Lucas 11
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NAA
1 Atdíku Yěsù náadɨ̀ ndàmbɛ ndɨ̀tsɔ̀ dɔ̌ atdí ngari ɔ̌ rɔ̀. Nɨ́ kǐtdègu ɨtsɔ̀ta nɨ́tɔ, nɨ́ kàbhà ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ náatɨ kà nɨ̌: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, údhě mǎ màkǎ mǒngò mɨ̌tsɔ̀ tɨ́ dhu fǎkà, àdhàdhɨ̀ Bàtizò nubhónà Yùwanɨ̀ núudhè ka pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ tɔ̀ dhu bhěyi.»
1 Jesus estava orando em certo lugar e, quando terminou, um dos seus discípulos lhe pediu: — Senhor, ensine-nos a orar como também João ensinou os discípulos dele.
2 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀ ndàtɨ: «Nyɨ̌tsɔ̀ nyɨ̌ nyɨ́ rɔ̀, nyòngò àtɨ̀nà:
2 Então Jesus disse:
3 Óngò mǎ’ɨ nà rákǎ ɔ̀nyʉ̀ níbhò fǎkà bìlǐnganà.
3 o pão nosso de cada dia
4 Ʉ́bà fàká nzɛ́rɛnga fǎkà,
4 perdoa-nos os nossos pecados,
5 Tdɨ́tdɔ̌, kǎdʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Atdí nzínzìkʉ ɔ̌ alɛ rɨ̀’ɨ̀ ɔdhɨ̀nà nà, ndàdʉ̀ ndɨ̀và ndàrà iku-alìkpa ɔ̌ ndɨ ɔdhɨ̀nà bhà, ndìtsì àtɨ̀nà kà nɨ̌: ‹Ɔdhɨ́, íbhò pɛ́ ɨ̀bhʉ mʉ̀gatì mʉwʉ fʉnʉ́,
5 Jesus disse ainda:
6 atdí ɔdhɨ̀du nɨ́rà àhʉ pbàkà, abhi ɔ̀nǎ rɔ̀, nɨ́ ma mábhʉ̌na kà rɔ̀nyʉ̀ dhʉ rɨ̌’ɨ̀ ɨ̀mbǎ akɛkpá màtɨ́ fudú.›
6 porque outro amigo meu chegou de viagem e eu não tenho nada para lhe oferecer”;
7 Nɨ́, ɨdza nǎ rɔ̀ wɔ̀ alɛ náapɛ́ àdʉ̀ dhu àdu ndàtɨ: ‹Ɨ̀nzɨ̌ ávǎ tsìdu. Tsǎtsʉ̀ ka kàpbǐ wà. Mǎ mòyì wà pbàkà inzo mànà. Nɨ́, ma mɨ́ nzɨ̌ mɨvà marà mʉ̀gatì àbhʉ ɨndʉ̀.›
7 e se o outro lhe responder lá de dentro: “Deixe-me em paz! A porta já está fechada, e eu e os meus filhos já estamos deitados. Não posso me levantar para lhe dar os pães”,
8 Nɨ́ ma mɨ́ dhu ɔ̀vɔ kpangba fʉ̌kʉ̀: wɔ̀ alɛ rɨ̌ mbǎ àdʉ̀ àdɨ ɨ̀nzɨ̌ ndɨ̀và ndɨ̀, ndɨ̀rà mʉ̀gatì àbhʉ kà tɔ̀ ɔdhɨ̀nà tɨ́ kà rɨ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, pbɛ́tʉ̀ kà rǎdʉ̀ ndɨ̀và, ndàdʉ̀ kɔ́rɔ́ dhu yà kà rɨ̌ atdyúna òho nábhʉ kà tɔ̀ dhu nɨ́, ɨ̀nzɨ̌ ndɨ̀ ndɨ́ ndɨ̀ngyɛ̌ rɔ́rɔ̀ kà rǔbhi kònzì rɔ̌ dhu.
8 digo a vocês que, se ele não se levantar para dar esses pães por ser seu amigo, ele o fará por causa do incômodo e lhe dará tudo de que tiver necessidade.
