1 Tessalonicenses 2

Yesu Xolac (PTP) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 Xam lige, xacxam va xovô ên xam nêbê ilage wê xe loc dô hɨxôn xam ge od yuac wê xe vông vac xam mahɨgun ge o tô vac lêm, ên xam ngô xe kɨyang dɨ vông i vin.
1 Porque vós, irmãos, sabeis, pessoalmente, que a nossa estada entre vós não se tornou infrutífera;
2 Dɨ xam xovô pyap ên xam nêbê buc taxlee ge xe mɨla dô vɨgwe Pilipai, lêc he ya vông vɨyin levac vô xe dɨ nêl kɨyang nipaên lec xe hɨxôn. Mêgem xe sea he dɨ pec mɨ loc vô xam Tesalonaika, mêdec xomxo mangwe vac xam bom vông vɨyin vô xe ên wê xe nêl xolac vô xam ge. Mêlêc il nêd Anutu ngɨdu xe xôn om xe nêl Anutu xolac vô xam dɨ xonaên ma.
2 mas, apesar de maltratados e ultrajados em Filipos, como é do vosso conhecimento, tivemos ousada confiança em nosso Deus, para vos anunciar o evangelho de Deus, em meio a muita luta.
3 Kɨyang wê xe nêl vô xam ge, xe o nêl kɨyang soên ti lêm, dɨ xe o xo kɨyang tɨbeac nêb xam ngɨdu xe xôn lêm, dɨ xe o nêb xe ob kɨtyoo xam lêm. Ge o kɨyang wê xe nêl ge kehe lêm,
3 Pois a nossa exortação não procede de engano, nem de impureza, nem se baseia em dolo;
4 dom kehe mô bêga nêbê Anutu yê dɨ xovô pyap ên nêb nipaên ti o yêp vac xe nɨlôm lêm, om nêbê xe tɨyi wê xe ob vông yuac xolac nêlên ge. Mêgem xe mi nêl xolac vô xomxo, lêc xe o nêl xolac ên xe nêb xomxo i yê xe nivɨha lêm. Nge, xe nêl xolac dɨ vông yuac ên xe nêbê Anutu vaci wê dɨyê dɨ xovô xe nɨlôm ge i yê xe nivɨha.
4 pelo contrário, visto que fomos aprovados por Deus, a ponto de nos confiar ele o evangelho, assim falamos, não para que agrademos a homens, e sim a Deus, que prova o nosso coração.
5 Xam xovô pyap ên xam nêbê xe o nêl kɨyang hɨzi vô xam lêm, dɨ Anutu vaci yê pyap dɨ xovô bêga ên nêbê xe o vɨyum kɨyang madoên vac kɨyang nivɨha lêm.
5 A verdade é que nunca usamos de linguagem de bajulação, como sabeis, nem de intuitos gananciosos. Deus disto é testemunha.
6 Dɨ xe o vông yuac ên xe nêb xam pɨmil xe lêm, me xomxo ba he i pɨmil xe lêm. Lêc xe ga Kɨlisi nue sinale xe, om xe tɨyi wê xe ob nêl dɨ xam vông xe lêm vô levac. Lêcom xe o nêl bêge vô xam lêm.
6 Também jamais andamos buscando glória de homens, nem de vós, nem de outros.
7 Nge, xe dô mamlehe vac xam mahɨgun dɨ viac xam tɨyi xocbê nipwo ti ta viac i ge.
7 Embora pudéssemos, como enviados de Cristo, exigir de vós a nossa manutenção, todavia, nos tornamos carinhosos entre vós, qual ama que acaricia os próprios filhos;
8 Xe xêmyaa vin lec xam om xe nêb xe ob nêl Anutu xolac nivɨha vô xam, dɨ xe nêb xe ob ngɨdu xam xôn lê, lêc xe obêc xib lec yuac wê xe vông ge od pyap, ên xe xêmyaa vin lec xam.
8 assim, querendo-vos muito, estávamos prontos a oferecer-vos não somente o evangelho de Deus, mas, igualmente, a própria vida; por isso que vos tornastes muito amados de nós.
9 Xam lige, xam xovô pyap ên yuac levac wê xe mi vông vac xam mahɨgun vô vɨdiiên yuu bucên vɨhati ge. Xe vông yuac xêkɨzêc lec xolac nêlên dɨ vông nêm yuac bisnis hɨxôn ên xe nêb xe ob kô mone ên kɨsuu xom yaên lec dɨ xe ob vông vɨyin vô xam ên xe xom yaên lêm.
9 Porque, vos recordais, irmãos, do nosso labor e fadiga; e de como, noite e dia labutando para não vivermos à custa de nenhum de vós, vos proclamamos o evangelho de Deus.
10 Xam xovô pyap dɨ Anutu êno yê dɨ xovô môp wê xe mi vông tɨyi buc vɨhati wê xe mɨloc dô hɨxôn xam wê xam vông i vin ge. Môp vɨhati wê xe mi vông ge môp ngɨbua dɨ môp bôbac, dɨ ti o so lêm.
10 Vós e Deus sois testemunhas do modo por que piedosa, justa e irrepreensivelmente procedemos em relação a vós outros, que credes.
