João 7
-YBHƐYBHƐTITELRE (NWB) vs NTLH
1 Ɩ ziꞌa -kaa, ꞌle *Zezii ꞌye ꞌmʋ-sɔ, ꞌle ɔ-ɔ pleꞌe Galileebhlʋkpaꞌa gwlɛ ꞌꞌyiti. *ꞌZuifʋꞌa -klɩgbɩ-ɩ ꞌbɔ-ɔ ti, ʋn ꞌke ɔ ꞌlbha ɔ ꞌke ꞌmɛꞌɛ dɩ, ɔ -see ꞌkɩ ꞌybha ɔ ꞌke Zideebhlʋkpa ꞌꞌkpi mu.
1 Depois disso, Jesus começou a andar pela Galileia; ele não queria andar pela Judeia, pois os líderes judeus dali estavam querendo matá-lo.
2 A -gblee, *ꞌZuifʋꞌa zʋn ꞌliꞌa gɔklagba, -bho ʋn -kaaa ꞌꞌdu ꞌle ʋn-ʋ ꞌmʋꞌa -pepe ꞌzɔ ɔ, ꞌɛ ꞌwɩ ꞌꞌkɔɔꞌɔ-ɔ gbo,
2 Aconteceu que a festa dos judeus chamada Festa das Barracas estava perto.
3 ꞌle ꞌɔ ꞌlotʋꞌa ꞌꞌnynuu ꞌye ɔ -kaa ꞌꞌyiꞌlɛ: Zezii, Zideebhlʋkpa ꞌꞌkpi, ꞌnɔɔ nyʋ-ʋ ꞌyeꞌa gɔ ꞌꞌdu mʋ, -sɔ -laa ꞌmʋ -ɩn ꞌke ꞌle mu, ꞌle, *wɔnkulɩ -a nʋꞌa a, *-aꞌa -namʋ ꞌꞌwe ꞌke ɩ liꞌye!
3 Então os irmãos de Jesus disseram a ele: — Saia daqui e vá para a Judeia a fim de que os seus seguidores vejam o que você está fazendo.
4 Nyɔ-ɔ ꞌbɔꞌɔ ti ꞌɔ -bonyunyu ꞌke ɔ yibo a, lɛ ꞌɔ nyɔtu-u nʋꞌa, ꞌɔ ꞌꞌzize nɛ. Ɩ-bɩ wɔnkulɩ -nɩɩ, -a nʋ -ɩꞌa dɩ a, -tɔ -aꞌa ꞌꞌbhuo nyʋ ꞌꞌyi ꞌle ʋn ꞌke ꞌya da ꞌye.
4 Pois quem quer ser bem-conhecido não deve esconder o que está fazendo. Já que você faz essas coisas, deixe que todos o conheçam.
5 A ꞌye li-ɔ, Zeziiꞌa ꞌlotʋꞌa ꞌꞌnynuuꞌa ꞌꞌbhi -see ɔ ꞌꞌgwlide.
5 Até os irmãos de Jesus não criam nele.
6 ꞌLe ɔ na: ꞌWɩ -Lagɔ -cɛꞌɛ ꞌɩnmʋ, ɩ -see -bhla nyni ke! ꞌBho aꞌba damʋ, zɔ -yɛ a ꞌybhaꞌa, a ꞌbhɛɛꞌo a ꞌke ɛ ti -mu -nɩ.
6 Ele respondeu:
7 Nyʋ-ʋ seꞌa -Lagɔ yibo, ʋn se ꞌbhɛɛ ʋn ꞌke amʋ ꞌmʋꞌnyɛ. Ɛ -nɩꞌa -kaa ꞌmʋ a, ꞌꞌnyinynidɩ ʋn-ʋ nʋꞌa, ꞌɩn-ɩ zɩ ꞌɩ ꞌmʋ-ɛ gbaaꞌa dɩ, ʋn ꞌnyɛꞌɛ ꞌɩnmʋ ꞌmʋ.
7 O mundo não pode ter ódio de vocês, mas tem ódio de mim porque eu afirmo que o que o mundo faz é mau.
8 A-bʋ -yʋʋ, a mu, a ꞌke gɔ ꞌmnɛ ꞌꞌdu! ꞌƖn se ɛ ꞌmʋ yinamʋ -nɩ ꞌtraamʋ, -ɛkedɩmaa, ꞌwɩ -Lagɔ -cɛꞌɛ ꞌɩnmʋ, ɩ -see -bhla nyni ke.