9 Nɨ́rɔ̀, ma mátɨna nyɨ̌ nɨ̌: dhu àkǎ nyǒnzì dhu, ndɨrɔ̀ nɨ́ ndɨ ka kádʉ̀ kàbhʉ fʉ̌kʉ̀. Dhu àkǎ nyɔ̌nɛ̀ dhu, nɨ́ ndɨ nyɨ̌ nyádʉ̀ kàbà. Ndɨrɔ̀ dhu àkǎ nyɨ̌tdɔ̌ tsǎtsʉ̀, nɨ́ ka kádʉ̀ kàpfò fʉ̌kʉ̀.
9 — Por isso, digo a vocês: Peçam e lhes será dado; busquem e acharão; batam, e a porta será aberta para vocês.
10 Obhó tɨ́, dhu nònzì alɛ tɔ̀ ka kádʉ̀ dhu àbhʉ. Dhu nɔ̀nɛ̀ alɛ, rǎdʉ̀ dhu àbà. Ndɨrɔ̀, tsǎtsʉ̀ nɨ̀tdɔ̌ alɛ nɨ́ tɔ̀ ka kádʉ̀ tsǎtsʉ̀ àpfò.
10 Pois todo o que pede recebe; o que busca encontra; e a quem bate, a porta será aberta.
11 Ádhɨ pbá alɛ t’ábanà ndɨ idhùnà nónzì ɨ̀bhɛ̀ fɔná rɔ̀ rádʉ̀ osu nábhʉ kà tɔ̀?
11 Quem de vocês, sendo pai, daria uma cobra ao filho que lhe pede um peixe?
12 Ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌, idhùnà nónzì à’ʉ̌-bhǐ fɔná rɔ̀, kà t’ádʉ̀ áwɨ̀na nɨ̌ arɨ́ ìndrǔ ʉ̀bɨ̌ àwǔ-tɨdɔ̀ nábhʉ àbhʉ̌ kà tɔ̀?
12 Ou daria um escorpião ao filho que lhe pede um ovo?
13 Nɨ́rɔ̀ nyɨ̌ nyʉ́ ngà, nzɛ́rɛ alɛ tɨ́rɔ̀ nyɨ̌ nyárɨ́ ídzì dhu núbhǒ fʉ̀kʉ́ nzónzo tɔ̀ rɔ̀, ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ Àbakʉ rǎdʉ̀ àdɨ ɨ̀ngbà dhu bhěyi ɨ̀nzɨ̌ ndàbhʉ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí ka nònzì fɔná alɛ tɔ̀?»
13 Ora, se vocês, que são maus, sabem dar coisas boas aos seus filhos, quanto mais o Pai celeste dará o Espírito Santo aos que lhe pedirem!
14 Atdíku Yěsù adɨ̀ ndàmbɛ atdí alɛ nábhʉ ròngò ìwǐ tɨ́ nzɛ́rɛ-alafí nípfo dɔ̌ ndɨ alɛ ɔ̀ rɔ̀. Nɨ́ nzɛ́rɛ-alafí níitdègu àhʉ, nɨ́ ndɨ alɛ adʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndɔ̀tɛ̀, ɨdhɔ ràdʉ̀ ihé-yà nʉ́kɔ atdídɔ̌.
14 Certo dia, Jesus estava expulsando um demônio que era mudo. E aconteceu que, ao sair o demônio, o mudo passou a falar. E as multidões se admiravam.
15 Pbɛ́tʉ̀, ngúfe alɛ adʉ̀ àtɨ̀nà: «Kàrɨ̌ nzɛ́rɛ-alafí nódì Bɛ̀lìzèbulì tɨ́ kátɨna nzɛ́rɛ-alafí dɔ̌ ádrʉ̀ngbǎlɛ bhà ɔbɨ nɨ̌.»
15 Mas alguns deles diziam: — Ele expulsa os demônios pelo poder de Belzebu, o maioral dos demônios.
16 Ngʉ̌kpǎkà-tsí náazè ’òmvù Yěsù-afí. Nɨ́, abádhí náavì ka rɔ̀nzɨ̀ atdí wɨwɨ̀, ndɨ́nɨ̌ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ kàbhà ɔbɨ ɨ́rà dhu navì tɨ́.
