Hebreus 9

El Nuevo Testamento en otomí de San Felipe Santiago, Edo. de México (OTSNT) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 Nu ca bbɛto ʉr acuerdo, mí bbʉh quí jmandado cʉ mí ma̱ ja ncja drí nzojmʉ ca Ocja̱ cʉ cja̱hni, cja̱ co ter bɛh ca̱ mí nesta di ña̱htibijʉ. Cja̱ mí bbʉh ca hnar templo gá carpa ca mí tsjifi ʉr tabernáculo. Nucá̱, mí bbʉjcua jar jöy. Bi dyøti cʉ cja̱hni pa di jogui di nzojmʉ ca Ocja̱ pʉ.
1 Ora, a primeira aliança tinha regras para a adoração e também um tabernáculo terreno.
2 Nuya, gu mbe̱mbiquijʉ ja mí ncja car templo‑ca̱. Mí bbʉ yojo quí cuarto. Car primero ʉr cuarto, guehca̱ cja xquír cʉtitjo, mí tsjifi car Lugar Rá Nttzu̱jpi. Nupʉ, már bbʉh hnar bbøxi‑lámpara gá oro, cja̱ co hnar mexa már cʉx cʉ tju̱jme̱ cʉ mí jña̱htibi ca Ocja̱.
2 Foi levantado um tabernáculo; na parte da frente, chamada Lugar Santo, estavam o candelabro, a mesa e os pães da Presença.
3 Nu ca pé hnar cuarto ca már bbʉh pʉ mbo, mír cja yojo‑ca̱. Már cjoti hnar cortina gá da̱jtu̱. Nu car cuarto‑ca̱, mí tsjifi car Lugar Más Rá Ndo Nttzu̱jpi, como más már ndo nttzu̱jpi ni ndra ngue ca hnaa.
3 Por trás do segundo véu havia a parte chamada Santo dos Santos,
4 Cja̱ nu pʉ mbo car Lugar Más Rá Ndo Nttzu̱jpi, már bbʉh hnar altar gá oro pʉ jabʉ mí ddʉti car guitjoni, cja̱ co hnar caja ca már nttzu̱jpi hne̱je̱. Como mí e̱me̱ cʉ cja̱hni israelita, mero guehpʉ xøtze car caja‑ca̱, mí bbʉh ca Ocja̱. Xquí ncuajti car caja nxøgue oro, cja̱ már jø pʉ mbo hnar tzi xaro gá oro ca mí cʉ maná, ncja ngu̱ car maná ca mí tzi cʉ cja̱hni israelita bbʉ mí dyojʉ pʉ jabʉ jin te mí bbʉ ngu̱. Guejtjo mí bbɛhtzi pʉ cár ttzʉto car Aarón, guegue‑ca̱ múr da̱möcja̱. Car ttzʉto‑ca̱, masque ya xquí dyoti, pé bi ddogui. Guejtjo mí bbɛhtzi pʉ mbo car caja‑ca̱ cʉ me̱do pʉ jabʉ mí ju̱x cʉ ddɛtta mandamiento cʉ bi tsjih car Moisés bbʉ mí tsjox ca bbɛto ʉr acuerdo.
4 onde se encontravam o altar de ouro para o incenso e a arca da aliança, totalmente revestida de ouro. Nessa arca estavam o vaso de ouro contendo o maná, a vara de Arão que floresceu e as tábuas da aliança.
5 Nupʉ xøtze car caja, mí bbʉh quí retrato cʉ yo ángele, xquí ttøte gá oro, cja̱ rá tzi zö mír ni̱gui. Nucʉ mí sirve pa di mbe̱mbi car da̱möcja̱ bbʉ xti ñʉti pʉ, guehpʉ már bbʉh ca Ocja̱. Nu cʉ yojo ángele, quí jua mí ntjɛhui pʉ xøtze car caja, mí cohmi. Guehpʉ jár ncjohmi car caja, mí tsjix car cji ca mí jña̱htibi ca Ocja̱. Ya co guehcʉ, como jin gui jogui gu dé gu xihquijʉ göhtjo ja mí ncja cʉ cosa‑cʉ.
