Mateus 21
Bulu ntam pɔpwɛ; Nkonya (NKONT) vs NTLH
1 — ausente —
1 Quando Jesus e os discípulos estavam chegando a Jerusalém, pararam no povoado de Betfagé, que fica perto do monte das Oliveiras. Dali Jesus enviou dois discípulos na frente,
2 — ausente —
2 com a seguinte ordem:
3 Nɩ́ ɔkʋ ɔfɩ́tɛ́ mlɩ asʋankʋ á, mlɩbla mʋ mlɩaa, ‘Anɩ Wíe dɛ́ amʋ́ hián.’ Ɩnʋnʋ ɔbɛ́ha mlɔ́pʋ amʋ́ ba mɩ.”
3 Se alguém falar alguma coisa, digam que o Mestre precisa deles. Assim deixarão vocês trazerem logo os animais.
4 Ɩ́nɩ lɛ́ha Bulu asʋ́n ámʋ́ʋ́ ɔlɛblɩ́ tsʋn mʋ ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́sʋ ámʋ lɛ́ba mʋ́tɔ́. Ɔbɛ́ɛ,
4 Isso aconteceu para se cumprir o que o profeta tinha dito:
5 “Mlɩbla Sionfɔ mlɩaa,
5 “Digam ao povo de Jerusalém: Agora o seu rei está chegando. Ele é humilde e está montado num jumento e num jumentinho, filho de jumenta.”
6 Yesu akasɩ́pʋ́ abanyɔ́ ámʋ bɔyɔ́bwɛ alɩ ámʋ́ʋ́ Yesu lɛ́bláa amʋ́ ámʋ.
6 Então os discípulos foram e fizeram o que Jesus havia mandado.
7 Bɛkpa afrímú mʋa mʋ bi ámʋ ba, bɛyaɩ́ amʋ́ atati dɩ́nká amʋ́sʋ́, ɔlɔdʋ bian mʋsʋ.
7 Levaram a jumenta e o jumentinho, jogaram as suas capas sobre eles, e Jesus montou.
8 Ɔdɔm kpɔnkpɔɔnkpɔntɩ bɛyaɩ́ amʋ́ atati tswɩ ɔkpatɔ, akʋ ɛ́ bebiabía afɩtáa bunbun ɔkpa ámʋtɔ.
8 Da grande multidão que ia com eles, alguns estendiam as suas capas no chão, e outros espalhavam no chão ramos que tinham cortado das árvores.
9 Ɔdɔm amʋ́ʋ́ bʋgya Yesu nkpá mʋ́a ɔma amʋ bɔsʋrá okitikíti bɛɛ, “Hosiána há Dawid mʋ na ámʋ! Bulu oyúla owíe anfɩ ɔbá mʋ dátɔ́ ánfɩ! Hosiána bʋ ɔsʋ́sʋ́ʋ́sʋ́!”
9 Tanto os que iam na frente como os que vinham atrás começaram a gritar: — Que Deus abençoe aquele que vem em nome do Senhor! Hosana a Deus nas alturas do céu!
10 Brɛ́á Yesu lówie Yerusalem a, wúlu amʋtɔ fɛ́ɛ́ lɛda kpokiti, bʋdɛfɩtɛ́ bɛɛ, “Ma gyí ɔhá ánfɩ?”
10 Quando Jesus entrou em Jerusalém, toda a cidade ficou agitada, e o povo perguntava: — Quem é ele?
11 Ɔdɔm amʋ́ʋ́ bʋbuo mʋ amʋ bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ɔ́nɩ gyí Yesu, Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ amʋ́ʋ́ otsú Nasaret wúluá ɩbʋ Galilea ɔmátɔ́ ámʋ nɩ.”
