Lucas 12
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs ARIB
1 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ábhɔ̌ ihé-yà náandu ɨ̀ Yěsù tɨ́, ’àkpɔ̀rɔ̀ kà-ngbɔ̀, alɛ-pfɔ̀ kafɔ́ rɔ́nga mà ràwǐ. Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù apɛ̀ ndɔ̀tɛ̀ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ tɔ̀ angyi, ndàtɨ: «Nyɔ̀dɔ nyɨ̌ mběyi Pbàfàrìsáyó tɔ́ afi rɔ̌ rɔ̀. Ndɨ afi nɨ́ abádhí tɔ́ ɔyɔyɔ alɛ-ɨdà.
1 Ajuntando-se entretanto muitos milhares de pessoas, de sorte que se atropelavam uns aos outros, começou Jesus a dizer primeiro aos seus discípulos: Acautelai-vos do fermento dos fariseus, que é a hipocrisia.
2 Kɔ́rɔ́ dhu-tsí yà ɨ̀ nuru nʉ́ʉnɨya ɨ̀ kpangba. Ndɨrɔ̀ kɔ́rɔ́ dhu-tsí yà ɔ̀dhʉ̌ ɔ̌ aróko nʉ́ʉnɨya ɨ̀ kpangba.
2 Mas nada há encoberto, que não haja de ser descoberto; nem oculto, que não haja de ser conhecido.
3 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, yà ɨ́nɔ̀ ɔ̌ rɔ̀ nyɨ̌ nyɔ̀tɛ̀ kúbhingá dhu náaraya ndɨ̀rɨ̀ rɔ̌ kpangba awáwʉ̀ ɔ̌. Ndɨrɔ̀, yà bhɛ̀lʉ ɔ̌ nyɨ̌ nyɔ̀tɛ̀ kàluga ɔ̌ rɔ̀ dhu núku rɔ̌ ka kowuya ìkǔ ɔ̌ ɨdza dɔ̌ rɔ̀.»
3 Porquanto tudo o que em trevas dissestes, à luz será ouvido; e o que falaste ao ouvido no gabinete, dos eirados será apregoado.
4 Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌: «Ɔdhɨ́dǔ, ma mɨ́ yà dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: dhu àkǎ nzá nyɔ̌nzɨ̀ yà ngbɔ̌kʉ kɛ̀lɛ̌ nóho rɨ́, ndɨ dhu-dzidɔ̌ ɨ̀mbǎ ’àdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ rʉ̀kʉ́ ɨ̀ ɔ́nzɨna ngǎtsi dhu nà alɛ-ɔdɔ̀.
4 Digo-vos, amigos meus: Não temais os que matam o corpo, e depois disso nada mais podem fazer.
5 Ma mɨ́ ɔdɔ̀na àkǎ nyɔ̌nzɨ̀ alɛ nɨ́tɛ̀ fʉ̌kʉ̀. Nyɨ̌ nyàkǎ nyɔ̌nzɨ̀ ɔdɔ̀na alɛ nɨ́ Kàgàwà, yà ìndrǔ ndɨ̀ ndòhò rɔ̀ rádʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà ndòbvù ndɨ alɛ ɨ̀nzɨ̌ arávɛ dhòdhódhónganà kàzʉ ɔ̀ alɛ. Obhó tɨ́, ma mátɨna nyɨ̌ nɨ̌: ndɨ alɛ nɨ́ ndɨ nyɨ̌ nyàkǎ nyɔ̌nzɨ̀ ɔdɔ̀na.
5 Mas eu vos mostrarei a quem é que deveis temer; temei aquele que, depois de matar, tem poder para lançar no inferno; sim, digo, a esse temei.
6 Imbò àrɛ̀-tʉ́tʉ̌-nzo nódzi ka ka tɨ́ obhó ɔ́yɔ̌ fʉ̀rangà-kpɔ̌-nzo rɔ̌ tɨ́? Pbɛ́tʉ̀, atdí kɔ̌kɔ̀ àrɛ̀-tʉ́tʉ̌-nzo nzínzì ɔ̌ mà náarɨ́ nzɨ̌ àdzo Kàgàwà ɔ̀nǎ rɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ kà rɔ̀dɔ̀ ngbɔ̌na.
6 Não se vendem cinco passarinhos por dois asses? E nenhum deles está esquecido diante de Deus.
7 Ndɨrɔ̀ Kàgàwà ʉ́nɨ wà dʉ̀kʉ-ká-vɛ́-bvʉ mà kɔ́rɔ́. Nɨ́ ɨ̀nzɨ̌ nyɔ̀nzɨ ɔdɔ! Obhó tɨ́, fʉ̀kʉ́ ípìrɔ̌nga nósè wà ábhɔ̌ àrɛ̀-tʉ́tʉ̌-nzo tɔ́ ípìrɔ̌nga dɔ̀nǎ màtɨ́.»
