Hebreus 7
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NVT
1 Mèlkìsèdekì nɨ’ɨ̀ Sàlɛmʉ̀ tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ ádrʉ̀ngbǎ kamà. Ndɨrɔ̀ ka nɨ’ɨ̀ Kàgàwà yà kɔ́rɔ́ dhu dɔ̌ arɨ́’ɨ̀ ɔrʉ́ alɛ bhà kùhanɨ̀. Nɨ́ atdíku, Àbràhamʉ̀ rɨ̌ ndàdǔ ádrɔ̀drɔ̌ kámá mànà ndɨ̀ ndúgyè ɨla, ndàdʉ̀ abádhí lɛ̀mà ɔ̀nzɨ̀ dhu-dzidɔ̌ rɔ̀, Mèlkìsèdekì arà, ’òwù ’ùsò kà mànà otu ɔ̌ rɔ̀, ndàdʉ̀ kàso.
1 Esse Melquisedeque era rei de Salém e também sacerdote do Deus Altíssimo. Quando Abraão regressava para casa, depois de derrotar os reis, Melquisedeque foi ao seu encontro e o abençoou.
2 Nɨ́ Àbràhamʉ̀ adʉ̀ ndɨ̀ ndàkɔ ɨla ɔ̌ dhu kɔ́rɔ́ tɔ́ atdínga ɨdrɛ dɔ̌ nábhʉ kà tɔ̀. Mèlkìsèdekì tɨ́ kátɨna ɔvɔ-tɨ̀ nɨ́ obhónánga tɔ́ ádrʉ̀ngbǎ kamà. Ndɨrɔ̀ ka nɨ́ Sàlɛmʉ̀ tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ ádrʉ̀ngbǎ kamà. Sàlɛmʉ̀-tɨ̀ nɨ́ màrʉ̀ngà.
2 Então Abraão separou a décima parte de tudo e a entregou a Melquisedeque, cujo nome significa “rei da justiça”, enquanto rei de Salém quer dizer “rei da paz”.
3 Ka kʉ́nɨ nzá Mèlkìsèdekì t’ábanà mà, kà-tsánà mà ndɨrɔ̀ atdí kà t’ábhunà mà. Ndɨrɔ̀, ka kʉ́nɨ nzá ɨ̀ngbàngá ka kʉgʉ ka dhu mà, ndɨrɔ̀ ɨ̀ngbàngá kǎdʉ̀ ɔ̀vɛ̀ dhu mà. Kɔ̀fɔ̀ ndɨ̀ Kàgàwà t’ídhùnà nà ka nɨ́ kùhanɨ̀ dhòdhódhónga nà nɨ́dhunɨ̌.
3 Não há registro de seu pai nem de sua mãe, nem de nenhum de seus antepassados, nem do começo nem do fim de sua vida. Semelhantemente ao Filho de Deus, ele permanece sacerdote para sempre.
4 Nɨ́rɔ̀, nyàndà pɛ́ wɔ̀ alɛ ɨ’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎlɛ nyʉ́ tɨ́ ɔ̀ná ɔ́fɔ̀! Àbràhamʉ̀, àlɛ̌ t’ábhunà-nzɨ̀nzɨ̀ nyʉ́ mà, náabhʉ̀ ɨla ɔ̌ ndɨ̀ ndakɔ̀ kɔ́rɔ́ dhu-tɨdɔ̀ tɔ́ atdínga ɨdrɛ̀ dɔ̌ kà tɔ̀.
4 Considerem, portanto, a importância de Melquisedeque. Até mesmo Abraão, o patriarca, a reconheceu ao entregar a ele um décimo do que havia conquistado na batalha.
5 Pbàyàhúdí-bvʉ̌ pbàkùhánɨ́ nɨ’ɨ̀ Lawì bhà pbàdzʉkʉrʉ, ndɨ Lawì ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ Àbràhamʉ̀ bhà mʉ̀dzʉkʉrʉ. Nɨ́ Músà bhà Ʉyátá nʉ́ʉyá dhu pbàkùhánɨ́ tɔ̀ ròngò adɔ́ya, Pbàìsràyélí, nónzì rùbho ɨ̀ àbà kɔ́rɔ́ dhu-tɨdɔ̀ tɔ́ atdínga ɨdrɛ̀ dɔ̌ fɨ̌yɔ̀.