16 E outros, tentando-o, pediam dele um sinal vindo do céu.
17 Pbɛ́tʉ̀ Yěsù nʉ́ʉnɨ abádhí rɨ̌rɛ̀na dhu angyangyɨ. Nɨ́ kǎdʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Atdí ádrʉ̀ngbǎ kamà bhà pbìrì ɔ̌ alɛ-ɔ̌nga náapɛ́ àdʉ̀ ndʉ̀ndɔ̀, nɨ́ ndɨ ádrʉ̀ngbǎ kamà bhà idzi-tsʉ̀ rǎdʉ̀ ndɔ̀dɨ̀ ɔ̀dɨ̀ tɨ́, ɔ̀ná ɨdza ràdʉ̀ ’ùgolo, atdídhená ɨdza ràdrù ɨ̀ ngʉ̌kpà ɨdza dɔ̌.
17 Mas Jesus, sabendo o que passava pela mente deles, disse-lhes:
18 Nɨ́ Pfɔ̀mvɔ náapɛ́ àmbɛ ndùgyè dɔ̌ ndɨ̀tɨ́rɔ̀, nɨ́ kàbhà idzi rǎdʉ̀ àdɨ ɨ̀ngbà dhu bhěyi ɨ̀nzɨ̌ tsʉ̀na rɔ̀dɨ̀ ndɨ̀, wɔ̀ nyɨ̌ nyátɨna Bɛ̀lìzèbulì bhà ɔbɨ nɨ̌ ma rarɨ́ nzɛ́rɛ-alafí nódì rɔ̀?
18 Se também Satanás estiver dividido contra si mesmo, como o seu reino subsistirá? Isto porque vocês dizem que eu expulso os demônios por Belzebu.
19 Ndɨrɔ̀, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ Bɛ̀lìzèbulì bhà ɔbɨ nɨ̌ ma marɨ́ nzɛ́rɛ-alafí nódì dhu tɨ́, nɨ́ fʉ̀kʉ́ alɛ náarádʉ̀ kòdì àdhɨ bhà ɔbɨ nɨ̌? Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, ɨ fʉ̀kʉ́ alɛ nʉ́ʉnɔya ndɨ ànyǎkʉ.
19 E, se eu expulso os demônios por Belzebu, por quem os filhos de vocês os expulsam? Por isso, eles mesmos serão os juízes de vocês.
20 Pbɛ́tʉ̀, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ma marɨ́ nzɛ́rɛ-alafí nípfǒ modì ìndrǔ ɔ̀ rɔ̀ Kàgàwà bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nɨ̌ dhu tɨ́, nɨ́ nyʉ̀nɨ dhu Kàgàwà rɨ̌ idzi ɔ̀nyʉ dʉ̀kʉ́ ɔ̀ná ɨdhɔ nákǎ wà.
20 Se, porém, eu expulso os demônios pelo dedo de Deus, certamente é chegado o Reino de Deus sobre vocês.
21 Ɔbɨ nà atdí alɛ, ndàdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ kɔ́rɔ́ fɨ̀ndá màtsǔmù nà, náapɛ́ àmbɛ pbɨ̀ndà pbanga-ngbɔ̀ nɔ́dɔ̀ dɔ̌, nɨ́ kàbhà dhu-tsí rǎdʉ̀ òko mběyi, ɨ̀nzɨ̌ kɨnza.
21 Quando o valente, bem-armado, guarda a sua própria casa, todos os seus bens ficam em segurança.
22 Pbɛ́tʉ̀ ngǎtsi alɛ yà ɨ̀dzɨ̌dzɔ̀ ròsè kà dɔ̀nǎ náapɛ́ àdʉ̀ ɨ̀rà àhʉ, ndàdʉ̀ kà lɛ̀mà nɔ́nzɨ̀, ndʉ̀dhǎ yà kǎrɨ́ ndɔ̀yɔ̀ rɔ̀yá kɔ́rɔ́ kà-fɔ́ màtsǔmù, nɨ́ ndɨ alɛ rǎdʉ̀ kà-fɔ́ rɔ̀ ndɨ̀ ndʉ̀dhǎ dhu nʉ́ndɔ̀ ɔdhɨ́na tɔ̀.
22 Mas, se aparece alguém mais valente do que ele, vence-o, tira-lhe a armadura em que confiava e reparte os seus despojos.
23 Ɨ̀mbǎ rɨ́’ɨ̀ tɨdu ɔ̀nǎ rɔ̀ alɛ nɨ́ pbàkà òmvǔ, ndɨrɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ rɨ́ dhu-tsʉ̀ ùndǔ atdíkpá ɨma mànà alɛ nɨ́ rɨ̌ dhu ɨ̀nda ɨ̀nda tɨ́.»
