Mateus 12
-YBHƐYBHƐTITELRE (NWB) vs NTLH
1 -Nɔɔ gbɛ ziꞌa a, *ꞌZuifʋꞌa lifɔzɔ, *Zezii -ke *ꞌɔ -namʋ-ʋ yi ꞌnɩ-e ꞌle -kpɩɩ ꞌmʋ. Lɩ-ɩ -ke -kɔbʋ gʋgɔꞌɔ, ʋn-ʋ ꞌlaꞌa ꞌblee, ꞌya -kpɩɩ moꞌo. ꞌMʋ nʋꞌa -kaa, ɛ-ɛ ꞌlbha-a ꞌɔ -namʋ, ꞌle ʋn-ʋ cɛꞌɛ ꞌya -flei ꞌle ʋn-ʋ liꞌe ꞌya ꞌyɔ.
1 Poucos dias depois, num sábado, Jesus estava atravessando uma plantação de trigo. Os seus discípulos estavam com fome e por isso começaram a colher espigas e a comer os grãos de trigo.
2 *Faliziɛɛn ꞌꞌwe ꞌye ꞌʋ li, ʋn dedeꞌe-e Zezii ti ʋn na: -Gbʋ ꞌnɔɔ! Lɛ nyɔ -seeꞌa -nʋ yi -aꞌba lifɔzɔ, ꞌɩnnɛ -aꞌa -namʋ-ʋ nʋꞌa?
2 Quando alguns fariseus viram aquilo, disseram a Jesus: — Veja! Os seus discípulos estão fazendo uma coisa que a nossa
3 ꞌLe ɔ na: ꞌꞌDɩ-ɩ -zɛꞌɛ ꞌmʋ ꞌle -Lagɔꞌɔ ꞌꞌbɔgʋ ꞌli, a ꞌmate nɩ-aꞌa-ae? -Aꞌba ꞌꞌna *Daviidɩ, -da ꞌmʋ-ʋ ꞌlbhɔ ꞌɔ -ke ꞌɔ -namʋ, koo ʋn -nynaꞌa?
3 Então Jesus respondeu:
4 Ʋn paꞌa ꞌle -Lagɔbudu ꞌli, ꞌꞌflɔɔ ʋn -zaꞌa *ꞌsraga ꞌmʋ, ʋn ꞌꞌnyɩꞌa -Lagɔ, ꞌɩnnɩ ʋn liꞌo. Ɩ-bɩ ꞌꞌflɔɔ ꞌmnɩ, ꞌle -aꞌba gba ꞌli, ꞌɔ ꞌsragazamʋꞌa ꞌꞌsɛ-ɛ ꞌke ɩ li.
4 Davi entrou na casa de Deus, e ele e os seus companheiros comeram os pães oferecidos a Deus, embora isso fosse contra a Lei. Pois somente os sacerdotes tinham o direito de comer esses pães.
5 *Gbawlu *Moyiizɩ ꞌcnɩꞌa see ꞌle -Lagɔbɔgʋ ꞌli, a -see ɩ zrɛꞌɛ? -Lagɔꞌɔ ꞌsragazamʋ -nɩꞌa lbhʋ -nʋnamʋ ꞌle *-Lagɔꞌɔ bʋbɔbhlegbo, ʋn ꞌcɛ-ɛ lifɔzɔꞌɔ gba ꞌmʋ ꞌle ɛ -se ꞌwa ꞌꞌyikpadɩ -ko.
5 Ou vocês não leram na Lei de Moisés que, nos sábados, os sacerdotes quebram a Lei, no Templo, e não são culpados?
6 ꞌƐ dɩ a, ꞌɩn-ɩ ꞌtmʋʋꞌo amʋ, nyɔ-ɔ ꞌbhɛꞌɛ ꞌꞌyi, -ɔ -ziꞌa -Lagɔꞌɔ bʋbɔbhlegbo, ɔ -nɩꞌe-e -dagbɛ.
