Romanos 13
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs VC
1 Ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ alɛ mà nákǎ ndɨ̀fʉ idzi nɔ́nyʉ̀ ìndrǔ dɔ̌ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ. Obhó tɨ́, ɨnzá áhʉ Kàgàwà bhà rɔ̀ ádrʉ̀ngbǎnga náarɨ́ mbǎ ɨ̀’ɨ̀. Ndɨrɔ̀, kǎkà idzi nɔ́nyʉ̀ ìndrǔ dɔ̌ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ nʉ́lɨ nɨ́ Kàgàwà.
1 Cada qual seja submisso às autoridades constituídas, porque não há autoridade que não venha de Deus; as que existem foram instituídas por Deus.
2 Nɨ́rɔ̀, ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà arɨ́’ɨ̀ alɛ nà rɨ́ ndàgò alɛ nɨ́ Kàgàwà ʉ̀yǎ dhu nà rɨ́ ndàgò alɛ. Ndɨrɔ̀, ndɨ dhu bhěyi arɨ́ dhu ɔ̀nzɨ alɛ nɨ́ ɨwà Kàgàwà rɨ̌ anya ɨ̀tdɨ̀ dɔ̀yá dhu nɨ̀dhà dɔ̀yà ɨ̀ tɨ́rɔ̀ alɛ.
2 Assim, aquele que resiste à autoridade, opõe-se à ordem estabelecida por Deus; e os que a ela se opõem, atraem sobre si a condenação.
3 Obhó tɨ́, ídzì dhu ɔ̀nzɨ arɨ́ alɛ náarɨ́ nzɨ̌ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ-ɔdɔ̀ ɔ̀nzɨ, pbɛ́tʉ̀ abádhí-ɔdɔ̀ ɔ̀nzɨ arɨ́ nɨ́ nzɛ́rɛ dhu ɔ̀nzɨ arɨ́ alɛ. Nyɨ nyózè tɨ́ wà nyongò àdɨ ɨ̀nzɨ̌ nyɨ nyɨ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ-ɔdɔ̀ ɔ̀nzɨ rɔ́rɔ̀? Nɨ́rɔ̀, nyɨ nyàkǎ nyɔnzɨ̀ ídzì dhu, nɨ́ kà rǎdʉ̀ nyɨfʉ.
3 Em verdade, as autoridades inspiram temor, não porém a quem pratica o bem, e sim a quem faz o mal! Queres não ter o que temer a autoridade? Faze o bem e terás o seu louvor.
4 Obhó tɨ́, ádrɔ̀drɔ̌ alɛ rɔ̌nzɨna nɨ́ Kàgàwà bhà kasʉ, ndɨ́nɨ̌ nyɨ nabhʉ̀ tɨ́ nyɔnzɨ̀ ídzì dhu. Pbɛ́tʉ̀, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ nzɛ́rɛ dhu ɔ̀nzɨ nyɨ nyarɨ́ dhu tɨ́, nɨ́ nyɨ nyàkǎ nyɔnzɨ̀ abádhí-ɔdɔ̀. Obhó tɨ́, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ kɔkɔ́rɔ̀ nga ndɨ abádhí rɨ̌’ɨ̀ ìndrǔ tɔ̀ ɨ̀ ɨ́ màlɨpɔ̀ àbhʉ̌ nɨ̌ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà nɨ̌. Màlɨpɔ̀ àbhʉ̌ abádhí rɨ̌ nzɛ́rɛ dhu nɔ̀nzɨ̀ alɛ tɔ̀ rɔ̀, abádhí rɔ̌nzɨna nɨ́ Kàgàwà bhà kasʉ, ndɨ́nɨ̌ kàbhà nàwí nɨtɛ̀ tɨ́ ɨ alɛ tɔ̀.
4 Porque ela é instrumento de Deus para teu bem. Mas, se fizeres o mal, teme, porque não é sem razão que leva a espada: é ministro de Deus, para fazer justiça e para exercer a ira contra aquele que pratica o mal.
