Mateus 18
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs AAI
1 Ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Yěsù bhà ábhàlɨ̌ níindri Yěsù-tɨ’ɔ̀, ’àdʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌, ’àtɨ: «Ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà idzi ɔ̌, ádrʉ̀ngbǎ alɛ nyʉ́ ròsè nɨ́ àdhɨ?»
1 Nati ana maramaim bai’ufununayah hina Jesu biyan hitit hibatiy hio, “Mar ana aiwobomaim yait i orot gagamin?”
2 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ atdí ákɛ̌ ngbángba nánzì, ndɨ̀lɨ rìdè abádhí-ɔ̀nzɨ̌.
2 Jesu kek kikimin eaf na nahimaim bat.
3 Kǎdʉ̀ àtɨ̀nà: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌ nyapɛ́ nyʉ̌gɛ̀rɛ̀, nyʉ̌lɨ nyɨ̌ nɨ̀nɨ́ nzónzo bhěyi, nɨ́ nyɨ̌ nyotsúya nzɨ̌ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà idzi ɔ̀ akɛkpá màtɨ́.
3 Imaibo eo, “Anababatun a tur ao’owen, o yait ayawas men inabotabir inan iti kek gidigidih na’atube mar ana aiwobomaim boro men inarun.
4 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, ndìfǒ rɨ́ obvò ndɨ̀tɨ́rɔ̀, ndɨ̀lɨ ndɨ̀ yàrɨ́ ngbángba bhěyi alɛ, nɨ’ɨya ndɨ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà idzi ɔ̌ ádrʉ̀ngbǎ alɛ.
4 Isan imih orot yait taiyuwin yare iti kek kikiminabe emamatar mar ana aiwobomaim i orot gagamin.
5 Ndɨrɔ̀, yà dhu bhěyi ngbángba nákɔ̌ rɨ́ okúdu dɔ̀ rɔ̀ alɛ, nɨ́ ɨwà ɨma nàkɔ ɨma nyʉ́ tɨ́rɔ̀ alɛ.»
5 “Naatu orot yait kek kikimin iti na’atube ayu wabu’umaim ana merar eyiy, i ayu au merar eyiy.
6 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Yà ma ná’ù nzónzo nzínzì ɔ̌, atdí ngbángba mà nábhʉ̌ rɨ́ ròtsù nzɛ́rɛnga ɔ̀ alɛ, nɨ́ dhu ɔ̀fɔ̀ nga mběyi nyʉ́ kosò ádrʉ̀ngbǎ odu-ba ndɨ alɛ-tú, kadʉ̀ ndɨ alɛ nɨ́dɔ̀ ádrʉ̀ngbǎ rɛ̀rʉ̀ tɔ́ lùlù ɔ̀.
6 Baise orot yait iti kek kikimin ayu bitutumu eoraraf in bowabow kakafin esisinaf, gewasin nati orot i boro sikan aumor hina’utan taiy yan hinitaiy nare na’atomatom namorob.
7 Àpbɛ̀ nɨ́ ndɨ yàrɨ́ adzɨ tɔ̀, ìndrǔ àbhʉ̌ kǎrɨ́ ròtsù nzɛ́rɛnga ɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Obhó tɨ́, ìndrǔ rǎdʉ̀ òtsù òtsù nzɛ́rɛnga ɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, ìndrǔ nábhʉ̌ rɨ́ ròtsù nzɛ́rɛnga ɔ̀ alɛ rɨ̌’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌.
7 “Tafaram i kakafin wanawanan run, imih nati sawaramaim sabuw bonawiyih bowabow kakafin tisisinaf. Sawar kakafih nati na’atube i boro hinamatar, baise orot yait biyanamaim iti sawar temamatar i boro kakafin anababatun nab.