5 Acima da arca estavam os querubins da Glória, que com sua sombra cobriam a tampa da arca. A respeito dessas coisas não cabe agora falar detalhadamente.
6 Bbʉ ya xi mí bbʉh car tabernáculo, co cʉ xtú xihquijʉ cʉ már bbʉh pʉ mbo, cʉ möcja̱ bi ñʉtijʉ pʉ, bi dyøti cár bbɛfijʉ. Göhtjo ʉr pa mí cʉtijʉ pʉ mbo car Lugar Rá Nttzu̱jpi. Mí xödi cja̱ mí orajʉ, ncjapʉ nguá hñi̱htzibijʉ ca Ocja̱.
6 Estando tudo assim preparado, os sacerdotes entravam regularmente no Lugar Santo do tabernáculo, para exercer o seu ministério.
7 Pe jí̱ mí cʉti cʉ möcja̱ pʉ mbo ca hnar cuarto ca mí tsjifi ʉr Lugar Más Rá Ndo Nttzu̱jpi. Jøntsjɛ car da̱möcja̱ mí cʉti pʉ, cja̱ guegue mí cʉti hna veztjo cada ncjeya. Cada bbʉ nguá ñʉti pʉ, má tu̱mpi cár cji cʉ zu̱we̱ cʉ xquí bböhti, cja̱ már ña̱htibi ca Ocja̱ pa di gu̱ti ca rá nttzo ca xquí dyøti guegue, cja̱ co ca xquí dyøti cʉ pé dda cja̱hni hne̱je̱.
7 No entanto, somente o sumo sacerdote entrava no Santo dos Santos, apenas uma vez por ano, e nunca sem apresentar o sangue do sacrifício, que ele oferecia por si mesmo e pelos pecados que o povo havia cometido por ignorância.
8 Bbʉ mí sirvetjo ca bbɛto ʉr acuerdo, cʉ möcja̱ mí cʉtijʉ pʉ mbo car tabernáculo pa drí guatijʉ ca Ocja̱. Como rá ndo nttzu̱jpi ca Ocja̱, már nttzu̱jpi hne̱je̱ car tabernáculo, göhtjo co car bbɛfi ca mí øti pʉ cʉ möcja̱, cja̱ mí sirve pa di ccax cʉ cja̱hnitjo, pa jin di guatijʉ ca Ocja̱. Por rá ngue ca mí ttøti pʉ jar tabernáculo, i xijquijʉ car Tzi Espíritu Santo, jí̱ bbe mí jogui pa guegue‑cʉ́ di guatijʉ ca Ocja̱.
8 Dessa forma, o Espírito Santo estava mostrando que ainda não havia sido manifestado o caminho para o Santo dos Santos enquanto ainda permanecia o primeiro tabernáculo.
9 Pʉ jar tabernáculo, mí øtitjo tsjödi cʉ möcja̱, mí nzojmʉ ca Ocja̱, pe jøntsjɛ gueguejʉ mí cʉtijʉ pʉ. Bbʉ jí̱ bbe mbá e̱h car Jesucristo, jí̱ mí tjɛh cʉ cja̱hnitjo di guatijʉ ca Ocja̱, como jí̱ bbe mí ccʉhtzibi ca rá nttzo ca mí tu̱jʉ. Pe nuya, ca ya xcuá hñe̱h car Jesucristo, ya xí jogui gu cuatijʉ ca Ocja̱, dí cja̱hnitjojʉ, por rá nguehca̱ gá mfömbi cár tzi cji car Jesús. Cʉ zu̱we̱ cʉ i pöhtijʉ cja̱ co cʉ ofrenda cʉ i ña̱htibijʉ ca Ocja̱ cʉ möcja̱ cʉ i tɛndi cár religión cʉ israelita, jin gui cjʉhtzibi ca rá nttzo ca i tu̱ yʉ cja̱hni. Eso, guegue‑yʉ jin gui da̱be̱ni ca xí dyøtijʉ. Dé i yomfe̱nijʉ, ¿cja xí mperdonabijʉ o ji̱na̱?
9 Isso é uma ilustração para os nossos dias, indicando que as ofertas e os sacrifícios oferecidos não podiam dar ao adorador uma consciência perfeitamente limpa.
