João 3
Bulu ntam pɔpwɛ; Nkonya (NKONT) vs NTLH
1 Yudafɔ ɔhandɛ ɔkʋ létsiá, bʋtɛtɩ́ mʋ Nikodemo. Farisiyin ogyi.
1 Havia um fariseu chamado Nicodemos, que era líder dos judeus.
2 Ɔlɛba Yesu wá ɛkɛ ɔkʋ onyé bɛbláa mʋ ɔbɛ́ɛ, “Osunápʋ́, anɩyin ánɩ́ Bulu lɔ́wa fʋ́ sɩ́sɩ́ fɛ́ atɔ́ osunápʋ́. Tsúfɛ́ ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ bwɛ́ osúna anfɩ fʋ́dɛbwɛ ánfɩ, nɩ́ Bulu móbúo mʋ.”
2 Uma noite ele foi visitar Jesus e disse: — Rabi, nós sabemos que o senhor é um mestre que Deus enviou, pois ninguém pode fazer esses milagres se Deus não estiver com ele.
3 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ fʋ́ bláa, ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ nyá Bulu ogyi iwíe mʋsʋ, nkɛ́tɩ balákwɩ́ɩ́ mʋ.”
3 Jesus respondeu:
4 Nikodemo lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Nkálɩ́ bɛ́lakwɩ́ɩ́ ɔhá ánɩ́ aladan? Ɔbɛ́talɩ́ sánkí wíé mʋ yin iputɔ, ɔbɛ́lakwɩ́ɩ́ mʋ?”
4 Nicodemos perguntou: — Como é que um homem velho pode nascer de novo? Será que ele pode voltar para a barriga da sua mãe e nascer outra vez?
5 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔnɔkwalɩ ndɛ fʋ́ bláa. Nɩ́ bʋmɛlakwɩ́ɩ́ ɔkʋ tsʋn ntsu mʋ́a Ɔŋɛ Wankɩ́hɛ́tɔ á, ɔmɛ́ɛtalɩ́ wíé Bulu iwíegyí ámʋtɔ.
5 Jesus disse:
6 Ɔyʋlʋ́ʋ nkpa itsú nyankpʋsatɔ, ɔŋɛ́tɔ́ klɛ́ ɛ́ itsú Bulu Ɔŋɛ́tɔ́.
6 Quem nasce de pais humanos é um ser de natureza humana; quem nasce do Espírito é um ser de natureza espiritual.
7 Mʋ́ sʋ máha mʋ́ ɩwa fʋ́ wánwan ánɩ́ nabláa fʋ mbɛ́ɛ, ilehián ánɩ́ bɛ́lakwɩ́ɩ́ mlɩ.
7 Por isso não fique admirado porque eu disse que todos vocês precisam nascer de novo.
8 Afú tɔtsʋn yɔ ɔtɩ́nɛ́á ideklé. Fʋtonú mʋ́ nka, támɛ fʋmeyín ɔtɩ́nɛ́á itsú pʋ́ ɔtɩ́nɛ́á ɩyɔ́. Alɩ kɛ́n igyi há ɔhagyíɔha ánɩ́ bakwɩ́ɩ́ mʋ tsú Ɔŋɛ́ ámʋtɔ nɩ́.”
8 O vento sopra onde quer, e ouve-se o barulho que ele faz, mas não se sabe de onde ele vem, nem para onde vai. A mesma coisa acontece com todos os que nascem do Espírito.
9 Nikodemo lɛ́fɩtɛ́ mʋ ɔbɛ́ɛ, “Ngya ntɔ asʋ́n nɩ́?”
9 — Como pode ser isso? — perguntou Nicodemos.
10 Yesu lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Israelfɔ osunápʋ́ yilé fʋ́gyi, mʋ́ fɛɛ fʋmɔkʋ́nú asʋ́n ánfɩ asɩ?
10 Jesus respondeu:
11 Ɔnɔkwalɩ ndɛ fʋ́ bláa. Tɔ́á anɩyin ɩwɩ anɩdɛ́tɔɩ́ tsú, tɔ́á anɩlawun ɛ́ ɩwɩ anɩdɛ́ adánsɩɛ gyí, támɛ mlɩtamahɔ anɩ asʋ́n ámʋ.
11 Pois eu afirmo ao senhor que isto é verdade: nós falamos daquilo que sabemos e contamos o que temos visto, mas vocês não querem aceitar a nossa mensagem.
12 Nɩ́ nɛbláa mlɩ tɔ́á ɩdɛ mʋ́sʋ́ yɔ ɔyɩ́ ánfɩtɔ, mlɩmóhogyi a, nkálɩ ɩbɔ́bwɛ nɛbláa mlɩ tɔ́á ɩdɛ mʋ́sʋ́ yɔ ɔsʋ́sʋ́ mboún mlóhogyi?
12 Se vocês não creem quando falo das coisas deste mundo, como vão crer se eu falar das coisas do céu?
13 Ɔhaa mɔ́kʋ́dʋ́ yɔ́ ɔsʋ́sʋ́ ɩnʋ kɩ, nkɛ́tɩ Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ámʋ́ʋ́ olotsu ɩnʋ ba amʋ.