8 Vão vocês à festa, mas eu não vou porque a minha hora ainda não chegou.
9 Ɔ ꞌlʋ ꞌʋ -kaa ꞌꞌyi a, ꞌle ɔ ꞌye Galileebhlʋkpa ꞌꞌkpi -sie.
9 Jesus disse isso e ficou na Galileia.
10 ꞌƆ ꞌlotʋꞌa ꞌꞌnynuu ꞌmnʋ nʋꞌa -kaa, ʋn -sɔꞌɔ ꞌmʋ-ɛ, ꞌle ʋn ꞌye gɔklagba ꞌmnɛ ꞌꞌdunamʋ mu. Ɔbɔ nʋꞌa -kaa -lrɛɛ, ɔ ꞌmu-o ꞌle. Ɔ nyniꞌa ꞌle a, ɔ -see ꞌɔ ꞌꞌbhuo nyʋ ꞌꞌyi-tɔ.
10 Depois que os seus irmãos foram à festa, Jesus também foi, mas fez isso em segredo e não publicamente.
11 A -gblee, ɛ-bɛ gɔklagba ꞌmnɛꞌɛ -nɔɔ ꞌꞌyi, *ꞌZuifʋꞌa -klɩgbɩ-ɩ ꞌbɔ -ɔ ti, ꞌle ʋn-ʋ nʋꞌo: Doo ɔ -nɩꞌa?
11 Os líderes judeus o procuravam na festa e perguntavam: — Onde é que está aquele homem?
12 Nyʋꞌa -dadudu-u -nɩꞌa ꞌbho, ꞌɔ dɩ ʋn-ʋ zaꞌa ꞌmʋ ꞌle ʋn-ʋ yaꞌa wlu ꞌzɔ, ꞌle ꞌwa tɔlʋ-ʋ nʋꞌo: Nyɔ ʋn-ʋ ꞌꞌsiꞌa -laa ꞌnynɩ, ɔ ꞌsrɛɛꞌɛ-ɛ ꞌꞌyi, ꞌle -lrʋʋ-ʋ nʋꞌo: -Gba, nyʋꞌa ꞌꞌyrabhaꞌa ꞌmʋlbhayi moꞌo!
12 Na multidão havia muita gente comentando sobre ele. Alguns diziam: — Ele é bom. — Não é não; ele engana o povo! — afirmavam outros.
13 Ɛ -nɩꞌa -kaa ꞌmʋ a, ʋ-bʋ nyʋ ꞌmnʋ-ʋ ꞌple-e ꞌZuifʋꞌa -klɩgbɩꞌa -fanʋꞌa dɩ, ꞌwa -lue ꞌtɩn -see ꞌꞌyiꞌlbha ꞌle ɔ ꞌke ꞌɔ ꞌꞌkpidɩ ꞌmʋ-za.
13 Mas ninguém falava abertamente sobre ele porque todos tinham medo dos líderes judeus.
14 A -gblee, nyʋ-ʋ muꞌa gɔ ꞌmnɛ ꞌꞌdunamʋ, ʋn ꞌbhɛɛꞌɛ-ɛ ꞌɛ ꞌwɩ ꞌmʋ, ꞌle Zezii ꞌye ꞌmʋ-sɔ, ɔ ꞌye *-Lagɔꞌɔ bʋbɔbhlegbo mu, ɔ ꞌye ꞌbho ꞌkpa ꞌle ɔ-ɔ tɔꞌɔ nyʋ -Lagɔwlu.
14 Quando a festa já estava no meio, Jesus foi ao Templo e começou a ensinar.
15 Ʋ-bʋ *ꞌZuifʋꞌa -klɩgbɩ ꞌmnʋ ꞌyeꞌa ꞌɔ -tɔtɔsʋ li a, wɔn ꞌmʋ -ʋ ti, ꞌle ʋn-ʋ nʋꞌo: Ɔ-bɔ nyɔ -nɔɔ-ɔ -seeꞌa -Lagɔwluꞌa -fukuu pa ꞌle, kbhoo ɔ -nynaꞌo, ꞌle, -yɩ ꞌcnɩ-ɛꞌɛ ꞌle -Lagɔꞌɔ ꞌꞌbɔgʋ ꞌli, ɔ ꞌye ɩ -kaa yibo tenyɩꞌa!