23 Quem não é por mim é contra mim; e quem comigo não ajunta espalha.
24 Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌: «Nzɛ́rɛ-alafí náapɛ́ àhʉ atdí alɛ ɔ̀ rɔ̀, nɨ́ ndɨ nzɛ́rɛ-alafí náarɨ́ àrà, ndùbhi rʉ̀ngʉ̀ ɔ̀nǎ màtɨ́ ndàmbɛ ndɨ̀ ndárà ndàso rɔ́nga nɔ́mɛ̀ dɔ̌. Nɨ́ ɨnzá ndɨ̀ ndàbà ka rɔ̀, kà rǎdʉ̀ àtɨ̀nà: ‹Ma mɨ́ madǔ yà ma mahʉ̀ ɔ̀nà rɔ̀ pbà ɨdza ɔ̀.›
24 — Quando o espírito imundo sai de uma pessoa, anda por lugares áridos, procurando repouso. E, não o achando, diz: “Voltarei para a minha casa, de onde saí.”
25 Ányɨ̀ ndɨ̀ ndàrà àhʉ rɔ̀, kà rɨ̌ ányɨ̀-dzá nga nótù ɨwà ka kàtsù, kadʉ̀ nyɨ̀natɨ̀ òhù mběyi nyʉ́ rɔ́.
25 E, voltando, a encontra varrida e arrumada.
26 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ kà rǎdʉ̀ àrà àrʉ̀bhʉ̀ ngʉ̌kpà nzɛ́rɛ-alafí, atdídɔ̌ fɨ̀yɔ́ nzɛ́rɛnga-ɔbɨ̀ ósè pbɨ̀ndà ɔbɨ dɔ̀na nǎ núnzì, ’ìwǔ òko mànà atdíkpá ndɨ alɛ ɔ̀. Nɨ́ wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, ndɨ alɛ bhà ɔ́fɔ̀ rǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ nzɛ́rɛ nyʉ́ ròsè yà angyi ɨ̀’ɨ̀ kàbhà ɔ́fɔ̀ dɔ̀nǎ màtɨ́.»
26 Então vai e leva consigo outros sete espíritos, piores do que ele, e, entrando, habitam ali. E o último estado daquela pessoa se torna pior do que o primeiro.
27 Wɔ̀ dhu bhěyi Yěsù rɔ̌tɛ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, atdí tsìbhálɛ náatɨ kà nɨ̌ ihé-yà nzínzì ɔ̀ rɔ̀: «Ɨndʉ́ ari ayɔ̀ finatsʉ̀ ɔ̀, nyadʉ̀ ɨbàna òndò tsìbhálɛ nɔ́nzɨ̀ wà hirò.»
27 Aconteceu que, ao dizer Jesus estas palavras, uma mulher, que estava no meio da multidão, disse a ele, erguendo a voz: — Bem-aventurado o ventre que concebeu você e os seios que o amamentaram!
28 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ dhu àdu ndàtɨ: «Hirò nyʉ́ nɔ́nzɨ̀ alɛ nɨ́ yà Kàgàwà bhà Ɔtɛ nɨ́rɨ arɨ́, ’àdʉ̀ ndɨ Ɔtɛ rʉ̌nɔna dhu nɔ́nzɨ̀ alɛ.»
28 Jesus, porém, respondeu:
29 Ihé-yà níitdègu ’ɔ̀pɛ̀ ’àndu ɨ̀ Yěsù tɨ́, nɨ́ Yěsù adʉ̀ ɔtɛ ɔ̀pɛ̀ ndàtɨ: «Indo arɨ́’ɨ̀ alɛ narɨ́’ɨ̀ nzɛ́rɛ alɛ nyʉ́. Abádhí nózè kɔnzɨ̀ wɨwɨ̀ kɛ̀lɛ̌ fɨ̌yɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, ka kɨ́ nzɨ̌ atdí ngǎtsi wɨwɨ̀ mà nɨ́tɛ̀ abádhí tɔ̀, ɨnzá nɨ́ Yɔ̌nà rɔ̌ ndɨ̀ nanzɨ̀ dhu kɛ̀lɛ̌ nádɨ wɨwɨ̀ tɨ́ abádhí tɔ̀ rɔ̀.