8 Dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɔtsʉ́nʉ mà, ndɨrɔ̀ pfɔ̌nʉ mà náarɨ́ nyabhʉ̌ nyotsù nzɛ́rɛnga ɔ̀ dhu tɨ́, nɨ́ ɔ́tdɨ̀ ndɨ ɔtsʉ́nʉ mà ndɨ pfɔ̌nʉ mànà, nyadʉ̀ àwànà ɨtsɛ nyʉ́ rʉ̀nʉ́ rɔ̀. Dhu ɔ̀fɔ̀ nga mběyi nyʉ́, nyotsù atdí ɔtsʉ́nʉ nà, ndɨrɔ̀ atdí pfɔ̌nʉ nà dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga ɔ̀, ròsè ɔ́yɔ̌ ɔtsʉ́nʉ mà, ɔ́yɔ̌ pfɔ̌nʉ mà nɔ́dɔ nyɨ nyɨ́ ɨndʉ̀, kadʉ̀ nyobvù nà ɨ̀nzɨ̌ arávɛ dhòdhódhónganà kàzʉ ɔ̀ dhu dɔ̀nǎ.
8 O yait uma o a nabonawiy kakafin inasisinaf na’at, ku’afuw kwisaroun, saise a uma duboduboh inan ma’ama wanatowan inarun. Men basit a uma hai ubaramaim o biya etei itan wairaf wan itayen ta’arahi.
9 Ndɨrɔ̀, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ nyɨ̀kpɔ́nʉ náarɨ́ nyabhʉ̌ nyotsù nzɛ́rɛnga ɔ̀ dhu tɨ́, nɨ́ ɨ́tǎ ka, nyadʉ̀ ɨ̀wànà nyobvù ɨtsɛ rʉ̀nʉ́ rɔ̀. Dhu ɔ̀fɔ̀ nga mběyi nyʉ́, nyotsù dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga ɔ̀ atdí nyɨ̀kpɔ́nʉ nà, ròsè ɔ́yɔ̌ nyɨ̀kpɔ́nʉ nɔ́dɔ nyɨ nyɨ́ ɨndʉ̀, kadʉ̀ nyobvù ɨ̀nzɨ̌ arávɛ dhòdhódhónganà kàzʉ ɔ̀ dhu dɔ̀nǎ.»
9 Naatu mata nuw kwanekwan kakafin kusisinaf, kukubai kwisaroun. Mata rounawat saise inan ma’ama wanatowan inarun, men basit mata ta’imon ana ubaramaim mata rou’abaka inan wairaf wan inayen na’arahi.
10 Tdɨ́tdɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Nyɔ̀dɔ nyɨ̌ mběyi, ɨ̀nzɨ̌ nyɔ̌nzɨ̀ kǎkàrɨ́ nzónzo nzínzì ɔ̌ atdí ngbángba mà gàyà. Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ abádhí tɔ́ màlàyíká náaróko bìlǐnganà, ’àmbɛ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ Àbadu Kàgàwà-nyɨ̀kpa nándà dɔ̌. [
10 “Abisa kusisinaf i inaso’ob men kek gidigidih inanuw furuwih, a tur ao’owen anayabin kek gidigidih hai tounamatar mar etei maramaim Tamai nan tebatabat.
11 Obhó tɨ́, Ìndrǔ t’ídhùnà nɨ́ɨra àwǎwí alɛ nɨ́gʉ.]
11 Orot Natun nan ana’an i sabuw kasikasiyih bow baiyawasih isan na.
12 Nɨ́, ádhu nyɨ̌ nyɨ́rɛ̀na yà dhu dɔ̌? Atdí alɛ náapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ atdí mɨyà tàmà nà, atdí ràdʉ̀ àwǐ abádhí nzínzì ɔ̌ rɔ̀, nɨ́ ndɨ alɛ tɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ kɔ̌kɔ̀ àrʉ̀gyètdí kumì dɔ̀ná àrʉ̀gyètdí nà ngʉ̌kpà tàmà nʉ́bhà pbìrì dɔ̌ rányʉ rɔ́, ndàdʉ̀ àrà yà àwǎwǐnà tsí nɔ́mɛ̀?
12 “Orot ana bobaituw 100 hitama’am ta’imon takakasiy isan a not i mi’itube kwanotanot? Ana bobaituw 99 tihamiyen oyaw wan hitama, i tare tan ta’imon kakasiy tanuwih ai en?