15 Os líderes judeus ficaram muito admirados e diziam: — Como é que ele sabe tanto sem ter estudado?
16 ꞌLe ɔ na ʋ -bodɩ: Lɩ ꞌɩn-ɩ tɔꞌɔ nyʋ a, ɩ -see ꞌɩnmʋ ꞌmʋ ꞌwlʋ; ꞌan -tɩta -Lagɔ lbhoꞌa ꞌɩnmʋ, ꞌɩnnɔ ɩ-ɩ ꞌwlʋꞌo ꞌmʋ.
16 Jesus disse:
17 Nyɔ-ɔ ꞌbɔꞌɔ ti ɔ ꞌke -Lagɔꞌɔ ꞌgwlʋdɩ nʋ, -bho ꞌan -tɔtɔlɩ ꞌwlʋ ɔ-bɔ -Lagɔ ꞌmʋ, ꞌle ꞌꞌbhalrɛɛke -bho ꞌɩn -ka ꞌan ꞌꞌbhuoꞌa wɔnkuɛ ꞌmʋ-ʋ wlu nɩ, ɔ-ɔ ꞌye -ɩ yibo -mʋ.
17 Quem quiser fazer a vontade de Deus saberá se o meu ensino vem de Deus ou se falo em meu próprio nome.
18 Nyɔ-ɔ wluꞌa ꞌle ꞌɔ ꞌꞌbhuoꞌa wɔnkuɛ ꞌmʋ, ꞌɔ ꞌꞌbhuoꞌa ꞌnynɩꞌa ꞌꞌyibhɛɛɛ ɔ-ɔ ꞌbɔꞌɔ ti. Ɛ -nɩꞌa -kaa ꞌmʋ a, -Lagɔ lbhoꞌa ꞌɩnmʋ, ꞌɩnnɔ ꞌɩn ꞌbɔꞌɔ ti ꞌɔ ꞌnynɩ ꞌke ꞌꞌyiꞌbhɛ. -Ziadɩ ꞌɩn-ɩ zaꞌa ꞌmʋ, ꞌle, lɛ-ɛ ꞌka ꞌꞌyrili-nyni, ɛ se ꞌɩn ꞌmʋ -nɩ.
18 Quem fala em seu próprio nome está procurando ser elogiado. Mas quem quer conseguir louvores para aquele que o enviou, esse é honesto, e não há falsidade nele.
19 -Lagɔ -zi -nɩꞌe-e *Moyiizɩ ꞌmʋ, ꞌle ɔ ꞌye -aꞌba ꞌꞌna ꞌꞌwe *ꞌɔ gba po, ꞌkla -ko? Ɛ -nɩꞌa -kaa ꞌmʋ a, aꞌba nyɔ -lue ꞌtɩnꞌa -kpʋn nɩ ꞌꞌyi. Leedɩ ɩ-bɩ gba ꞌmnɩꞌa ꞌmʋcɛɛꞌɛ dɩ, a-a ꞌbɔꞌɔ ti, a ꞌke ꞌɩnmʋ ꞌlbha ꞌɩn ꞌke ꞌmɛꞌɛ?
19 Foi Moisés quem deu a
20 Nyʋ-ʋ -nɩꞌa ꞌbho, ꞌle ꞌwa tɔlʋ na: ꞌꞌNyinynidɩꞌa -zuzu -ɩn ꞌbhleꞌe ꞌmʋ. Nyɔ -lue komu -see tiꞌbɔ ɔ ꞌke -ɩnmʋ ꞌlbha!
20 A multidão respondeu: — Você está dominado por um demônio! Quem é que está querendo matá-lo?
21 ꞌLe ɔ na: -Ziadɩ -ko! ꞌBho *-aꞌba lifɔzɔꞌɔ zɔ -lue ꞌli, *wɔnkulɛ ꞌɩn nʋꞌa a, ɛ -maꞌa-a amʋ wɔnti. ꞌƐ dɩ aꞌba tɔlʋ ꞌbɔꞌɔ ti ʋn ꞌke ꞌɩnmʋ ꞌlbha.