7 Mas até os cabelos da vossa cabeça estão todos contados. Não temais, pois mais valeis vós do que muitos passarinhos.
8 Tdɨ́tdɔ̌ kǎdʉ̀ àtɨ̀nà: «Ma mátɨna nyɨ̌ nɨ̌: ndɨ alɛ náapɛ́ dhu ʉ̀nɔ kpangba ábhɔ̌ alɛ-ɔ̀nzɨ̌ ndàtɨ ndɨ̀ ràrɨ̌ pbàkà alɛ, nɨ́ Ìndrǔ t’ídhùnà náadʉ̀ya àtɨ̀nà átɔ̀ Kàgàwà bhà màlàyíká-ɔ̀nzɨ̌, ndɨ alɛ ràrɨ̌ pbɨ̀ndà alɛ.
8 E digo-vos que todo aquele que me confessar diante dos homens, também o Filho do homem o confessará diante dos anjos de Deus;
9 Pbɛ́tʉ̀, mɔdhɔ rɨ́ ìndrǔ-ɔ̀nzɨ̌ alɛ nɨ́ ma mɔdhɔya átɔ̀ Kàgàwà bhà màlàyíká-ɔ̀nzɨ̌.
9 mas quem me negar diante dos homens, será negado diante dos anjos de Deus.
10 Ndɨrɔ̀, Ìndrǔ t’ídhùnà nɨ̌ rɨ́ dhu ʉ̀nɔ nzɛ́rɛ alɛ, náabáya àbà pbɨ̀ndà nzɛ́rɛnga tɔ́ ʉbàta. Pbɛ́tʉ̀ Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí nɨ̌ rɨ́ dhu ʉ̀nɔ nzɛ́rɛ alɛ, náabáya nzɨ̌ ʉbàta akɛkpá màtɨ́.
10 E a todo aquele que proferir uma palavra contra o Filho do homem, isso lhe será perdoado; mas ao que blasfemar contra o Espírito Santo, não lhe será perdoado.
11 Nyɨ̌ nà ka kówu ànyǎkʉ kɨtdɨ̀ tɨ́ unduta-dzà ɔ̌ rɔ̀ màtɨ́, pbàkámá-ɔ̀nzɨ̌ rɔ̀ màtɨ́, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌ pbanga ɔ̌ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ-ɔ̀nzɨ̌ rɔ̀ màtɨ́ rɔ̀, nɨ́ àpɛ́ nyǒwuya afíkʉ nítu rɔ̌ nyɨ̌ nyɨ́ rʉ̀kʉ́ dhu nɨ́sɔ̌ tɨ́ dhu mà, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyʉ́nɔna dhu mà nɨ̌.
11 Quando, pois, vos levarem às sinagogas, aos magistrados e às autoridades, não estejais solícitos de como ou do que haveis de responder, nem do que haveis de dizer.
12 Obhó tɨ́, Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí náaraya ndɨ nyɨ̌ nyʉ́nɔna ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌ dhu núdhe rɔ̌ fʉ̌kʉ̀.»
12 Porque o Espírito Santo vos ensinará na mesma hora o que deveis dizer.
13 Ihé-yà nzínzì ɔ̌ rɔ̀, atdí alɛ náatɨ Yěsù nɨ̌: «Màlimǒ, ávǐ adɔ̀du rʉ̀ndɔ̀ yà àbadu nʉ́ʉbhà ɔ̀vɛ̀ ndɨ̀ ndɔ́vɛ̀ rɔ̀ dhu-ɔ̌nga fɔká.»
13 Disse-lhe alguém dentre a multidão: Mestre, dize a meu irmão que reparte comigo a herança.
14 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀ ndàtɨ: «Ádhɨ ndɨ ɨma nɨ́lɨ ndɨ́nɨ̌ mongó tɨ́ ànyǎkʉ nʉ́nɔ̀, madʉ̀ fʉ̀kʉ́ dhu nʉ́ndɔ̀ fʉkʉ́?»
14 Mas ele lhe respondeu: Homem, quem me constituiu a mim juiz ou repartidor entre vós?
15 Tdɨ́tdɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kɔ́rɔ́ alɛ nɨ̌: «Nyàndà nga mběyi! Nyɔ̀dɔ nyɨ̌ ábhɔ̌ ongyéngá-atdyú òho nyɨ̌ nyɨ́ nyǎbà dhu rɔ̌ rɔ̀. Obhó tɨ́, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ábhɔ̌ ongyéngá ndɨ ìndrǔ tɔ̀ rǎdʉ̀ ípìrɔ̌nga nábhʉ.»
