João 21
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NVT
1 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù avì ndɨ̀ tdɨ́tdɔ̌ àrʉ̀bhʉ̀ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ tɔ̀, Tìbèriyà tɨ́ kátɨna rɛ̀rʉ̀-bɨdɔ̌. Yàrɨ́ nɨ́ ndɨ, kǎvì ndɨ̀ abádhí tɔ̀ tɨ́ dhu.
1 Depois disso, Jesus apareceu novamente a seus discípulos junto ao mar de Tiberíades. Foi assim que aconteceu:
2 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ mà, Tʉ̀masɨ̀ Dìdimò tɨ́ kátɨna mà, Nàtànelì, Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̌ atdí pbanga, Kanà tɨ́ kátɨna ɔ̌ alɛ mà, Zɛ̀bɛ̀dayò bhà inzo mà, ndɨrɔ̀ Yěsù bhà ɔ́yɔ̌ ngʉ̌kpà ábhàlɨ̌ mànà, nɨ́ɨ’ɨ̀ atdíkpá.
2 estavam ali Simão Pedro, Tomé, apelidado de Gêmeo, Natanael, de Caná da Galileia, os filhos de Zebedeu e outros dois discípulos.
3 Nɨ́ pbɨ́tsɔ̀ngǎ, Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ atɨ ɔdhɨ́na nɨ̌: «Ma màrà wà ɨ̀bhɛ̀ ùpe.» Nɨ́, ɨ kà t’ɔ́dhɨ́na adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Mǎ’ɨ mà átɔ̀, mǎ mówu atdíkpá nyɨ mànà.» Nɨ́ ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ tɨ́, abádhí adʉ̀ ’ɨ̀và ’òwù, ’àdʉ̀ ùpo ibhú ɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, ndɨ iku ɔ̌, abádhí abà nzá atdí dhu mà.
3 Simão Pedro disse: “Vou pescar”. “Nós também vamos”, disseram os outros. Assim, entraram no barco e foram, mas não pegaram coisa alguma a noite toda.
4 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ màmbì òzè ndɨ̀ rɔ̀, Yěsù idè rɛ̀rʉ̀-bɨdɔ̌. Nɨ́, ka ɨ̀ àla rɔ̀, ábhàlɨ̌ adʉ̀ nzá dhu ʉ̀nɨ Yěsù ràrɨ̌ ndɨ.
4 Ao amanhecer, Jesus estava na praia, mas os discípulos não o reconheceram.
5 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nzónzǒ, nyɨ̌ tɨ́’ɨ̀ ìnè ɔ̀nyʉ̀ nà akɛ màtɨ́?» Nɨ́, abádhí adʉ̀ dhu adu kàtɔ̀, ’àtɨ: «Ɨ̀mbǎ!»
5 Ele perguntou: “Filhos, por acaso vocês têm peixe para comer?”. “Não”, responderam eles.
6 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nyàpe pɛ́ imbi fangà dɔ̀nǎ rɔ̀ ibhú tɔ̀, nɨ́ nyɨ̌ nyɨ́ dhu nábà àbà.» Nɨ́, abádhí adʉ̀ imbi nápe yà Yěsù ɨ̀tɛ̀ rɔ́, ndɨ imbi ɨ̀dha abádhí rɨ̌ dhu ràdʉ̀ abádhí lɛ̀mà nɔ́nzɨ̀ ɔ̀nzɨ tɨ́, abhɔ ɨ̀bhɛ̀ rɨ̌’ɨ̀ kà ɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.Yěsù bhà ábhàlɨ̌ rɨ̌ ɨ̀bhɛ̀ ɔ̀kyɛ̀ abhɔ nyʉ́ dhu|src="CN01875B.TIF" size="col" copy="David C. Cook" ref="21.1-6"
6 Então ele disse: “Lancem a rede para o lado direito do barco e pegarão”. Fizeram assim e não conseguiam recolher a rede, de tão cheia de peixes que estava.
7 Nɨ́, wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndàla rɔ̀, yà atdídɔ̌ Yěsù ózè pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ àtɨ̀nà Pɛ́tɛrʉ̀ nɨ̌: «Hàkà! Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù nɨ́ wɔ̀!» Nɨ́, Pɛ́tɛrʉ̀ itdègu fɨ̀yɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ tɨ́ kà rɨ̌’ɨ̀ dhu nɨ́rɨ, náadʉ̀ mbɛrʉ̀ àfɔ rɔ̀ná, ɨ̀wa ndɨ̀ ndɨ̀wà rɔ̀ná rɔ̀ rɔ́ ndɨ mʉ̀dzarʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ nɨ́dhunɨ̌. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kǎdʉ̀ ndìbvu ɨdha ɔ̀.