5 Nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, ɨnga nɔ̀fɔ̀ dhu nyʉ́ nɨ́ kɨfʉ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Kàgàwà bhà nàwí-ɔdɔ̀ ɔ̀nzɨ ka kɨ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ tɨ́, pbɛ́tʉ̀, alɛ-afí rɨ̌ dhu ɨ̀tɛ̀ átɔ̀ ídzì dhu ràrɨ̌ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
5 Portanto, é necessário submeter-se, não somente por temor do castigo, mas também por dever de consciência.
6 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, nyɨ̌ nyárɨ́ pàratà ʉ̀fɔ̌ átɔ̀. Obhó tɨ́, àlɨ̀tá bhà kasʉ ɔ̀nzɨ arɨ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náarɔ́nzɨna nɨ́ Kàgàwà bhà kasʉ.
6 É também por essa razão que pagais os impostos, pois os magistrados são ministros de Deus, quando exercem pontualmente esse ofício.
7 Nɨ́, nyɨ̌ nyàkǎ nyǎbhʉ ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ ádrʉ̀ngbǎlɛ bhà obhónánga mà ndɨ ádrʉ̀ngbǎlɛ tɔ̀. Nyɨ̌ nyàkǎ nyʉ̌fɔ̌ pàratà yà pàratà àbhʉ̌ arɨ́ kʉfɔ̌ ndɔmbɛ̀-fɔ́, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyàkǎ nyǎtsà tákísì yà tákísì àtsà arɨ́ alɛ-fɔ́. Nyɨ̌ nyàkǎ nyɨ̌fʉ ɨfʉta nà àkǎ ádrʉ̀ngbǎlɛ, nyǎdʉ̀ ilèta nà àkǎ-tsí nílè.
7 Pagai a cada um o que lhe compete: o imposto, a quem deveis o imposto; o tributo, a quem deveis o tributo; o temor e o respeito, a quem deveis o temor e o respeito.
8 Nyɨ̌ nyàkǎ nzá nyɨ̌’ɨ̀ atdí alɛ bhà wànzá nà màtɨ́. Wànzá tɨ́ nyɨ̌ nyàkǎ nyɨ̌’ɨ̀ nà nɨ́ atdí dhu kɛ̀lɛ̌. Ndɨ dhu nɨ́, nyǒzè nyɨ̌ nyɨ́ nzínzìkʉ ɔ̌ dhu. Obhó tɨ́, ɔdhɨ̀nà nòzè alɛ nɨ́fʉ wà Ʉyátá atdídɔ̌.
8 A ninguém fiqueis devendo coisa alguma, a não ser o amor recíproco; porque aquele que ama o seu próximo cumpriu toda a lei.
9 Kàgàwà bhà Ʉyátá rɨ̌ dhu ɔ̀vɔ, ndàtɨ: «Dhu àkǎ nzá nyɔnzɨ̀ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀, dhu àkǎ nzá nyohò abvo, dhu àkǎ nzá nyɔnzɨ̀ ogbo, ndɨrɔ̀ dhu àkǎ nzá nyɨlɨ afínʉ ngǎtsi alɛ-fɔ́ rɨ́’ɨ̀ dhu dɔ̌.» Kɔ̌kɔ̀ ɨ Ʉyátá mà, kɔ́rɔ́ ngʉ̌kpà-tsí mànà, nɨ́ ka kʉ́tsɨ̀ yàrɨ́ atdí Ʉyátá ɔ̀: «Nyɨ nyàkǎ nyozè ɔdhɨ̀nʉ àdhàdhɨ̀ yà ɨnyɨ nyʉ́ nyɨ nyózè nyɨ nyɨ-tɨ́rɔ̀ dhu bhěyi.»
9 Pois os preceitos: Não cometerás adultério, não matarás, não furtarás, não cobiçarás, e ainda outros mandamentos que existam, eles se resumem nestas palavras: Amarás o teu próximo como a ti mesmo.
