Mateus 26
Highland Popoluca NT (POI_WBT) vs VC
1 Cuando yaj iŋmat Jesús, iñɨ́máy jém icuyujcɨɨwiñ:
1 — ausente —
2 —Mimicht́am iñjo̱doŋtam iga wɨsna ja̱ma naspa jém pascuasɨŋ y ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, acɨɨjuŋcotta̱p iga acunúnta̱p cunusyucmɨ.
2 Ye know that after two days the passover takes place, and the Son of man is delivered up to be crucified.
3 Jesɨc aŋtuuma̱yajpa jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj con jém escribaspɨc maestroyaj y con jém Israelpɨc wɨd́ayt́am. Aŋtuuma̱yajpa jém co̱bacpɨc pa̱nij, jém Caifás, ipalacio.
3 Then the chief priests and the elders of the people were gathered together to the palace of the high priest who was called Caiaphas,
4 Jemum moj ijɨ̱syaj jutsa̱p icumɨgoyyaj jém Jesús iga imatsyajpa iga iccaayajpa.
4 and took counsel together in order that they might seize Jesus by subtlety and kill him;
5 Pero nɨmyajpa jém aŋjagooyiyaj: —D́a tammatspa yɨ́p sɨŋjo̱m, jesɨc d́a cujínayyajpa jém pɨxiñt́am.
5 but they said, Not in the feast, that there be not a tumult among the people.
6 It́ Jesús jém attebet Betania, núc jém Ximoj it́ɨccɨɨm, jém cupúgayñewɨɨp id́ɨc iña̱ca.
6 — ausente —
7 Icunúc tu̱m yo̱mo con tu̱m tsaafrasco comne jém aceite jém cɨ̱npáppɨc jém aguipɨc tsoowɨ́y. Cuando co̱ñ Jesús jém mesacɨɨm, jém yo̱mo icutegáy jém aceite ico̱bacyucmɨ.
7 a woman, having an alabaster flask of very precious ointment, came to him and poured it out upon his head as he lay at table.
8 Cuando iixyaj jém icuyujcɨɨwiñ agui jóyyaj. Nɨmyaj: —¿T́iiga it́ecmɨ̱chca yɨ́p aceite?
8 But the disciples seeing it became indignant, saying, To what end {was} this waste?
9 Meega tammáypa, tampɨctsoŋpa jáyaŋ tumiñ. Wɨa̱p tanyo̱xpátta jém yaacha̱yajpáppɨc.
9 for this might have been sold for much and been given to the poor.
10 Jesɨc Jesús icutɨɨyɨ́y t́i sɨ́p iñɨmyaj jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: —Odoy moogɨɨyɨ yɨ́p yo̱mo. Sɨ́p awɨ̱wadáy.
10 But Jesus knowing {it} said to them, Why do ye trouble the woman? for she has wrought a good work toward me.
11 Jém yaacha̱yajpáppɨc siempre iŋwaganait́t́ámpa. Pero aɨch d́a siempre maŋwaganait́t́ámpa.
11 For ye have the poor always with you, but me ye have not always.
12 Acutegáy jém yo̱mo jém aceite ammɨjta̱yyucmɨ juuts cuando cumta̱p tu̱m tsúts.
12 For in pouring out this ointment on my body, she has done it for my burying.
13 Nu̱ma mannɨ́máypa iga ju̱t́quej aŋmatta̱p jém wɨbɨc aŋma̱t́i icuwɨ̱t́i yɨ́p naxyucmɨ, aŋmatta̱pt́im t́i awadáy yɨ́p yo̱mo iga jém pɨxiñt́am ijɨ̱syajiñ t́i iwat yɨ́p yo̱mo.
13 Verily I say to you, Wheresoever these glad tidings may be preached in the whole world, that also which this {woman} has done shall be spoken of for a memorial of her.