11 A multidão respondia: — Este é o
12 Mʋ́ʋ́ Yesu lɔ́yɔ Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ, yégya atɔ́ afɛpʋ́ pʋ́ atɔ́ ahɔ́pʋ fɛ́ɛ́ dalɩ. Olowuwúta kɔ́ba atsɛ́pʋ mpʋ́nʋ́ dá, súnsúnki abrɔ́dʋma afɛpʋ́ ɛ́ mbíá dá.
12 Jesus entrou no pátio do Templo e expulsou todos os que compravam e vendiam naquele lugar. Derrubou as mesas dos que trocavam dinheiro e as cadeiras dos que vendiam pombas.
13 Ɔlɛbláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Bɔwanlɩ́n wá Bulu asʋ́n ámʋtɔ bɛɛ, ‘Bɛ́tɩ mɩ́ ɔtswɛ́kpa bɛɛ, mpáɩ ɔbɔkpá.’ Támɛ mlɩlapʋ́ ɩnʋ mlí awikplu ɔŋaínkpá.”
13 Ele lhes disse:
14 Ansibi abwiepʋ́ pʋ́ abubúpʋ akʋ bɛba mʋ wá Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ, ɔlɛtsa amʋ́ ɩlɔ.
14 Cegos e coxos iam encontrar Jesus no pátio do Templo, e ele os curava.
15 Brɛ́á Bulu igyí ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Mose mbla asunápʋ́ amʋ bowun ofúla ánɩ́ Yesu dɛ́bwɛ, pʋ́ alɩá nyebí bʋdɛkplʋ́n Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ bɛɛ, “Hosiána há Dawid mʋ na ámʋ!” a, ɔblɔ́ lɛkɩtá amʋ́.
15 Os chefes dos sacerdotes e os mestres da Lei ficaram zangados quando viram as coisas maravilhosas que ele fazia e ouviram as crianças gritando no pátio do Templo: —
16 Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ Yesu bɛɛ, “Fʋmedénu asʋ́n ánɩ́ nyebí ánfɩ bʋdɛblɩ́?”
16 E eles disseram a Jesus: — Você está ouvindo o que estão dizendo? Jesus respondeu:
17 Yesu lɛ́dalɩ wúlu amʋtɔ sí amʋ́ yɔ́ Betania. Ɩnʋ́ ɔlɛdɩ ɛkɛ ámʋ nɩ.
17 Então Jesus os deixou, saiu da cidade e foi para o povoado de Betânia. E passou a noite ali.
18 Ɔyɩ kɛhɛ nyankɩ, brɛ́á Yesu léyinkí ɔbá Yerusalem a, akʋ́n dɛ mʋ.
18 No dia seguinte, quando estava voltando para a cidade, Jesus teve fome.
19 Mʋ́ sʋ brɛ́á olowun pɔntɔ kʋá ɩlɩɩ́ mantáa ɔkpa á, ɔlɛbaɩ́ yɔ́ mʋ́ asɩ. Ɔlɔyɔ á, omowun abí kʋkʋ mʋ́tɔ́, afɩtáa sɔ́ɔ́n bʋ mʋ́sʋ́. Ɩnʋ ɔlɛbláa pɔntɔ ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Tsú ndɛ fʋmɛ́ɛtrá swie abí ɛkɛkɛɛkɛ!” Ɩnʋnʋ oyí ámʋ lówu.
19 Ele viu uma figueira na beira da estrada e foi até lá, mas não encontrou nada; só folhas. Aí disse para a figueira: E na mesma hora a figueira secou.
20 Mʋ akasɩ́pʋ́ amʋ bowun alɩá oyí ámʋ labwɛ́ á, ɔnɔ́ lobwie amʋ́. Mʋ́ sʋ bɛfɩtɛ́ bɛɛ “Ntogyi sʋ́ oyí ánfɩ lawú ɔtsáwʋlɛ pɛ́ alɩ?”
