Gálatas 4
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NTLH
1 Nɨ́rɔ̀, ma mátɨna yà dhu bhěyi: ɨngba, yà àbanà bhà dhu-tsí-kàmǎ tɨ́ àkǎnà ndàdɨ, náapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ àdɨ̀ ndɨ̀ ndàdɨ̀ ngbángba tɨ́ rɔ́, nɨ́ bhà ɔ́fɔ̀ mà nʉ́dà nzá ɨ̀ ɨnɔ bhà ɔ́fɔ̀ nà, àzèmbè ìnè ndɨ̀ ndɨ́’ɨ̀ dhu-kàmǎ tɨ́ rɔ́rɔ̀.
1 Digo mais isto: enquanto é menor de idade, o filho que vai herdar a propriedade do pai é tratado como escravo, mesmo sendo, de fato, o dono de tudo.
2 Ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, àbadhi rɨ̌’ɨ̀ yà kìvǐ arɨ́ ndàdʉ̀ kàbhà dhu-tsí ɔ̀dɔ̀ alɛ bhà ádrʉ̀ngbǎnga-tsìnǎ, ràrà àhʉ kà t’ábanà udhè kàsʉmɨ̀ araya àkǎ dhu ɔ̀.
2 Enquanto é menor, há pessoas que tomam conta dele e cuidam dos seus negócios até o tempo marcado pelo pai.
3 Nɨ́ àlɛ̌’ɨ nyʉ́ mà átɔ̀, àlɛ̌ kɨ’ɨ̀ nzónzo bhěyi angyi, àlɛ̌ nɨ’ɨ̀ yà adzɨ dɔ̌ ɔbɨ nà dhu-tsí tɔ́ ɨnɔ.
3 Assim também nós, antes de ficarmos adultos espiritualmente, fomos escravos dos poderes espirituais que dominam o mundo .
4 Pbɛ́tʉ̀, Kàgàwà udhè kàsʉmɨ̀ níitdègu àkǎ, nɨ́ Kǐvi Idhùnà: tsìbhálɛ ʉgʉ ka, ràdʉ̀ àdɨ ndòngò òvi Músà bhà Ʉyátá-tsìnǎ,
4 Mas, quando chegou o tempo certo, Deus enviou o seu próprio Filho, que veio como filho de mãe humana e viveu debaixo da lei
5 ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndʉwʉ̀ tɨ́ ndɨ Ʉyátá-tsìnǎ aróko alɛ, ndɨrɔ̀ ndɨ́nɨ̌ mǎ mɨ’ɨ tɨ́ Kàgàwà bhà inzo nyʉ́ tɨ́.
5 para libertar os que estavam debaixo da lei, a fim de que nós pudéssemos nos tornar filhos de Deus.
6 Nyɨ̌ nɨ́ Kàgàwà bhà inzo nyʉ́. Ndɨ dhu ɨ̀tɛ̀ rɨ́ dhu nɨ́, Kǐvi Idhùnà bhà Alafí rɨ̀rà àdɨ àlɛ̌-afí ɔ̀. Ndɨ Alafí nɨ́ ndɨ rɨ́ àlɛ̌ àbhʉ̌ àlɛ̌ ràtɨ: Àba! Àbadu!
6 E, para mostrar que vocês são seus filhos, Deus enviou o Espírito do seu Filho ao nosso coração, o Espírito que exclama: “Pai, meu Pai.”
7 Nɨ́rɔ̀, ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ alɛ mà nzínzìkʉ ɔ̌ nɨ́ nzɨ̌ ɨnɔ tdɨ́tdɔ̌, pbɛ́tʉ̀ ka nɨ́ Kàgàwà bhà ɨngba, ndɨrɔ̀ Kàbhà ɨngba tɨ́ nyɨ nyɨ́’ɨ̀ dhu bhěyi, Kǎbhʉ̀ya pbɨ̀ndà inzo tɔ̀ ndɨ̀ ndarɔ́dɔna dhu-tsí átɔ̀ ɨndʉ̀.
7 Assim vocês não são mais escravos; vocês são filhos. E, já que são filhos, Deus lhes dará tudo o que ele tem para dar aos seus filhos.