29 Visto que aumentavam as multidões em volta dele, Jesus começou a dizer:
30 Àdhàdhɨ̀ yà nabì Yɔ̌nà rɔ̌ ndɨ̀ nanzɨ̀ dhu nɨ́ɨ’ɨ̀ wɨwɨ̀ tɨ́ Nìnawè ɔ̌ bhà tɔ̀ dhu bhěyi, Ìndrǔ t’ídhùnà rɔ̌ rɨ́ ndɔ̀nzɨ dhu nɨ́ɨ’ɨya wɨwɨ̀ tɨ́ kǎkà indo arɨ́’ɨ̀ alɛ tɔ̀.
30 Porque, assim como Jonas foi sinal para os ninivitas, o Filho do Homem o será para esta geração.
31 Ndɨrɔ̀ ìndrǔ-ànyǎ nɨ́tdɨ̀ ka kɨ́ nɨ́nganɨ́, Sabà tɔ́ pbìrì ɔ̌ ádrʉ̀ngbǎ tsìbhá kamà nɨ́ɨvàya ndɨ̀, ndìdè indo arɨ́ alɛ-nyɨ̀kpa rɔ̌, ndàdʉ̀ abádhí-ànyǎ nɨ́tdɨ̀. Obhó tɨ́, kɨ̌ra yà adzɨ-tsʉ̀ adɨ̀ ndɨ̀ ɨ rɔ̀, ndɨ̀rà dhu-ɔ̌nga t’óvòta nʉnɨ ádrʉ̀ngbǎ kamà Sɔ̀lɔ̀mɔnɨ̀ rʉ̌nɔna dhu nɨ́rɨ̀. Ndɨrɔ̀ nyʉ̀nɨ dhu, yà ɔnzɨ̀kʉ́ ìdè alɛ nósè wà Sɔ̀lɔ̀mɔnɨ̀ dɔ̀nǎ màtɨ́.
31 A rainha do Sul se levantará, no Juízo, com os homens desta geração e os condenará, porque veio dos confins da terra para ouvir a sabedoria de Salomão. E aqui está quem é maior do que Salomão.
32 Ndɨrɔ̀, ìndrǔ-ànyǎ nɨ́tdɨ̀ ka kɨ́ nɨ́nganɨ́, Nìnawè ɔ̌ bhà nɨ́ɨvàya ɨ̀, ’ìkò kǎkà indo arɨ́ alɛ-nyɨ̀kpa rɔ̌, ’àdʉ̀ abádhí-ànyǎ nɨ́tdɨ̀. Obhó tɨ́, Nìnawè ɔ̌ bhà nʉ́ʉgɛ̀rɛ̀ ɨ̀, ’ʉ̀bhà fɨ̀yɔ́ nzɛ́rɛ mʉ̀tsɔ Yɔ̌nà rʉ̌nɔna dhu ɨ̀ ɨ̀rɨ̀ rɔ̀. Ndɨrɔ̀ nyʉ̀nɨ dhu ɨrɔ́ rɨ́’ɨ̀ alɛ rʉ̀dà wà Yɔ̌nà dɔ̀nǎ màtɨ́.»
32 Ninivitas se levantarão, no Juízo, com esta geração e a condenarão, porque se arrependeram com a pregação de Jonas. E aqui está quem é maior do que Jonas.
33 Tdɨ́tdɔ̌ Yěsù adʉ̀ ɔtɛ ìse ndàtɨ: «Atdí alɛ mà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ tarà nɔ́bɨ̀, ndàdʉ̀ ɨ̀lɨnà ndɨ̀ nórù ngari ɔ̌, ngǎtsi nɨ̌ ndàdʉ̀ àtsìnà ɨ̀tǎ-tsì. Pbɛ́tʉ̀ kà rǎdʉ̀ kɔ̀bɨ̀, ndàdʉ̀ àgʉ̀rʉ̀nà ɔrʉ́, ndɨ́nɨ̌ ɨdza rítsù alɛ-nyɨ̌nga nawʉ̀ tɨ́.
33 — Ninguém, depois de acender uma lamparina, a coloca em lugar escondido, nem debaixo de um cesto, mas num lugar em que ilumina bem, a fim de que os que entram vejam a luz.