14 Ocmɨ tu̱m de jém docepɨc icuyujcɨɨwiñ iñɨ̱yi Judas Iscariote nɨc iniŋmat jém pa̱nij aŋjagooyiyaj.
14 — ausente —
15 Iñɨ́máy jém pa̱nijyaj: —¿Jutsaŋ anyojpa siiga aŋcɨɨjuŋcotpa jém Jesús? Jesɨc jeeyaj iyojyaj treinta tumiñ de plata.
15 and said, What are ye willing to give me, and *I* will deliver him up to you? And they appointed to him thirty pieces of silver.
16 Dende jeet́i rato moj ijɨ̱s jém Judas jutsa̱p icɨɨjuŋcot jém Jesús.
16 And from that time he sought a good opportunity that he might deliver him up.
17 Núc jém sɨŋ cuando cútta̱p jém caxt́ána̱ñi sin levadura. Jesɨc jém wiñt́ipɨc ja̱ma jém Jesús icuyujcɨɨwiñ icunúcyaj. Icwácyaj, iñɨ́mayyaj Jesús: —¿Ju̱t́ iñxunpa iga aŋwɨ̱tsacpa it́u̱mpɨy cosa iga tawíctámpa jém pascuasɨŋ?
17 — ausente —
18 Jesús iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ: —Nɨctaamɨ jém attebet Jerusalén. Cuando miñúctámpa tu̱m tɨccɨɨm, impátpa tu̱m pɨ̱xiñ. Nɨ́maayɨ: “Nɨmpa jém amMaestro iga sɨɨp núcum jém hora iga cupacpa jém anyo̱xacuy. Anacnaspa jém pascuasɨŋ mich iñt́ɨccɨɨm con aŋcuyujcɨɨwiñ.”
18 And he said, Go into the city unto such a one, and say to him, The Teacher says, My time is near, I will keep the passover in thy house with my disciples.
19 Jesús icuyujcɨɨwiñ iwatyaj it́u̱mpɨy cosa juuts ipɨɨmɨ́y. Iwatyajpa jém wíccuy iga icnaspa jém pascuasɨŋ.
19 And the disciples did as Jesus had directed them, and they prepared the passover.
20 Jesɨc tsuuya̱wum i̱t́i, co̱ñyaj Jesús jém mesacɨɨm con jém doce icuyujcɨɨwiñ.
20 And when the evening was come he lay down at table with the twelve.
21 Iganam wícyajpa, nɨmpa Jesús: —Nu̱ma mannɨ́máypa, tu̱m de mimicht́am aŋcɨɨjuŋcotpa jém ánenemigo icɨɨjo̱m.
21 And as they were eating he said, Verily I say to you, that one of you shall deliver me up.
22 Jesɨc jém icuyujcɨɨwiñ tsa̱m aŋyácyaj. Moj nacwácyajta̱ji entre jeeyaj. Cada tu̱mtu̱m nɨm: —MánO̱mi, ¿que aɨcham?
22 And being exceedingly grieved they began to say to him, each of them, Is it *I*, Lord?
23 Icutsoŋ Jesús. Nɨmpa: —Jém aŋwaganaso̱npaap caxt́ána̱ñi tu̱mt́i chi̱majo̱m, jeam jém acɨɨjuŋcotpaap ánenemigo icɨɨjo̱m.
23 But he answering said, He that dips his hand with me in the dish, *he* it is who shall deliver me up.
24 Jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ tienes que iñascaaba juuts nɨmpa jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́ jayñeta̱, pero agui uuguyt́im jém pɨxiñt́am jém acɨɨjuŋcotpáppɨc, wɨ̱ id́ɨc meega d́a nay.
24 The Son of man goes indeed, according as it is written concerning him, but woe to that man by whom the Son of man is delivered up; it were good for that man if he had not been born.
25 Ocmɨ jɨy jém Judas jém icɨɨjuŋcotpaap. Nɨmpa: —MamMaestro, ¿que aɨcham? Jesús iñɨ́máy: —Mimicham.
25 And Judas, who delivered him up, answering said, Is it *I*, Rabbi? He says to him, *Thou* hast said.
26 Iganam wícyajpa, Jesús imatspɨc jém caxt́ána̱ñi. Cuando yaj iŋwejpát Dios, iwéc jém caxt́ána̱ñi, ichi icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: —Yɨ́p caxt́ána̱ñi ɨch ammɨjta̱y, cúttaamɨ.