21 Então Jesus disse:
22 A popo ꞌgwlʋti -toope! ꞌꞌYreetɩnyukpasiꞌa *klɛmʋkpɛɛꞌɛ gba, Moyiizɩ po ꞌɛ -aꞌba ꞌꞌna ꞌꞌwe. (ꞌLe ɛ -se Moyiizɩ -ko -lrɛɛ, -aꞌba ꞌꞌna ꞌꞌweꞌa lɛ moꞌo see.) Ɛ -nɩꞌa -kaa ꞌmʋ a, -bho ɛ ꞌꞌdu -aꞌba lifɔzɔꞌɔ zɔ, ꞌle a-a kpʋ ꞌʋ -bhla klɛ ꞌmʋ.
22 Vocês
23 Ɛ-bɛ gba ꞌmnɛ, a -kɛɛ ɛ ꞌmʋcɛꞌɛ dɩ, ꞌbho -aꞌba lifɔzɔꞌɔ zɔ, -bho a -ka nyʋ klɛ-ɛ ꞌmʋ kpa ꞌle, leedɩ, ꞌɩnmɔ ꞌpʋʋnꞌa nyunyɔbhuo ɛ-bɛ zɔ ꞌmnɛ ꞌli, ꞌle a-a poꞌo ꞌɩnmʋ ꞌcɛ kwaꞌa?
23 Para não deixarem de cumprir a Lei de Moisés, vocês circuncidam um menino, mesmo no sábado. Então por que ficam com raiva de mim quando eu curo completamente uma pessoa no sábado?
24 A ꞌye li-ɔ, -ka a-a ꞌyeꞌa lɛ li, aꞌba -za -kaa ꞌɛ ꞌꞌkpidɩ ꞌmʋ -le! -Bho a ꞌke ɩ mʋ-za, a ꞌcrɩ ɩ ꞌmʋti tenyɩ, ꞌle a ꞌke ꞌɛ -ziadɩ ꞌye.
24 Parem de julgar pelas aparências e julguem com justiça.
25 Zelizalɛɛmʋkɔmʋꞌa tɔlʋ ꞌye ꞌɔ li a, ꞌle ʋn-ʋ nʋꞌo: Nyɔ ʋn-ʋ ꞌbɔꞌɔ ti, ʋn ꞌke ꞌlbha, ꞌɩnnɔ -see -laa -nɩ?
25 Algumas pessoas que moravam em Jerusalém perguntavam: — Não é este o homem que estão querendo matar?
26 A -gblee, ꞌbho nyʋ ꞌweeꞌa ꞌꞌyigbeyi ɔ-ɔ za nɩꞌe -Lagɔwlu ꞌmʋ ꞌle ꞌwa ꞌlɔ ꞌɔ ka ꞌꞌyi! *-Lagɔꞌɔ ꞌBhozayi -ɔ ꞌpʋʋnꞌa nyʋ, ꞌɩnnɔ -aꞌba -klɩgbɩ -mnʋʋ ꞌlɔ ꞌɔ-e!
26 Vejam! Ele está falando em público, e ninguém diz nada contra ele! Será que as autoridades sabem mesmo que ele é o Messias ?
27 Ɔ-bɔ *nyʋꞌa ꞌpʋʋnyi, -bho ɔ yi, -da ɔ -sɔ -nɩꞌa ꞌmʋ, nyɔ -lue komu -see ꞌbho yibo yi. Nyɔ -yɔɔ, -a yiboꞌo-o ꞌɔ ꞌmʋsɔnamʋ!
27 No entanto, quando o Messias vier, ninguém saberá de onde ele é; e nós sabemos de onde este homem vem.
28 A ꞌye li-ɔ, Zezii -nɩ -kaa nyʋ -tɔnamʋ ꞌle *-Lagɔꞌɔ bʋbɔbhlegbo ꞌle ɔ ꞌye ꞌꞌwɔ ꞌle ꞌɔ ꞌꞌwɔwɔwlu ꞌmʋ ɔ na: Nyɔ -yɔ ꞌɩn ꞌꞌduꞌa, ꞌle, -da ꞌɩn -sɔꞌɔ ꞌmʋ, a yibo ꞌbho ꞌnɩ -ziaka? Ɛ -se ꞌan ꞌꞌbhuoꞌa ꞌnynɩ ꞌmʋ ꞌɩn -yi -nɩ -ko. -Lagɔ lbhoꞌa ꞌɩnmʋ a, ꞌɔ cɛ sɩn. Ɔ -nmɔꞌɔ-ɔ ꞌꞌyiti ꞌle nyɔ ꞌke ɔ ꞌꞌgwlide. A-bee -mnʋʋ, a se ɔ yibo.
