1 Reis 5
rifa (RIFA) vs ARIB
1 سُولِيمَانْ إِحْكمْ خْ مَارَّا ثِيڭلْذِيوِينْ زڭْ إِغْزَارْ ن لْفُورَاطْ أَڒْ ثَامُّورْثْ ن إِفِيلِيسْطِينِييّنْ ؤُ أَڒْ أَيْمِيرْ ن مِيصْرَا. نِيثْنِي ثُوغَا تَّاوْينْ ثَارْزِيفِينْ ؤُ سخَّارنْ إِ سُولِيمَانْ، مَارَّا ؤُسَّانْ ن ثُوذَارْثْ نّسْ.
1 Hirão, rei de Tiro, enviou os seus servos a Salomão, quando ouviu que o haviam ungido rei em lugar de seu pai; porquanto Hirão fora sempre muito amigo de Davi.
2 أَسُونِييْ ن سُولِيمَانْ إِ يِيجّْ ن وَاسّْ ثُوغَا-ث ثْڒَاثِينْ إِكُورُوثنْ ن وَارنْ أَزْذَاذْ ؤُ ستِّينْ إِكُورُوثنْ ن وَارنْ،
2 Salomão, pois, mandou dizer a Hirão.
3 عشْرَا ن إِفُونَاسنْ إِصحّنْ، عِيشْرِينْ ن إِفُونَاسنْ ن هدُّو ذ مْيَا ن وُودْجِي، أَهْثَا إِ ؤُذَاذنْ، إِغَايْضنْ ن وزْغَارْ، وَاشَّاونْ إِمقّْرَاننْ ذ إِوژِّيونْ ن ڒخْڒَا.
3 Bem sabes tu que Davi, meu pai, não pôde edificar uma casa ao nome do Senhor seu Deus, por causa das guerras com que o cercaram, até que o Senhor lhe pôs os inimigos debaixo dos seus pés.
4 أَمُّو إِ ثُوغَا إِحكّمْ خْ مَارَّا ثَامُّورْثْ خْ ثْمَا-يَا ن إِغْزَارْ ن لْفُورَاطْ، زِي ثِيفْسَاخْ أَڒْ غَازَّا، خْ مَارَّا إِجدْجِيذنْ خْ ثْمَا-يَا ن إِغْزَارْ ؤُشَا إِذْوڒْ أَسْ ڒهْنَا غَارْ مَارَّا جّْوَايهْ إِ ذ أَسْ د-إِنّْضنْ.
4 Agora, porém, o Senhor meu Deus me tem dado descanso de todos os lados: adversário não há, nem calamidade alguma.
5 يَاهُوذَا ذ إِسْرَائِيل ثُوغَا زدّْغنْ ذِي ڒَامَانْ، كُوڒْ إِجّْ سَاذُو ثْزَايَارْثْ نّسْ ؤُ سَاذُو وَارْثُو نّسْ، زِي ذَانْ أَڒْ بِئرْ-سبْعَا، مَارَّا ؤُسَّانْ ن سُولِيمَانْ.
5 Pretendo, pois, edificar uma casa ao nome do Senhor meu Deus, como falou o senhor a Davi, meu pai, dizendo: Teu filho, que porei em teu lugar no teu trono, ele edificará uma casa ao meu nome.
6 سُولِيمَانْ ثُوغَا غَارسْ أَربْعِينْ-أَڒفْ ن ڒْكُورِيثْ ن ييْسَانْ إِ إِكَارُّوثنْ نّسْ ن ؤُمنْغِي ؤُ ثنْعَاشْ-أَڒفْ ن إِمْنَاينْ.
6 Portanto, dá ordem agora que do Líbano me cortem cedros; os meus servos estarão com os teus servos; eu te pagarei o salário dos teus servos, conforme tudo o que disseres; porque tu sabes que entre nós ninguém há que saiba cortar madeira como os sidônios.
7 لْوُولَاثْ-أَ، كُوڒْ إِجّْ ذڭْ ؤُيُورْ نّسْ، تّْهِيلَّانْ ذڭْ ؤُجدْجِيذْ سُولِيمَانْ ؤُ ذِي مَارَّا إِنِّي ثُوغَا د-إِتَّاسنْ غَارْ طَّابْڒَا ن ؤُجدْجِيذْ سُولِيمَانْ. نِيثْنِي وَارْ جِّينْ أَذْ إِخصّْ وَالُو.
7 Quando Hirão ouviu as palavras de Salomão, muito se alegrou, e disse: Bendito seja hoje o Senhor, que deu a Davi um filho sábio sobre este tão grande povo.