6 Eu afirmo a vocês que o que está aqui é mais importante do que o Templo.
7 Nyunyuꞌa ngazeyeɛɛ ꞌɩn ꞌbɔꞌɔ ti, ɛ -se nmisragazɛɛ -ko. -Bho a ꞌwɔn ꞌkɩ -Lagɔꞌɔ wlu -nɛɛꞌɛ ꞌzɔ ꞌmʋti a, nyʋ-ʋ -seeꞌa dɩꞌa da ꞌye, a -see ꞌkɩ ʋ dɩ ꞌꞌyi-kpa yi.
7 Se vocês soubessem o que as
8 ꞌƖnmɔ *Nyunyɔꞌɔ ꞌꞌYu, ꞌɩnmɔ ꞌbhleꞌe wɔnkuɛ ꞌbho lifɔzɔꞌɔ ꞌꞌbhuo ꞌꞌkpi. ꞌƐ dɩ ɩ-bɩ dɩ ꞌmnɩ -nɩꞌe -kaa ꞌmʋ.
8 Pois o
9 *Zezii poꞌa wlu ꞌmnɛ ti a, ɔ mu-oꞌo. *Faliziɛɛn -ke ɔ depoꞌa a, ɔ ꞌye ꞌle ꞌwa *-Lagɔwluꞌa ꞌlicɩaanbudu -lue ꞌli pa.
9 Jesus saiu dali e foi para uma sinagoga .
10 ꞌLe-e ɔ -yɛꞌɛ nyɔ -lue -ke sʋ-ʋ ꞌmɛꞌɛ. Nyʋ-ʋ -nɩꞌa ꞌle ꞌbɔ-ɔ ti ʋn ꞌke Zezii dɩ -kpʋn. ꞌƐ dɩ ʋn dede ꞌnɔ ti: ꞌBho *lifɔzɔꞌɔ zɔ nyɔ ꞌbhɛɛꞌɛ ɔ ꞌke nyɔ ꞌpʋʋnꞌa?
10 Estava ali um homem que tinha uma das mãos aleijada. Então algumas pessoas que queriam acusar Jesus de desobedecer à Lei lhe perguntaram: — É contra a nossa Lei curar no sábado?
11 ꞌLe ɔ ꞌye ʋ -kaa ꞌꞌyiꞌlɛ: -Bho nyɔ ꞌbhle ꞌbhlabhlɩ, ꞌle ꞌya ꞌꞌklumʋꞌa -lue ꞌke ꞌmʋtɛbhie ꞌli ꞌkpa -aꞌba lifɔzɔꞌɔ zɔ, ɔ se ꞌbhɛɛ ɔ ꞌke ɛ ꞌle -za?
11 Jesus respondeu:
12 Nyunyɔ se -kaa ꞌbhlabhlɛ -zi? ꞌꞌLemnɩɩ ɛ -nmɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyrili -a ꞌke -zɛgɛ nʋ ꞌbho -aꞌba lifɔzɔꞌɔ zɔ.
12 Pois uma pessoa vale muito mais do que uma ovelha. Portanto, a nossa Lei permite ajudar os outros no sábado.
13 Ɔ poꞌa wlu ꞌmnɛ ti a, ꞌle ɔ na nyukpasu ꞌmnɔ -bodɩ: Sro sʋ! ꞌLe ɔ ꞌye ɛ sro, ɛ ꞌye ꞌpʋn -nalo.
13 E disse para o homem: Ele estendeu, e ela sarou e ficou igual à outra.
14 Ɔ gwɛꞌɛ ꞌꞌyi a, Faliziɛɛn -nɩꞌa ꞌbho ꞌdaꞌa ꞌle-e -Lagɔwluꞌa ꞌlicɩaanbudu ꞌli, ʋn mu-oꞌo ʋn ꞌye ꞌꞌlruꞌgbʋʋ. -Ka ʋn ꞌka -nyna ꞌle ʋn ꞌkɔ ɔ ꞌlbha ɔ ꞌke ꞌmɛ, ʋn ꞌke ꞌna bhaga.