28 Quando estava ensinando no pátio do Templo, Jesus disse bem alto:
29 ꞌƖnmɔ yibo nɔꞌo, -ɛkedɩmaa, ꞌɩnnɔ lbhoꞌo ꞌɩnmʋ ꞌle ꞌɩn ꞌye ɔ gbo ꞌmʋ-sɔ, ꞌɩn ꞌye ꞌnɔɔ ꞌkmʋ ꞌmʋ yi.
29 Mas eu o conheço porque venho dele e fui mandado por ele.
30 A -gblee, ꞌɔ wlu ꞌmnɩꞌa dɩ, ʋ-bʋ nyʋ ꞌmnʋ nʋꞌa -kaa, ʋn-ʋ ꞌbɔꞌɔ ꞌtɔ ti ʋn ꞌke ɔ kpʋn. ꞌWɩ -Lagɔ -cɛ ꞌnɔ, ɛ -see nyni keꞌa dɩ, ꞌwa nyɔ -lue komu -see ɔ liꞌtʋ.
30 Então quiseram prender Jesus, mas ninguém fez isso porque a sua hora ainda não tinha chegado.
31 Ɛ -nɩꞌa -kaa ꞌmʋ a, ʋ-bʋ nyʋ-ʋ -nɩꞌa ꞌbho, ꞌwa -dadudu ꞌde -ɔ ꞌꞌgwli, ꞌle ʋn-ʋ nʋꞌo: *-Lagɔꞌɔ ꞌBhozayi, -ɔ ꞌpʋʋnꞌa nyʋ, -ɔ ꞌyeꞌa -yi mʋ, *wɔnkulɩ nyɔ -nɔɔ nʋꞌa ꞌle, ɔ ꞌbhɛɛ ꞌɔ nɩ ꞌke ɩ ꞌmʋ-zi ꞌnɩ?
31 Porém muitas pessoas que estavam na multidão creram nele e perguntavam: — Quando o Messias vier, será que vai fazer milagres maiores do que este homem tem feito?
32 A -gblee, ꞌle nyʋ ꞌmnʋꞌa ꞌꞌklumʋ, *Zeziiꞌa ꞌꞌkpidɩ ꞌwa tɔlʋ-ʋ yaꞌa wlu ꞌzɔ, ʋn-ʋ zaꞌa ꞌmʋ, *Faliziɛɛntɔlʋ nʋꞌa -kaa, ʋn ꞌwɩn -ɩ ꞌbɔ. ꞌƐ kamʋ, ʋn -ke *-Lagɔꞌɔ ꞌsragazamʋklɩgbɩ -poꞌo wlu -dalue, ꞌle ʋn ꞌye ꞌle ɔ gbo ꞌwa ꞌꞌsroja lbho, ʋn ꞌke ɔ kpʋn, ꞌle ʋn ꞌye mu.
32 Os fariseus ouviram a multidão comentando essas coisas sobre Jesus, e por isso eles e os chefes dos sacerdotes mandaram guardas para o prenderem.
33 Ʋn nyniꞌa a, ꞌle Zezii na: ꞌLe ꞌwɩ -gbɩ -nɩɩ ꞌli, ꞌɩn ꞌke -bhla -laa aꞌba ꞌꞌklumʋ -nɩ moꞌo. -Bho ɩ ziꞌa a, -ɔ lbhoꞌa ꞌɩnmʋ, ꞌle ꞌɩn ꞌke ɔ gbo le mu!
33 Jesus disse:
34 -Bho ꞌɩn mu ꞌle a, -da ꞌɩn -nɩꞌa, a -see ꞌbho -yi yiꞌa dɩ, a-a ꞌye ꞌɩnmʋ tiꞌbɔ mʋ, ꞌle a -see ꞌɩnmʋ ꞌye yi.