34 Nyɨ̀kpɔ́nʉ rɨ̌’ɨ̀ àdhàdhɨ̀ ngbɔ̌nʉ náwʉ̀ rɨ́ tarà bhěyi. Nyɨ̀kpɔ́nʉ náapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ídzì rɔ̌ rɔ̀, nɨ́ kɔ́rɔ́ ngbɔ̌nʉ rǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ awáwʉ̀ ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀ nyɨ̀kpɔ́nʉ náapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ mbǎ ídzì rɔ̌ rɔ̀, nɨ́ kɔ́rɔ́ ngbɔ̌nʉ rǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ɨ́nɔ̀ ɔ̌.
34 Os olhos são a lâmpada do corpo. Se os seus olhos forem bons, todo o seu corpo será cheio de luz; mas, se forem maus, o seu corpo ficará em trevas.
35 Nɨ́ dhu ɔ̀fɔ̀ nga nyɔdɔ̀ afínʉ ɔ̀ rɨ́’ɨ̀ awáwʉ̀ mběyi, ɨ̀nzɨ̌ ongo tɨ́ ɨ́nɔ̀ tɨ́.
35 Portanto, tenha cuidado para que a luz que está em você não sejam trevas.
36 Ndɨrɔ̀ kɔ́rɔ́ ngbɔ̌nʉ náapɛ́ àwʉ̀, ɨ̀mbǎ rʉ̀nʉ́ atdí ngari mà rɨ̀’ɨ̀ ɨ́nɔ̀ ɔ̌, nɨ́ kɔ́rɔ́ ngbɔ̌nʉ rǎdʉ̀ àwʉ̀, àdhàdhɨ̀ yà atdídɔ̌ ráwʉ̀ tarà nátdyi ngbɔ̌nʉ dhu bhěyi.»
36 Pois, se todo o seu corpo for luminoso, sem ter qualquer parte em trevas, será todo resplandecente como a lamparina quando ilumina você em plena luz.
37 Wɔ̀ Yěsù rɔ̌tɛ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌ nɨ́ ndɨ, atdí Mʉ̀fàrɨ̀sayò náanzi ka ràrà ɔ̀nyʉ̀ nɔ́nyʉ̀ pbɨ̀ndà. Nɨ́, Yěsù atsù kàbhà ɨdza, ndàdɨ ɔ̀nyʉ̀-tsʉ̀nǎ.
37 Ao falar Jesus estas palavras, um fariseu o convidou para uma refeição na sua casa. Entrando na casa, Jesus tomou lugar à mesa.
38 Nɨ́, ɨdhɔ nʉ́ʉkɔ wɔ̀ Mʉ̀fàrɨ̀sayò atdídɔ̌ nyʉ́ yà Yěsù rɨ̌ ɔ̀nyʉ̀ nɔ́pɛ̀ ndɔ̀nyʉ̀ ɨnzá ndɨ̀ ndù’o ɔtsʉ́na rɔ́rɔ̀ dhu ndɨ̀ ndàla rɔ̀.
38 O fariseu admirou-se ao ver que Jesus não tinha se lavado antes de comer.
39 Pbɛ́tʉ̀, Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kànɨ̌: «Nyɨ̌, Pbàfàrìsáyó tɨ́rɔ̀, Nyɨ̌ nyárɨ́ kɔ́pà mà sǎnɨ̀ mànà ngbɔ̀ kɛ̀lɛ̌ nú’ǒ, pbɛ́tʉ̀ afíkʉ ɔ̀nǎ rɔ̀ nyǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ùlè tɨ́ nyɨ̌ nyùlè ogbo t’ɔ́nzɨta mà, nzɛ́rɛnga t’ɔ́nzɨta mànà-atdyú nɨ̌ rɔ́.
39 Mas o Senhor lhe disse:
40 Nyɨ̌ nɨ́ ɨ̀mbǎ dɔ̀ya nà alɛ. Kàgàwà, yà alɛ-ngbɔ̀ nanzɨ̀, náanzɨ̀ tɨ́ obhó alɛ-afí átɔ̀?
40 Seus tolos! Quem fez o exterior não é o mesmo que fez o interior?
41 Nɨ́ dhu àkǎ nyǔbho afíkʉ nyʉ́ ɔ̀ rɔ̀ àhʉ dhu pɛrɛ̀ tɨ́ Kàgàwà tɔ̀. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ nyɨ̌ nyádʉ̀ ɨ̀lǎ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌.
