Romanos 3

Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs ARC

Sair da comparação
ARC Almeida Revista e Corrigida 2009
1 Nɨ́rɔ̀, Mʉ̀yàhudì tɨ́ ka kɨ́’ɨ̀ dhu nʉ́dà ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Mʉ̀yàhudì tɨ́ ka kɨ́’ɨ̀ dhu àdhu nɨ̌? Ndɨrɔ̀, alɛ-ɔ̀nzɨ̌nga ɔ̀bhɔlɔ ka kɨ́ dhu tɔ́ ídzìnga t’ínè ɨ̀’ɨ̀?
1 Qual é, logo, a vantagem do judeu? Ou qual a utilidade da circuncisão?
2 Ìnè Mʉ̀yàhudì tɨ́ ka kɨ́’ɨ̀ dhu rɨ̌’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎ ídzìnga nyʉ́ nà kɔ́rɔ́ ɔ́fɔ̀ ɔ̌. Pbàyàhúdí-fɔ́ nga nɨ́ ndɨ Kàgàwà abhʉ̀ àndǐ ka kándǐ pbɨ̀ndà Ɔtɛ angyi nɨ̌.
2 Muita, em toda maneira, porque, primeiramente, as palavras de Deus lhe foram confiadas.
3 Nɨ́rɔ̀, àlɛ̌ kɨ́ àdhu ʉ̀nɔ? Dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ atdídhená alɛ abádhí nzínzì ɔ̌ nɨ́ɨfʉ nzá yà Kàgàwà mànà ɨ̀ ungbò ɨ̀ rɔ̀ ɨ̀ akɔ̀ làká dhu tɨ́, nɨ́ ndɨ dhu ɨ̀tɛ̀ tɨ́ dhu Kàgàwà ràrɨ̌ ndɨ̀ ndʉ̀nɔ̀ dhu ʉ̀bha ɨ̀nzɨ̌ ndɨ̀fʉ?
3 Pois quê? Se alguns foram incrédulos, a sua incredulidade aniquilará a fidelidade de Deus?
4 Ɨ̀nzɨ̌ akɛkpá màtɨ́! Ɨ̀mbǎ dhu rɨ̌’ɨ̀ kɔ́rɔ́ alɛ narɨ́ tɨ̀tɔ̀tálɛ dhu màtɨ́, nɨ́ wɔ̀ dhu rɨ̌ nzɨ̌ ndùvǒ Kàgàwà rɔ̌ ɨ̀nzɨ̌ rɨ̀’ɨ̀ obhó dhu ʉ̀nɔ arɨ́ alɛ tɨ́, àdhàdhɨ̀ Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá ɔ̀ ka kándǐ kà-dɔ̌ dhu bhěyi. Ɨ Andítá rǎtɨna:
4 De maneira nenhuma! Sempre seja Deus verdadeiro, e todo homem mentiroso, como está escrito: Para que sejas justificado em tuas palavras e venças quando fores julgado.
5 Pbɛ́tʉ̀, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨnzá àlɛ̌ kɨ́fʉ yà àlɛ̌ kakɔ̀ làká dhu-otù ɔ̌ Kàgàwà àla ndɨ̀ rɨ̀’ɨ̀ Obhónángatálɛ tɨ́ dhu dhu tɨ́, nɨ́rɔ̀ àlɛ̌ tɨ́ àtɨna Kàgàwà ràrɨ̌ ɨ̀mbǎ obhónánga nà, àlɛ̌ ndɨ̀ ndàbhʉ àlɛ̌ ràbà àpbɛ̀ pbɨ̀ndà nàwí-lú rɔ̀? (Ma mɔ́tɛ ìndrǔ tɔ́ ɔ́fɔ̀ ɔ̌.)
5 E, se a nossa injustiça for causa da justiça de Deus, que diremos? Porventura, será Deus injusto, trazendo ira sobre nós? ( Falo como homem.)
6 Ɨ̀nzɨ̌ akɛkpá màtɨ́! Obhó tɨ́, ɨ̀mbǎ Kàgàwà ɨ̀’ɨ̀ obhónánga nà rɔ̀, kàmbɛ̀nà yà adzɨ ɔ̌ alɛ-ànyǎ ɨ̀tdɨ̀ ɨ̀ngbà dhu bhěyi?