15 E disse ao povo: Acautelai-vos e guardai-vos de toda espécie de cobiça; porque a vida do homem não consiste na abundância das coisas que possui.
16 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù náadʉ̀ yàrɨ́ mbólí náwɛ ihé-yà tɔ̀. Kǎtɨ: «Ònzǒnzì atdí alɛ bhà ɨnga ɔ̌ ɔ̀nyʉ̀ náanzì, ndàdʉ̀ ɔ̀’ɔ̀ mběyi nyʉ́.
16 Propôs-lhes então uma parábola, dizendo: O campo de um homem rico produzira com abundância;
17 Nɨ́ kǎdʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndɨ̀rɛ̀ nga afína ɔ̀, ndàtɨ: ‹Ádhu ndɨ àkǎ àkǎ mɔnzɨ̀ yà ɨ̀mbǎ ma mɨ́’ɨ̀ pbàkà ɔ̀nyʉ̀-tsè-tsʉ̀ núndǔ ma mɨ́ ɔ̀ná ngari nà rɔ̀?
17 e ele arrazoava consigo, dizendo: Que farei? Pois não tenho onde recolher os meus frutos.
18 Kànɨ̌ ma mɔ́nzɨna dhu: ma mɨ́ pbàkà ɔ́ngɔ̀lɨ̌ núgòlǒ, madʉ̀ ádrɔ̀drɔ̌ ngʉ̌kpà-tsí nʉ́sɨ. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, ma mɨ́ kɔ́rɔ́ pbàkà ɔ̀nyʉ̀-tsè mà, kɔ́rɔ́ pbàkà ngʉ̌kpà ongyéngá mànà núndǔ mʉlɨ ɨ ɔ́ngɔ̀lɨ̌ ɔ̀.
18 Disse então: Farei isto: derribarei os meus celeiros e edificarei outros maiores, e ali recolherei todos os meus cereais e os meus bens;
19 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ ma mɨ́ ɨnga ɨ̀rɛ̀ afídu ɔ̀ matɨ: nyɨ nyɨ́’ɨ̀ ìnè nyɔdɔ rɨ́ ibí atɔ nyʉ́ tɨ́ ábhɔ̌ dhu-tsí-yà nà. Nɨ́ ásǒ nyɨ, ɔ́nyʉ nyɨ, ɔ́mvʉ̀ nyɨ, ndɨrɔ̀ ɔ́nzɨ mʉ̀hɛndʉ̀.›
19 e direi à minha alma: Alma, tens em depósito muitos bens para muitos anos; descansa, come, bebe, regala-te.
20 Pbɛ́tʉ̀, Kàgàwà náadʉ̀ àtɨ̀nà kànɨ̌: ‹Ɨnyɨ, nyɨ̀kpɔ́na ɔ̌ ìwǐ nà alɛ́, indo yàrɨ́ iku ɔ̌, nyɨ nyɨ́ yàrɨ́ adzɨ nʉ́bha! Nɨ́, yà nyɨ nyúndu nyɔdʉ̀ dhú-yà nʉ́bhà nyɨ nyɨ́ àdhɨ tɔ̀?›
20 Mas Deus lhe disse: Insensato, esta noite te pedirão a tua alma; e o que tens preparado, para quem será?
21 Wɔ̀ dhu bhěyi tɨ́ nɨ́ ndɨ ndɨ dhu rɨ̌’ɨ̀ yà dhu-tsʉ̀ ùndǔ arɨ́ fɨ̌ndà, ɨ̀mbǎ ndàdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ònzìtálɛ tɨ́ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ alɛ tɔ̀.»
21 Assim é aquele que para si ajunta tesouros, e não é rico para com Deus.
22 Tdɨ́tdɔ̌ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Kɔ̀nɨ̌, wɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ ma mátɨna nyɨ̌ nɨ̌: dhu ràkǎ nzá nyǐtǔ afíkʉ fʉ̀kʉ́ ípìrɔ̌nga-okú dɔ̀ rɔ̀, ndɨrɔ̀ ngbɔ̌kʉ-okú dɔ̀ rɔ̀ nyǎtɨ, nyɨ̌ ràrɨ̌ àdhu nɔ́nyʉ, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ ràrɨ̌ àdhu nʉ́fɔ̌ rʉ̀kʉ́.
22 E disse aos seus discípulos: Por isso vos digo: Não estejais ansiosos quanto à vossa vida, pelo que haveis de comer, nem quanto ao corpo, pelo que haveis de vestir.