13 Kǎpɛ́ kàbà, nɨ́ ma mátɨna nyɨ̌ nɨ̌: kà rǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎ dhɛ̀dhɛ nyʉ́ nà ndɨ tàmà-okú dɔ̀ rɔ̀, ròsè yà àrʉ̀gyètdí kumì dɔ̀ná àrʉ̀gyètdí nà ngʉ̌kpà tàmà, yà ɨnzá ùwǐnà dɔ̀nǎ.
13 Naatu ana bobaituw tatita’ur tabaib ana maramaim, a tur ao’owen ana for ta’imon isan boro tiyasisir men kafaita, men 99 isah ebiyasisir na’atube anayabin i men hikasiy.
14 Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ Àbakʉ Kàgàwà nózè nzá atdí ngbángba mà rǎwǐ kǎkàrɨ́ nzónzo nzínzì ɔ̌ rɔ̀ dhu.»
14 Imih ef ta’imon nati na’atube Tamat maramaim men ekokok boro ana kek kikimin ta nakasiy.
15 Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌ ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ɔdhɨ̀nʉ náapɛ́ dhu àfǎ nyɨ nɨ̌, nɨ́ dhu àkǎ nyarà kòtù, nyadʉ̀ kàbhà afátá nɔ́vɔ̀ kà tɔ̀ ɔ́yɔ̌ rɔ̀ nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ kà mànà rɔ́rɔ̀. Kǎpɛ́ nyɨ nyʉ̀nɔ̀ dhu nɨ́rɨ, nɨ́ nyɨ nyɨ̀gʉ̌ wà ndɨ ɔdhɨ̀nʉ.
15 “O taituwa ta wanawanamaim isa bowabow kakafin nasisinaf na’at wa’iwa’iramaim inan biyan ana kakafin matanamaim ini’obaiy. Inao fana nanonowar na’at i boro airi kwanitafen tutur.
16 Pbɛ́tʉ̀, kǎpɛ́ ndùvǒ ɨ̀nzɨ̌ ndɨ̀rɨ̀ tsʉ̀nʉ́ dhu, nɨ́ ádʉ̀ nyidyi atdí alɛ mà, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌ ɔ́yɔ̌ alɛ mà, nyǒwù mànà kà-tɨ’ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɔ́yɔ̌, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌ ɨ̀bhʉ ngàmbì mà nʉ́nɔ̀ dhu-bvʉ rɔ̌ ka kadʉ̀ tɨ́ ndɨ dhu nɔ́bhɔ̀lɔ̀.
16 Baise inao men nanonowar, orot ta’imon o rou’ab inabuwih bairi kwanan, saise o abisa’awat inao orot rou’ab boro sif hinaruboun. Buk Atamaninamaim hio na’atube.
17 Pbɛ́tʉ̀, kǎpɛ́ ndùvǒ ɨ̀nzɨ̌ ndɨ̀rɨ̀ abádhí-tsʉ̌ dhu, nɨ́ ádʉ̀ nyipfo ndɨ dhu Kàgàwà ná’ù alɛ tɔ́ mʉ̀tʉ̀ nzínzì ɔ̀. Ndɨrɔ̀ kǎpɛ́ ndùvǒ ɨ̀nzɨ̌ ndɨ̀rɨ̀ ɨ̀ alɛ mà, nɨ́ ádʉ̀ nyɔzʉ́ ka ɨnzá Kàgàwà ná’ù alɛ tɨ́, ndɨrɔ̀ ádʉ̀ nyɔzʉ́ ka pàratà t’ʉ́fɔ́tá tɔ́ atdí ndɔmbɛ̀ bhěyi.»
17 Baise hinao men nanonowar na’at, basit ekaleisia matahimaim kwanakurereb kwanao, naatu ekaleisia hinao men nanowar na’at, basit kwanihamiy eteni orot na’atube nama o tax o’onayan na’atube nama.