14 Então os fariseus que estavam ali saíram e começaram a fazer planos para matar Jesus.
15 *Zezii yiboꞌo-o na *Faliziɛɛn-ɛ ꞌye -ɔ fɛ ꞌzɔ -pa -mʋ. ꞌƐ dɩ ɔ ꞌwlʋꞌo ꞌbho. ꞌNɔɔ ɔ muꞌa a, nyʋ ꞌꞌgbu-o ti, ʋn -ke ɔ ꞌye mu ꞌle ɔ ꞌye ꞌwa ꞌꞌklumʋꞌa ꞌꞌgwizimʋ ꞌwee ꞌpʋʋn,
15 Quando Jesus soube disso, foi embora dali, e muita gente o seguiu. Ele curou todos os que estavam doentes
16 ꞌle ɔ-ɔ ꞌlʋ ꞌʋ -kaa ꞌꞌyi: Aꞌba ꞌꞌsi nyɔ -yɔ ꞌɩn ꞌꞌduꞌa ꞌnynɩ -leꞌꞌa!
16 e mandou que não contassem nada a ninguém a respeito dele.
17 ꞌƐ lɛtu -nʋ-ɛꞌo, ꞌle, wlu -Lagɔꞌɔ wluꞌa ꞌmʋtizayi *Ezayii -za ꞌka ꞌmʋ, ꞌɛ ꞌꞌyriꞌa ꞌbɩ ꞌke ꞌwlʋ. -Ka Ezayii ꞌlɛꞌɛ, ꞌkla-a ꞌka-a:
17 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta Isaías tinha dito:
18 -Lagɔ na: ꞌAn lbhʋzeyi ꞌɩn -zaꞌa ꞌbho, ꞌɩnnɔ ꞌka-a. ꞌƆ dɩ ꞌɩn -kmaꞌo, ꞌle ɔ ꞌmʋ ꞌɩn-ɩ poꞌo ꞌan ꞌbʋbʋaꞌa klɛ. ꞌƖn-ɩ ꞌye -ɔ *ꞌan Lisaazuzu ꞌmʋ -po -mʋ, -ka ꞌɩn-ɩ ꞌyeꞌa nyʋ ꞌꞌyiꞌsrɛɛ mʋ ꞌbho ꞌan ꞌꞌyigbeyi, ꞌle ɔ ꞌke ɩ-bɩ dɩ ꞌmnɩ ꞌbhlɩkpɩ -bodɩ ꞌmʋ-za.
18 “Disse Deus: Aqui está o meu servo que escolhi, aquele que amo e que dá muita alegria ao meu coração. Eu porei nele o meu Espírito, e ele anunciará o meu julgamento a todos os povos.
19 Ɔ -ke nyɔ -see -jɛ yi, ꞌle ɔ -see zrɛ -po yi, ɔ -see ꞌyrɛlɛɛ -wlu yi ꞌle ɔ -kaa ꞌɔ ꞌꞌbhuo nyʋ ꞌꞌyi-tɔ.
19 Não discutirá, nem gritará, nem fará discursos nas ruas.
20 Nyʋ-ʋ -nɩꞌa ꞌmɛnamʋ ꞌbho -Lagɔꞌɔ ꞌꞌyigbeyi, ɔ -see ʋ ꞌꞌkpi-tbhɛ yi. Nyʋ -ke -Lagɔꞌɔ ꞌꞌgwlideɛ-ɛ ꞌfɩɩnꞌa ꞌmʋ tenyɩ, ɔ -see ʋ ꞌɛ -dɩɩ ꞌꞌyriti-cɛ yi. ꞌKla ꞌmnɔ ꞌka-a ɔ-ɔ ꞌye -nʋ mʋ ꞌle ꞌɔ nyʋꞌa ꞌꞌyisrɛɛɛꞌɛ ꞌꞌyriꞌa ꞌbɩ ꞌke ꞌwlʋ,
20 Não esmagará o galho que está quebrado, nem apagará a luz que já está fraca. Ele agirá assim até que a causa da justiça seja vitoriosa.
21 ꞌle ꞌbhlɩkpɩꞌa klɛ ꞌke ɔ ꞌꞌgwlide.