11 Dɨ xam xovô ên xam nêbê xe viac xam toto tɨyi xocbê nipwo wê ma viac i ge. Mêgem xe dɨdii xam vac môp nivɨha, dɨ nêl kɨyang wê ob ngɨdu xam xôn ge vô xam, dɨ xe viac kɨyang nivɨha vô xam,
11 E sabeis, ainda, de que maneira, como pai a seus filhos, a cada um de vós,
12 ên xe nêb xam tɨmu vô môp nivɨha vɨhati wê Anutu vông ge. Anutu ge wê tyuc xam ên nêb xam lam vac i ben dɨ lam dô vac xêseac wê i vông ge hɨxôn i nue vông vinên vɨhati.
12 exortamos, consolamos e admoestamos, para viverdes por modo digno de Deus, que vos chama para o seu reino e glória.
13 Tɨyi buc vɨhati xe pɨmil Anutu lec môp ngwe wê xam vông ilage bêga nêbê ilage xam ngô Anutu xolac wê xe nêl ge dɨ kô pɨlihi ên xam nêbê kɨyang ge o xomxo pɨvulac pɨleva ti lêm. Nge, xam nêbê ge Anutu kɨyang nôn vɨxôhɨlôg. Om xam nêl vɨxôhɨlôg, ên ge Anutu kɨyang nôn mê. Kɨyang tige dɨvông yuac xêkɨzêc vac xam wê xam vông i vin ge nɨlôm.
13 Outra razão ainda temos nós para, incessantemente, dar graças a Deus: é que, tendo vós recebido a palavra que de nós ouvistes, que é de Deus, acolhestes não como palavra de homens, e sim como, em verdade é, a palavra de Deus, a qual, com efeito, está operando eficazmente em vós, os que credes.
14 Xam lige, xam tɨyi xocbê konglegesen vɨyang vɨyang wê he Yuda vông, wê dô vac vɨgwe levac Judia ge. Ên he vông i vin Yesu Kɨlisi dɨ tu Anutu nue, lêc he lie ya vông vɨyin vô he. Om xam tɨyi xocbê he, ên xam lime ya vông vɨyin vô xam lec vông vinên wê xam vông ge.
14 Tanto é assim, irmãos, que vos tornastes imitadores das igrejas de Deus existentes na Judeia em Cristo Jesus; porque também padecestes, da parte dos vossos patrícios, as mesmas coisas que eles, por sua vez, sofreram dos judeus,
15 Xomxo Yuda gee wê mae bue ilage hi plopete yib. Nang dêc he hi Apumtau Yesu yib, dɨ gwêbaga he vông vɨyin vô xe lec xolac dɨ tii xe la, dɨ he vông Anutu yê he nipaên, dɨ he vông vevac vô xomxo vɨhati,
15 os quais não somente mataram o Senhor Jesus e os profetas, como também nos perseguiram, e não agradam a Deus, e são adversários de todos os homens,
16 ên he le vac xe môp xôn ên nêb xe o la nêl Anutu kɨyang vô tɨbii vɨyang ba lêm. Anutu kɨyang tige tɨyi wê ob vô xomxo vêl ên he nên nipaên. Lêc he Yuda le vac xe xôn. Om he nên nipaên vô levac vô he ên môp nipaên wê he vông ilage dɨ vông gwêbaga hɨxôn. Mêgem Anutu xêyaa myavɨnê lam yêp vô he gwêbaga.
16 a ponto de nos impedirem de falar aos gentios para que estes sejam salvos, a fim de irem enchendo sempre a medida de seus pecados. A ira, porém, sobreveio contra eles, definitivamente.
17 Xam lige, xomxo Yuda tii xe vêl ên xam, om xe lam dô teva ên xam buc myabo dɨ xe o xê xam mamnôn lêm. Lêc xe xo xam tɨyi buc vɨhati dɨ xe myag môp wê xe ob lôc mɨ loc xê xam i tii vac nang ge, dɨ xe nɨlôm vô vɨyin ên wê xe o loc xê xam lêm ge.
17 Ora, nós, irmãos, orfanados, por breve tempo, de vossa presença, não, porém, do coração, com tanto mais empenho diligenciamos, com grande desejo, ir ver-vos pessoalmente.
18 Ên xe nêb xe ob lôc vô xam, lêc xe o tɨyi lêm. A Pol, a myag môp lu tɨbeac ên a nêb a ob lôc vô xam, lêc Seten le vac môp xôn ên a.
18 Por isso, quisemos ir até vós (pelo menos eu, Paulo, não somente uma vez, mas duas); contudo, Satanás nos barrou o caminho.
19 Lêc xe nêb xe ob xê xam mamnôn, ên buc tɨmuên wê Yesu obêc lop mɨ lôm dɨ il le vô i manôn ge od Yesu obêc yê letyae dɨ vông vɨzid nivɨha vô xe lec wê xe nêl xolac vô he ge, dɨ letyae obêc vông xe xêmyaa vô nivɨha, dɨ xe obêc nêl kɨyang vô Yesu lec letyae ên nêbê he vông xe yuac vô nôn lec? Xacxam va mê.
19 Pois quem é a nossa esperança, ou alegria, ou coroa em que exultamos, na presença de nosso Senhor Jesus em sua vinda? Não sois vós?
20 Ên xam ge wê xam vông xe lêm vô levac dɨ vông xe xêmyaa vô nivɨha.
20 Sim, vós sois realmente a nossa glória e a nossa alegria!

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Tessalonicenses 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.