6 De maneira nenhuma! Doutro modo, como julgará Deus o mundo?
7 Pbɛ́tʉ̀, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ pbàkà tɨ̀tɔ̀, ɨma Mʉ̀yàhudì tɨ́rɔ̀-otù ɔ̌, Kàgàwà bhà Obhónga àla ndɨ̀, kadʉ̀ Àbadhi ìlè atdídɔ̌ ròsè dhu tɨ́, nɨ́rɔ̀ ádhu tdɨ́tdɔ̌ ka kádʉ̀ anya ɔ̀tdɨ̀ dùdú nzɛ́rɛngatálɛ bhěyi nɨ̌?
7 Mas, se pela minha mentira abundou mais a verdade de Deus para glória sua, por que sou eu ainda julgado também como pecador?
8 Kǎpɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ndɨ dhu bhěyi, nɨ́rɔ̀ dhu àkǎ tɨ́ àlɛ̌ ràtɨ: dhu àkǎ àlɛ̌ rɔ̀nzɨ̀ nzɛ́rɛ dhu, ndɨ́nɨ̌ ídzìnga ahʉ̀ tɨ́ nyʉnatsì rɔ̀? Obhó tɨ́, atdídhená alɛ rɨ̌’ɨ̀ ìnè mʉ̌dhʉ̌ arɨ́ ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌, mǎ rarɔ́tɛ ndɨ dhu bhěyi. Ɨ alɛ àkǎ Kàgàwà rɨ̀tdɨ̀ anya dɔ̀yá.
8 E por que não dizemos (como somos blasfemados, e como alguns dizem que dizemos): Façamos males, para que venham bens? A condenação desses é justa.
9 Nɨ́rɔ̀, ádhu àlɛ̌ kàkǎ àlɛ̌ rʉ̀nɔ̀? Àlɛ̌ Pbàyàhúdí tɨ́rɔ̀, àlɛ̌ kʉ̀dà ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí àdhu nɨ̌? Àlɛ̌ kʉ̀dà nzá abádhí atdí dhu nɨ̌ màtɨ́! Obhó tɨ́, ma mɨ̀tɛ̀ wà dhu, Pbàyàhúdí mà ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí mànà kɔ́rɔ́ ràrɨ̌’ɨ̀ nzɛ́rɛnga bhà ɔbɨ-tsìnǎ.
9 Pois quê? Somos nós mais excelentes? De maneira nenhuma! Pois já dantes demonstramos que, tanto judeus como gregos, todos estão debaixo do pecado,
10 Àdhàdhɨ̀ yà Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá ɔ̀ ka kandí dhu bhěyi:
10 como está escrito: Não há um justo, nem um sequer.
11 Ɨ̀mbǎ pbɨ̀ndà ɨrɛ̀ta rɨ̌ dhu àlʉ̌ atdí alɛ mà rɨ̌’ɨ̀.
11 Não há ninguém que entenda; não há ninguém que busque a Deus.
12 Kɔ́rɔ́ alɛ ʉ́bhà wà Kàgàwà bhà otu, kɔ́rɔ́ alɛ úwǐ wà.
12 Todos se extraviaram e juntamente se fizeram inúteis. Não há quem faça o bem, não há nem um só.
13 Abádhí-li’ɔ̀ rɔ̀ ráhʉ ɔtɛ nɨ́ ɔ̀ngʉ rɔ́ngʉ, àdhàdhɨ̀ lina’ɔ̀ ka kàngbɛ abvo ka kɔ́tdʉ̀ ɔ̀nà ibhu ɔ̀ rɔ̀ ráhʉ abvo-dzi bhěyi.
13 A sua garganta é um sepulcro aberto; com a língua tratam enganosamente; peçonha de áspides está debaixo de seus lábios;
14 Abádhí-li’ɔ̀ nálè àlè tɨ́ ofúngá mà ògyǒgyè ɔtɛ mànà nɨ̌.
14 cuja boca está cheia de maldição e amargura.