21 E todos os povos vão pôr nele a sua esperança.”
22 Ɛ-bɛ -nɔɔ ꞌmnɛ ti a, nyʋ ꞌbhle-e ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzuꞌa ꞌmʋbhleyi -lue. ꞌƆ -wlu wɔn ꞌle ꞌɔ ꞌyeꞌe ti -lrɛɛ. ꞌƖnnɔ ʋn -yaꞌa *Zezii. Ɔ-bɔ nyukpasu ꞌmnɔ, Zezii ꞌpʋʋn nɔ-ɔꞌo ꞌle ɔ-ɔ wluꞌo ꞌꞌyisrɛɛka ꞌle ɔ-ɔ ꞌyeꞌe ti.
22 Então levaram a Jesus um homem que era cego e mudo porque estava dominado por um demônio. Jesus o curou, e ele começou a ver e a falar.
23 Nyʋ-ʋ -nɩꞌa ꞌbho, wɔn ꞌmʋ -ʋ ti ꞌle ʋn-ʋ nʋꞌo: ꞌƖnnɔɔnɔ -se ꞌbhlʋkpayowli *Daviidɩꞌa ꞌꞌnayu, -ɔ ꞌma-a *-Lagɔꞌɔ ꞌBhozayi -ɔ ꞌpʋʋnꞌa nyʋ?
23 A multidão ficou admirada e perguntava: — Será que este homem é o
24 *Faliziɛɛn ꞌꞌwe ꞌwɩn ꞌɩ ꞌbɔ ɔ, ʋn na, ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu ꞌꞌweꞌa -kɔyi ʋn-ʋ ꞌlaꞌa *Beɛzebilɩ, ꞌɩnnɛ ꞌꞌnyɩ ꞌɔ wɔnkuɛꞌɛ dɩ ɔ-ɔ nuꞌo ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu ꞌꞌwe ti.
24 Alguns fariseus ouviram isso e responderam: — É
25 Ɔ yiboꞌo-o lɛ ʋn-ʋ popoꞌa ꞌgwlʋtiꞌa dɩ ɔ na: -Bho ꞌbhlʋkpa -lue ꞌꞌkpiꞌa nyʋ cɩcɛ ꞌmʋ, ʋn -ka tʋ-ʋ vɔ, ɛ-bɛ ꞌbhlʋkpa ꞌmnɛ-ɛ ꞌmo-o tisɔlɛ. Gwlɔ o, ꞌꞌbhlegbo o, -ɛ -ke ꞌmʋꞌa nyʋ-ʋ cɩcɛꞌɛ ꞌmʋ, -bho ʋn vɔ tʋ, ɛ-bɛ ꞌꞌbhlegbo ꞌmnɛ-ɛ ꞌmo-o ꞌꞌbhlegbo -yɛ ꞌka ti-sɔ -lrɛɛ.
25 Mas Jesus conhecia os pensamentos deles e disse:
26 ꞌKa ꞌmnɔ ꞌka-a, -bho Sataan -ka ꞌkɩ ꞌɛ ꞌꞌbhuo ti-inu a, -bho ꞌɛ ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu -ka ꞌkɩ ꞌmʋ-ʋcɩcɛ ɩ -ka tʋ-ʋ vɔ, ꞌɛ wɔnkuɛ-ɛ ꞌꞌtii ꞌko-o ꞌꞌyi.
26 Assim, se no reino de Satanás um grupo está combatendo contra outro, isso quer dizer que esse reino já está dividido e logo vai desaparecer.
27 -Bho a nʋ na ꞌɩn-ɩ ꞌnu-o ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu ti ꞌle Beɛzebilɩꞌa wɔnkuɛ ꞌmʋ, ꞌle, ꞌꞌlemnɩɩ, aꞌba ꞌꞌbhiꞌa -namʋ -mnʋʋ, doo ʋn-ʋ zaꞌa wɔnkuɛ ꞌle ʋn-ʋ nuꞌo ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu tiꞌa? Ɛ-bɛ -lue ꞌmnɛ-ɛ ꞌꞌnyɩ ꞌʋ wɔnkuɛꞌɛ? ꞌWa ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzuꞌa tinuɛ, ꞌɩnnɛ zaꞌa amʋ ꞌgɩ see.