18 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: Kɔ́rɔ́ dhu-tsí yà adzɨ dɔ̌ nyɨ̌ nyʉ̀tsɨ̀, nóngo ɨ̀’ɨ̀ ɨwà ndɨ̀ nʉ̀tsɨ̀ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ màtɨ́. Ndɨrɔ̀ kɔ́rɔ́ dhu-tsí yà adzɨ dɔ̌ nyɨ̌ nyʉ̀nga, nóngo ɨ̀’ɨ̀ ɨwà ndɨ̀ nʉ̀nga ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ màtɨ́.
18 “Anababatun a tur ao’owen, abisa iti tafaramamaim ku’a’uh maramaim boro ana’uh. Naatu abisa iti tafaramamaim kururufam maramaim boro anarufam.
19 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ tdɨ́tdɔ̌ fʉ̌kʉ̀: nzínzìkʉ ɔ̌ ɔ́yɔ̌ alɛ mà náapɛ́ ’ɨ̀rɨ yà adzɨ dɔ̌, ’ònzì yà ɨ̀ òzè kɔ́rɔ́ dhu-tsí, nɨ́ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ Àbadu Kàgàwà rǎdʉ̀ ndɨ dhu nábhʉ àbhʉ̌ abádhí tɔ̀.
19 “Iban ao maiye, orot rou’ab iti tafaramamaim abisa isan hairi hibasit tefefeyan, Tamai maramaim boro isah nasinaf.
20 Obhó tɨ́, ɔ́yɔ̌ alɛ mà, ngǎtsi nɨ̌ ɨ̀bhʉ alɛ mà núndu ɨ̀ ɔvɔ̀du rɔ̌ rɔ́, nɨ́ ma mɨ́’ɨ̀ ìnè abádhí nzínzì ɔ̌.»
20 Orot rou’ab o tounu ayu wabu’umaim tekuku’ay, ayu i nati wanawanahimaim bairi.”
21 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Pɛ́tɛrʉ̀ náandrì Yěsù-tɨ’ɔ̀ ndàdʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ma mádʉ̀ dhu ʉ̀bà ìfe-gʉ̀na dhu nàfǎ ɔnzɨ̀dú ɔdhɨ̀du tɔ̀? Ma tɨ́ àdʉ̀ dhu ʉ̀bà kà tɔ̀ àrʉ̀bhʉ̀-gʉ̀na?»
21 Imaibo Peter na Jesu biyan tit ibatiy, “Regah, ayu taiu isau mar etei bowabow kakafih nasisinaf mar boro bai’ab ana kakafih ana notawiyen? Ana kakafih ana notawiyen nayen seven nanatabir?”
22 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀, ndàtɨ: «Ma mɨ́ nzɨ̌ atɨna nyɨ ràrǎdʉ̀ dhu ʉ̀bà kà tɔ̀ àrʉ̀bhʉ̀-gʉ̀na. Pbɛ́tʉ̀, dhu àkǎ nyʉbà dhu kà tɔ̀ àrʉ̀bhʉ̀ kumì, àrʉ̀bhʉ̀-ràdɔ̌-gʉ̀na.
22 Jesu iya’afut eo, “Men seven, baise mar etei 70 tafanamaim seven auman.
23 Wɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ ma mátɨna, ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà idzi rɨ́lɨ ndɨ̀ atdí ádrʉ̀ngbǎ kamà yà pbɨ̀ndà wànzá nà arɨ́’ɨ̀ pbɨ̀ndà kasʉtálɛ nazè rùbho ɨ wànzá bhěyi.
23 “Anayabin aiwob maramaim ana itinin i aiwob orot ana akir wairafih hai bowabow nunutitiy na’atube.
24 Nɨ́, kǐtdègu ɨ wànzá nà arɨ́’ɨ̀ alɛ-ɔvɔ̀ nɔ́pɛ̀ ndùnzì, nɨ́ ka kiwú atdí kasʉtálɛ, yà fʉ̀rangà tɔ́ lʉfʉ̀-tsʉ̀ tɔ́ wànzá nà rɨ́’ɨ̀ nà kà-tɨ’ɔ̀.