8 Angyinǎ rɔ̀ nyɨ̌ nyʉnɨ nzá Kàgàwà, nɨ́ nyɨ̌ nɨ’ɨ̀ tɨ̀tɔ̀ tɔ́ mʉ̌ngʉ̌-nzo tɔ́ ɨnɔ.
8 No passado vocês não conheciam a Deus e por isso eram escravos de deuses que, de fato, não são deuses.
9 Pbɛ́tʉ̀, kòmbí nyɨ̌ nyʉ̀nɨ wà Kàgàwà, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌, Kàgàwà ʉ̀nɨ wà nyɨ̌. Nɨ́rɔ̀, ɨ́ngbà dhu bhěyi dhu, nyɨ̌ nyádʉ̀ nyǎdu tdɨ́tdɔ̌, kɔ̌kɔ̀ ɨ̀mbǎ arɨ́’ɨ̀ ɔbɨ nà, ndɨrɔ̀ àkyǎkyɛ̀ dhu-tsí-tɨ’ɔ̀ nɨ̌? Nyɨ̌ nyòzè tɨ́ nyǒkò ɨ dhu-tsí tɔ́ ɨnɔ tɨ́ tdɨ́tdɔ̌?
9 Mas, agora que vocês conhecem a Deus, ou melhor, agora que Deus os conhece, como é que vocês querem voltar para aqueles poderes espirituais fracos e sem valor? Por que querem se tornar escravos deles outra vez?
10 Nyɨ̌ nyózè nyǎbhʉ ɨfʉta atdídɔ̌ atdídhená ɨdhɔ mà, àbǐ mà, kàsʉmɨ̀ mà atɔ mànà tɔ̀.
10 Por que dão tanta importância a certos dias, meses, estações e anos?
11 Obhó tɨ́, ma mɨ́ ɔdɔ ɔ̀nzɨ, akyɛ dhu arana ɨ̀’ɨ̀ kɔkɔ́rɔ̀ ma mɨ́ kasʉ ɔ̀nzɨ okúkʉ dɔ̀ rɔ̀ dhu tɨ́ nɨ̌!
11 Estou muito preocupado com vocês! Será que todo o trabalho que tive com vocês não valeu nada?
12 Àbanɨ̌nzó, ma mɨ̀tdɛ̀ nyɨ̌ ɨ̀tdɛ̀ tɨ́, dhu àkǎ nyǒngò dhu ɔ̀nzɨ̀ yà ma marɨ́ dhu ɔ̀nzɨ dhu bhěyi, àdhàdhɨ̀ ma marɨ́ dhu ɔ̀nzɨ wɔ̀ nyɨ̌ nyarɨ́ dhu ɔ̀nzɨ dhu bhěyi ɔ̀ná ɔ́fɔ̀ ɔ̌. Nyɨ̌, nyɨ̌ nyɔ́nzɨ̀ nzá atdí nzɛ́rɛ dhu-tɨdɔ̀ mà rùdú.
12 Meus irmãos, peço que sejam como eu. Afinal eu sou como vocês, e vocês não me ofenderam em nada.
13 Nyɨ̌ nyʉ̀nɨ wà yà wɛmbɛrɛ̀ tɨ́ ma mʉnɔ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ fʉ̌kʉ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ma mɨ’ɨ̀ andɨ nà dhu.
13 Lembram por que foi que lhes anunciei pela primeira vez o evangelho ? Foi porque eu estava doente.
14 Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀yana ìnè nyɔ̌nzɨ̀ ɨtsɨ̀du, ngǎtsi nɨ̌ mɨnzɛ rʉ̀kʉ́, yà ma mɨ’ɨ̀ nà andɨ-okú dɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyɔ́nzɨ̀ nzá ɨtsɨ̀du, ndɨrɔ̀ ma mɨ́nzɛ nzá rʉ̀kʉ́ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyádʉ̀ makɔ àdhàdhɨ̀ nyɨ̌ nyàmbɛ̀nà Kàgàwà bhà màlàyikà mà nákɔ̌, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌, nyɨ̌ nyàmbɛ̀nà Yěsù Krɨ́stɔ̀ nyʉ́ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ nákɔ̌ dhu bhěyi!