26 — ausente —
27 Ocmɨ ipɨc tu̱m copa jém uvas iñɨ, iŋwejpát Dios. Ichi jeeyaj. Iñɨ́máy: —Uctaamɨ iñt́u̱mpɨyt́am.
27 And having taken {the} cup and given thanks, he gave {it} to them, saying, Drink ye all of it.
28 Yɨ́p ɨch annɨɨpiñ jém antegaypáppɨc iga aŋwatpa jém jo̱mipɨc trato iga aŋwɨ̱tsagáypa jáyaŋ jém pɨxiñt́am it́áŋca.
28 For this is my blood, that of the {new} covenant, that shed for many for remission of sins.
29 Mannɨ́may-t́ámpa mimicht́am iga dende sɨɨp d́a ánucpa jém uvas iñɨ hasta que núcpa jém ja̱ma iga ánucpa e̱ybɨc con mimicht́am ju̱t́ iŋjacpa anJa̱tuŋ Dios.
29 But I say to you, that I will not at all drink henceforth of this fruit of the vine, until that day when I drink it new with you in the kingdom of my Father.
30 Jesɨc yaj iwanyaj tu̱m wa̱ñi, nɨcyaj jém co̱tsɨcyucmɨ.
30 Depois do canto dos Salmos, dirigiram-se eles para o monte das Oliveiras.
31 Ocmɨ Jesús iñɨ́máy icuyujcɨɨwiñ: —Mimicht́am iñt́u̱mpɨyt́am tsa̱m micɨ̱ŋtámpa y ampoychactámpa aŋcut́um yɨ́pt́im tsuu. Porque nɨmpa así jém Dios iŋma̱t́i ju̱t́ jayñeta̱: “Accaata̱p jém iwatpáppɨc cuenta jém borregoyaj. Jém borregoyaj cupóyayyajpa.”
31 Disse-lhes então Jesus: Esta noite serei para todos vós uma ocasião de queda; porque está escrito: Ferirei o pastor, e as ovelhas do rebanho serão dispersadas {Zc 13,7}.
32 Pero ocmɨ cuando apɨspa, aŋjagoyñeeba annɨc jém naxyucmɨ de Galilea.
32 Mas, depois da minha Ressurreição, eu vos precederei na Galiléia.
33 Jesɨc Peto iñɨ́máy jém Jesús: —Aunque it́u̱mpɨy tsa̱m cɨ̱ŋyajpa y michacyajpa iŋcut́um, más aɨch d́a acɨ̱ŋpa y d́a maŋcupóyáypa.
33 Pedro interveio: Mesmo que sejas para todos uma ocasião de queda, para mim jamais o serás.
34 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —Nu̱ma mannɨ́máypa iga yɨ́pt́im tsuu antes que aŋwejpa jém ca̱yu mich anaŋnécpa tuccɨy.
34 Disse-lhe Jesus: Em verdade te digo: nesta noite mesma, antes que o galo cante, três vezes me negarás.
35 Jém Peto iñɨ́máy: —Aunque tawagaaccaata̱iñ con mimich, ɨch d́a manaŋnécpa. It́u̱mpɨy jém icuyujcɨɨwiñ nɨmyajt́im je̱mpɨc.
35 Respondeu-lhe Pedro: Mesmo que seja necessário morrer contigo, jamais te negarei! E todos os outros discípulos diziam-lhe o mesmo.
36 Jesɨc nɨcyaj Jesús con jém icuyujcɨɨwiñ tu̱m lugar iñɨ̱yi Getsemaní. Nɨmpa Jesús: —Co̱ñt́aamɨ yɨɨm iganam ɨch anɨcpa jemɨc iga anaŋwejpátpa Dios.