10 Ɔdhɨ̀nà nòzè alɛ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ nzɛ́rɛ dhu ɔ̀nzɨ̀ kà-rɔ̌. Nɨ́rɔ̀, alɛ t’ɔ́dhɨ̀nà òzè ka kɨ́ dhu nɨ́ Ʉyátá ɨ̀fʉ̌ ka kɨ́ àkǎkǎ dhu bhěyi dhu.
10 A caridade não pratica o mal contra o próximo. Portanto, a caridade é o pleno cumprimento da lei.
11 Nyɨ̌ nyàkǎ nyǒzè nyɨ̌ nzínzìkʉ ɔ̌, nyɨ̌ nyʉ̀nɨ wà yà àlɛ̌ kɨ́’ɨ̀ ɔ̀ná kòmbí kàsʉmɨ̀ nɨ́dhunɨ̌. Obhó tɨ́, Yěsù Krɨ́stɔ̀ àlɛ̌ ka’u ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, àlɛ̌ kʉ́gʉ dòtsí ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ nɨ́ɨ’ɨ̀ àdɨ̀ ndɨ̀ ndàdɨ̀ ɨtsɛ rɔ́. Nɨ́ kòmbí, kìndù wà ndɨ̀ ɨ́kyɛ̀rɔ̌ nyʉ́ àlɛ̌ tɨ́. Nɨ́rɔ̀, kànɨ̌ ɨdhɔ ɔ̀ rɔ̀ nyɨ̌ nyɨ́ nyɨ̌và ɔ̀ná fʉ̀kʉ́ kàsʉmɨ̀ nákǎ wà!
11 Isso é tanto mais importante porque sabeis em que tempo vivemos. Já é hora de despertardes do sono. A salvação está mais perto do que quando abraçamos a fé.
12 Iku-ɔ̌nga àlì wà ndɨ̀, ndɨrɔ̀ ɨnga rǔbho dhu níndù wà ndɨ̀. Àlɛ̌ kàkǎ àlɛ̌ ràwà ɨ́nɔ̀ tɔ́ mʉ̀tsɔ igi, àlɛ̌ ràdʉ̀ ɨla ùgye àlɛ̌ kɨ́ nɨ̌ awáwʉ̀ ɔ̌ màtsǔmù núgù.
12 A noite vai adiantada, e o dia vem chegando. Despojemo-nos das obras das trevas e vistamo-nos das armas da luz.
13 Àlɛ̌ kàkǎ àlɛ̌ rɨ̀’ɨ̀ adyíbhengá nga nà àkǎ ídzì mʉ̀tsɔ nà, àlɛ̌ ràdʉ̀ àlɛ̌ ɔ̀dɔ̀ kǎkà dhu-tsí rɔ̌rɔ̀. Ɨ dhu nɨ́: pɨ̀rà bhěyi ka kɨ́ dhu ɔ̀nyʉ dhu, ɨwa t’órita, kɔ́rɔ́ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀-tɨdɔ̀ t’ɔ́nzɨta, anya t’ɔ́nzɨta, ndɨrɔ̀ adha tɔ́ alɛ-afí nà ka kɨ́’ɨ̀ dhu.
13 Comportemo-nos honestamente, como em pleno dia: nada de orgias, nada de bebedeira; nada de desonestidades nem dissoluções; nada de contendas, nada de ciúmes.
14 Nyɨ̌ nyàkǎ nyʉ̌fɔ̌ yà Yěsù íbhò àlɛ̌ tɔ̀ màtsǔmù. Ndɨrɔ̀, nyɨ̌ nyàkǎ nzá nyʉ̌bhà yà ngbɔ̌kʉ rɨ̌ atdyúya òho dhu ròvò nyɨ̌, nyǎmbɛ kǒzè dhu ɔ̀nzɨ̀ dɔ̌.
14 Ao contrário, revesti-vos do Senhor Jesus Cristo e não façais caso da carne nem lhe satisfaçais aos apetites.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Romanos 13, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.