41 Mas deem como esmola o que está dentro do copo e do prato, e tudo lhes será limpo.
42 Nyɨ̌ Pbàfàrìsáyó tɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌! Nyɨ̌ nyárɨ́ ɔ̀nyʉ̀ nábhʉ̌ arɨ́ ròvù ɨrɨ́-bɨ̌-tɨdɔ̀ mà, kɔ́rɔ́ ìtò-tɨdɔ̀ mànà tɔ́ atdínga ɨdrɛ dɔ̌ núbhǒ pɛrɛ̀ tɨ́ Kàgàwà tɔ̀, nyǎdʉ̀ àdzo obhónánga ɔ̀nzɨ nyɨ̌ nyɨ́ dhu mà, Kàgàwà òzè nyɨ̌ nyɨ́ dhu mànà dhu rɔ̌ rɔ̀. Kɔ̌kɔ̀ nɨ́ ɨ àkǎkǎnà nyɔ̌nzɨ̀ dhu, ɨnzá nyɨ̌ nyàdzo kɔ̌kɔ̀ angyangyɨ nyɨ̌ nyarɔ́nzɨna ngʉ̌kpà dhu rɔ̌ rɔ̀ rɔ́rɔ̀.
42 Mas ai de vocês, fariseus! Porque vocês dão o dízimo da hortelã, da arruda e de todas as hortaliças, e desprezam a justiça e o amor de Deus. Vocês deveriam fazer estas coisas, sem omitir aquelas.
43 Nyɨ̌ Pbàfàrìsáyó tɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌! Pbàyàhúdí tɔ́ unduta-dzà ɔ̌, nyɨ̌ nyárɨ́ nyǒzè nyǒkò angyinǎ rɔ̀ rɨ́’ɨ̀ tombi dɔ̌, ndɨrɔ̀ ìndrǔ arɨ́ ’ùndǔ ɔ̀yá ngari ɔ̌, nyɨ̌ nyárɨ́ nyǒzè kowù nyǎtsɛ̀ rɔ̌ ɨfʉta nyʉ́ nà!
43 Ai de vocês, fariseus! Porque gostam da primeira cadeira nas sinagogas e das saudações nas praças.
44 Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌! Nyɨ̌ nyʉ́lɨ nyɨ̌ ɨ̀nzɨ̌ arɨ́ ’àlǎ adzɨdɔ, yà ìndrǔ arúbhi dɔ̀yá ɨnzá ɨ̀ ʉ̀nɨ rɔ́rɔ̀ bhěyi.»
44 Ai de vocês que são como as sepulturas invisíveis, sobre as quais as pessoas passam sem perceber!
45 Tdɨ́tdɔ̌, Ʉyátá tɔ́ atdí màlimò náatɨ Yěsù nɨ̌: «Màlimǒ, wɔ̀ nyɨ nyɔ́tɛna ɔtɛ ɔ̌, nyɨ nyʉ̀nɔ̀ wà dhu mǎ nɨ̌ átɔ̀.»
45 Então, tomando a palavra, um dos intérpretes da Lei disse a Jesus: — Mestre, ao dizer estas coisas o senhor está ofendendo também a nós!
46 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀ ndàtɨ: «Nyɨ̌, Ʉyátá tɔ́ màlímó tɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌ átɔ̀! Obhó tɨ́, nyɨ̌ nyárɨ́ odú rɔ́’ɔ ànɔ̀na ka kɨ́ rɔ̀ ànɔ̀ nʉ́gbǎ ìndrǔ dɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ nyǎdʉ̀ nyǒzè nyǎpbàlǎ ɨ ànɔ̀-ngbɔ̀ ɔtsʉ́kʉ-dɔ nɨ̌ màtɨ́.
46 Mas Jesus respondeu:
47 Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌! Nyɨ̌ nyárɨ́ Kàgàwà bhà pbànábí-adzɨ̀dɔ nɔ́rʉ, àzèmbè pbánɨ́ abákʉ kɛ̀lɛ̌ náakyɛ̀ abádhí rɔ́rɔ̀!