20 Os discípulos viram isso, ficaram muito admirados e disseram: — Como a figueira secou depressa!
21 Yesu lɛ́bláa amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ mlɩ bláa. Nɩ́ mlɔhɔ Bulu gyi, mlɩmégyi nwɛ́ɛn a, mlɛ́talɩ́ bwɛ́ ɩtɔ́ ánfɩ nabwɛ́ oyí ánfɩ pʋ́ mʋ́á ɩdʋn mʋ́. Mlɛ́talɩ́ bláa ɩbʋ ánfɩ mlɩaa, ‘Puli yowie ɔpʋtɔ.’ Ibópulí yɔ́.
21 Então Jesus disse:
22 Nɩ́ mlɔhɔ Bulu gyi, mlɔkʋ́lɩ́ mʋ tógyítɔ́ á, mlɩ ɩbɩ bɛ́da mʋ́.”
22 Se crerem, receberão tudo o que pedirem em oração.
23 Yesu léyinkí bowie Bulu ɔtswɛ́kpa wunsɩnɛ́sʋ́ ɩnʋ. Brɛ́á ɔdɛ atɔ́ suná á, Bulu igyi ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bɛba mʋ wá. Bɛfɩtɛ́ mʋ bɛɛ, “Ma lɛ́ha fʋ́ ɔkpa, fʋ́dɛ ntobí ánfɩ bwɛ? Ma lɛ́ha fʋ́ túmi?”
23 Jesus chegou ao Templo, e, quando já estava ensinando, alguns chefes dos sacerdotes e alguns líderes judeus chegaram perto dele e perguntaram: — Com que autoridade você faz essas coisas? Quem lhe deu essa autoridade?
24 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Mɩ́ ɛ́ nfɩ́tɛ mlɩ asʋn kua kʋlɛ. Nɩ́ mlɛlɛ́ mʋ́ ɔnɔ́ á, nɛ́bláa mlɩ túmi oduá ndɛpʋbwɛ́ ntobí ánfɩ.
24 Jesus respondeu:
25 Bulu wá Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lénya túmi pʋ́bɔ́ ahá asú, ntɛ́ɛ nyankpʋsa?”
25 Respondam: quem deu autoridade a João para batizar? Foi Deus ou foram pessoas? Aí eles começaram a dizer uns aos outros: — Se dissermos que foi Deus, ele vai perguntar: “Então por que vocês não creram em João?”
26 Ntɛ́ɛ ablɩ́ɩ anɩaa, anyánkpʋ́sa wá itsú.” Támɛ bʋdɛ tɔ́á ahá tsɔtsɔɔtsɔ ámʋ bɔ́bwɛ amʋ́ ifú nya. Tsúfɛ́ amʋ́ fɛ́ɛ́ bohogyi ánɩ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ Yohane gyí.
26 Mas, se dissermos que foram pessoas, temos medo do que o povo pode fazer, pois todos acham que João era profeta .
27 Mʋ́ sʋ bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ohwée! Anɩméyín ɔtɩ́nɛ́á olenya mʋ túmi tsú.”
27 Por isso responderam: — Não sabemos.
28 “Mlɩyɔ asʋ́n ánfɩtɔ amlɩkɩ. Oyin ɔkʋ mʋa mʋ abi anyɔ betsiá. Ɛkɛ ɔkʋ ɔlɔyɔ yɛ́bláa ɔdɛ́hɛn ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ bí, ndɛ yɔyɔ agyʋ́má mɩ́ ndɔtɔ ha mɩ.’
28 Jesus continuou:
29 Ɔlɛbláa mʋ sɩ ɔbɛ́ɛ, ‘Mmɔ́ɔyɔ.’ Mʋ́ ɔma a, ɔlɛlatsɛ mʋ agywɩɩn, yɔ́ ndɔ ámʋtɔ.
29 — Ele respondeu: “Eu não quero ir.” Mas depois mudou de ideia e foi.