34 Vocês vão me procurar e não vão me achar, pois não podem ir para onde eu vou.
35 Ʋ-bʋ *ꞌZuifʋꞌa -klɩgbɩ ꞌwɔnꞌɔ ꞌɔ wlu ꞌmnɩ ꞌbɔ, ʋn-ʋ dede-e -dede ti: Doo ɔ ꞌke mu, ꞌle, -bho a ꞌbɔ ɔ ti, -a -see ɔ ꞌye yiꞌa? Nyʋ-ʋ -seeꞌa -a-bʋ ꞌZuifʋ, -aꞌba ꞌlotʋꞌa ꞌꞌnynuu -lrʋʋ, -ʋ bʋbaꞌa ꞌwa ꞌbhlɩkpɩ ꞌꞌkpi ti, ɔ ꞌke ʋ ꞌbɩ mu, ꞌle, ʋ-bʋ nyʋ-ʋ seꞌa -Lagɔ yibo, ɔ ꞌke ʋ -Lagɔwlu -tɔ ꞌmaae?
35 Então os líderes judeus começaram a comentar: — Para onde será que ele vai que não o poderemos achar? Será que ele vai morar com os judeus que moram no estrangeiro? Será que vai ensinar os não judeus?
36 -Da ꞌɩn muꞌa a, a -see ꞌbho -yi yiꞌa dɩ, a-a ꞌye ꞌɩnmʋ tiꞌbɔ mʋ, ꞌle a -see ꞌɩnmʋ ꞌye yi, ꞌɔ wlu -nɛɛ ꞌle, koo ꞌɛ ꞌzɔ ꞌlɛꞌɛ?
36 O que será que ele quis dizer quando afirmou: “Vocês vão me procurar e não vão me achar, pois não podem ir para onde eu vou”?
37 Ɩ ziꞌa -kaa a, zɔ -ke ti ʋn ꞌka ꞌwa gɔ ꞌmnɛ ꞌꞌyigwɛ, ꞌle ɛ ꞌye nyni. Ɛ-bɛ zɔ ꞌmnɛ, ꞌɩnnɛ ꞌbhleꞌe ꞌnynɩ tenyɩ. A -gblee, ꞌle *Zezii ꞌye ꞌmʋ-sɔ, ꞌle ꞌbho nyʋ-ʋ -nɩꞌa ꞌbhoꞌa ꞌꞌyigbeyi ɔ ꞌye ꞌbho ꞌkpa ɔ-ɔ poꞌo weze, ꞌle ɔ-ɔ nʋꞌo: -Ka, -bho ꞌꞌnitʋ -kaaa nyɔ-ɔ ꞌlbha, ꞌle ɔ-ɔ ꞌna a, -ka -lue ꞌmnɔ, nyɔ-ɔ ꞌbhleꞌa ꞌan ꞌtʋ ꞌꞌgwli, ꞌka-a ɔ ꞌke ꞌɩnmʋ gbo yi. ꞌƆ nyɔtu yi ɔ ꞌke ꞌɩnmʋ ꞌꞌgwlide ꞌle ꞌɔ ꞌgwlʋ ꞌke ꞌwɔn tenyɩ.
37 O último dia da festa era o mais importante. Naquele dia Jesus se pôs de pé e disse bem alto:
38 ꞌBho ꞌɛ ꞌꞌkpi ꞌle ɔ na: Wlu-u ꞌcnɩ-ɛꞌɛ ꞌle -Lagɔꞌɔ ꞌꞌbɔgʋ ꞌli, -ka ɛ ꞌlɛꞌɛ, ꞌkla-a ꞌka-a: -Ka, -bho ꞌꞌni ꞌꞌyi, ꞌle ɛ-ɛ zɩzaꞌa ꞌle ꞌpatɩpatɩ ꞌmʋti, -ka -lue ꞌmnɔ ꞌka-a, nyɔ-ɔ deꞌa ꞌɩnmʋ ꞌꞌgwli, tinɩɛzɛgɛ-ɛ seꞌa ꞌꞌtiinamʋ ꞌbhle, ꞌɩnnɛ ɔ-ɔ ꞌyeꞌo. ꞌLe ɔbɔ-ɔꞌɔ ꞌsana ꞌmʋ -lrɛɛ, ꞌle-e ꞌɔ -bonyunyu-u ꞌye ɛ-bɛ -Lagɔꞌɔ ꞌꞌnitiwʋnnɛɛ ꞌye -nɩ mʋ -gblokoo!