7 O discípulo a quem Jesus amava disse a Pedro: “É o Senhor!”. Quando Simão Pedro ouviu que era o Senhor, vestiu a capa, pois a havia removido para trabalhar, e saltou na água.
8 Ngʉ̌kpà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ òko ’àmbɛ ìwu dɔ̌ ibhú ɔ̌, ɨ̀bhɛ̀-mbǐ àdha ɨ̀ ɨ́ rɔ́rɔ̀. Ndɨ imbi nɨ’ɨ̀ abhɔ nyʉ́ ɨ̀bhɛ̀ nɔ̀tsɨ̀, ndàlè nɨ̌. Ndɨrɔ̀, ɨ ábhàlɨ̌ nɨ́ɨ’ɨ̀ mbǎ ɨtsɛta nyʉ́ ɨdha-bɨdɔ̌ rɔ̀. Abádhí ɨ’ɨ̀ mbɛ̀mbɛ̀ atdí mɨyà mɛ̌tɛ̀rɛ̀ kɛ̀lɛ̌ tɨ́ ɨdha-bɨdɔ̌ rɔ̀.
8 Os outros ficaram no barco e puxaram até a praia a rede carregada, pois estavam a apenas uns noventa metros de distância.
9 Nɨ́, ibhú ɔ̀ rɔ̀ ɨ̀ ìfò ’ʉ̀dà ɨdha-bɨdɔ̌ rɔ̀, abádhí ala kàzʉ-li ɨ̀bhɛ̀ ka kʉ̀lɨ ràmbɛ ɨ̀bɨ dɔ̌ dɔ̀ná, ndɨrɔ̀ mʉ̀gatì ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ átɔ̀ tɨná rɔ́.
9 Quando chegaram, encontraram um braseiro, no qual havia um peixe, e pão.
10 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nyìwǔ pɛ́ kɔ̌kɔ̀ nyɨ̌ nyɔ̀kyɛ̀ ɨ̀bhɛ̀-rɔrɔ̀ nà.»
10 Jesus disse: “Tragam alguns dos peixes que vocês acabaram de pegar”.
11 Nɨ́, Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ ùpo tdɨ́tdɔ̌ ibhú ɔ̀, ’àdʉ̀ imbi ìpfo ibhú ɔ̀ rɔ̀ áyà-bvʉdɔ̀. Ndɨ imbi nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨwà ndɨ̀ ndàlè atdí mɨyà, imbò kumì dɔ̀ná ɨ̀bhʉ nà ádrɔ̀drɔ̌ ɨ̀bhɛ̀ nɨ̌ rɔ́. Pbɛ́tʉ̀, ɨ̀mbǎ dhu ɨ’ɨ̀ wɔ̀ dhu bvʉ̀tɨ́ màtɨ́ ɨ̀bhɛ̀ àlè kà ’ɔ̀ dhu tɨ́, nɨ́ ndɨ imbi náadʉ̀ nzá ndʉ̀drʉ.
11 Simão Pedro entrou no barco e arrastou a rede para a praia. Havia 153 peixes grandes e, no entanto, a rede não arrebentou.
12 Nɨ́, ɨ̀bhɛ̀ nɨ́bɨ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nánzì, ndàtɨ: «Nyìwǔ nyɔ̀nyʉ dhu!» Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ mà náadʉ̀ nzá dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌ ndàtɨ, kà ràrɨ̌ àdhɨ. Obhó tɨ́, abádhí nʉ́ʉnɨ wà dhu fɨ̀yɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ ràrɨ̌ ndɨ.
12 “Venham comer!”, disse Jesus. Nenhum dos discípulos tinha coragem de perguntar: “Quem é você?”, pois sabiam muito bem que era o Senhor.
13 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ ìndri abádhí-tɨ’ɔ̀, ndìdyì mʉ̀gatì, ndàdʉ̀ ʉ̀ndɔ̀nà abádhí-fɔ́. Kǎdʉ̀ ɨ̀bhɛ̀ núgù átɔ̀, ndʉ̀ndɔ̀ abádhí-fɔ́.
13 Então Jesus lhes serviu o pão e o peixe.
14 Wɔ̀rɨ́ nɨ’ɨ̀ ɨ̀bhʉ rɨ́ kìsě nɨ̌ Yěsù rɨ̌ ndàvǐ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ tɔ̀, ɔvɛ-bvʉ̀ rɔ̀ ndɨ̀ ndɨ́ngbɛ̀ ndɨ̀ dhu-dzidɔ̌ dhu.