8 إِمنْذِي ذ ؤُڒُومْ إِ إِيْسَانْ ؤُ إِ إِيْسَانْ ن ثَازْڒَا تَّاوْينْ ثنْ غَارْ ومْشَانْ مَانِي مَا إِدْجَا، كُوڒْ إِجّْ أَمْ مَامّشْ أَوكّڒْ نّسْ.
8 E Hirão mandou dizer a Salomão: Ouvi o que me mandaste dizer. Eu farei tudo quanto desejas acerca das madeiras de cedro e de cipreste.
9 سِيذِي إِوْشَا إِ سُولِيمَانْ ثِيغِيثْ ذ ڒعْقڒْ س وَاطَّاسْ ؤُڒَا ذ تَّاسِيعْ ن ثُوسّْنَا ذڭْ وُوڒْ أَمْ يِيجْذِي غَارْ ثْمَا نْ ڒبْحَارْ.
9 Os meus servos as levarão do Líbano até o mar, e farei conduzi-las em jangadas pelo mar até o lugar que me designares; ali as desamarrarei, e tu as receberás; também farás o meu desejo, dando sustento à minha casa.
10 ثِيغِيثْ ن سُولِيمَانْ ثُوغَا ذ ثَامقّْرَانْثْ خْ ثِيغِيثْ ن مَارَّا ثَارْوَا ن مَانِيسْ إِ د-ثْنقَّارْ ثْفُوشْثْ ؤُ خْ مَارَّا ثِيغِيثْ ن إِمِيصْرِييّنْ.
10 Assim dava Hirão a Salomão madeira de cedro e madeira de cipreste, conforme todo o seu desejo.
11 نتَّا ثُوغَا ذ أَمِيغِيسْ خْ مَارَّا إِوْذَانْ، خْ إِثَانْ، أَزْرَاحِي، خْ هَايْمَانْ، كَالْكُولْ ذ ذَارْذَاعْ، إِحنْجِيرنْ ن مَاحُولْ. إِسمْ نّسْ إِذْوڒْ إِتّْوَاسّْننْ غَارْ مَارَّا ڒڭْنُوسْ إِ ذ أَسْ د-إِنّْضنْ.
11 E Salomão dava a Hirão vinte mil coros de trigo, para sustento da sua casa, e vinte , coros de azeite batido; isso fazia anualmente.
12 نتَّا إِسِّيوڒْ ثڒْثْ-أَڒَافْ ن وَاوَاڒنْ إِوزْننْ. أَڒفْ ؤُ-خمْسَا ن إِزْڒَانْ ثُوغَا أَثنْ زَّايسْ.
12 Deu, pois, o Senhor a Salomão sabedoria, como lhe tinha prometido. E houve paz entre Hirão e Salomão; e fizeram aliança entre si.
13 نتَّا إِسِّيوڒْ عَاوذْ خْ ثْشجُّورَا، زِي ثْشجَّارْثْ ن ثنْڭلْثْ خْ إِذُورَارْ ن لُوبْنَانْ أَڒْ ثْعلْدْجثْ إِ د-إِغمّْينْ زِي ڒْحِيضْ. نتَّا إِسِّيوڒْ عَاوذْ خْ ڒْمَاڒْ، خْ إِجْضَاضْ، خْ مَارَّا إِمُودَّارنْ إِنِّي إِتّْبُوعنْ ؤُ خْ إِسڒْمَانْ.
13 Também e rei Salomão fez, dentre todo o Israel, uma leva de gente para trabalho forçado; e a leva se compunha de trinta mil homens.
14 زِي مَارَّا ڒڭْنُوسْ ؤُسِينْ-د إِوْذَانْ، حِيمَا أَذْ سْڒنْ ثِيغِيثْ ن سُولِيمَانْ، زِي مَارَّا إِجدْجِيذنْ ن ثمُّورْثْ إِنِّي ثُوغَا إِسْڒَانْ خْ ثِيغِيثْ نّسْ.
14 E os enviava ao Líbano por turnos, cada mês dez mil; um mês estavam no Líbano, e dois meses cada um em sua casa; e Adonirão estava sobre a leva.
15 حِيرَامْ، أَجدْجِيذْ ن صُورْ، إِسّكّْ إِمْسخَّارنْ نّسْ غَارْ سُولِيمَانْ، مَاغَارْ نتَّا ثُوغَا إِسْڒَا، أَقَا ذهْننْ سُولِيمَانْ ذ أَجدْجِيذْ ذڭْ ومْشَانْ ن بَابَاسْ. إِوَا حِيرَامْ ثُوغَا ڒبْذَا إِتّخْسْ ذَاوُوذْ.
15 Tinha também Salomão setenta mil que levavam as cargas, e oitenta mil que talhavam pedras nas montanhas,
16 سُولِيمَانْ إِجَّا أَذْ إِنِينْ إِ حِيرَامْ:
16 afora os mestres de obra que estavam sobre aquele serviço, três mil e trezentos, os quais davam as ordens aos trabalhadores.