36 Retirou-se Jesus com eles para um lugar chamado Getsêmani e disse-lhes: Assentai-vos aqui, enquanto eu vou ali orar.
37 Jesɨc Jesús ininɨc uxaŋ más juumɨ jém Peto y icuɨstɨc jém Zebedeo ima̱nɨctam. Tsa̱m pɨ̱mi aŋyác Jesús, tsa̱m ijɨ̱spa t́i iñascaaba.
37 E, tomando consigo Pedro e os dois filhos de Zebedeu, começou a entristecer-se e a angustiar-se.
38 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém tucute̱n icuyujcɨɨwiñ: —Ɨch agui pɨ̱mi aŋyácne ána̱namaŋjo̱m hasta quénam acaatooba. Tsɨ́yt́aamɨ yɨɨm, odoy moŋtaamɨ, nawattamta̱jɨ cuenta.
38 Disse-lhes, então: Minha alma está triste até a morte. Ficai aqui e vigiai comigo.
39 Jesɨc ocmɨ Jesús nɨc uxaŋ más juumɨ. Tocsneactɨŋ. Moj iŋwejpát Dios. Nɨmpa: —ManJa̱tuŋ, siiga iŋwɨ̱aŋja̱m odoy jɨɨcɨ iga annascaaba yɨ́p mɨjpɨc yaacha̱ji. Pero odoy wa̱tɨ juuts ɨch ansunpa. Wa̱tɨ juuts mich iŋwɨ̱aŋja̱m.
39 Adiantou-se um pouco e, prostrando-se com a face por terra, assim rezou: Meu Pai, se é possível, afasta de mim este cálice! Todavia não se faça o que eu quero, mas sim o que tu queres.
40 Jesɨc se̱t e̱ybɨc Jesús ju̱t́ ichac jém tucute̱n icuyujcɨɨwiñ. Moŋyajpa. Iñɨ́máy jém Peto: —¿Mimoŋpa Peto? ¿Que d́a wɨa̱p imvivoja̱ con aɨch ni tu̱m hora?
40 Foi ter então com os discípulos e os encontrou dormindo. E disse a Pedro: Então não pudestes vigiar uma hora comigo...
41 Odoy moŋtaamɨ, nawattamta̱jɨ cuenta. Aŋwejpáttaamɨ Dios iga odoy i̱ wɨa̱iñ micutɨ́tsta iga micmalwattámpa. Nu̱ma, jém íña̱nama iwattooba juuts ixunpa Dios, pero jém immɨjta̱y d́a iwɨ̱aŋja̱m.
41 Vigiai e orai para que não entreis em tentação. O espírito está pronto, mas a carne é fraca.
42 Jesɨc e̱ybɨct́im nɨc Jesús iŋwejpát Dios. Nɨmpa: —ManJa̱tuŋ, siiga d́a wɨa̱p aŋcɨacput yɨ́p mɨjpɨc yaacha̱ji, jesɨc wa̱tɨ juuts mich iŋwɨ̱aŋja̱m.
42 Afastou-se pela segunda vez e orou, dizendo: Meu Pai, se não é possível que este cálice passe sem que eu o beba, faça-se a tua vontade!
43 Ocmɨ e̱ybɨc se̱t Jesús ju̱t́ it́ icuyujcɨɨwiñ. Tsa̱m moŋyajpa. D́a tojtooba iixcuy porque tsa̱m moŋtooba.
43 Voltou ainda e os encontrou novamente dormindo, porque seus olhos estavam pesados.
44 Jemum ichac jém icuyujcɨɨwiñ. E̱ybɨct́im nɨc iŋwejpát Dios tres vecesam. Nɨmpa jeet́im aŋma̱t́i.
44 Deixou-os e foi orar pela terceira vez, dizendo as mesmas palavras.
45 Jesɨc se̱t e̱ybɨc ju̱t́ it́ jém icuyujcɨɨwiñ. Iñɨ́máy: —Sɨɨp nu̱ma moŋtaamɨm, jejtaamɨm. Sɨɨp núcum jém hora iga ɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, acɨɨjuŋcotta̱p jém malopɨc pɨxiñt́am icɨɨjo̱m.