5 A lei de Moisés exigia que os sacerdotes, os descendentes de Levi, recebessem o dízimo de seus irmãos israelitas, que também são descendentes de Abraão.
6 Ndɨrɔ̀, Mèlkìsèdekì nɨ’ɨ̀ nzɨ̌ Lawì bhà pbàdzʉkʉrʉ nzínzì ɔ̌ alɛ. Pbɛ́tʉ̀, Àbràhamʉ̀ abhʉ̀ ndɨ̀ ndàbà kɔ́rɔ́ dhu-tɨdɔ̀ tɔ́ atdínga ɨdrɛ dɔ̌ kà tɔ̀. Ndɨrɔ̀ kǎdʉ̀ ndɨ Àbràhamʉ̀, yà Kàgàwà akɔ̀ làká fɨ̌ndà alɛ náso.
6 Melquisedeque, porém, que não era descendente de Levi, recebeu o dízimo e, em seguida, abençoou Abraão, que já havia recebido as promessas.
7 Ɨnzá ka kàgò alɛ dɔ̀ná rɔ́rɔ̀, ákɛ̌ alɛ àsǒ arɨ́ narɨ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ.
7 Sem dúvida, quem tem poder para abençoar é superior a quem é abençoado.
8 Lawì bhà pbàdzʉkʉrʉ nzínzì ɔ̌ ɨ’ɨ̀ pbàkùhánɨ́ tɨ́ alɛ, yà kɔ́rɔ́ dhu-tɨdɔ̀ tɔ́ atdínga ɨdrɛ̀ dɔ̌ tɔ́ pɛrɛ̀ núbho ka kongónà fɨ̌yɔ̀ alɛ, nɨ’ɨ̀ ʉ̀vɛ̌ rádʉ̀ ʉ̀vɛ atdíku alɛ. Pbɛ́tʉ̀ Mèlkìsèdekì, yà Àbràhamʉ̀ abhʉ̀ ndɨ̀ ndàbà kɔ́rɔ́ dhu tɔ́ atdínga ɨdrɛ̀ dɔ̌ fɨ̌ndà alɛ, nɨ́ dhòdhódhónga nà arɨ́’ɨ̀ ípìrɔ̌nga nà alɛ, àdhàdhɨ̀ Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rʉ̌nɔna dhu bhěyi.
8 Os sacerdotes que recebem os dízimos são homens mortais. A respeito de Melquisedeque, no entanto, é dito que ele continua vivo.
9 Nɨ́rɔ̀, àlɛ̌ kínè àlɛ̌ ràtɨ, Lawì, yà pbɨ̀ndà pbàdzʉkʉrʉ tɔ̀ adɔ́ya Pbàìsràyélí nóongónà kɔ́rɔ́ dhu-tɨdɔ̀ tɔ́ atdínga ɨdrɛ̀ dɔ̌ núbho pɛrɛ̀ tɨ́ fɨ̌yɔ̀ alɛ, nɨ́ rabhʉ̀ wà kɔ́rɔ́ dhu-tɨdɔ̀ tɔ́ atdínga ɨdrɛ̀ dɔ̌ átɔ̀ pɛrɛ̀ tɨ́ Mèlkìsèdekì tɔ̀ Àbràhamʉ̀-nyʉtsì.
9 Além disso, pode-se dizer que os levitas, que recebem o dízimo, também o entregaram por meio de Abraão.
10 Obhó tɨ́, ɨnzá màtɨ́ ka kàpɛ̀ ndʉ̀gʉ rɔ́rɔ̀, Lawì ɨ’ɨ̀ ìnè abhunà-nzɨ̀nzɨ̀ Àbràhamʉ̀-nyʉtsì, Mèlkìsèdekì mànà ndɨ abhunà-nzɨ̀nzɨ̀ mà rɨ̌ ’ùsò, ràdʉ̀ pɛrɛ̀ àbhʉ fɨ̌ndà ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌.
10 Embora Levi ainda não tivesse nascido, a semente da qual ele veio já estava no corpo de Abraão, seu antepassado, quando Melquisedeque se encontrou com ele.