24 Nuteteyan ana bowabow busuruf ana veya aiwob orot kabay million na’atube orot ta bai ma bowabow hibai hina hirun.
25 Wɔ̀ ndɨ alɛ rɨ̌ ndɨ wànzá núbhǒ nɨ̌ atdí dhu mà nɨ́ɨ’ɨ̀ mbǎ kà-fɔ́. Nɨ́ kàbhà ádrʉ̀ngbǎlɛ náadʉ̀ dhu ʉ̀ya, ndɨ́nɨ̌ ka kudzí tɨ́ ndɨ alɛ mà, pbɨ̀ndà tsìbhálɛ mà, pbɨ̀ndà nzónzo mà, kɔ́rɔ́ fɔná arɨ́’ɨ̀ dhu mànà, ndɨ́nɨ̌ ka kubhò tɨ́ ndɨ wànzá nɨ̌.
25 Naatu nati akir wairafin aiwob orot ana kabay wan yin isan aurin men karam. Imih aiwob orot iuwih orot aawan, natunatun naatu ana sawar etei hitabow hitan sabuw afa hitatobon hai akir wairafihimih hitabow, saise nati kabayamaim aiwob orot ana kabay wan tab isan eo.
26 Nɨ́ wɔ̀ kasʉtálɛ náakɔ̀ ndɨ̀ ɔtdyʉ̀na dɔ̌ pbɨ̀ndà ádrʉ̀ngbǎlɛ-ɔ̀nzɨ̌, ndàdʉ̀ ndɨ̀tsɔ̀ kà-rɔ̌ ndàtɨ: ‹Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ʉ́bà dhu idù, nyadʉ̀ nga ɔ̀dɔ̀ akɛ. Ùbhǒ ma mɨ́ wɔ̀ wànzá núbhǒ kɔ́rɔ́ ɨndʉ̀.›
26 “Baise akir wairafin aiwob orot nanamaim sun yowen fefeyan eo, ‘Regah a kokok yate nanub naatu ayu boro ana sinaftobon a sawar etei wah anayow anit.’
27 Nɨ́ wɔ̀ ádrʉ̀ngbǎlɛ náadʉ̀ ɨzʉ àbà atdídɔ̌ kà dɔ̌, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà ɨ̀nzɨ̌ kà ràrɨ̌ atdí dhu mà núbhǒ fɨ̌ndà. Nɨ́ kǎdʉ̀ kʉ̀bhà ràrà.
27 Aiwob orot ana akir wairafin itin yan baban naatu ana kabay wan yin isan auman ibagun naatu iu tit ana ubar in.
28 Nɨ́ ʉrɔ́ rɔ̀ ndɨ̀và ndɨ̀ rɔ̀, wɔ̀ kasʉtálɛ náatù yà ɨ̀ arɨ́ kasʉ ɔ̀nzɨ mànà alɛ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ. Ndɨ alɛ nɨ́ɨ’ɨ̀ mbɛ̀mbɛ̀ atdí mɨyà dɨ̀narɨ̀ tɔ́ kàbhà wànzá nà. Nɨ́, kǎkɔ̀ wɔ̀ alɛ dàna-tsì rɔ̌, ndɨ rìpbǒ dàna-tsì, ɨhɛ̀na rɔ̀rɨ̀, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà nɨ̌: ‹Úbhǒ pbàkà wànzá!›
28 “Baise nati akir wairafin tit in naatu ana kabay bai’abamo bowayan turan biyanamaim bai ma’am biyan tit, eof sikan bai eo, ‘Au kabay o biya inu’in boun wan inay initu.’
29 Nɨ́ wɔ̀ kà t’ɔ́dhɨ̀nà náakɔ̀ ndɨ̀ ɔtdyʉ̀na dɔ̌ kà-pfɔ̀ rɔ̌, ndàdʉ̀ ndɨ̀tsɔ̀ kà-rɔ̌, ndàtɨ: ‹Ʉ́bà dhu idù, nyadʉ̀ nga ɔ̀dɔ̀ akɛ. Ùbhǒ ma mɨ́ pbʉ̀kʉ̀ wànzá núbhǒ.›
29 “Bow turan orot nanamaim sun yowen ifefeyan eo, ‘Yate nanub mar kafai ayu boro a kabay wan anay anit.’