17 ”شكْ ثسّْنذْ أَقَا بَابَا ذَاوُوذْ ثُوغَا وَارْ إِزمَّارْ أَذْ إِبْنَا إِشْثْ ن ثَادَّارْثْ إِ يِيسمْ ن سِيذِي، أَربِّي نّسْ، زِي سِّيبّثْ ن إِمنْغَانْ إِ زِي إِ ذ أَسْ د-إِنّْضنْ نِيثْنِي، أَڒَامِي ثنْ إِڭَّا سِيذِي سَاذُو إِضَارنْ نّسْ.
17 Por ordem do rei eles cortaram grandes pedras, de grande preço, para fundarem a casa em pedras lavradas.
18 مَاشَا ڒخُّو إِوْشَا أَيِي سِيذِي، أَربِّي إِنُو، ڒهْنَا زِي مَارَّا إِغزْذِيسنْ. وَارْ ذِينْ إِدْجِي عَاذْ بُو وغْرِيمْ ؤُ وَارْ ذِينْ عَاذْ أَسِيڭّْوذْ ن ثُوعفّْنَا.
18 Lavraram-nas, pois, os edificadores de Salomão, e os de Hirão, e os gebalitas, e prepararam as madeiras e as pedras para edificar a casa.
19 خْزَارْ، نشّْ نْوِيغْ أَذْ بْنِيغْ إِشْثْ ن ثَادَّارْثْ إِ يِيسمْ ن سِيذِي، أَربِّي إِنُو، أَمْ مَامّشْ إِسِّيوڒْ سِيذِي إِ بَابَا ذَاوُوذْ، إِنَّا: ’مِّيشْ، ونِّي إِ غَا سّْغِيمغْ خْ ڒْعَارْشْ نّشْ، أَذْ إِبْنَا إِشْثْ ن ثَادَّارْثْ إِ يِيسمْ إِنُو.‘
19 — ausente —
20 ؤُمُورْ خنِّي ڒخُّو، أَقَا أَذْ أَيِي زذْمنْ ثِيشجُّورَا ن ثنْڭلْثْ زڭْ إِذُورَارْ ن لُوبْنَانْ. إِمْسخَّارنْ إِنُو أَذْ إِڒِينْ أَكْ-ذ إِمْسخَّارنْ نّشْ ؤُ نشّْ أَذْ أَشْ وْشغْ ڒْمُونثْ إِ إِمْسخَّارنْ نّشْ عْلَاحْسَابْ مَارَّا مِينْ ذ أَيِي غَا ثِينِيذْ، مِينْزِي شكْ ثسّْنذْ أَقَا نشِّينْ وَارْ غَارْنغْ ؤُڒَا ذ إِجّْ ونِّي إِزمَّارنْ أَذْ إِزْذمْ أَكشُّوضْ أَمْ أَيْثْ ن صِيذُونْ.“
20 — ausente —
21 ؤُمِي إِسْڒَا حِيرَامْ أَوَاڒنْ ن سُولِيمَانْ، إِمْسَارْ، أَقَا إِفَارْحْ أَطَّاسْ س وَاطَّاسْ، إِنَّا: ”أَذْ إِتّْوَابَاركْ سِيذِي أَسّْ-أَ، مَاغَارْ نتَّا إِوْشَا إِ ذَاوُوذْ إِجّْ ن مِّيسْ ذ أَمِيغِيسْ خْ ڒْڭنْسْ-أَ ذ أَمقّْرَانْ!“
21 — ausente —
22 حِيرَامْ إِسّكّْ إِجّْ ن ؤُرقَّاسْ غَارْ سُولِيمَانْ، إِنَّا: ”نشّْ سْڒِيغْ إِ ؤُمِي إِ ثسّكّذْ إِجّْ ن ؤُرقَّاسْ غَارِي. نشّْ أَذْ سّْقفْڒغْ مَارَّا مژْرِي نّشْ زِي جِّيهثْ ن ؤُكشُّوضْ ن ثْشجَّارْثْ ن ثنْڭلْثْ ذ ؤُكشُّوضْ ن ثْشجَّارْثْ ن ؤُمرْزِي.