11 Pbàìsràyélí tɔ́ Ʉyátá ɔ̀, ka kongónà pbàkùhánɨ́ òvò Lawì bhà pbàdzʉkʉrʉ nzínzì ɔ̌. Abádhí nɨ’ɨ̀ pbàkùhánɨ́ Àrɔ̌nɨ̀ bhà ɔ́fɔ̀ ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀ pbàkùhánɨ́ tɨ́ abádhí ɨ’ɨ̀ ɔ̀ná ɔ́fɔ̀ nɨ’ɨ̀ ɨnzá àkǎ ɔ́fɔ̀. Àkǎ àkǎ dhu tɨ́ kɨ̌’ɨ̀ nánɨ̌, ka kahòna nzɨ̌ Mèlkìsèdekì bhà ɔ́fɔ̀ ɔ̌ rɨ́ kasʉ ɔ̀nzɨ kùhanɨ̀-atdyú tdɨ́tdɔ̌. Ndɨ dhu ɨ’ɨ̀na mbǎ tɨ̌na nà.
11 Portanto, se o sacerdócio de Levi, sob o qual o povo recebeu a lei, pudesse ter alcançado a perfeição, por que seria necessário estabelecer outro sacerdócio, com um sacerdote segundo a ordem de Melquisedeque, em vez da ordem de Arão?
12 Obhó tɨ́, kùhanɨ̀ tɔ́ kasʉ ʉ̀wʉ ndɨ̀ rɔ̀, Ʉyátá àkǎ wà ndʉ̀wʉ ndɨ̀ átɔ̀.
12 E, se o sacerdócio muda, também é preciso que a lei mude.
13 Ndɨrɔ̀, wɔ̀ ka kɔ̀tɛ̀ pbɨ̀ndà dhu dɔ̌ àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù nɨ’ɨ̀ vurò alɛ-dhú-tɨdɔ̀. Ndɨrɔ̀ kà mà tɔ́ dhu-dhú nzínzì ɔ̌, màzàbahʉ̀ dɔ̌ kùhanɨ̀ tɔ́ kasʉ nanzɨ̀ atdí alɛ mà nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨ̀mbǎ.
13 Pois o sacerdote ao qual estamos nos referindo pertence a outra tribo, cujos membros nunca serviram no altar como sacerdotes.
14 Obhó tɨ́, dhu ʉ̀nɨ wà ndɨ̀ kpangba àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ rahʉ̀ Yudhà-dhú nzínzì ɔ̌ rɔ̀. Ndɨrɔ̀ ndɨ alɛ-dhú nàndà dhu nɨ̌, Músà náavɔ̀ nzá kùhanɨ̀ tɔ́ kasʉ tɔ́ dhu nàndà atdí ɔtɛ mà.
14 De fato, como todos sabem, nosso Senhor veio da tribo de Judá, e Moisés nunca mencionou que dessa tribo viriam sacerdotes.
15 Ndɨrɔ̀, yàrɨ́ nɨ́ ndɨ ndɨ dhu nɨ̀tɛ̀ kpangba tdɨ́tdɔ̌ dhu: Mèlkìsèdekì nà ndɨ̀ nɔ̀fɔ̀ ngǎtsi kùhanɨ̀ nɨ́tɔ̀ wà ndɨ̀.
15 Essa mudança se torna ainda mais clara com o surgimento de outro sacerdote, semelhante a Melquisedeque,
16 Ndɨ kùhanɨ̀-tsí ka kɨlɨ nzá rɨ̀’ɨ̀ kùhanɨ̀ tɨ́ ìndrǔ tɔ́ màndʉ nónzì ka dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, ka kɨlɨ ka rɨ̀’ɨ̀ kùhanɨ̀ tɨ́ dhòdhódhónganà arádɨ ípìrɔ̌nga bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nɨ̌.
16 o qual se tornou sacerdote não por cumprir leis e exigências humanas, mas pelo poder de uma vida indestrutível.