23 Obhó tɨ́, ìndrǔ bhà ípìrɔ̌nga nósè wà ɔ̀nyʉ̀ dɔ̀nǎ, ndɨrɔ̀ alɛ-ngbɔ̀ nósè wà mʉ̀dzarʉ̀ dɔ̀nǎ.
23 Pois a vida é mais do que o alimento, e o corpo mais do que o vestuário.
24 Nyàndà pɛ́ àkʉ̌rʉ̀! Abádhí náarɨ́ nzɨ̌ dhu òzò, ndɨrɔ̀ abádhí náarɨ́ nzɨ̌ ɔ̀nyʉ̀ ògu ɔnzɨ-bvʉ̌ rɔ̀. Ndɨrɔ̀ abádhí-fɔ́, ɔ̀nyʉ̀ ɔ̀dɔ ka karɨ́ ɔ̀yà àrɔ̌ mà, ɔ́ngɔ̀lɨ̌ mànà náarɨ́’ɨ̀ mbǎ. Pbɛ́tʉ̀ Kàgàwà náarɨ́ ndɨ abádhí nóngù! Nɨ́rɔ̀, fʉ̀kʉ́ ípìrɔ̌nga nósè wà atdídɔ̌ kɔ̌kɔ̀rɨ́ àrɛ̀ tɔ́ ípìrɔ̌nga dɔ̀nǎ!
24 Considerai os corvos, que não semeiam nem ceifam; não têm despensa nem celeiro; contudo, Deus os alimenta. Quanto mais não valeis vós do que as aves!
25 Ádhɨ-pbá alɛ ndɨ nzínzìkʉ ɔ̌, wɔ̀ afína ndɨ̀ dìtǔ ndàmbɛ ɨ̀rɛ̀nà dɔ̌ dhu bhěyi, rádʉ̀ ɨdhɔ̀na nɨ́trɔ yà adzɨ ɔ̌ atdí ɨdhɔ nɨ̌ màtɨ́?
25 Ora, qual de vós, por mais ansioso que esteja, pode acrescentar um côvado à sua estatura?
26 Nɨ́, dhu rɨ̀’ɨ̀ ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌ nyádʉ̀ kɔ̌kɔ̀ ɨsɔ́ rɔ́’ɔ dhu bhěyi rólo dhu sɔ̀wɔ̀rɔ̀ nɔ́nzɨ̀ dhu tɨ́, nɨ́ ádhu nyɨ̌ nyádʉ̀ afíkʉ nítu ngʉ̌kpà dhu-tsí nɨ̌ nɨ́?
26 Porquanto, se não podeis fazer nem as coisas mínimas, por que estais ansiosos pelas outras?
27 Nyàndà pɛ́ kɔ̌kɔ̀ ɨnga ɔ̌ arɨ́ ɨ̀nga dhu-tsí náarípfǒ tɨ́ dhu. Abádhí náarɨ́ nzɨ̌ kasʉ nɔ́nzɨ, ndɨrɔ̀ abádhí náarɨ́ nzɨ̌ mbɛrʉ̀ nódyù. Pbɛ́tʉ̀ ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: ádrʉ̀ngbǎ kamà Sɔ̀lɔ̀mɔnɨ̀ nyʉ́ mà, kɔ́rɔ́ pbɨ̀ndà ònzì-ɨ́yà ɔ̌, náafɔ́ nzá kɔ̀rɨ́ itsu-opfò nzínzì ɔ̌ atdí itsu-opfò tɔ́ aya dɔ̀nǎ màtɨ́ fɨ̀ndá aya rʉ̌da mʉ̀dzarʉ̀.
27 Considerai os lírios, como crescem; não trabalham, nem fiam; contudo vos digo que nem mesmo Salomão, em toda a sua glória, se vestiu como um deles.
28 Ɨrɨ́-bɨ̌ nɨ́ indo tɨ́ rɨ́ ndàlǎ ɨnga ɔ̌, tsútsǎ ràdʉ̀ òtdyù, kadʉ̀ òbvùnà kàzʉ ɔ̀ dhu. Pbɛ́tʉ̀ Kàgàwà náarádʉ̀ abádhí ʉ̀fɔ mběyi nyʉ́. Nɨ́ kà tɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ nyʉ̌fɔ mběyi nyʉ́ ròsè ɨ ɨrɨ́-bɨ̌ dɔ̀nǎ màtɨ́, nyɨ̌ ákɛ̌ a’uta nà alɛ́?
28 Se, pois, Deus assim veste a erva que hoje está no campo e amanhã é lançada no forno, quanto mais vós, homens de pouca fé?