45 Voltou então para os seus discípulos e disse-lhes: Dormi agora e repousai! Chegou a hora: o Filho do Homem vai ser entregue nas mãos dos pecadores...
46 Tsucumtaamɨm, tanɨctámpam porque miñpam jém acɨɨjuŋcotpaap.
46 Levantai-vos, vamos! Aquele que me trai está perto daqui.
47 Iganam sɨ́p ijɨy Jesús, núc jém Judas jém it́wɨɨp id́ɨc con jém doce icuyujcɨɨwiñ. Iwaganamiñyaj tsa̱m jáyaŋ jém pɨxiñt́am. Inimiñyaj espada y jém cuy iga icótspa. Icutsadayyaj jém pa̱nij aŋjagooyi y jém wɨd́ayt́am.
47 Jesus ainda falava, quando veio Judas, um dos Doze, e com ele uma multidão de gente armada de espadas e cacetes, enviada pelos príncipes dos sacerdotes e pelos anciãos do povo.
48 Jém Judas, jém icɨɨjuŋcotpaap Jesús, iwadáy jém pɨxiñt́am tu̱m seña. Iñɨ́máy: —Jém anaŋna̱catsútspaap, jeam. Matstaamɨ.
48 O traidor combinara com eles este sinal: Aquele que eu beijar, é ele. Prendei-o!
49 Jesɨc jém Judas icunúc jém Jesús. Iñɨ́máy: —MamMaestro, xutsóy. Jesɨc iŋna̱catsúts.
49 Aproximou-se imediatamente de Jesus e disse: Salve, Mestre. E beijou-o.
50 Jesús iñɨ́máy: —¿Amigo, t́i miñ imméts? Jesɨc icunúcyaj jém miññeyajwɨɨp. Imatsyaj jém Jesús. Nanɨcta̱wum preso.
50 Disse-lhe Jesus: É, então, para isso que vens aqui? Em seguida, adiantaram-se eles e lançaram mão em Jesus para prendê-lo.
51 Pero tu̱m jém iwaganait́wɨɨp Jesús, it́op tu̱m espada, it́ɨŋquímáy it́a̱tsɨc jém co̱bacpɨc pa̱nij imozo.
51 Mas um dos companheiros de Jesus desembainhou a espada e feriu um servo do sumo sacerdote, decepando-lhe a orelha.
52 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —Co̱tɨ jém espada iñacjo̱m. Porque it́u̱mpɨy jém áŋa̱yajpáppɨc con espada, con espadat́im accaata̱p.
52 Jesus, no entanto, lhe disse: Embainha tua espada, porque todos aqueles que usarem da espada, pela espada morrerão.
53 ¿Que d́a iñjo̱doŋ iga ɨch wɨa̱p aŋwágáy Dios iga acutsadáyiñ doce legiones jém sɨŋyucmɨpɨc pɨxiñt́am y yɨ́pt́i rato acutsadáypa?
53 Crês tu que não posso invocar meu Pai e ele não me enviaria imediatamente mais de doze legiões de anjos?
54 Pero siiga aŋwatpa je̱mpɨc, ¿jutsa̱p icupac jém aŋma̱t́i ju̱t́ jayñeta̱ iga ayaachwatta̱p?
54 Mas como se cumpririam então as Escrituras, segundo as quais é preciso que seja assim?
55 Jesɨc Jesús iñɨ́máy jém miññeyajwɨɨp: —¿Que miñ ammatsta con espada y jém cuy juuts tu̱m anúmpaap? It́u̱mpɨy ja̱ma accuyujóypa ma̱stɨcjo̱m, d́a nunca ammatsta.
55 Depois, voltando-se para a turba, falou: Saístes armados de espadas e porretes para prender-me, como se eu fosse um malfeitor. Entretanto, todos os dias estava eu sentado entre vós ensinando no templo e não me prendestes.
56 It́u̱mpɨy yɨ́p cosa iñascaaba Jesús iga cupacpa juuts ijaychacne jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. Jesɨc it́u̱mpɨy jém icuyujcɨɨwiñ yaj cupóyaayiyaj. Icut́um tsɨ́y jém Jesús.