17 Obhó tɨ́, Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rɨ̌ dhu ɨ̀tɛ̀ kpangba, ndàtɨ:
17 Pois a respeito dele foi dito: “Você é sacerdote para sempre, segundo a ordem de Melquisedeque”.
18 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, Kàgàwà ahò angyè ʉyátá, ndɨ ʉyátá ɨ’ɨ̀ ivívínga nà ndɨrɔ̀ kǎnzɨ̀ nzá ìndrǔ-dzʉ̀nà dhu dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
18 Desse modo, o antigo requisito, por ser fraco e inútil, foi cancelado.
19 Obhó tɨ́, wɔ̀ ndɨ Músà bhà Ʉyátá náabhʉ̀ nzá ìndrǔ Kàgàwà rɔ̀zʉ̀ àkǎkǎ alɛ tɨ́ nyɨ̀kpɔ́na ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀ kòmbí, Kàgàwà íbhò wà àlɛ̌ kádʉ̀ ɔ̀dɔ̀nà àlɛ̌ kabá tɨ́ atdídɔ̌ àkǎ dhu. Ndɨ dhu-otù ɔ̌ nga nɨ́ ndɨ àlɛ̌ kɨ́’ɨ̀ ìnè àlɛ̌ ròndrì Kàgàwà-tɨ’ɔ̀ nɨ̌.
19 Pois a lei nunca tornou perfeita coisa alguma. Agora, porém, temos certeza de uma esperança superior, pela qual nos aproximamos de Deus.
20 Ròsè wɔ̀ dhu dɔ̀nǎ, Yěsù ɨ̀lɨ̌ ndɨ̀ ndɨ́ ràdɨ Ádrʉ̀ngbǎ Kùhanɨ̀ tɨ́ rɔ̀, Kàgàwà atsɔ̀ pɛ́ dhu angyi. Pbɛ́tʉ̀, Lawì bhà pbàdzʉrʉ nzínzì ɔ̌ alɛ ʉ̀lɨ̌ ka kɨ́ kùhanɨ̀ tɔ́ kasʉ ɔ̌ rɔ̀, ka katsɔ̀ nzá dhu ndɨ dhu bhěyi.
20 Esse novo sistema foi instituído com um juramento solene. Os outros se tornaram sacerdotes sem esse juramento,
21 Pbɛ́tʉ̀, Kàgàwà ɨlɨ Yěsù rɨ̀’ɨ̀ Kùhanɨ̀ tɨ́ yà ndɨ̀ ndɔ̀tsɔ̀ dhu dhu-otù ɔ̌. Kǎtɨ kà nɨ̌:
21 mas a respeito dele houve um juramento, pois Deus lhe disse: “O Senhor jurou e não voltará atrás: ‘Você é sacerdote para sempre’”.
22 Ndɨ dhu bhěyi Kàgàwà ɔ̀tsɔ̀ dhu dhu-otù ɔ̌, Yěsù nɨ́ ndɨ àlɛ̌ àbhʉ̌ rɨ́ àlɛ̌ rà’ù dhu ìnè àlɛ̌ ràrɨ̌’ɨ̀ Kàgàwà mànà àlɛ̌ núngbò atdídɔ̌ àkǎ ungbòta ɔwʉ́tá nà alɛ.
22 Por causa desse juramento, Jesus é aquele que garante uma aliança superior.
23 Ndɨrɔ̀ ngǎtsi dhu rɨ̌’ɨ̀ ìnè átɔ̀: ngʉ̌kpà pbàkùhánɨ́ nɨ́ɨ’ɨ̀ abhɔ rɔ̀. Nɨ́ abádhí owúnà ʉ̀vɛ rɔ̌, kadʉ̀ ’ʉ̀wʉ pbàkùhánɨ́-ɔwʉ́tá nɨ̌. Nɨ́ ndɨ dhu aránà abádhí àbhʉ rɔ̌ ɨ̀nzɨ̌ rɔ̀nzɨ̀ kùhanɨ̀ tɔ́ fɨ̀yɔ́ kasʉ dhòdhódhónganà.
23 Além disso, havia muitos sacerdotes, pois a morte os impedia de continuar a desempenhar suas funções.
24 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù tɔ̀ ndɨ dhu rɨ̌’ɨ̀ ɨ̀mbǎ ndɨ dhu bhěyi: Kà rɨ̌’ɨ̀ ípìrɔ̌nga nà dhòdhódhónganà, ndɨrɔ̀ kʉ̀wʉ̌ rɨ́ kùhanɨ̀ tɔ́ kàbhà kasʉ ɔ̌ rɔ̀ atdí alɛ mà rɨ̌’ɨ̀ ɨ̀mbǎ.