10 Nu cʉ ley cʉ bi ttzoquibi cʉ cja̱hni israelita bbʉ mí ttun ca bbɛto ʉr acuerdo, jøntsjɛtjo mí xih cʉ cja̱hni ter bɛh ca̱ di ña̱htibijʉ ca Ocja̱, co ni cʉ alimento cʉ jin di zijʉ, cja̱ co ja ncja drí nxajmʉ cja̱ drí nxʉtijʉ pa jin di cca̱hti ca Ocja̱ drá nttzo quí mʉyjʉ. Como mí mbe̱n cʉ israelita, gue yʉ dda cosa yʉ dí tzijʉ o dí ntjɛtijʉ, i tzɛjpi yʉm tzi mʉyjʉ, cja̱ jin gui nu̱guijʉ rá zö ca Ocja̱. Cʉ mandamiento‑cʉ, mí sirve xøtzetjo, pe jí̱ mí jojquibi quí tzi mʉy cʉ cja̱hni. Eso, mí ntju̱mʉy cja̱ mí tte̱me̱ ca bbɛto ʉr acuerdo jøntsjɛtjo hasta bbʉ di hñe̱h car Jesucristo cja̱ di xoxi guegue car ddadyo acuerdo.
10 Eram apenas prescrições que tratavam de comida e bebida e de várias cerimônias de purificação com água; essas ordenanças exteriores foram impostas até o tempo da nova ordem.
11 Pe nuya, ya xpá hñe̱h car Jesucristo, hne̱ gá nguati ca Ocja̱ por rá nguejcöjʉ, cja̱ xí ddajcöjʉ cʉ bendición cʉ bi prometeguijʉ ca Ocja̱ má̱hmɛto. Nu car templo pʉ jabʉ bí pɛh cam da̱möcja̱jʉ yʉ pa ya, más rá zö ni ndra ngue cár templo cʉ israelita, pʉ jabʉ i xöjtibi ca Ocja̱ cʉ möcja̱ cʉ i tɛndijʉ car ley. Como nuya bí bbʉh car Cristo mero pʉ jár nttzöya car Tzi Ta ji̱tzi. Car nttzöya‑ca̱, i jñɛjmi ncja hnar templo, göhtjo rá zö cja̱ rá nttzu̱jpi cja̱ nunca da mpuni. Jin gui ncja ngu̱ cʉ templo cʉ i bbʉjcua jar mundo, como jin gur cja̱hni ca hnaa ca bi dyøte.
11 Quando Cristo veio como sumo sacerdote dos benefícios agora presentes, ele adentrou o maior e mais perfeito tabernáculo, não feito pelo homem, isto é, não pertencente a esta criação.
12 Nu car Jesucristo, ya xí ñʉti mero pʉ jabʉ bí bbʉh car Tzi Ta ji̱tzi, ncja ngu̱ nguá ñʉti cʉ da̱möcja̱ pʉ jabʉ mí tsjifi car Lugar Más Rá Ndo Nttzu̱jpi. Nu car Cristo ya, jin gá ndu̱htzibi cár cji cʉ chivo co ni cár cji cʉ nda̱ni pa di ña̱htibi ca Ocja̱. Nu guegue bi ña̱htibi guejtsjɛ cár cji. Por eso, bi ñʉti hna veztjo pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱ cja̱ bi gu̱ti co ni cár tzi cji göhtjo ca rá nttzo ca i bbʉ mbo ʉm tzi mʉyjʉ. Bi gu̱ti hna veztjo pa göhtjo ʉr tiempo, eso, ya jin te dí tu̱jpigöjʉ ca Ocja̱.
12 Não por meio de sangue de bodes e novilhos, mas pelo seu próprio sangue, ele entrou no Santo dos Santos, uma vez por todas, e obteve eterna redenção.