27 Vocês dizem que eu expulso demônios porque Belzebu me dá poder para fazer isso. Mas, se é assim, quem dá aos seguidores de vocês o poder para expulsar demônios? Assim, os seus próprios seguidores provam que vocês estão completamente enganados.
28 -Bho ɩ -see -kaa ꞌmʋ-nɩ, ꞌle ɛ ꞌke ꞌle *-Lagɔꞌɔ Lisaazuzu ꞌmʋ ꞌɩn-ɩ nu nɩꞌe ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu ti a, ꞌꞌlemnɩɩ -Lagɔꞌɔ nyʋꞌa -kɔkɔɔ -yɛꞌɛ amʋ-ɛ.
28 Na verdade é pelo poder de Deus que eu expulso demônios, e isso prova que o
29 Ɩ-bɩ dɩ ꞌmnɩꞌa kamʋ ɔ -zaꞌa ꞌbho *Sataan ꞌꞌkpi ꞌꞌyi ꞌle ɔ ꞌye ɛ po -lrɛɛ, ꞌle ɔ na: -Bho -ɩn -see -glaliyi san ke, -ɩn se ꞌbhɛɛ -ɩn ꞌke ɔ gbo pa ꞌle -ɩn ꞌke ꞌɔ -kɔkɔlɩ ꞌmʋꞌꞌluo. -Bho -ɩn sɔn ɔ, ꞌꞌlemnɩɩ -ɩn -flɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyi ꞌle -a ꞌꞌluoꞌo ꞌtɔ ꞌɔ -kɔkɔlɩ ꞌmʋ ꞌwee.
29 — Ninguém pode entrar na casa de um homem forte e roubar os seus bens, sem primeiro amarrá-lo. Somente assim essa pessoa poderá levar as coisas que ele tem em casa.
30 A -gblee, nyɔ -ke ꞌɩn seꞌa -na a, ɔ-ɔ ꞌmo-o ꞌan tʋꞌa nyɔ, ꞌle, nyɔ -yɔ -seeꞌa ꞌɩnmʋ -kpa a, -a ꞌke lɩ ꞌꞌlru ꞌꞌdu, ɔ-ɔ ꞌmo-o lɩꞌa yagbayi.
30 — Quem não é a meu favor é contra mim; e quem não me ajuda a ajuntar está espalhando.
31 ꞌƐ dɩ a, ꞌɩn-ɩ wɩ ꞌɩ amʋ ꞌꞌyiti, nyunyuꞌa ꞌꞌnyinynidɩ -ke ꞌꞌnyinyniwluꞌa ꞌwee ʋn-ʋ zaꞌa ꞌmʋ, -Lagɔ-ɔ ꞌye-e ꞌya dɩ ꞌbhɔ -mʋ. Nyɔ -yɔ nyniꞌa -Lagɔꞌɔ Lisaazuzuꞌa ꞌnynɩ wɔn, -Lagɔ -see ꞌɔ ꞌꞌnyinynidɩꞌa dɩ ꞌbhɔ yi.
31 Por isso eu afirmo a vocês que as pessoas serão perdoadas por qualquer pecado ou
32 -Bho nyɔ nyni ꞌɩnmɔ *Nyunyɔꞌɔ ꞌꞌYuꞌa ꞌnynɩ wɔn ɔ, -Lagɔ-ɔ ꞌbhɔ-ɔ ꞌɔ ꞌꞌnyinynidɩꞌa dɩ. ꞌBho ꞌɛ lemʋ ꞌtɔ, nyɔ -yɔ nyniꞌa -Lagɔꞌɔ Lisaazuzuꞌa ꞌnynɩ wɔn, -Lagɔꞌɔ ꞌbhɔ ꞌɔ ꞌꞌnyinynidɩꞌa dɩ ꞌꞌkɔmʋkɔmʋ! Ɩ -nɩ ꞌnɔ-ɔ ꞌꞌkpi ꞌꞌkɔgwlɛka.