47 Ai de vocês! Porque edificam os túmulos dos profetas que os pais de vocês assassinaram.
48 Wɔ̀ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ nyɨ̌ nyɨ̀tɛ̀ dhu kpangba ɨwà nyɨ̌ rà’ù abákʉ anzɨ̀ dhu. Obhó tɨ́, abádhí náakyɛ̀ Kàgàwà bhà pbànábí, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyarádʉ̀ ɨ pbànábí-adzɨ̀dɔ nɔ́rʉ̀.
48 Assim, são testemunhas e aprovam com cumplicidade as obras dos pais de vocês; porque eles mataram os profetas, e vocês edificam túmulos para eles.
49 Wɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, Kàgàwà náavɔ̀ dhu kpangba dhu-ɔ̌nga t’óvòta tɔ́ pbɨ̀ndà ɨrɛ̀ta nɨ̌ ndàtɨ: ‹Ma mɨ́ pbàkà pbànábí mà, pbàkà uvitatálɛ mànà núvǐ abádhí nzínzì ɔ̀. Nɨ́ abádhí nɔ́ɔkyɛya kɔ̌kɔ̀ ma mòvì alɛ nzínzì ɔ̌ atdídhená alɛ, ’àdʉ̀ àvu ngʉ̌kpà-tsí rɔ̌.›
49 Por isso, também disse a sabedoria de Deus: “Mandarei para eles profetas e apóstolos, e a alguns deles matarão e a outros perseguirão”,
50 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, Kàgàwà nɨ́ɨtdɨ̀ya yà indo arɨ́’ɨ̀ alɛ-ànyǎ, yà yà adzɨ Kàgàwà anzɨ̀na rɔ̀ ndɨ̀ nʉfʉ Kàgàwà bhà pbànábí-azù-okú dɔ̀ rɔ̀,
50 para que desta geração se peçam contas do sangue dos profetas, derramado desde a fundação do mundo,
51 rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ Àbělì-azù rɔ̌ rɔ̀, ràrà àhʉ Zàkàrɨyà-azù ɔ̀. Ndɨ Zàkàrɨyà ka kahò Kàgàwà bhà ɨdzá màzàbahʉ̀ mà atdídɔ̌ ɨ́lǎ ngari mànà nzínzì ɔ̌ rɔ̀. Obhó tɨ́, ma mɨ́ kʉ̀nɔ kpangba fʉ̌kʉ̀, Kàgàwà nɨ́ɨtdɨ̀ya yà àkyɛ ka kakyɛ̀ alɛ-abvò-ànyǎ yà indo arɨ́’ɨ̀ alɛ dɔ̌.
51 desde o sangue de Abel até o sangue de Zacarias, que foi assassinado entre o altar e o santuário. Sim, eu afirmo a vocês que se pedirão contas a esta geração.
52 Nyɨ̌, Ʉyátá tɔ́ màlímó tɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ àpbɛ̀ ɔ̌! Nyɨ̌ nyɨ́wà ɨnga t’ʉ́nɨta tɔ́ tsǎtsʉ̀ tɔ́ fʉ̀ngʉlà, ɨ̀nzɨ̌ nyǎdʉ̀ nyǒzè nyǒtsù nyɨ̌-tɨ́rɔ̀ ndɨ tsǎtsʉ̀ ɔ̌, ndɨrɔ̀ nyǎdʉ̀ nyǔvo ɨ̀ nòzè ’òtsù kà ɔ̌ alɛ rɔ̌ ɨ̀nzɨ̌ ròtsù!»
52 Ai de vocês, intérpretes da Lei! Porque vocês pegaram a chave do conhecimento. No entanto, vocês mesmos não entraram e impediram os que estavam entrando.
53 Yěsù níitdègu ndɨ̀và ʉrɔ́ rɔ̀, nɨ́ Ʉyátá tɔ́ màlímó mà, Pbàfàrìsáyó mànà náakó atdídɔ̌ kà rɔ̌, ’àdʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ɔ̀ngʉ̀ ábhɔ̌ dhu nyʉ́ kà-tsʉ̌.
53 Quando Jesus saiu dali, os escribas e fariseus começaram a contestá-lo com veemência, fazendo perguntas a respeito de muitos assuntos,
54 Abádhí nóowúnà kà-afí nómvù rɔ̌ ɔtɛ nɨ̌ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ idyi tɨ́ kà-ɨdà-dɔ ’àdʉ̀ kɔ̀bhʉ̀ dɔ̀ná.
54 com o objetivo de tirar daquilo que ele dizia um motivo para o acusar.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 11, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.