30 Amʋ́ sɩ́ lɛ́natɩ́ yɔ́ ɔkʋsʋ amʋ ɛ́ wá yɛ́bláa mʋ alɩ kɛ́n. Ɔkʋsʋ amʋ lótsulá ɔbɛ́ɛ, ‘Mɩ́ sɩ́, nɔ́yɔ.’ Támɛ ɔmɔyɔ.”
30 — O pai foi e deu ao outro filho a mesma ordem. E este disse: “Sim, senhor.” Mas depois não foi.
31 Ɩnʋ Yesu lɛ́fɩtɛ́ ahá ámʋ ɔbɛ́ɛ, “Abi anyɔ ámʋtɔ ɔmɔmʋ lɔ́bwɛ dɩ́nká mʋ sɩ asʋ́nsʋ́?”
31 — Qual deles fez o que o pai queria? — perguntou Jesus. E eles responderam: — O filho mais velho. Então Jesus disse a eles:
32 Tsúfɛ́ Asú Ɔbɔpʋ́ Yohane lóbosuná mlɩ tsiátɔ́ oduá ɩda ɔkpa Bulu ansɩ́tɔ́, támɛ mlɩmɔ́hɔ mʋ gyi. Lampóo ahɔ́pʋ pʋ́ obu-ɔnɔ́ atsiápʋ́ bɔhɔ mʋ gyi. Ɔma mlɩlówun ánɩ́ amʋ́ kʋ́ráá batsɛ a, mlɩmɛ́tsɛ mlɩ agywɩɩn hɔ mʋ gyi.
32 Pois João Batista veio para mostrar a vocês o caminho certo, e vocês não creram nele; mas os cobradores de impostos e as prostitutas creram. Porém, mesmo tendo visto isso, vocês não se arrependeram e não creram nele.
33 “Mlɩnu yébi ɩkʋ ɛ́. Ɔdɔtɔpʋ ɔkʋ lɔ́dɔ wáɩn ndɔ. Olegyi ɩban bómlí mʋ́. Olokwi wáɩn amʋ onyimɛ́kpá. Ɔlɔpwɛ obu fʋ́áhɛ́ kʋ há ndɔ ámʋ agyópʋ. Mʋ́ʋ́ ɔlɔpʋ ndɔ ámʋ wá apafɔ ɩbɩtɔ, olotu ɔkpa yɔ́ ɔmá ɩkʋtɔ. Wáɩn Ndɔ nɩ́.|src="lb00103b.tif" size="span" loc="MAT21:33-41" copy="Louise Bass, The Bible Society, London" ref="Mateo 21:33"
33 Jesus disse:
34 Brɛ́á wáɩn-abí amʋ kpɔtɩ́bɩ lɔ́fʋn a, ɔlɔwa mʋ asúmpʋ́ apafɔ ámʋ wá ɔbɛ́ɛ, bʋyɔ́hɔ mʋ ogyíkpá ba mʋ.
34 Quando chegou o tempo da colheita, o dono mandou alguns empregados a fim de receber a parte dele.
35 Támɛ apafɔ ámʋ bɛkɩtá amʋ́, dá ɔkʋlɛ, mɔ́ ɔkʋlɛ, dá ɔkʋlɛ ɛ́ abwi.
35 Mas os lavradores agarraram os empregados, bateram num, assassinaram outro e mataram ainda outro a pedradas.
36 Ndɔ mʋ wie amʋ lɛ́trá wa mʋ asúmpʋ́ bámbá ánɩ́ bʋtsɔ dʋn agyankpapʋ amʋ. Apafɔ ámʋ bɔbwɛ amʋ́ ɛ́ alɩ kɛ́n.
36 Aí o dono mandou mais empregados do que da primeira vez. E os lavradores fizeram a mesma coisa.
37 Mʋ́ tráhɛ kʋ́ráá á, ɔlɛblɩ́ ɔbɛ́ɛ, ‘Oo, bóbu mɩ́ bí kwɩ́ɩ́hɛ́ mʋ́.’ Mʋ́ sʋ ɔlɔwa mʋ ɛ́.
37 Depois de tudo isso, ele mandou o seu próprio filho, pensando: “O meu filho eles vão respeitar.”
38 Támɛ brɛ́á apafɔ ámʋ bowun mʋ bi ámʋ sɩ́sɩ́ á, bɛbláa aba bɛɛ, ‘Ɔ́nɩ obégyi mʋ sɩ atɔ́ nɩ́. Mlɩha amɔ mʋ, mɛ́nɩ ndɔ ámʋ ibémlí anɩ klɛ́.’