13 Bbʉ jí̱ bbe mbá e̱h car Jesucristo, cʉ cja̱hni israelita cʉ mí ne di guatijʉ ca Ocja̱ mí nesta di jojqui quí cuerpojʉ pa di tjɛgui di guatijʉ, como mí i̱na̱jʉ, jin gui jøña̱ quí tzi mʉyjʉ mí tu̱ ca rá nttzo ca xquí dyøtijʉ, pe guejti quí cuerpojʉ mí tu̱ ca rá nttzo. Eso, mí tsjihtzibi quí cuerpo cʉ cja̱hni cár cji cʉ toro hne̱h cʉ chivo cʉ xquí bböhti. Guejtjo cjabbʉ mí bbohtzibi jáy cuerpojʉ cár bbojtzibi hnar tzi bbagatjo ca xquí ddʉti. Göhtjo cʉ costumbre‑cʉ mí cjʉhtzibi quí cuerpo cʉ cja̱hni ca rá nttzo ca xquí tzɛjpi. Pe jin te gá jojqui quí tzi mʉyjʉ car cji‑ca̱ cja̱ co car bbojtzibi‑ca̱, como jøña̱ mí ncuajtibi jáy cuerpojʉ xøtzetjo.
13 Ora, se o sangue de bodes e touros e as cinzas de uma novilha espalhadas sobre os que estão cerimonialmente impuros os santificam de forma que se tornam exteriormente puros,
14 Nu cár cji cʉ zu̱we̱ cʉ mí bböhti múr muestratjo, mí cca̱hti ca Ocja̱ ncjahmʉ dúr cji car Cristo, como nuca̱, jí̱ bbe mbá e̱je̱. Cja̱ más i ndo mu̱hui cár cji guegue‑ca̱. Car Jesucristo mí jñɛjmi ncja hnar tzi dɛtitjo ca jin te mí tu̱. Cja̱ cár Tzi Espíritu ca Ocja̱ bi möx car Jesús bbʉ mí dötsjɛ cár vida, bi jñɛgui bi bböhti pa bi gʉzquijʉ göhtjo ca rá nttzo ca mí ttzombigui yʉm tzi mʉyjʉ. Nu cár cji car Cristo jin gui xʉguijʉ xøtzetjo. I joguiguijʉ göhtjo pʉ mbo ʉm tzi mʉyjʉ, pa ya jin gu mbe̱nijʉ ca rá nttzo ca ndí tu̱jʉ.
14 quanto mais, então, o sangue de Cristo, que pelo Espírito eterno se ofereceu de forma imaculada a Deus, purificará a nossa consciência de atos que levam à morte, de modo que sirvamos ao Deus vivo!
15 Car Jesucristo bi hmöy por rá nguejcöjʉ. Bi xoxi hnar ddadyo acuerdo, cja̱ bi zoguiguijʉ‑ca̱, ncja ngu̱ ga xoxi hnar testamento hnar cja̱hni bbʉ ya xní ma da du̱, pa da zoquibi quí ba̱jtzi. Bbʉ mí du̱ car Jesucristo, bi tsjox car ddadyo acuerdo. Nubbʉ, göhtjo cʉ cja̱hni cʉ xí nzoh ca Ocja̱ pa da cjajpi í ba̱jtzi, bi ttun ca xquí prometebijʉ, ncja ngu̱ cʉ cja̱hni cʉ mí bbʉ má̱hmɛto cja̱ mí tɛn ca bbɛto ʉr acuerdo, ncja ngu̱guigöjʉ, yʉ to xí nú̱jʉ nʉr ddadyo acuerdo. Xí ccʉzquigöjʉ ca rá nttzo ca ndí tu̱jʉ cja̱ xí ttajcöjʉ hnar ddadyo hmʉy, pa da jogui gu ma grí hmʉpjʉ ca Ocja̱ göhtjo ʉr tiempo.
15 Por essa razão, Cristo é o mediador de uma nova aliança para que os que são chamados recebam a promessa da herança eterna, visto que ele morreu como resgate pelas transgressões cometidas sob a primeira aliança.
16 Digue hnar testamento, bbʉ ya to xqui pøti ʉ́r dyɛ, i fa̱di, ya xí ndu̱ car cja̱hni ca xí nzogui.
16 No caso de um testamento, é necessário que comprove a morte daquele que o fez;
17 Cja̱ bbʉ i bbʉjti car cja̱hni ca xí dyøti car testamento, jin te bbe i mu̱hui, bbʉ. Hasta bbʉ ya xtrú ndu̱ car cja̱hni, nubbʉ́, da valebi quí ba̱jtzi cʉ xí ttzoquibi.