29 Nɨ́ nyɨ̌, dhu àkǎ nzá nyǐtǔ afíku, nyǎmbɛ nyɨ̌ nyɔ́nyʉna dhu mà, nyɨ̌ nyɔ́mvʉ̀na dhu mànà dhu nɔ́nɛ̀ dɔ̌.
29 Não procureis, pois, o que haveis de comer, ou o que haveis de beber, e não andeis preocupados.
30 Obhó tɨ́, kɔ́rɔ́ kɔ̌kɔ̀ dhu nɔ́nɛ arɨ́ ɨ̀nzɨ̌ ɨ̀’ɨ́ ɨ̀ngyɛ̌ rɔ́rɔ̀ alɛ nɨ́ yà adzɨ ɔ̌ alɛ, yà ɨnzá Kàgàwà ná’ù. Pbɛ́tʉ̀ nyɨ̌, Àbakʉ Kàgàwà nʉ́nɨ wà dhu nyɨ̌ ràrɨ̌’ɨ̀ ɨ dhu-atdyú nà.
30 Porque a todas estas coisas os povos do mundo procuram; mas vosso Pai sabe que precisais delas.
31 Nɨ́rɔ̀, nyɔ̀mɛ pɛ́ Kàgàwà bhà idzi angyi, ndɨrɔ̀ nɨ́ ndɨ kà rǎdʉ̀ kɔ̌kɔ̀ nyɨ̌ nyɨ́ atdyúya òho dhu námà àma tɨ́ fʉ̌kʉ̀.
31 Buscai antes o seu reino, e estas coisas vos serão acrescentadas.
32 Ɨ̀nzɨ̌ nyɔ̀nzɨ ɔdɔ, wɔ̀ ákɛ̌ tàmà tɔ́ màhǒ-ngba bhěyi nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ ngúfe rɔ̀! Obhó tɨ́, Àbakʉ-nyɨ̀kpɔ́ dhu ɔ́fɔ̀ wà, ndàbhʉ pbɨ̀ndà Idzi fʉ̌kʉ̀.»
32 Não temas, ó pequeno rebanho! porque a vosso Pai agradou dar-vos o reino.
33 Kǎdʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌: «Nyùdzǐ fʉkʉ́ arɨ́’ɨ̀ dhu-tsí, nyǎdʉ̀ nyɨ̌ nyòngyè fʉ̀rangà núbho pɛrɛ̀ tɨ́ nǎkʉ̀tálɛ tɔ̀. Nyɔ̀bhɔlɔ ɨ̀nzɨ̌ rádʉ̀ ’ɨ̀nza ɨ́sɔ̀wʉ̌, nyǎdʉ̀ fʉ̀kʉ́ ongyéngá-tsʉ̀ núndu ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀. Ányɨ̀, kà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ ndɨ̀ ɨ̀nza, ogbotálɛ mà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ òwu ùvò ányɨ̀, ndɨrɔ̀ akuku mà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ dhu òbhè ányɨ̀.
33 Vendei o que possuís, e dai esmolas. Fazei para vós bolsas que não envelheçam; tesouro nos céus que jamais acabe, aonde não chega ladrão e a traça não rói.
34 Obhó tɨ́, pbʉ̀kʉ̀ ongyéngá rɨ̌’ɨ̀ ɨ nga nɨ́ ndɨ afínʉ rǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ɔ̀nà átɔ̀.»
34 Porque, onde estiver o vosso tesouro, aí estará também o vosso coração.
35 Tdɨ́tdɔ̌ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Nyòko kɛngɛ̀ dɔ̌, nyǎdʉ̀ mvʉkʉ’ɔ̀ níso kùkyě nɨ̌, fʉ̀kʉ́ tarà ràdʉ̀ òko ɔ̀rʉ̀ ɨ̀ ɔ́rʉ̀ rɔ́rɔ̀.
35 Estejam cingidos os vossos lombos e acesas as vossas candeias;
36 Ndɨrɔ̀, dhu àkǎ nyʉ̌lɨ nyɨ̌ átɔ̀ yà fɨ̀yɔ́ kasʉ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ nɔ́dɔ rɨ́ rìngò àdhɨ̀ngbǎ ka kʉ̀ndà nɨ̌ mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̀ rɔ̀ kasʉtálɛ bhěyi. Nɨ́, kɨ̀rà àhʉ, ndìtsì tsǎtsʉ̀ nɨ́tdɔ rɔ̀, abádhí rǎdʉ̀ tsǎtsʉ̀ nápfò kà tɔ̀ ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ tɨ́.
36 e sede semelhantes a homens que esperam o seu senhor, quando houver de voltar das bodas, para que, quando vier e bater, logo possam abrir-lhe.
37 Nɨ́, hirò nɔnzɨya kasʉtálɛ nɨ́ yà fɨ̀yɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ rɨ̌rà àhʉ dhu nóotúya ípìrɔ̌ rɔ̀ alɛ. Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀, wɔ̀ kasʉ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ rɨ̌rà àhʉ rɔ̀, kǎfɔ́ya kasʉ tɔ́ pbɨ̀ndà mbɛrʉ̀ rɔ̀ná. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kǎdʉ̀ya pbɨ̀ndà kasʉtálɛ nóhù, ròkò ɔ̀nyʉ̀-tsʉ̀nǎ, ndàdʉ̀ ɔ̀nyʉ̀ nábhʉ abádhí rɔ̀nyʉ̀.