56 Mas tudo isto aconteceu porque era necessário que se cumprissem os oráculos dos profetas. Então os discípulos o abandonaram e fugiram.
57 Jesɨc jém imatsneyajwɨɨp Jesús ininɨcyaj jém Caifás iwiñjo̱m, jém co̱bacpɨc pa̱nij aŋjagooyi. Jemum aŋtuuma̱neyaj wa̱t́i jém escribaspɨc maestroyaj y jém wɨd́ayt́am.
57 Os que haviam prendido Jesus levaram-no à casa do sumo sacerdote Caifás, onde estavam reunidos os escribas e os anciãos do povo.
58 Jém Peto ijuumactúŋɨyñe hasta jém co̱bacpɨc pa̱nij iaŋcɨɨm. Jemum tɨgɨy, cooñaŋjac jém Peto con jém policía. Iixt́ooba t́i nawatta̱p jém Jesús.
58 Pedro seguia-o de longe, até o pátio do sumo sacerdote. Entrou e sentou-se junto aos criados para ver como terminaria aquilo.
59 Jém co̱bacpɨc pa̱nijyaj con it́u̱mpɨy jém wɨd́ayt́am, jém Sanhedrín, imétsyajpa tu̱m cumɨgoypaap iga accaata̱iñ Jesús.
59 Enquanto isso, os príncipes dos sacerdotes e todo o conselho procuravam um falso testemunho contra Jesus, a fim de o levarem à morte.
60 Pero d́a ipátyaj jém nɨmyajpáppɨc iga imalwatne. Tsa̱m jáyaŋ pɨ̱xiñ icumɨgoyyajtooba id́ɨc jém Jesús, pero d́a wɨa̱p. Ocmɨ miñ wɨste̱n jém pɨ̱xiñ jém icumɨgoypaap.
60 Mas não o conseguiram, embora se apresentassem muitas falsas testemunhas.
61 Nɨmyaj: —Yɨ́p pɨ̱xiñ nɨmpa iga: “Ɨch wɨa̱p ammɨswat jém Dios ima̱stɨc, jesɨc tucunaja̱ma e̱ybɨc anactsucumpa.”
61 Por fim, apresentaram-se duas testemunhas, que disseram: Este homem disse: Posso destruir o templo de Deus e reedificá-lo em três dias.
62 Jesɨc te̱ñchucum jém co̱bacpɨc pa̱nij, iñɨ́máy Jesús: —¿Que d́a iŋcutsoŋpa? ¿D́a immatoŋ t́i sɨ́p iñɨmyaj contra mimich?
62 Levantou-se o sumo sacerdote e lhe perguntou: Nada tens a responder ao que essa gente depõe contra ti?
63 Pero Jesús d́a jɨypa. Jém co̱bacpɨc pa̱nij aŋjagooyi iñɨ́máy: —Odoy amɨgóyaayɨ porque jém vivopɨc Dios taixpa. Anuntanɨ́maayɨ siiga nu̱ma mimicham miCristo jém Dios miMa̱nɨc.
63 Jesus, no entanto, permanecia calado. Disse-lhe o sumo sacerdote: Por Deus vivo, conjuro-te que nos digas se és o Cristo, o Filho de Deus?
64 Jesɨc Jesús iñɨ́máy: —Juuts mich miñɨm. Pero mannɨ́máypa iga dende sɨɨp ánixt́ámpa aɨch, jém aMiññewɨɨp Sɨŋyucmɨ, cuando aco̱ñ jém tanJa̱tuŋ Dios iŋwɨ̱mɨ, jém tsa̱mpɨc iniit́ ipɨ̱mi. Ánixt́ámpat́im cuando amiñgacpa sɨŋyucmɨ jém ucsaŋjo̱m.
64 Jesus respondeu: Sim. Além disso, eu vos declaro que vereis doravante o Filho do Homem sentar-se à direita do Todo-poderoso, e voltar sobre as nuvens do céu.