14 Foi a terceira vez que Jesus apareceu a seus discípulos depois de ressuscitar dos mortos.
15 Ɔ̀nyʉ̀ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ ɔ̀nyʉ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ dhu ìvu Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀-tsʉ̌, ndàtɨ: «Sìmonì, Yùwanɨ̀ t’ídhùnǎ, nyɨ nyʉ́, nyɨ nyózè tɨ́ wà ma, ròsè kɔ́rɔ́ kǎkà ngʉ̌kpà ɔdhɨ́nʉ nózè ɨma tɨ́ dhu dɔ̀nǎ?» Nɨ́, Pɛ́tɛrʉ̀ àdʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨwà Ádrʉ̀ngbǎlɛ́! Nyɨ nyʉ́, nyɨ nyʉ̀nɨ wà dhu ɨwà ma rózè atdídɔ̌.» Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Óngù pbàkà tàmà.»
15 Depois da refeição, Jesus perguntou a Simão Pedro: “Simão, filho de João, você me ama mais do que estes?”. “Sim, Senhor”, respondeu Pedro. “O senhor sabe que eu o amo”. “Então alimente meus cordeiros”, disse Jesus.
16 Ɔyɔ rɨ́ kìsě nɨ̌, Yěsù ivú dhu Sìmonì-tsʉ̌, ndàtɨ: «Sìmonì, Yùwanɨ̀ t’ídhùnǎ, nyɨ nyózè tɨ́ wà ma?» Nɨ́, Sìmonì adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Ɨwà Ádrʉ̀ngbǎlɛ́! Nyɨ nyʉ̀nɨ wà dhu ɨwà ma rózè nyɨ.» Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Ádɨ̌ pbàkà tàmà t’ʉ́ndatatálɛ tɨ́.»
16 Jesus repetiu a pergunta: “Simão, filho de João, você me ama?”. “Sim, Senhor”, disse Pedro. “O senhor sabe que eu o amo”. “Então cuide de minhas ovelhas”, disse Jesus.
17 Ɨ̀bhʉ rɨ́ kìsě nɨ̌, Yěsù ivú dhu Sìmonì-tsʉ̌, ndàtɨ: «Sìmonì, Yùwanɨ̀ t’ídhùnǎ, ɨnyɨ nyʉ́ nyɨ nyózè tɨ́ wà ma?» Nɨ́, wɔ̀ dhu ndɨ ndɨ̀rɨ̀ rɔ̀, ɨzʉ náadʉ̀ Sìmonì ʉ̀ka atdídɔ̌, ɨ̀bhʉ-gʉ̀na Yěsù ìvǔ dhu tsʉ̀ná, ndàtɨ: «Nyɨ nyózè tɨ́ wà ma?» dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Nɨ́, Sìmonì adʉ̀ dhu àdu Yěsù tɔ̀, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ɨnyɨ nyʉ́ nyɨ nyʉ́nɨ wà kɔ́rɔ́ dhu. Nɨ́, nyɨ nyʉ̀nɨ wà dhu ɨwà ma rózè nyɨ.» Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Óngù pbàkà tàmà.
17 Pela terceira vez, ele perguntou: “Simão, filho de João, você me ama?”. Pedro ficou triste porque Jesus fez a pergunta pela terceira vez e disse: “O Senhor sabe todas as coisas. Sabe que eu o amo”. Jesus disse: “Então alimente minhas ovelhas.
18 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ ɨndʉ̀. Ìndrǔ-ɔwʉ́ tɨ́ nyɨ nyɨ’ɨ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, nyɨ nyongónà rʉ̀nʉ́ dhu ìso nyɨ-tɨ́rɔ̀, nyadʉ̀ àrà afínʉ òzè ɨ. Pbɛ́tʉ̀, mʉ̀là tɨ́ nyɨ nyóngo rɔ̀, nyɨ nyóngo okùnʉ nʉ́yɨ, ngǎtsi alɛ ràdʉ̀ ndɨ rʉ̀nʉ́ dhu ìso, ndàdʉ̀ dʉ̀nʉ òtdì, ndàrà nyɨ nà ɨnzá afínʉ òzè ɨ.»
18 “Eu lhe digo a verdade: quando você era jovem, podia agir como bem entendia; vestia-se e ia aonde queria. Mas, quando for velho, estenderá as mãos e outros o vestirão e o levarão aonde você não quer ir”.
19 Yěsù avɔ̀ dhu wɔ̀ dhu bhěyi Pɛ́tɛrʉ̀ tɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ngbà dhu bhěyi ɔvɛ-tɨdɔ̀ nɨ̌ màtɨ́ Pɛ́tɛrʉ̀ ɔvɛ́ya dhu nɨtɛ̀ tɨ́, ndɨ kàbhà ɔvɛ ràdʉ̀ Kàgàwà-ɔvɔ̀ àbhʉ rìlè ndɨ̀. Wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndʉ̀nɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà Pɛ́tɛrʉ̀ nɨ̌: «Ʉ́ngʉ̌ owùdu.»