15 Abádhí-pfɔ̀ rɨ̌’ɨ̀ ɨsɔ́ nyʉ́ òtsè azu ʉ̀fʉ̀.
15 Os seus pés são ligeiros para derramar sangue.
16 Abádhí rɨ̌ dhu ɨ̀nzǎ, ’àdʉ̀ ìndrǔ ʉ̀bhà àpbɛ̀ ɔ̌ ɨ̀ ʉ̀dà ɔ̀ná kɔ́rɔ́ ngari ɔ̀nǎ.
16 Em seus caminhos há destruição e miséria;
17 Abádhí ʉ́nɨ nzá màrʉ̀ngà ìbhò rádʉ̀ otu.
17 e não conheceram o caminho da paz.
18 Ndɨrɔ̀, abádhí arɨ́ nzɨ̌ Kàgàwà-ɔdɔ̀ ɔ̀nzɨ akɛkpá màtɨ́.»
18 Não há temor de Deus diante de seus olhos.
19 Nɨ́rɔ̀, mǎ mʉ́nɨ wà dhu Ʉyátá ʉ̀nɔ̀ dhu kɔ́rɔ́ nɨ́ kà rʉ̀nɔ̀ ndɨ Ʉyátá-tsìnǎ arɨ́’ɨ̀ alɛ tɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ alɛ mà-tsʉ̀ nʉtsɨ tɨ́, ndɨrɔ̀ ndɨ́nɨ̌ ka kʉnɨ tɨ́ yà adzɨ ɔ̌ alɛ kɔ́rɔ́ afátátálɛ tɨ́ Kàgàwà-ɔ̀nzɨ̌.
19 Ora, nós sabemos que tudo o que a lei diz aos que estão debaixo da lei o diz, para que toda boca esteja fechada e todo o mundo seja condenável diante de Deus.
20 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, obhónángatálɛ tɨ́ Kàgàwà rɔ̌zʉ̀na Ʉyátá nɨ̀fʉ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ alɛ rɨ̌’ɨ̀ mbǎ. Obhó tɨ́, Ʉyátá arɨ́ ìndrǔ dzʉ̀nà ɔ̀nzɨ rʉ̀nɨ ɨwà ndɨ̀ ndɔ̀nzɨ̀ nzɛ́rɛnga dhu kɛ̀lɛ̌.
20 Por isso, nenhuma carne será justificada diante dele pelas obras da lei, porque pela lei vem o conhecimento do pecado.
21 Pbɛ́tʉ̀ kòmbí, Kàgàwà ɨ̀tɛ̀ wà ndɨ̀ ndádʉ̀ ìndrǔ ɔ̀zʉ̀ obhónángatálɛ tɨ́ ɨnzá ka kɨ̀pbɨ̀ alɛ Ʉyátá rɔ̌ rɔ́rɔ̀ ɔ̀ná otu. Ʉyátá mà pbànábí tɔ́ andítá mànà nɨ́tɛ̀ wà ndɨ dhu.
21 Mas, agora, se manifestou, sem a lei, a justiça de Deus, tendo o testemunho da Lei e dos Profetas,
22 Kàgàwà arɨ́ ìndrǔ ɔ̀zʉ̀ obhónángatálɛ tɨ́ Yěsù Krɨ́stɔ̀ ka kà’ù dhu-otù ɔ̌. Ndɨ otu Kàgàwà ángbɛ kɔ́rɔ́ alɛ yà Yěsù ná’ù tɔ̀. Obhó tɨ́, abádhí ʉ̀dà ɨ̀ nzínzìya ɔ̌ nɨ̌ dhu rɨ̌’ɨ̀ mbǎ.
22 isto é, a justiça de Deus pela fé em Jesus Cristo para todos e sobre todos os que creem; porque não há diferença.
23 Obhó tɨ́, kɔ́rɔ́ alɛ ɔ́nzɨ̀ nzɛ́rɛnga, ’àdʉ̀ Kàgàwà bhà Ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ ɔ̀ ɨ̀ ótsù dhu-fàngǎ níwi.
23 Porque todos pecaram e destituídos estão da glória de Deus,
24 Pbɛ́tʉ̀, pbɨ̀ndà ídzìnga ɔ̌, Kàgàwà ɔ́zʉ̀ àlɛ̌ obhóngatálɛ tɨ́ tɨ́rɔ̌rɔ̀, yà àlɛ̌ nʉ́wʉ nzɛ́rɛnga ɔ̌ rɔ̀ Yěsù Krɨ́stɔ̀-otù ɔ̌.