37 Bem-aventurados aqueles servos, aos quais o senhor, quando vier, achar vigiando! Em verdade vos digo que se cingirá, e os fará reclinar-se à mesa e, chegando-se, os servirá.
38 Iku-alìkpa ɔ̌ màtɨ́, ngǎtsi nɨ̌ à’ʉ̌-akpà-ɔ̀ngɔ̌ ɔ̌ màtɨ́ kɨ̀rà àhʉ rɔ̀, hirò nɔnzɨya nɨ́ yà ípìrɔ̌ rɔ̀ kà rǒtùna alɛ.
38 Quer venha na segunda vigília, quer na terceira, bem-aventurados serão eles, se assim os achar.
39 Nyàlʉ̌ yà ma mʉ́nɔna dhu mběyi dʉ̀kʉ ɔ̀. Ɨdza-àbadhi náapɛ́ àdʉ̀ ogbotálɛ rɨ̌rà ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ nʉ́nɨ, nɨ́ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ pbɨ̀ndà ɨdza-tsʉ̀ nábhʉ ogbotálɛ rʉ̀kɔ̀.
39 Sabei, porém, isto: se o dono da casa soubesse a que hora havia de vir o ladrão, vigiaria e não deixaria minar a sua casa.
40 Nɨ́, nyɨ̌ nyʉ́ mà átɔ̀, nyòko nyɨ̀kpɔ́kʉ nà, Ìndrǔ t’ídhùnà nɨ́ɨraya ɨnzá nyɨ̌ nyɨ̀rɛ̀nà ndɨ̀ ndádʉ̀ ɨ̀rà ɔ̀ná dhu tɨ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌ nɨ́dhunɨ̌.»
40 Estai vós também apercebidos; porque, numa hora em que não penseis, virá o Filho do homem.
41 Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌ ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, nyɨ tɨ́ wɔ̀rɨ́ mbólí náwɛ̌ fǎkà tɨ́, ndɨrɔ̀ nyɨ tɨ́ kàwɛ̌ kɔ́rɔ́ alɛ tɔ̀?»
41 Então Pedro perguntou: Senhor, dizes essa parábola a nós, ou também a todos?
42 Nɨ́, Ádrʉ̀ngbǎlɛ adʉ̀ dhu àdu ndàtɨ: «Ádhɨ-pbá kasʉtálɛ nyɨ̀kpɔ́na ótdyù, yà fɨ̌ndà ka kàvinà dhu ɔ̀nzɨ arɨ́? Ndɨ alɛ nɨ́ ndɨ yà pbɨ̀ndà kasʉ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ náadʉ̀ya ɨ̀lɨnà pbɨ̀ndà alɛ dɔ̌ ádrʉ̀ngbǎlɛ tɨ́, ràrà ɔ̀nyʉ̀ nʉ́ndɔ̀ rɔ̌ abádhí tɔ̀ àkǎkǎ kàsʉmɨ̀ ɔ̌.
42 Respondeu o Senhor: Qual é, pois, o mordomo fiel e prudente, que o Senhor porá sobre os seus servos, para lhes dar a tempo a ração?
43 Nɨ́ hirò nɔnzɨya kasʉtálɛ nɨ́ yà pbɨ̀ndà ádrʉ̀ngbǎlɛ rǐngo rɔ̀ kà rǒtùna yà fɨ̌ndà ka kavì kasʉ nɔ́nzɨ arɨ́ rɔ́ alɛ.
43 Bem-aventurado aquele servo a quem o seu senhor, quando vier, achar fazendo assim.
44 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀, kàbhà kasʉ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ nɨ́ɨlɨya ka kɔ́rɔ́ pbɨ̀ndà dhu-tsí dɔ̌ ádrʉ̀ngbǎlɛ tɨ́.