30 Pbɛ́tʉ̀, wɔ̀rɨ́ alɛ náazè nzá ndɨ̀rɨ̀ kà rʉ̌nɔna dhu. Nɨ́, kǎdʉ̀ kàbhʉ kosò imbi ɔ̀, kɔ̀dɔ ndɨ̀ ndɨ́ rùbho pbɨ̀ndà wànzá dhu ɔ̀na nǎ.
30 “Baise orot men kok boro turan fanan tanowar, imih bai furisiman itih hibai hin dibur bar hiya’ariy. Naatu orot turan iu, ‘Iti’imaim inama au kabay wan inay initu imaibo inatit.’
31 Nɨ́, yà abádhí arɨ́ kasʉ nɔ́nzɨ mànà atdíkpá ngʉ̌kpà kà t’ɔ́dhɨ́na, níitdègu wɔ̀ ndɨ̀ nɔ̀nzɨ̀ dhu nálǎ, nɨ́ ɨzʉ nʉ́ʉka abádhí atdídɔ̌. Nɨ́ abádhí adʉ̀ òwu wɔ̀ ndɨ̀ nɔ̀nzɨ̀ dhu náwɛ kɔ́rɔ́ fɨ̌yɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ tɔ̀.
31 Akir wairafih afa iti sawar matar hi’itin men hiyasisir, imih hin abisa’awat himamatar isan aiwob orot ana tur hiowen.
32 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ wɔ̀ ádrʉ̀ngbǎlɛ náavì kanzì ndɨ kasʉtálɛ, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà nɨ̌: ‹Nyɨ nɨ́ nzɛ́rɛ kasʉtálɛ nyʉ́! Nyɨ nyɨ̀tsɔ̀ nyɨ rùdú dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, ma màtɨ ɨ̀nzɨ̌ nyɨ ràrɨ̌ atdí dhu mà núbhǒ idù.
32 “Imaibo aiwob orot ana akir wairafin eaf na iu eo, ‘O i anababatun orot kakaf. Ayu au kabay gagamin maiyow o biyamaim ma’am i asafam, anayabin ayu ifefeyanu.
33 Nɨ́ nyɨ nyàmbɛ̀nà àdʉ̀ dhu ʉ̀bà átɔ̀ ɔdhɨ̀nʉ tɔ̀, àdhàdhɨ̀ ma mʉ̀bà dhu ɨndʉ̀ dhu bhěyi.›
33 Gewasin bow tura itakabibir o akakabibiri na’atube.’
34 Nɨ́ wɔ̀ ádrʉ̀ngbǎlɛ náakó atdídɔ̌, ndàdʉ̀ wɔ̀ kasʉtálɛ nábhʉ kosò imbi ɔ̀, kɔ̀dɔ ndɨ̀ ndɨ́ ndɨ́nɨ̌ kɔ́rɔ́ pbɨ̀ndà wànzá nubhò tɨ́ dhu ɔ̀nǎ.»
34 Aiwob orot yan so’ar tatabir ana dibur kaifenayah iuwih hifatum dibur hiya’ariy naatu iu, ‘Iti’imaim inama’am au kabay wan inay initu imaibo inatit.’”
35 Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌ ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ndɨ dhu bhěyi tɨ́ nɨ́ ndɨ, ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ Àbadu Kàgàwà rǎdʉ̀ dhu ɔ̀nzɨ̀ rʉ̀kʉ́, ɨnzá ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ alɛ mà nzínzìkʉ ɔ̌ nʉ́bà dhu atdí afína nyʉ́ nà adɔ̀nà tɔ̀ rɔ̀.»
35 “Ef ta’imon ayu Tamai maramaim kwa ta’ita’imon isa boro iti na’atube nasinaf, o yait taituwa ana kakafin men dogor tutufin etei inanotanotawiy na’at.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.