32 Se alguém disser alguma coisa contra o
33 *Zezii poꞌa wlu ꞌmnɛ ti a, ɔ -po ꞌnʋ-ʋ ꞌꞌyi -lue, ɔ na: Tuzɛgɛbhleyi ꞌyeꞌe wɔnnmɔbhi. Nyɔ-ɔ ꞌbhleꞌa -kmakmatu, ɔ-ɔ ꞌye-e -kmakmabhi, -ɛkedɩmaa, ꞌle tuꞌa ꞌꞌbhi ꞌmʋ, ꞌle-e nyɔ yibo -nɩ ꞌnɛ ꞌꞌyi, -bho ɛ ꞌꞌdu -zɛgɛ ꞌle -bho ɛ -se -zɛgɛ.
33 — Vocês só poderão ter frutas boas se tiverem uma árvore boa. Mas, se tiverem uma árvore que não presta, vocês terão frutas que não prestam. Porque é pela qualidade das frutas que sabemos se uma árvore é boa ou não presta.
34 ꞌꞌYrabhabhlemʋ-a! A-bʋ -yʋ -seꞌa-a -zɩgɩ, koo a ꞌke ꞌtɔ -ziadɩ ꞌmʋ-zaꞌa? ꞌKla ꞌmnɔ, lɩ-ɩ ꞌꞌyiꞌa ꞌle -pɔlʋ ꞌzɔ, ꞌɩnnɩ nyɔ-ɔ poꞌo ꞌꞌpiemʋ.
34 Ninhada de cobras venenosas! Como é que vocês podem dizer coisas boas se são maus? Pois a boca fala do que o coração está cheio.
35 Nyɔzɛgɛ-ɛ ꞌza-a dɩzɩgɩ-ɩ ꞌwlʋꞌa ꞌle ꞌɔ -pɔlʋzɛgɛ gbo ꞌmʋ, ꞌle nyɔ -ke dɩ -nyniꞌa ꞌꞌyrili-i zaꞌa ꞌꞌnyinynidɩ -nɩꞌa ꞌle ꞌɔ ꞌꞌnyinynipɔlʋ gbo ꞌmʋ.
35 A pessoa boa tira o bem do seu depósito de coisas boas, e a pessoa má tira o mal do seu depósito de coisas más.
36 ꞌƖn-ɩ ꞌwɩ -ɩ amʋ ꞌꞌyiti, -Lagɔꞌɔ -zigleꞌa zɔ nyɔꞌꞌo nyɔꞌɔ bhebhewlu ꞌwee ɔ -zaꞌa ꞌmʋ, ɔ-ɔ ꞌye-e ꞌya kuna -po -mʋ,
36 — Eu afirmo a vocês que, no Dia do Juízo, cada pessoa vai prestar contas de toda palavra inútil que falou.
37 -ɛkedɩmaa, nyunyɔꞌɔ ꞌꞌbhuoꞌa wlu ꞌke ɔ dɩ li-za. Ɛ-bɛ wlu ꞌmnɛ, ꞌɩnnɛ ꞌke ɔ dɩ -kpʋn -lrɛɛ.
37 Porque as suas palavras vão servir para julgar se você é inocente ou culpado.
38 *Zezii poꞌa wlu ꞌmnɛ ti a, *-Lagɔꞌɔ gbayibomʋ -ke *Faliziɛɛn gbɩ na: Zezii, -aꞌba -Tɔyi, -a ꞌbɔ-ɔ ti -a ꞌke -ɩnmʋ ya-gbʋ, -ɩn ꞌke *wɔnkulɛ nʋ.
38 Então alguns mestres da Lei e alguns fariseus disseram a Jesus: — Mestre, queremos ver o senhor fazer um milagre.
39 ꞌBho ꞌwa wlu ꞌꞌkpi ɔ na: ꞌTraamʋꞌa nyʋ-ʋ ꞌma-a ꞌꞌnyinynidɩꞌa nʋmʋ -ʋ seꞌa ꞌꞌyikpʋn -Lagɔꞌɔ damʋ, ʋn ꞌybha-a wɔnkulɛ ꞌle ꞌɛ -lue komu -see -nʋ-ɛ yi, -bho ɛ -se ꞌtɔ-ɔ -Lagɔꞌɔ wluꞌa ꞌmʋtizayi *Zonaasɩꞌa nɛꞌɛ ꞌꞌsɛ.