38 Mas, quando os lavradores viram o filho, disseram uns aos outros: “Este é o filho do dono; ele vai herdar a plantação. Vamos matá-lo, e a plantação será nossa.”
39 Mʋ́ sʋ bɛkɩtá mʋ, bɩ́tɩ́a mʋ dálɩ ndɔ ámʋtɔ yɔ́mɔ mʋ.”
39 — Então agarraram o filho, e o jogaram para fora da plantação, e o mataram.
40 “Nɩ́ ndɔ mʋ wie ɔbá á, ntɔ mlɩlahogyi mlɩaa, ɔbɔ́bwɛ apafɔ ánfɩ?”
40 Aí Jesus perguntou:
41 Yudafɔ igyi ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Yudafɔ ahandɛ amʋ bɛlɛ mʋ́ ɔnɔ́ bɛɛ, “Ɔbɛ́ha aha laláhɛ anfɩ bówu lowu sɩ́nsɩ́n, ɔbɛ́lapʋ́ ndɔ ámʋ wá apafɔ bámbá ɩbɩtɔ. Amʋ́á bétsiá pʋ́ mʋ atɔ́-abí ba mʋ mʋ́ kpɔtɩ́bɩ.”
41 Eles responderam: — Com certeza ele vai matar aqueles lavradores maus e vai arrendar a plantação a outros. E estes lhe darão a parte da colheita no tempo certo.
42 Mʋ́ʋ́ Yesu lɛ́fɩtɛ́ amʋ́ ɔbɛ́ɛ, “Ntɛ́ɛ mlɩmɔ́kʋ́kla Bulu asʋn wanlɩ́nhɛ́ amʋ kɩ? Bɔwanlɩ́n bɛɛ,
42 Jesus então perguntou:
43 “Mʋ́ sʋ ndɛ mlɩ bláa mbɛ́ɛ, Bulu ɔbɔ́hɔ mʋ iwíegyí ámʋ lɛ́ mlɩ ɩbɩtɔ pʋ́há ɔmá ánɩ́ bɔbwɛ tɔ́á otekle.
43 E Jesus terminou:
44 “Ɩ́nɩ sʋ ɔhá ánɩ́ ɔlɛdɩda ibwi ámʋsʋ obébiabía blúblúblúblú. Nɩ́ ibwi ámʋ isúnkí dá ɔkʋsʋ ɛ́ á, ɩbɔ́kwɛ mʋ fɩ́kɔ́fɩ́kɔ́fɩ́kɔ́ fɛ́ nfúó.”
44 Quem cair em cima dessa pedra ficará em pedaços. E, se a pedra cair sobre alguém, essa pessoa vai virar pó.
45 Brɛ́á Bulu igyi ahapʋ́ dɛhɛn pʋ́ Farisifɔ ámʋ bonu Yesu ayébi anfɩ á, ɩlɔwankɩ́ amʋ́ ánɩ́ amʋ́ ɔdɛ.
45 Os chefes dos sacerdotes e os fariseus ouviram as parábolas que Jesus contou e sabiam que ele estava falando a respeito deles.
46 Tɛkɩ bekleá bɛ́kɩtá mʋ, támɛ benya ifú, tsúfɛ́ ɔdɔm amʋ bʋtobú Yesu ánɩ́ Bulu ɔnɔ́sʋ́ ɔtɔɩ́pʋ́ ogyi.
46 Por isso queriam prendê-lo, mas tinham medo da multidão porque o povo achava que Jesus era profeta .
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.