38 Como dizem as
39 A ꞌye li-ɔ, nyʋ-ʋ de ꞌɔ ꞌꞌgwli, *-Lagɔꞌɔ Lisaazuzu ʋn-ʋ ꞌyeꞌa ꞌye mʋ, ꞌɩnnɔ ɔ-ɔ ꞌꞌsiꞌe ꞌnynɩ. Ɛ-bɛ -nɔɔ ꞌmnɛ ti, ꞌɔ -tɩta -Lagɔꞌɔ ꞌꞌtroli, -da ꞌɔ ꞌnynɩ ꞌbhɛ -nɩꞌa ꞌꞌyi, ɔ -see -bhla ꞌmɛ ke ꞌle ɔ ꞌke glu -sɔ, ɔ ꞌke ꞌbho tinɩnamʋ le yiꞌa dɩ, ɔ -see ʋ ɔ-bɔ -zuzu ꞌmnɔ -jeyi po ke.
39 Jesus estava falando a respeito do Espírito Santo, que aqueles que criam nele iriam receber. Essas pessoas não tinham recebido o Espírito porque Jesus ainda não havia voltado para a presença gloriosa de Deus.
40 Nyʋ-ʋ -nɩꞌa ꞌbho, ʋn ꞌwɔnꞌɔ -kaa ꞌɔ wlu ꞌmnɩ ꞌbɔ ɔ, ꞌwa tɔlʋ na: -Ziadɩ moꞌo, -Lagɔwluꞌa ꞌmʋtizayi -ke dɩ ꞌcnɩ-ɛꞌɛ ꞌle -Lagɔꞌɔ ꞌꞌbɔgʋ ꞌli see, -ɔ ꞌyeꞌa ꞌnɔɔ ꞌkmʋ ꞌmʋ -yi mʋ, ꞌɩnnɔ ꞌka-a!
40 Muitas pessoas que ouviram essas palavras afirmavam: — De fato, este homem é o
41 ꞌLe -lrʋʋ na: *-Lagɔꞌɔ ꞌBhozayi -ɔ ꞌpʋʋnꞌa nyʋ, ꞌɩnnɔ moꞌo! ꞌLe ꞌwa -lrʋʋ na: -Gba, -Lagɔꞌɔ ꞌBhozayi -ɔ ꞌpʋʋnꞌa nyʋ, ɔ se ꞌbhɛɛ ɔ ꞌke Galileebhlʋkpa ꞌꞌkpi ꞌwlʋ -nɩ!
41 Outros diziam: — Ele é o E ainda outras pessoas perguntavam: — Mas será que o Messias virá da Galileia?
42 Wlu-u ꞌcnɩ-ɛꞌɛ ꞌle -Lagɔꞌɔ ꞌꞌbɔgʋ ꞌli, -ka ɛ ꞌlɛꞌɛ -kaa gbaa, ɛ na -aꞌba ꞌꞌna ꞌbhlʋkpayowli *Daviidɩꞌa ꞌꞌnayu ɔ ꞌke ꞌꞌdu, ꞌle Bɛtɩlɛɛmʋ ꞌma-a ꞌɔ ꞌꞌbhligwlɔ, ꞌle-e ɔ ꞌke ꞌwlʋ -nɩ.
42 As Escrituras Sagradas dizem que o Messias será descendente de Davi e vai nascer em Belém, onde Davi morou.
43 A -gblee, *Zeziiꞌa ꞌmʋdepoɛꞌɛ kamʋ, nyʋ ꞌgblee-ɛꞌɛ ꞌmʋ.
43 Então o povo se dividiu por causa dele.
44 ꞌWa tɔlʋ ꞌbɔ-ɔ ti ʋn ꞌke ɔ kpʋn. Ɛ -nɩꞌa -kaa ꞌmʋ a, ꞌwa -lue komu -see ɔ liꞌtʋ.