39 Jesus respondeu:
40 -Ka Zonaasɩ nʋꞌa ꞌwɩ ꞌsɔn ꞌle zmiklagbaꞌa ꞌlimʋ, ꞌɛ tanzɔ ꞌle zmi ꞌye ꞌɔ gwla, ɔ -seeꞌa ꞌmɛ ɛ, ꞌkla ꞌmnɔ ꞌka-a ꞌɩnmɔ *Nyunyɔꞌɔ ꞌꞌYu-u ꞌye ꞌwɩ ꞌsɔn ꞌle glu -nʋ mʋ, ꞌɛ tanzɔ ꞌle ꞌɩn ꞌke glu -sɔ, ꞌɩn ꞌke ti-nɩ -lrɛɛ.
40 Porque assim como Jonas ficou três dias e três noites dentro de um grande peixe, assim também o
41 ꞌBho -Lagɔꞌɔ -zigleꞌa zɔ *Niniivʋkɔmʋ-ʋ ꞌye-e ꞌtraamʋꞌa nyʋ dɩ ꞌꞌyi-kpa -mʋ, -ɛkedɩmaa, -da Zonaasɩ -za -nɩ nʋꞌa -Lagɔwlu -bodɩ ꞌmʋ, ꞌbho-o Niniivʋkɔmʋ ꞌmnʋ yibo -nɩꞌe ꞌwa ꞌꞌnyinynidɩ ꞌꞌyi ꞌle ʋn ꞌye -Lagɔ gbo ꞌꞌbhiti, ꞌle, nyɔ -yɔ ꞌbhɛꞌɛ ꞌꞌyi -ɔ -ziꞌa Zonaasɩ, ɔ -nɩꞌe -dagbɛ aꞌba ꞌꞌklumʋ ꞌle aꞌba ꞌꞌduꞌo ꞌbho ꞌɔ wluꞌa!
41 No Dia do Juízo o povo de Nínive vai se levantar e acusar vocês, pois eles se arrependeram dos seus pecados quando ouviram a pregação de Jonas. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Jonas.
42 -Lagɔꞌɔ -zigleꞌa zɔ, ꞌbhlʋkpa ʋn-ʋ ꞌla-a Sebaa, ꞌɛ -yowlinynaakpʋ-ʋ ꞌye-e ꞌtraamʋꞌa nyʋ dɩ ꞌꞌyi-kpa -mʋ, -ɛkedɩmaa, *Izrayɛɛlɩꞌa ꞌbhlʋkpayowli *Salomɔɔꞌɔ -naagɩwluꞌa dɩ ʋn ꞌꞌduꞌo ꞌle ʋn ꞌye ꞌle ꞌwa ꞌbhlʋkpa -nɩꞌa ꞌle nya ꞌmʋ-sɔ. Nyɔ -yɔ ꞌbhɛꞌɛ ꞌꞌyi -ɔ -ziꞌa Salomɔɔ, ɔ -nɩꞌe-e -dagbɛ aꞌba ꞌꞌklumʋ ꞌle aꞌba ꞌꞌduꞌo ꞌbho ꞌɔ wluꞌa!
42 No Dia do Juízo a Rainha de Sabá vai se levantar e acusar vocês, pois ela veio de muito longe para ouvir os sábios ensinamentos de Salomão. E eu afirmo que o que está aqui é mais importante do que Salomão.
43 Ɩ ziꞌa -kaa a, *Zezii ꞌpo-o ꞌꞌyi, ɔ na: -Bho ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu ꞌda nyɔ ꞌmʋ, ɛ-ɛ mu-oꞌo ꞌle ɛ-ɛ ꞌyeyeꞌe ꞌle ꞌꞌmusa ꞌꞌkpi ti, ɛ-ɛ ꞌbɔ-ɔ -dena -lrɛɛ ti ꞌle ꞌɛ ꞌye ꞌɛ.