24 Mas, visto que ele vive para sempre, seu sacerdócio é permanente.
25 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, kà rɨ̌’ɨ̀ ìnè ndɨ̀gʉ̌ Kàgàwà-tɨ’ɔ̀ ìwǔ otùna ɔ̌ alɛ atdídɔ̌. Obhó tɨ́, kà rɨ̌’ɨ̀ ípìrɔ̌nga nà dhòdhódhónganà, ndɨrɔ̀ kǎrɨ́ ndɨ̀tsɔ̀ Kàgàwà rɔ̌ abádhí-okú dɔ̀ rɔ̀.
25 Portanto, ele é capaz de salvar de uma vez por todas aqueles que se aproximam de Deus por meio dele. Ele vive sempre para interceder em favor deles.
26 Nɨ́rɔ̀, Yěsù nɨ́ ndɨ àkǎkǎ àlɛ̌ tɔ̀ pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ Kamà. Ka nɨ́ Ɨ̀lɨ̌lǎ alɛ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌, ɨ̀mbǎ afátá nà alɛ, ndɨrɔ̀ ɨ̀mbǎ nzɛ́rɛ dhu tɨ́ ka kɔ́zʉ̀na atdí dhu mà rɨ̌’ɨ̀ nyʉnatsì alɛ. Kàgàwà ɨ́ndà ka nzɛ́rɛngatálɛ rɔ̌ rɔ̀, ndàdʉ̀ kɨ̀dzɨ, ndɨ̀lɨ ɔrʉ́ ngari nyʉ́ ɔ̌ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀.
26 É de um Sumo Sacerdote como ele que necessitamos, pois é santo, irrepreensível, sem nenhuma mancha de pecado, separado dos pecadores e colocado no lugar de mais alta honra no céu.
27 Kà rɨ̌ nzɨ̌ bìlǐnganà ndɨ̀ ndɨ́ pɛrɛ̀ ùbhǒ Kàgàwà tɔ̀ dhu-atdyú òho, àdhàdhɨ̀ pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ ngʉ̌kpà kámá nɔ́ɔnzɨ́nà ka bhěyi. Abádhí ubhónà pɛ́ pɛrɛ̀ fɨ̀yɔ́ nzɛ́rɛnga nyʉ́-okú dɔ̀ rɔ̀ ɨ̀tɨ́rɔ̀, ndɨrɔ̀ ndɨ dhu-dzidɔ̌ ’àdʉ̀ kùbho ngʉ̌kpà alɛ tɔ́ nzɛ́rɛnga-okú dɔ̀ rɔ̀. Obhó tɨ́, Yěsù anzɨ̀ dhu ndɨ dhu bhěyi atdí-gʉ̀na kɛ̀lɛ̌ tɨ́, yà ndɨ̀ ndipfo ndɨ̀ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ ɔvɛ tɔ̀ dhu-otù ɔ̌.
27 Ele não precisa oferecer sacrifícios diariamente, ao contrário dos outros sumos sacerdotes, que os ofereciam primeiro por seus próprios pecados e depois pelos pecados do povo. Ele, porém, o fez de uma vez por todas quando ofereceu a si mesmo como sacrifício.
28 Músà bhà Ʉyátá náabhʉ̀ kʉlɨ ìnè nzɛ́rɛ dhu tɨ́ ka kɔ́zʉ̀na dhu rɨ̌’ɨ̀ nyʉyatsì alɛ mà rɨ̀’ɨ̀ ádrɔ̀drɔ̌ pbàkùhánɨ́ tɨ́. Pbɛ́tʉ̀, Kàgàwà atsɔ̀ dhu nʉ́ʉwʉ̀ ndɨ Músà bhà Ʉyátá. Wɔ̀ ndɨ kǎtsɔ̀ dhu nɨ̌, kɨ̌dɨ̀ Idhùnà ràdɨ pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ Kamà tɨ́. Ndɨ kà t’ídhùnà nɨ́ ndɨ àkǎkǎ dhu bhěyi rɨ́ pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ Kamà tɔ́ pbɨ̀ndà kasʉ ɔ̀nzɨ dhòdhódhónganà alɛ.
28 A lei nomeava sacerdotes limitados pela fraqueza humana. Mas, depois da lei, Deus nomeou com juramento seu Filho, que se tornou o Sumo Sacerdote perfeito para sempre.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Hebreus 7, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.