44 Em verdade vos digo que o porá sobre todos os seus bens.
45 Pbɛ́tʉ̀, wɔ̀ kasʉtálɛ náapɛ́ àdʉ̀ ɨnga nɨ́rɛ̀ afína ɔ̀ ndàtɨ: pbàkà kasʉ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ nɨ́ dhu ʉ́mbɛ̀ wà, ndàdʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndɔ̀vɨ̀ yà ɨ̀ árɨ́ kasʉ ɔ̀nzɨ mànà atdíkpá kpabhálɛ mà, vèbhálɛ mànà, ndàdʉ̀ àrà ndɔ̀nyʉ̀ rɔ̌, ndàdʉ̀ ndɔ̀mvʉ̀, ndòrì,
45 Mas, se aquele servo disser em teu coração: O meu senhor tarda em vir; e começar a espancar os criados e as criadas, e a comer, a beber e a embriagar-se,
46 nɨ́ kàbhà kasʉ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ rɨ̌ ndàdǔ ɨnzá kɨ̀rɛ̀nà ɨdhɔ ɔ̌, ndɨrɔ̀ ɨnzá kʉ̀nɨnà kàsʉmɨ̀ ɔ̌ rɔ̀, ndɨ ádrʉ̀ngbǎlɛ náabhʉ̀ya atdídɔ̌ ɔ́rʉ̀ màlɨpɔ̀ kà tɔ̀, ndàdʉ̀ kòbvù yà ɨ̀nzɨ̌ arɨ́ fɨ̌yɔ̀ ka kàvi dhu ɔ̀nzɨ alɛ nzínzì ɔ̀.
46 virá o senhor desse servo num dia em que não o espera, e numa hora de que não sabe, e cortá-lo-á pelo meio, e lhe dará a sua parte com os infiéis.
47 Ndɨ kasʉtálɛ, yà ɨwà ndɨ̀ ndʉ́nɨ pbɨ̀ndà kasʉ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ-afí nózè dhu rɔ́rɔ̀ rádɨ ɨ̀nzɨ̌ ndɔ̀bhɔ̀lɔ̀ ndɨ̀, ɨ̀nzɨ̌ ndàdʉ̀ pbɨ̀ndà ádrʉ̀ngbǎlɛ ózè dhu ɔ̀nzɨ̀, náabáya mùgǒ abhɔ nyʉ́ ròsè.
47 O servo que soube a vontade do seu senhor, e não se aprontou, nem fez conforme a sua vontade, será castigado com muitos açoites;
48 Pbɛ́tʉ̀ ɨnzá ndɨ̀ ndʉ́nɨ pbɨ̀ndà kasʉ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ-afí ózè dhu dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ rɨ́ dhu àfǎ alɛ, ndɨ afátá ràdʉ̀ kòzè kʉvɨ, nɨ́ ndɨ alɛ náabáya mùgǒ ngúfe tɨ́. Abhɔ ka kubhò dhu fɔná alɛ-fɔ́ ka konziya dhu abhɔ, ndɨrɔ̀ abhɔ nyʉ́ ròsè ka kʉbhà dhu fɔná alɛ-fɔ́ ka kadʉ̀ya dhu ònzì abhɔ nyʉ́ ròsè.»
48 mas o que não a soube, e fez coisas que mereciam castigo, com poucos açoites será castigado. Daquele a quem muito é dado, muito se lhe requererá; e a quem muito é confiado, mais ainda se lhe pedirá.
49 «Ma mɨ́rà kàzʉ ma mivó tɨ́ yà adzɨ dɔ̌, nɨ́ ma mòzè wà ndɨ̀ kàzʉ rɨ̀rʉ̌.
49 Vim lançar fogo à terra; e que mais quero, se já está aceso?
50 Ma mɨ́ atdí bàtizò nà ma málʉ̌na. Nɨ́, ìtǔ kà rɔ̌’ɔ rùdú dhu bhěyi, kàkǎ wà ndɔ̀nzɨ̀ ndɨ̀.»
50 Há um batismo em que hei de ser batizado; e como me angustio até que venha a cumprir-se!
51 «Nyɨ̌ nyɨ̀rɛ̀ tɨ́ nga ma rɨ́rà màrʉ̀ngà níbhò yà adzɨ ɔ̌? Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ndɨ dhu bhěyi, akɛkpá màtɨ́. Pbɛ́tʉ̀ ma mɨ́rà ìndrǔ-ɔ̌nga nábhʉ rʉ̀ndɔ̀ ɨ.
51 Cuidais vós que vim trazer paz à terra? Não, eu vos digo, mas antes dissensão:
52 Obhó tɨ́, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ kòmbí, imbo rɔ̀ aróko atdí ɨdza ɔ̌ alɛ-ɔ̌nga náarana ndùtù rɔ̌ ɔyɔ, ɨ̀bhʉ alɛ rɔ̀ndrɔ̀ ɔ́yɔ̌ alɛ, ndɨrɔ̀ ɔ́yɔ̌ alɛ ràdʉ̀ ɨ̀bhʉ alɛ nɔ́ndrɔ̀.