43 Jesus continuou:
44 -Bho ɛ -see -dena ꞌye a, ꞌle ɛ-ɛ nʋꞌo na: ꞌƖn-ɩ ꞌye-e ꞌle ꞌan -budu ꞌli le -mu -mʋ, ꞌle, -bho ɛ -ka le-e yi, ꞌle lɛ se ꞌle -nɩ, ꞌle -budu ꞌli ꞌke tiwopo-ɛ, ꞌle ꞌle ꞌke -bɛ,
44 Então diz: “Vou voltar para a minha casa, de onde saí.” Aí volta e encontra a casa vazia, limpa e arrumada.
45 ɛ-ɛ sɔꞌɔ ꞌmʋ-ɛ, ꞌle, ꞌꞌnyinynidɩꞌa -zuzu -mɛɛsɔn -lrɩɩ -yɩ -nyniꞌa ꞌmna ꞌmʋ, -ɩ -ziꞌa ɛbɛ ɛ, ɛ-ɛ muꞌo ꞌya dɩ ꞌle ɛ -ke ɩ-ɩ yiꞌo ꞌle ɩ-ɩ deꞌo. Nyɔ Zezii ꞌlaꞌa -budu, ꞌle, ɔ-bɔ nyɔ ꞌmnɔ, ꞌɔ lɛ-ɛ ziꞌe ꞌtɔ ꞌꞌka ꞌꞌyi. -Ka -lue ꞌmnɔ, ꞌka-a ꞌtraamʋꞌa nyʋ-ʋ ꞌbhleꞌa nyanɩꞌa -dedekpli-i ꞌye ꞌmʋ-nɩ mʋ.
45 Depois sai, vai buscar outros sete espíritos piores ainda, e todos ficam morando ali. Assim a situação daquela pessoa fica pior do que antes. E isso também acontecerá com esta gente má de hoje.
46 A -gblee, *Zezii -nɩ nyʋꞌa -dadudu -tɔnamʋ, ɔ ꞌbhle-e wlu wɔn ꞌmʋ ꞌle ꞌɔ ꞌlotʋ -ke ꞌɔ ꞌlotʋꞌa ꞌꞌnynuu ꞌye yi. Ʋn -nynaꞌa-a ꞌbho ꞌꞌpiemʋ ti, ʋn ꞌbɔ-ɔ ti ʋn ꞌke ɔ ꞌtmʋʋ.
46 Quando Jesus ainda estava falando ao povo, a mãe e os irmãos dele chegaram. Ficaram do lado de fora e pediram para falar com ele.
47 ꞌLe nyɔ -lue ꞌye ɔ linyni, ɔ na: Po -lokui! -Aꞌa ꞌlotʋ -ke -aꞌa ꞌlotʋꞌa ꞌꞌnynuu -nɩꞌe-e ꞌbho ꞌꞌpiemʋ. Ʋn na ʋn ꞌbɔ-ɔ ti ʋn ꞌke -ɩnmʋ ꞌtmʋʋ.
47 Então alguém disse a Jesus: — Escute! A sua mãe e os seus irmãos estão lá fora e querem falar com o senhor.
48 Ɔ na ɔ-bɔ nyɔ ꞌmnɔ -bodɩ: Yrʋʋ -ke ꞌꞌbhi -nɩꞌe bho, -ʋ ꞌmo-o ꞌan ꞌlotʋ -ke ꞌan ꞌlotʋꞌa ꞌꞌnynuu -ziakaꞌa?
48 Jesus perguntou:
49 ꞌLe ɔ ꞌye *ꞌɔ -namʋ -jiɛ ꞌꞌyi-tɔ na: ꞌAn ꞌlotʋ -ke ꞌan ꞌlotʋꞌa ꞌꞌnynuu ꞌka-a!
49 Então apontou para os seus discípulos e disse:
50 -Gblee, ꞌan -tɩta -Lagɔ -nɩꞌa ꞌle yaku ꞌli, nyʋ -yʋ nʋꞌa ꞌɔ ꞌgwlʋdɩ, ꞌɩnnʋ ꞌmo-o ꞌan ꞌlotʋ -ke ꞌan ꞌlotʋꞌa ꞌꞌnynuuzɩgɩ.
50 Pois quem faz a vontade do meu Pai, que está no céu, é meu irmão, minha irmã e minha mãe.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.