17 pois um testamento só é validado no caso de morte, uma vez que nunca vigora enquanto está vivo aquele que o fez.
18 Digue ca bbɛto ʉr acuerdo ya, bbʉ mí tsjox‑cá̱, car Moisés bi möhti zu̱we̱, bi fömbi cár cji, bi xix cʉ cja̱hni pa bi mu̱hui car acuerdo‑ca̱ cja̱ bi fa̱di mí ntju̱mʉy.
18 Por isso, nem a primeira aliança foi sancionada sem sangue.
19 Guejtjo bi nømbi cʉ cja̱hni israelita göhtjo cʉ mandamiento co cʉ pe dda ley. Diguebbʉ ya, bi ga̱h hna tzi dyɛza co hnar tzi mi̱ti ʉr tjɛngui xidyo, bi ga̱ti jár cji cʉ tzi nda̱nitjo co cʉ chivo cʉ xquí bböhti, cja̱ pé bi ga̱ti jar deje, bi ccuaxti göhtjo cʉ cja̱hni. Guejtjo bi ccuaxti car libro ca mí cuati cʉ ley.
19 Quando Moisés terminou de proclamar todos os mandamentos da Lei a todo o povo, levou sangue de novilhos e de bodes, juntamente com água, lã vermelha e ramos de hissopo, e aspergiu o próprio livro e todo o povo, dizendo:
20 Diguebbʉ ya, car Moisés bi xih cʉ cja̱hni: “Por rá ngue na̱r cji na̱ dár ccuaxtiquijʉ, guí pa̱dijʉ, i ntju̱mʉy na̱r acuerdo na̱ xí ddajcöjʉ ca Ocja̱.”
20 "Este é o sangue da aliança que Deus ordenou que vocês obedeçam".
21 Ma ya car Moisés pé bi ccuaxti car cji jar templo gá xifani, co göhtjo cʉ te már bbɛhtzi pʉ mbo.
21 Da mesma forma, aspergiu com o sangue o tabernáculo e todos os utensílios das suas cerimônias.
22 Como i ma̱m pʉ jar ley ca bi ttun cʉ cja̱hni israelita, cʉ te i ncupa pʉ jár templojʉ, i nesta da ccuaxtijʉ cor cji, cja̱ bbʉ ji̱na̱, jin gui cca̱hti rá zö ca Ocja̱ cʉ cosa‑cʉ. Guejtjo bbʉ to i ne da mperdonabi ca rá nttzo ca xí dyøte, i nesta di bböhti hnar zu̱we̱, da mfömbi cár cji, cja̱ da jña̱htibi ca Ocja̱. Jøña̱ cor cji i ccʉhtzibi yʉ cja̱hni ca rá nttzo i tu̱jʉ.
22 De fato, segundo a Lei, quase todas as coisas são purificadas com sangue, e sem derramamento de sangue não há perdão.
23 Cár templo cʉ cja̱hni israelita co ni cʉ te már bbɛhtzi pʉ mbo, mí nesta di tjojqui co cár cji cʉ dda zu̱we̱ pa di hmʉy limpio, porque cjaatjo mír guati pʉ cʉ möcja̱, mír gojmʉ por rá ngue cʉ pé dda cja̱hni. Car templo‑ca̱ cja̱ co cʉ már bbʉh pʉ mbo, mí muestratjo pa gár pa̱dijʉ ja i ncja ca mero ʉr templo pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱. Nu ca mero ʉr templo ca bí bbʉh pʉ ji̱tzi, mbí nesta cji ca más di ntju̱mʉy ni ndra ngue quí cji cʉ zu̱we̱, como nucʉ́, mí jojqui yʉ cja̱hni xøtzetjo.
23 Portanto, era necessário que as cópias das coisas que estão nos céus fossem purificadas com esses sacrifícios, mas as próprias coisas celestiais com sacrifícios superiores.