14 Mas vocês não me desprezaram, nem me rejeitaram, embora o meu estado de saúde fosse uma dura prova para vocês. Pelo contrário, vocês me receberam como se eu fosse um anjo de Deus ou mesmo como se eu fosse Cristo Jesus.
15 Nɨ́rɔ̀, angyè fʉ̀kʉ́ dhɛ̀dhɛ nyʉ́ nárà àdhà? Obhó tɨ́, ma mà’ù wà dhu: nyɨ̌ rózèyana gukyè nyʉ̌wà nyɨ̀kpɔ́kʉ mà, nyǎdʉ̀ ùbhonà pɛrɛ̀ tɨ́ idù, nɨ́ nyɨ̌ nyʉ́wàyana ʉ̀wa!
15 E como vocês estavam felizes! Eu posso afirmar que, se pudessem, vocês teriam arrancado os seus próprios olhos para me dar! O que foi que aconteceu?
16 Nɨ́ kòmbí ma mʉ̀gɛ̀rɛ̀ tɨ́ ɨma, mongò fʉ̀kʉ́ òmvǔ tɨ́, yà obhó dhu ma mɔ̀vɔ̀ fʉ̌kʉ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀?
16 Será que agora, por ter dito a verdade, eu me tornei inimigo de vocês?
17 Kɔ̀rɨ́ alɛ ápbǎ afíya rʉ̀kʉ́, pbɛ́tʉ̀ abádhí tɔ́ ɨrɛ̀ta rɨ̌’ɨ̀ mbǎ mběyi. Abádhí ózè dhu nɨ́, ’ɨ̀ndà nyɨ̌ rùdú rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyongó tɨ́ àdʉ̀ afíkʉ àpba rɔ̀yá tɨ́.
17 Esses homens mostram grande interesse por vocês, mas a intenção deles não é boa. O que eles querem é separar vocês de mim para que vocês sintam por eles o mesmo interesse que eles sentem por vocês.
18 Ídzì dhu tɨ́ rádʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ dhu nɨ́, alɛ-afí àpbǎ ka kɨ́ ídzì dhu t’ɔ́nzɨta rɔ̌ bìlǐnganà dhu, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ yà atdíkpá àlɛ̌ kɨ́’ɨ̀ nyɨ̌ mànà ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌ tɨ́.
18 É bom vocês terem um interesse sincero sempre e não somente quando estou com vocês.
19 Pbànɨ̌nzó, ma mɨ́ àpbɛ̀ àbà okúkʉ dɔ̀ rɔ̀ tdɨ́tdɔ̌, àdhàdhɨ̀ ndʉ̀gʉ rɨ́ tsìbhálɛ náarɨ́ àpbɛ̀ àbà dhu bhěyi, ràrà àhʉ Krɨ́stɔ̀ rǎrà ngari àbà afíkʉ ɔ̀ dhu ɔ̀.
19 Meus queridos filhos, eu estou sofrendo por vocês, como uma mulher que tem dores de parto. E continuarei sofrendo até que Cristo esteja vivendo em vocês.
20 Ma màmbɛ̀nà òzèna dhu nɨ́, mɨ’ɨ̀ atdíkpá nyɨ̌ mànà kòmbí, madʉ̀ ɔ̀tɛ nyɨ̌ mànà vurò tǔdú na. Obhó tɨ́, ma mʉ̀nɨ nzá àdhu mà ɔ̀nzɨ̀ ma mádʉ̀ okúkʉ dɔ̀ rɔ̀ dhu.
20 Como eu gostaria de estar aí agora para poder falar com vocês de modo diferente! Estou muito preocupado com vocês.
21 Nyʉ̀nɔ pɛ́ dhu idù, nyɨ̌ yà Músà bhà Ʉyátá-tsìnǎ nyɨ̌ nyózè nyǒkò rɔ̀, nyɨ̌ nyɨ́rɨ̀ tɨ́ ɨnzá ndɨ Ʉyátá arʉ́nɔna dhu?
21 Vocês que querem estar debaixo da lei , me digam uma coisa: vocês não estão ouvindo o que a Lei diz?
22 Ka kándǐ dhu, katɨ: Àbràhamʉ̀ ɨ’ɨ̀ kpabhínzo nà ɔyɔ. Atdí ɨngba nʉgʉ kà tɔ̀ nɨ’ɨ̀ kàbhà ɨnɔ-àyi, Hàgarɨ̀, ndɨrɔ̀ ngǎtsi ɨngba nʉgʉ kà tɔ̀ nɨ’ɨ̀ Sárà, yà ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ɨnɔ-àyi.