24 sendo justificados gratuitamente pela sua graça, pela redenção que há em Cristo Jesus,
25 Krɨ́stɔ̀ nɨ́ ndɨ Kàgàwà ípfo rɨ̀’ɨ̀ nzɛ́rɛnga t’ʉ́bàta tɔ́ pɛrɛ̀ tɨ́ azùna-otù ɔ̌, kà’u rɨ́ alɛ tɔ̀. Kàgàwà ɔ́nzɨ̀ dhu ndɨ dhu bhěyi ndɨ́nɨ̌ obhónángatálɛ tɨ́ ndɨ̀ ndɨ́’ɨ̀ dhu nɨtɛ̀ tɨ́. Angyinǎ rɔ̀ Krɨ́stɔ̀ tɔ̀, Kàgàwà ʉbhà ìndrǔ tɔ́ nzɛ́rɛnga-ànyǎ ɨ̀nzɨ̌ ndòngò ɨ̀tdɨ̀nà.
25 ao qual Deus propôs para propiciação pela fé no seu sangue, para demonstrar a sua justiça pela remissão dos pecados dantes cometidos, sob a paciência de Deus;
26 Kɨ̌’ɨ̀ dhu-dzi t’óndùta tɔ́ afína nà. Nɨ́ Krɨ́stɔ̀ bhà ɔvɛ-otù ɔ̌, Kàgàwà rɨ̌ dhu ɨ̀tɛ̀ kòmbí rɨ́’ɨ̀ kàsʉmɨ̀ ɔ̌ átɔ̀, ndɨ̀ ràrɨ̌ obhónángatálɛ, ndàdʉ̀ Yěsù ná’ù alɛ ɔ̀zʉ̀ obhónángatálɛ tɨ́.
26 para demonstração da sua justiça neste tempo presente, para que ele seja justo e justificador daquele que tem fé em Jesus.
27 Nɨ́rɔ̀, alɛ ɔ̀yɔ̀ ka kɨ́ okúna dɔ̀ rɔ̀ dhu t’ɨ́’ɨ̀ ìnè? Ɨ̀mbǎ rɨ́’ɨ̀ atdí màtɨ́! Ádhu-okú dɔ̀ rɔ̀? Àkǎkǎ dhu nɨ́ nzɨ̌ Ʉyátá ɨ̀fʉ̌ ka kɨ́ dhu, pbɛ́tʉ̀ Yěsù à’u ka kɨ́ dhu dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
27 Onde está, logo, a jactância? É excluída. Por qual lei? Das obras? Não! Mas pela lei da fé.
28 Obhó tɨ́, àlɛ̌ kàla wà dhu, Kàgàwà rarɨ́ ìndrǔ ɔ̀zʉ̀ obhónángatálɛ tɨ́ a’uta-otù ɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Ʉyátá ɨ̀fʉ̌ ka kɨ́ dhu-otù ɔ̌.
28 Concluímos, pois, que o homem é justificado pela fé, sem as obras da lei.
29 Kàgàwà tɨ́ Pbàyàhúdí tɔ́ Kàgàwà kɛ̀lɛ̌? Ndɨrɔ̀ Ka tɨ́ ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí tɔ́ Kàgàwà átɔ̀? Obhó nyʉ́, Ka nɨ́ ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí tɔ́ Kàgàwà átɔ̀,
29 É, porventura, Deus somente dos judeus? E não o é também dos gentios? Também dos gentios, certamente.
30 atdí tɨ́ Kàgàwà arɨ́’ɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Ndɨrɔ̀ Ka nɨ́ ndɨ Pbàyàhúdí mà ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí mànà nɔzʉ́ya obhónángatálɛ tɨ́ a’uta-otù ɔ̌ alɛ.
30 Se Deus é um só, que justifica, pela fé, a circuncisão e, por meio da fé, a incircuncisão,
31 Nɨ́rɔ̀, wɔ̀ dhu-tɨ̀ tɨ́ àlɛ̌ ròbvù wà Ʉyátá a’uta-okú dɔ̀ rɔ̀? Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ndɨ dhu bhěyi! Pbɛ́tʉ̀, ɨ̀dɨ̀ tɨ́ nga nɨ́ ndɨ àlɛ̌ kɨ̀dɨ̀ Ʉyátá nɨ̌.
31 anulamos, pois, a lei pela fé? De maneira nenhuma! Antes, estabelecemos a lei.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.