65 Jesɨc jém co̱bacpɨc pa̱nij ichiccujac iyoot́i iga quejiñ iga icujɨypa Dios. Nɨmpa: —Yɨ́p pɨ̱xiñ icujɨypa tanDios. ¿T́iiga tammétstámpa tuŋgac testigo? Mimicht́am sɨɨp immatoŋneta iga tsa̱m icujɨypa tanDios.
65 A estas palavras, o sumo sacerdote rasgou suas vestes, exclamando: Que necessidade temos ainda de testemunhas? Acabastes de ouvir a blasfêmia!
66 ¿T́i iñjɨ̱stámpa? Nɨmyajpa jém miññeyajwɨɨp: —Iniit́ la culpa. Wɨ̱ iga tanaccaaba.
66 Qual o vosso parecer? Eles responderam: Merece a morte!
67 Ocmɨ ichujcaayyaj iwiñpac. Ixoŋyaj. Tuŋgac it́ojáy iwiñpac.
67 Cuspiram-lhe então na face, bateram-lhe com os punhos e deram-lhe tapas,
68 Nɨmyaj: —Siiga micham miCristo, anɨ́maayɨ i̱ micóts.
68 dizendo: Adivinha, ó Cristo: quem te bateu?
69 Iganam co̱ñ jém Peto aŋcɨɨm, miñ tu̱m yo̱mo jém icuyo̱xapaap jém pa̱nij. Iñɨ́máy jém Peto: —Mich iŋwaganasɨɨbat́im jém Jesús, jém Galileapɨc pɨ̱xiñ.
69 Enquanto isso, Pedro estava sentado no pátio. Aproximou-se dele uma das servas, dizendo: Também tu estavas com Jesus, o Galileu.
70 Pero jém Peto iŋnéc iga iwaganasɨɨba Jesús. Iñɨ́máy jém yo̱mo: —D́a anjo̱doŋ t́i sɨ́p iññɨm.
70 Mas ele negou publicamente, nestes termos: Não sei o que dizes.
71 Cuando nɨc jém Peto jém corredor, tuŋgac jém yo̱mo iixpɨct́im, iñɨ́máy jém it́yajwɨɨp je̱m: —Yɨ́p pɨ̱xiñ iwaganasɨɨba jém Jesús jém Nazaretpɨc.
71 Dirigia-se ele para a porta, a fim de sair, quando outra criada o viu e disse aos que lá estavam: Este homem também estava com Jesus de Nazaré.
72 E̱ybɨct́im iŋnéc jém Peto. Nɨmpa: —Wɨ̱jo̱dios, d́a ánixpɨcpa.
72 Pedro, pela segunda vez, negou com juramento: Eu nem conheço tal homem.
73 Tu̱m rato más, algunos jém it́yajwɨɨp je̱m, icunúcyaj jém Peto, iñɨ́máy: —Nu̱ma mich tu̱m jeepɨct́im mipɨ̱xiñ, tsa̱m wɨ̱quejpa hasta iniŋma̱t́i iga Nazaretpɨc mipɨ̱xiñ.
73 Pouco depois, os que ali estavam aproximaram-se de Pedro e disseram: Sim, tu és daqueles; teu modo de falar te dá a conhecer.
74 Jesɨc jém Peto moj malnɨ̱mi. Nɨmpa: —Wɨ̱jo̱dios, ɨch d́a ánixpɨcpa yɨ́p pɨ̱xiñ. Jeet́i rato aŋwej jém ca̱yu.
74 Pedro então começou a fazer imprecações, jurando que nem sequer conhecia tal homem. E, neste momento, cantou o galo.
75 Jesɨc jém Peto ijɨ̱s t́i iñɨ́máy Jesús cuando iñɨ́máypa iga: “Mich anaŋnécpa tres veces antes que aŋwejpa jém ca̱yu.” Jesɨc put aŋsɨ̱cmɨ jém Peto. Pɨ̱mi wejpa porque agui aŋyácne.
75 Pedro recordou-se do que Jesus lhe dissera: Antes que o galo cante, negar-me-ás três vezes. E saindo, chorou amargamente.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 26, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.