ أَبْرِيذْ نّسْ ؤُ شَاوُولْ إِعْقبْ غَارْ ومْشَانْ نّسْ مَانِي ثُوغَا إِزدّغْ.
25 Então Saul disse a Davi: "Seja você abençoado, meu filho Davi; você fará muitas coisas e em tudo será bem sucedido". Assim Davi prosseguiu seu caminho, e Saul voltou para casa.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.