44 Alguns queriam prender Jesus, mas ninguém fez isso.
45 Ɩ ziꞌa -kaa, ꞌle, ꞌꞌsroja mu ꞌɔ kpʋnnamʋ, ʋn nʋꞌa -kaa, ʋn ꞌye *-Lagɔꞌɔ ꞌsragazamʋklɩgbɩ -ke *Faliziɛɛn gbo le yi, ꞌle ʋ-bʋ *ꞌZuifʋꞌa -klɩgbɩ ꞌmnʋ ꞌye ʋ -kaa tidede: Leedɩ a -see ɔ kpʋn, ꞌle a -ke ɔ ꞌke yiꞌa?
45 Os guardas voltaram para o lugar onde estavam os chefes dos sacerdotes e os fariseus , e eles perguntaram: — Por que vocês não trouxeram aquele homem?
46 ꞌLe ʋn na: Wlu ɔ-ɔ zaꞌa ꞌmʋ, -a -see -bhla ꞌɛ -kaabolɛ ꞌbʋꞌwɔn ke!
46 Eles responderam: — Nunca ninguém falou como ele!
47 ꞌLe Faliziɛɛn -nɩꞌa ꞌle ꞌwa ꞌꞌklumʋ, na ʋ -bodɩ: ꞌLe a-bee -mnʋʋ ꞌle, ꞌɔ wlu jriꞌe ꞌle amʋ-ɛ -lrɛɛꞌɛ?
47 Então os fariseus disseram aos guardas: — Será que vocês também foram enganados?
48 -A-bʋ Faliziɛɛn ꞌle ꞌꞌbhalrɛɛke -a-bʋ ꞌZuifʋꞌa -klɩgbɩ, -aꞌba nyɔ -lue, a ꞌye ɔ, ɔ de *Zezii ꞌꞌgwli ꞌnɩ?
48 Por acaso alguma autoridade ou algum fariseu creu nele?
49 Ʋ-bʋ nyʋ -yʋʋ, *gba -Lagɔ -zi -nɩꞌa *Moyiizɩ ꞌmʋ, ɔ poꞌa -aꞌba ꞌꞌna ꞌꞌwe, ʋn se ɩ yibo -aꞌba ka. Ʋn ꞌbhle-e -Lagɔꞌɔ tutibhlasʋ ꞌꞌkpi!
49 Essa gente que não conhece a Lei está amaldiçoada por Deus.
50 A -gblee, ꞌwa ꞌꞌklumʋꞌa -lue ꞌꞌNikodɛmʋ, -ɔ muꞌa ꞌꞌmatʋ -lue ꞌle Zezii gbo, ꞌle ɔ ꞌye ʋ -kaa ꞌꞌyiꞌlɛ:
50 Mas Nicodemos, que era um deles e que certa ocasião havia falado com Jesus, disse:
51 ꞌLe -aꞌba gba ꞌli ꞌle, nyɔ-ɔ nʋꞌa ꞌꞌnyinynilɛ, -bho -a -see ɔ tidede ꞌle -a ꞌke ꞌɔ wɔnmʋwlu ꞌye, -a ꞌbhɛɛꞌo -a ꞌke ɔ dɩ -kpʋnꞌa?
51 — De acordo com a nossa Lei não podemos condenar um homem sem ouvi-lo primeiro e descobrir o que ele fez.
52 ꞌLe ʋn na: Galileekɔyi -mnɔɔɔ ꞌꞌduꞌo -lrɛɛꞌɛ? -Gblee, wlu-u ꞌcnɩ-ɛꞌɛ ꞌle -Lagɔꞌɔ ꞌꞌbɔgʋ ꞌli, zrɩ ɩ -ziaka, -ka -Lagɔwluꞌa ꞌmʋtizayi -seeꞌa Galileebhlʋkpa ꞌꞌkpi ꞌwlʋ -nɩ yi, -a ꞌye -ɩ yibo -mʋ!
52 — Por acaso você também é da Galileia? — perguntaram eles. — Estude as Escrituras Sagradas e verá que da Galileia nunca surgiu nenhum profeta .
53 Ʋn poꞌa wlu ꞌmnɛ ti a, nyʋ ꞌwee nʋꞌa -kaa, -nyaku! ʋn -sɔꞌɔ ꞌmʋ-ɛ ꞌle nyɔꞌꞌo nyɔ ꞌye ꞌɔ ꞌꞌbhlibhlegbo le mu.]
53 — ausente —
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.