24 Cam da̱möcja̱jʉ car Jesucristo jin gá ñʉti mbo car lugar rá nttzu̱jpi pʉ jabʉ mí cʉti cʉ möcja̱ israelita. Car templo‑cá̱ bi ttøti hua jar jöy. Múr muestratjo digue ca ntjumʉy ʉr templo ca bí bbʉh pʉ ji̱tzi. Guegue car Jesucristo bi ñʉti mero pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱. Bí bbʉjti pʉ hasta rá pa ya, bí ña̱hui cár Tzi Ta por rá nguejcöjʉ.
24 Pois Cristo não entrou em santuário feito por homens, uma simples representação do verdadeiro; ele entrou no próprio céu, para agora se apresentar diante de Deus em nosso favor;
25 Car da̱möcja̱ ca mí cuati ca Ocja̱ por rá ngue cʉ cja̱hni israelita, cada ncjeya mí cʉti pʉ jar lugar ca mí tsjifi Más Rá Ndo Nttzu̱jpi. Cada ncjeya mí ña̱htibi ca Ocja̱ cár cji cʉ dda zu̱we̱. Nu car Jesucristo, bbʉ mí bböhti, bi dö cár cjitsjɛ, hna veztjo bi ña̱htibi ca Ocja̱.
25 não, porém, para se oferecer repetidas vezes à semelhança do sumo sacerdote que entra no Santo dos Santos todos os anos, com sangue alheio.
26 Desde bbʉ mí mʉj nʉr mundo, segue xí jña̱htibi ca Ocja̱ quí cji cʉ zu̱we̱, pa di gu̱ti ca rá nttzo ca mí tu̱ yʉ cja̱hni. Nu cʉ zu̱we̱ co quí cji, jí̱ mí cjʉhtzibi ca mí tu̱jʉ, eso, segue mí jña̱htibi ca Ocja̱. Pe bbʉ mí mfömbi cár cji car Jesucristo, nucá̱ ntju̱mʉy bi gʉhtzibi ca rá nttzo ca mí tu̱ yʉ cja̱hni. Bbʉ jin di gʉhtzibi, di nesta di du̱ guegue rá ngu̱ vez. Nu car Jesucristo, hna veztjo bi du̱, bi ña̱htitsjɛ ca Ocja̱ co cár cjitsjɛ, cja̱ nuca̱ bi ntzöhui pa bi gu̱ti göhtjo ca már nttzo ca xí dyøti yʉ cja̱hni hua jar mundo. Eso, bbʉ mbú e̱h car Jesucristo, ca Ocja̱ bi guadi bi nzoj yʉ cja̱hni. Ya xí xijquijʉ ja ncja da jogui da ccʉzquijʉ ca dí tu̱jʉ, pa da jogui gu cuatijʉ guegue.
26 Se assim fosse, Cristo precisaria sofrer muitas vezes, desde o começo do mundo. Mas agora ele apareceu uma vez por todas no fim dos tempos, para aniquilar o pecado mediante o sacrifício de si mesmo.
27 Xí ma̱n ca Ocja̱, göhtjo yʉ cja̱hni hua jar mundo gu tu̱jʉ hna veztjo. Hna‑hnaaguijʉ gár tu̱jʉ, cja̱ diguebbʉ ya gu cca̱htijʉ car juicio.
27 Da mesma forma, como o homem está destinado a morrer uma só vez e depois disso enfrentar o juízo,
28 Guejti car Jesucristo, bi du̱ hna veztjo. Bi du̱ pa gá ngu̱ti ca rá nttzo ca xí dyøti yʉ cja̱hni, göhtjo yʉ to i e̱me̱ guegue. Cja̱ pé du e̱cua jar jöy ca rí cja yo vez. Nubbʉ, ya jim pé da nesta da du̱, como ya xí nguadi xí ngu̱ti ca rá nttzo ca xí dyøti yʉ cja̱hni. Nubbʉ, du e̱je̱ pa da zix yʉ to i tøhmijʉ, cja̱ da cuajti pʉ jabʉ bí bbʉh ca Ocja̱, pʉ jabʉ da nú̱jʉ car nzajqui ca jin da tjegue.
28 assim também Cristo foi oferecido em sacrifício uma única vez, para tirar os pecados de muitos; e aparecerá segunda vez, não para tirar o pecado, mas para trazer salvação aos que o aguardam.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.