13 Ninguém subiu ao céu, a não ser o
14 “Alɩ ámʋ́ʋ́ Mose lɔ́pʋ kɔɔ́brɩ ɩwɔ síán oyísʋ́, tsú mʋ́ lɩ́ɩ́ dimbísʋ́ ɩnʋ ámʋ a, alɩ kɛ́n ilehián ánɩ́ bɛ́da Nyankpʋsa-Mʋ-Bi ámʋ mántá oyísʋ́, tsú mʋ́ lɩ́ɩ́,
14 — Assim como Moisés, no deserto, levantou a cobra de bronze numa estaca, assim também o Filho do Homem tem de ser levantado,
15 mɛ́nɩ ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɔhɔ mʋ gyi obénya nkpa ánɩ́ ɩtamatá nɩ́.
15 para que todos os que crerem nele tenham a vida eterna.
16 Tsúfɛ́ dwɛ́ Bulu lɛ́hɩɛ dwɛ́ anyánkpʋ́sa. Mʋ́ sʋ ɔlɔpʋ mʋ Bi ɔkʋkʋ́nʋ́ ɔkʋlɛ pɛ́ ámʋ há, mɛ́nɩ ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɔhɔ mʋ gyi omóowu, mboún obénya nkpa ánɩ́ ɩtamatá.
16 Porque Deus amou o mundo tanto, que deu o seu único Filho, para que todo aquele que nele crer não morra, mas tenha a vida eterna.
17 Bulu mɔ́pʋ mʋ Bi ámʋ sɩ́sɩ́ ɔyɩ́ ánfɩtɔ ɔbɛ́ɛ, ɔbá begyi ahá asʋ́n, ɔha ahá ɩpɔ́n, mboún ɔbɛ́ɛ, ɔbá bɔhɔ ahá nkpa.
17 Pois Deus mandou o seu Filho para salvar o mundo e não para julgá-lo.
18 “Ɔhá ánɩ́ ɔlɔhɔ mʋ Bi ámʋ gyi lagyi asʋ. Ɔhá ánɩ́ ɔmɔhɔ mʋ Bi ámʋ gyi a, Bulu lahá mʋ ɩpɔ́n dodo, tsúfɛ́ ɔmɔhɔ mʋ Bi ɔkʋlɛ pɛ́ ámʋ gyi.
18 — Aquele que crê no Filho não é julgado; mas quem não crê já está julgado porque não crê no Filho único de Deus.
19 Alɩá ɔbɛ́ha ɩpɔ́n ámʋ gyí, wankɩ amʋ laba ɔyɩ́tɔ́, támɛ ahá bɔdwɛ oklún dʋn wankɩ amʋ, tsúfɛ́ lalahɛ abwɛpʋ́ bʋgyi.
19 E é assim que o julgamento é feito: Deus mandou a luz ao mundo, mas as pessoas preferiram a escuridão porque fazem o que é mau.
20 Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔtɔbwɛ́ lalahɛ tolú wankɩ amʋ. Ɔtamakpʋ́kpɛ́ mantáa mʋ́, tsúfɛ́ ɔdɛ ifú nya ánɩ́ mʋ bwɛhɛ́ bɛ́lɩn ɔwan.
20 Pois todos os que fazem o mal odeiam a luz e fogem dela, para que ninguém veja as coisas más que eles fazem.
21 Támɛ ɔhá ánɩ́ ɔtɔbwɛ́ yilé tɛhá wankɩ amʋ tɔwánkɩ́ wʋ́lɩ́ mʋsʋ, mɛ́nɩ ahá bówun ánɩ́ Bulu apɛ́ ɔdɛbwɛ.”
21 Mas os que vivem de acordo com a verdade procuram a luz, a fim de que possa ser visto claramente que as suas ações são feitas de acordo com a vontade de Deus.
22 Ɩ́nɩ ɔma a, Yesu mʋa mʋ akasɩ́pʋ́ bɛdalɩ Yerusalem yɔ́ Yudea ɔmátɔ́. Betsiá ɩnʋ kpalobí, oletsiá bɔ ahá asú.
22 Depois disso, Jesus e os seus discípulos foram para a região da Judeia. Ele ficou algum tempo com eles ali e batizava as pessoas.
23 Alɩ brɛ́ ámʋtɔ á, Yohane ɛ́ dɛ́ ahá asú bɔ Aenon nsáɩntɔ, mantáa Salim wúlu. Tsúfɛ́ ntsu dada nsɩnɛ́ ɩnʋ. Ahá betsiá yɔ́ mʋ wá, oletsiá bɔ́ amʋ́ asú.
23 João também estava batizando em Enom, perto de Salim, porque lá havia muita água.
24 (Bʋmɔkʋ́nyá kɩ́tá Yohane tswɩ obu alɩ brɛ́ ámʋtɔ.)
24 (João ainda não tinha sido preso.)
25 Ɩwɩgyʋráa ɩwɩ nwɛ́ɛngyí kʋ lɛba Yohane akasɩ́pʋ́ pʋ́ Yudayin ɔkʋ nsɩnɛ́.