22 — ausente —
23 إِمْسخَّارنْ إِنُو أَذْ ث-إِ-د-أَوْينْ زڭْ إِذُورَارْ ن لُوبْنَانْ غَارْ ڒبْحَارْ ؤُ نشّْ أَذْ ث سِّيوْضغْ خْ ثْغَارُّوبَا ن ثْحنْيَا خْ ڒبْحَارْ غَارْ ومْشَانْ إِ ذ أَيِي غَا ثِينِيذْ. ذِينِّي أَذْ ث سَّارْخُوغْ ؤُ شكْ أَذْ ث ثكْسِيذْ، ؤُ شكْ أَذْ ثسّْقفْڒذْ مَارَّا مژْرِي إِنُو، مَاحنْذْ أَذْ ثوْشذْ مَاشَّا إِ ثَادَّارْثْ إِنُو.“
23 — ausente —
24 ؤُشَا حِيرَامْ إِوْشَا أَكشُّوضْ ن ثْشجَّارْثْ ن ثنْڭلْثْ ذ ؤُكشُّوضْ ن ثْشجَّارْثْ ن ؤُمرْزِي إِ سُولِيمَانْ، مَارَّا أَنشْثْ مژْرِي نّسْ.
24 — ausente —
25 إِوْشَا سُولِيمَانْ عِيشْرِينْ-أَڒفْ إِكُورُوثنْ ن إِرْذنْ إِ حِيرَامْ ذ مَاشَّا إِ ثَادَّارْثْ نّسْ ؤُ عِيشْرِينْ إِكُورُوثنْ ن زّشْثْ ن زِّيثُونْ ثَاحُورّشْثْ. ذ مَانْ أَيَا إِ إِوْشَا سُولِيمَانْ أَسڭّْوَاسْ خْ ؤُسڭّْوَاسْ إِ حِيرَامْ.
25 — ausente —
26 سِيذِي إِوْشَا إِ سُولِيمَانْ ثِيغِيثْ أَمْ مَامّشْ ثُوغَا إِ ذ أَسْ إِنَّا نتَّا. ثُوغَا ذِينْ ڒهْنَا جَارْ حِيرَامْ ذ سُولِيمَانْ، ؤُشَا نِيثْنِي س ثْنَاينْ إِذْسنْ ڭِّينْ إِجّْ ن ڒْعَاهْذْ.
26 — ausente —
27 أَجدْجِيذْ سُولِيمَانْ إِسّْڭعّذْ-د زِي مَارَّا إِسْرَائِيل إِرْيَازنْ إِ ثْسخَّارْثْ إِ إِتّْخصَّانْ. أَسْڭعّذْ-أَ يِيوِي-د ثْڒَاثِينْ-أَڒفْ ن يرْيَازنْ إِ ڒْخذْمثْ.
27 — ausente —
28 إِسّكّْ إِ-ثنْ غَارْ إِذُورَارْ ن لُوبْنَانْ،عشْرَا-أَڒَافْ ن يرْيَازنْ ذڭْ ؤُيُورْ، س نُّوبثْ: إِجّْ ن ؤُيُورْ ثُوغَا أَثنْ خْ إِذُورَارْ ن لُوبْنَانْ ؤُ ثْنَاينْ ن إِيُورنْ ثُوغَا أَثنْ ذِي ثَادَّارْثْ نْسنْ. أَذُونِيرَامْ ثُوغَا خْ يرْيَازنْ إِ إِڭِّينْ ڒْخذْمثْ.
28 — ausente —
29 ثُوغَا سُولِيمَانْ غَارسْ عَاوذْ سبْعِينْ-أَڒفْ ن إِمْسخَّارنْ إِ ثْربُّوثْ ن ڒهْمڒْ ذ ثْمنْيِينْ-أَڒفْ ن إِسُويْذَاينْ خْ إِذُورَارْ.
29 — ausente —
30 أَهْثَا عَاذْ إِ إِمحْضَاينْ إِمقّْرَاننْ ن سُولِيمَانْ نِّي إِدْجَانْ خْ ڒْخذْمثْ، ثُوغَا ذِينْ ثْڒَاثَا ؤُ-ثْڒَاثِينْ-مْيَا ن يرْيَازنْ نِّي إِدْجَانْ خْ ڒْڭنْسْ إِ إِڭِّينْ ڒْخذْمثْ.
30 — ausente —
31 يُومُورْ ؤُجدْجِيذْ مَاحنْذْ أَذْ نقْشنْ ثِيصُوضَارْ ثِيمقّْرَانِينْ، ثِيصُوضَارْ إِغْڒَانْ، حِيمَا أَذْ سَّارْسنْ ذْسَاسْ ن ثَادَّارْثْ س ثِيصُوضَارْ-أَ إِتّْوَاسُّويْذَانْ.
31 — ausente —
32 إِبنَّاينْ ن سُولِيمَانْ ذ إِبنَّاينْ ن حِيرَامْ ؤُڒَا ذ إِجِيبَايْلِييّنْ نقْشنْ ثنْثْ. نِيثْنِي سّْوجْذنْ أَكشُّوضْ ذ يژْرَا، حِيمَا أَذْ بْنَانْ ثَادَّارْثْ.
32 — ausente —
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Reis 5, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.