19 Jesus disse isso para informá-lo com que tipo de morte ele iria glorificar a Deus. Então Jesus lhe disse: “Siga-me”.
20 Nɨ́, òwu ɨ̀ ówu rɔ́rɔ̀, Pɛ́tɛrʉ̀ agɛ́rɛ́ ndɨ̀, ndàndà olùnga, ndàdʉ̀ yà atdídɔ̌ Yěsù ózè pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nála owùya ɔ̌ rɨ́rà rɔ́. Wɔ̀ ndɨ ábhàlɨ̌ nɨ́ ndɨ yà ɔ̀nyʉ̀-tsʉ̀nǎ ɨ̀ ɨ́’ɨ̀ rɔ́rɔ̀ ndɨ̀ nilo Yěsù-dɔ̀, ndìvǔ dhu kà-tsʉ̌, ndàtɨ: ràrɨ̌ àdhɨ ndɨ kìpfǒ rɨ́ ndàbhʉ òmvǔ-fɔ́.
20 Pedro se virou e viu atrás deles o discípulo a quem Jesus amava, aquele que havia se reclinado perto de Jesus durante a ceia e perguntado: “Senhor, quem o trairá?”.
21 Nɨ́, Pɛ́tɛrʉ̀ itdègu wɔ̀ ábhàlɨ̌ àlǎ, nɨ́ kǎdʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ndàtɨ: «Olu Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ádhu ndɨ wɔ̀ atdídɔ̌ nyɨ nyózè pbʉ̀kʉ̀ ábhàlɨ̌ rɔ̌ ndɨ̀ nɔnzɨya?»
21 Pedro perguntou a Jesus: “Senhor, e quanto a ele?”.
22 Nɨ́, Yěsù àdʉ̀ dhu àdu Pɛ́tɛrʉ̀ tɔ̀, ndàtɨ: «Ma mapɛ́ kòzè ràdɨ, ɨ̀nzɨ̌ rɔ̀vɛ̀, ràrà àhʉ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ma míngo tdɨ́tdɔ̌ yà adzɨ ɔ̌ ɔ̀ná ɨdhɔ ɔ̀, nɨ́ ndɨ dhu àndà tɨ́ ɨnyɨ? Pbɛ́tʉ̀, ma mátɨna nyɨ nɨ̌: ‹Ʉ́ngʉ̌ owùdu!›»
22 Jesus respondeu: “Se eu quiser que ele permaneça vivo até eu voltar, o que lhe importa? Quanto a você, siga-me”.
23 Wɔ̀ dhu bhěyi Yěsù ʉ̀nɔ̀ dhu-ɔ̀yɨ̌ náadʉ̀ ndʉ̀gà ka ná’ù alɛ nzínzì ɔ̌, ɨ alɛ ràdʉ̀ àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ wɔ̀ atdídɔ̌ kǒzè ábhàlɨ̌ rɔvɛ́ya. Obhó nyʉ́, Yěsù atɨ nzá ɨ̀nzɨ̌ kà rɔvɛ́ya, pbɛ́tʉ̀, kǎtɨ Sìmonì nɨ̌: ndɨ̀ rapɛ́ ndɨ ábhàlɨ̌ nózè ɨ̀nzɨ̌ rɔ̀vɛ̀, ràrà àhʉ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ndɨ̀ ndíngo tdɨ́tdɔ̌ yà adzɨ ɔ̌ ɔ̀ná ɨdhɔ ɔ̀, nɨ́ ndɨ dhu ràndà tɨ́ ka.
23 Por isso espalhou-se entre a comunidade dos irmãos o rumor de que esse discípulo não morreria. Não foi isso, porém, o que Jesus disse. Ele apenas disse: “Se eu quiser que ele permaneça vivo até eu voltar, o que lhe importa?”.
24 Kɔ̀rɨ́ dhu nawɛ, ndàdʉ̀ àndinà alɛ nɨ́ yà atdídɔ̌ Yěsù azè ábhàlɨ̌. Ndɨrɔ̀, mǎ mà’ù wà dhu kǎndí dhu ràrɨ̌ obhó dhu nyʉ́.
24 Este é o discípulo que dá testemunho destes acontecimentos e que os registrou aqui. E sabemos que seu relato é fiel.
25 Yěsù anzɨ̀ ábhɔ̌ ngʉ̌kpà dhu nyʉ́. Nɨ́, ka kandíyana gukyè ɨ dhu atdátdírà ɔ̌, nɨ́ kɔ́rɔ́ ɨ dhu ka kàndǐ ɔ̀yà bhǔkù náakána nzɨ̌ yà adzɨ ɔ̌.
25 Jesus também fez muitas outras coisas. Se todas fossem registradas, suponho que nem o mundo inteiro poderia conter todos os livros que seriam escritos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar João 21, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.