52 pois daqui em diante estarão cinco pessoas numa casa divididas, três contra duas, e duas contra três;
53 Àbanà náaraya idhùnà nɔ́ndrɔ̀ rɔ̌, idhùnà ràdʉ̀ àbanà nɔ́ndrɔ̀. Ɨ́yànà náaraya ɨvànà ɔ̀ndrɔ̀ rɔ̌, ɨvànà ràdʉ̀ ɨ́yànà nɔ́ndrɔ̀. Agʉna-àyi náaraya pbɨ̀ndà àdhɨ̀ngbǎ nɔ́ndrɔ̀ rɔ̌, àdhɨ̀ngbǎ ràdʉ̀ pbɨ̀ndà agʉna-àyi nɔ́ndrɔ̀.»
53 estarão divididos: pai contra filho, e filho contra pai; mãe contra filha, e filha contra mãe; sogra contra nora, e nora contra sogra.
54 Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà átɔ̀ ihé-yà nɨ̌: «Nyɨ̌ nyapɛ́ àpbù nálǎ adyifɔ̀ arótsù ɨnǎ rɔ̀ rɨ́rà rɔ́, nɨ́ nyɨ̌ nyarɨ́ àdʉ̀ àtɨ̀nà ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ tɨ́ ɨ̀kɔ̌ igye ràrɨ̌ ɨ̀kɔ̌, ndɨ dhu ràdʉ̀ ndɔ̀nzɨ̀ ndɨ dhu bhěyi tɨ́.
54 Dizia também às multidões: Quando vedes subir uma nuvem do ocidente, logo dizeis: Lá vem chuva; e assim sucede;
55 Ndɨrɔ̀, nyɨ̌ nyapɛ́ awɛ àlǎ mùsùngú dɔ̀nǎ rɔ̀ rɨ́rà rɔ́, nɨ́ nyɨ̌ nyarɨ́ àdʉ̀ àtɨ̀nà ɨ̀ka adyifɔ̀ ràrɨ̌ ɨ̀ka, ndɨ dhu ràdʉ̀ ndɔ̀nzɨ̀ ndɨ dhu bhěyi tɨ́.
55 e quando vedes soprar o vento sul dizeis; Haverá calor; e assim sucede.
56 Nyɨ̌ nɨ́ ɔyɔ-ɔyɔ ɨdàya nà alɛ. Nyɨ̌ nyárɨ́ yà adzɨ dɔ̌ rɨ́ ’ɔ̀nzɨ dhu mà, ɔ̀rʉ̀-akpà-nyɨ̀ rɔ̌ rɨ́ ’ɔ̀nzɨ dhu mànà dhu nʉ́nɨ̌ mběyi nyʉ́. Nɨ́, ádhu ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌ nyárɨ́ àdʉ̀ yà kòmbí rɨ́’ɨ̀ kàsʉmɨ̀ ɔ̌ rɨ́ ’ɔ̀nzɨ dhu rʉ̌nɔna fʉ̌kʉ̀ dhu nʉ́nɨ̌ nɨ́?»
56 Hipócritas, sabeis discernir a face da terra e do céu; como não sabeis então discernir este tempo?
57 «Ádhu ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌ nyárɨ́ dhu-ɔ̌nga òvò nyɨ̌-tɨ́rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyʉnɨ tɨ́ obhónánga tɔ́ dhu tɨ́ rɨ́’ɨ̀ dhu nɨ̌?
57 E por que não julgais também por vós mesmos o que é justo?
58 Dhʉ̀wanɨ̀ ɔ̀ nyɨ̌ nyówu nyɨ nɔ̀bhʉ̀ alɛ mànà rɔ̀, dhu àkǎ nyɔnzɨ̀ ɔbɨ nyɨ̌rɨ̀ nyɨ̌ ndɨ alɛ nà, nyɨ̌tɔ̀ ndɨ dhu òko nyɨ̌ nyòko otu ɔ̌ rɔ́rɔ̀. Ɨnzá nyɨ nyɔ̀nzɨ̀ ka ndɨ dhu bhěyi rɔ̀, kà rǎdʉ̀ àrà nyabhʉ anya t’ɨ́tdɨ̀ta t’álɛ-fɔ́, ɨ alɛ ràdʉ̀ nyabhʉ pùrǔsɨ-fɔ́, ndɨ pùrǔsì ràdʉ̀ nyosò imbi ɔ̀.
58 Quando, pois, vais com o teu adversário ao magistrado, procura fazer as pazes com ele no caminho; para que não suceda que ele te arraste ao juiz, e o juiz te entregue ao meirinho, e o meirinho te lance na prisão
59 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ ɨndʉ̀: nyɨ nyɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ àhʉ imbi ɔ̀ rɔ̀ ɨnzá nyɨ nyùbho dʉ̀nʉ́ ka kɔ̀tdɨ̀ dhu, rìku kɔ́rɔ́ rɔ́rɔ̀.»
59 Digo-te que não sairás dali enquanto não pagares o derradeiro lepto.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 12, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.