25 Alguns discípulos de João tiveram uma discussão com um judeu sobre a cerimônia de purificação .
26 Ɩnʋ Yohane akasɩ́pʋ́ bɔyɔ mʋ wá yɛ́bláa mʋ bɛɛ, “Osunápʋ́, yɛ́ɛ fakáɩ́n oyin ámʋ́ʋ́ fʋ́a mʋnyɔ mlɩlétsiá Yordan bʋnkpa ɔbɩn, fegyi mʋ ɩwɩ adánsɩɛ wankláán ámʋsʋ? Ɔdɛ ahá asú bɔ, ahá fɛ́ɛ́ bʋdɛ mʋ wá yɔ.”
26 Eles foram dizer a João: — Mestre, aquele homem que estava com o senhor no outro lado do rio Jordão está batizando as pessoas. O senhor falou sobre ele, lembra? E todos estão indo atrás dele.
27 Yohane lɛ́lɛ mʋ́ ɔnɔ́ ɔbɛ́ɛ, “Ɔhaa mɛ́ɛtalɩ́ bwɛ́ tɔtɔ, nkɛ́tɩ Bulu lahá mʋ ɔkpa.
27 João respondeu: — Ninguém pode ter alguma coisa se ela não for dada por Deus.
28 Mlɩ onutó mlɛ́talɩ́ gyi mɩ adánsɩɛ ánɩ́ nɛbláa mlɩ mbɛ́ɛ, ‘Megyí mɩ́gyí Kristo amʋ, támɛ Bulu lɔ́wa mɩ́ gya mʋ nkpá.’ ”
28 Vocês são testemunhas de que eu disse: “Eu não sou o Messias , mas fui enviado adiante dele.”
29 Ɩnʋ ɔlɛha amʋ́ yébi ɔbɛ́ɛ, “Ɔká otsiápʋ bʋ́ mʋ ka. Ɔká otsiápʋ amʋ mʋ nyawie ɛ́ tetsíá ɔká otsiákpá ɩnʋ, mɛ́nɩ ansɩ́ bégyi mʋ nɩ́ onú mʋ nyawie amʋ ɔmɛ. Alɩ kɛ́n ansɩ́ dɛ mɩ́ gyí séi nɩ́.
29 Num casamento, o noivo é aquele a quem a noiva pertence. O amigo do noivo está ali, e o escuta, e se alegra quando ouve a voz dele. Assim também o que está acontecendo com Jesus me faz ficar completamente alegre.
30 Mɩ́ atʋmabi bɛ́ta wíé mʋ klɛtɔ.”
30 Ele tem de ficar cada vez mais importante, e eu, menos importante.
31 Ɔhá ámʋ́ʋ́ otsú ɔsʋ́sʋ́ ámʋ dʋn ɔhagyíɔha. Ɔhá ánɩ́ otsú ɔsʋlʋ́sʋ ɛ́ gyí ɔsʋlʋ́sʋ ɔha. Ɔsʋlʋ́sʋ asʋ́n ɔtɛblɩ́, támɛ ɔhá ánɩ́ otsú ɔsʋ́sʋ́ dʋn ɔhagyíɔha.
31 Aquele que vem de cima é o mais importante de todos, e quem vem da terra é da terra e fala das coisas terrenas. Quem vem do céu é o mais importante de todos.
32 Otegyi tɔ́á alawun pʋ́ tɔ́á alanú ɩwɩ adánsɩɛ, ɔhaa tamahɔ mʋ asʋn blɩ́hɛ́.
32 Ele fala daquilo que viu e ouviu, mas ninguém aceita a sua mensagem.
33 Támɛ ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɔhɔ mʋ asʋn blɩ́hɛ́sʋ gyi dɛ́ mʋ́sʋ́ si ánɩ́ Bulu asʋ́n igyi ɔnɔkwalɩ.
33 Quem aceita a sua mensagem dá prova de que o que Deus diz é verdade.
34 Ɔhá ámʋ́ʋ́ Bulu lɔ́wa ámʋ tɛlɛ́ Bulu asʋ́n blɩ́, tsúfɛ́ Bulu tɔpʋ́ Ɔŋɛ́ ámʋ bʋ́lá mʋtɔ.
34 Aquele que Deus enviou diz as palavras de Deus porque Deus dá do seu Espírito sem medida.
35 Ɔsɩ́ ámʋ tɔdwɛ́ mʋ Bi ámʋ, alapʋ́ túmi fɛ́ɛ́ wá mʋ ɩbɩtɔ.
35 O Pai ama o Filho e pôs tudo nas mãos dele.
36 Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔlɔhɔ mʋ Bi ámʋ gyi bʋ nkpa ánɩ́ ɩtamatá. Ɔhagyíɔha ánɩ́ ɔmɔhɔ mʋ gyi má nkpa ánɩ́ ɩtamatá. Bulu ɩsʋbɩtɩ́ ɛ́ ɩdɩn mʋsʋ.
36 Por isso quem crê no Filho tem a vida eterna; porém quem desobedece ao Filho nunca terá a vida eterna, mas sofrerá para sempre o castigo de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.