22 Ela diz que Abraão teve dois filhos: um, de uma escrava, Agar; e outro, de uma mulher livre, Sara.
23 Wɔ̀ ndɨ ɨnɔ-àyi bhà ɨngba ka kʉgʉ àdhàdhɨ̀ kɔ́rɔ́ ngʉ̌kpà alɛ nʉ́gʉ ka karɨ́ dhu bhěyi, pbɛ́tʉ̀ wɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ɨnɔ-àyi bhà-tsí ka kʉgʉ àdhàdhɨ̀ yà Kàgàwà anzɨ̀ làká-otù ɔ̌.
23 O filho da escrava foi gerado como todas as crianças são geradas, mas o filho da mulher livre foi gerado por causa da promessa de Deus.
24 Wɔ̀rɨ́ dhu-tɨ̀ rɨ̌’ɨ̀ ìnè: kɔ̌kɔ̀ ɔ́yɔ̌ vèbhálɛ nɨ́tɛ̀ dhu nɨ́ ɔ́yɔ̌ ungbòta-tɨdɔ̀. Wɛmbɛrɛ̀ tɔ́ ungbòta, yà Sìnayì tɔ́ pbìrì dɔ̌ rɔ̀ ndɨ̀ nanzɨ̀, nɨ́tɛ̀ nɨ́ Hàgarɨ̀. Ndɨ ungbòta-nyʉtsì rɔ̀ arúvò nzónzo nɨ́ ɨnɔ.
24 Isto serve como um símbolo: as duas mulheres representam as duas alianças . Uma aliança é a do monte Sinai e está representada por Agar. Os que são dessa aliança nascem escravos.
25 Ndɨrɔ̀ Hàgarɨ̀ nɨ́ Sìnayì tɨ́ kátɨna Pbààrabhʉ̀-bvʉ̌ pbìrì. Ndɨrɔ̀, kɔ̀fɔ̀ ndɨ̀ yà kòmbí arɨ́’ɨ̀ Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀, yà ɨnɔ tɨ́ arɨ́’ɨ̀ pbɨ̀ndà inzo mànà nà.
25 Pois Agar representa o monte Sinai, na Arábia, e Agar é o símbolo da Jerusalém atual, que é escrava com todo o seu povo.
26 Pbɛ́tʉ̀, yà ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ rɨ̌’ɨ̀ dɔ̀ná ndɨ̀tɨ́rɔ̀, ndɨrɔ̀ ka nɨ́ ndɨ àlɛ̌ tsánà.
26 Mas a Jerusalém celestial é livre e ela é a nossa mãe.
27 Obhó tɨ́, Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rǎtɨna:
27 Pois as Escrituras Sagradas dizem: “Você, mulher que nunca teve filhos, fique alegre! Você que nunca sentiu dores de parto, grite de alegria! Pois a mulher abandonada terá mais filhos do que a que mora com o marido.”
28 Nyɨ̌ mà àbanɨ̌nzó, nyɨ̌ nɨ́ yà Kàgàwà bhà làká-otù ɔ̌ ka kʉgʉ inzo, àdhàdhɨ̀ Ìsakà ka kʉgʉ dhu bhěyi.
28 Meus irmãos, vocês são como Isaque; são filhos de Deus por causa da promessa divina.
29 Pbɛ́tʉ̀ angyi, yà kɔ́rɔ́ ngʉ̌kpà alɛ nʉ́gʉ ka karɨ́ dhu bhěyi ka kʉgʉ ngbángba náavù yà Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí bhà ɔbɨ nɨ̌ ka kʉgʉ ngbángba-rɔ̌. Ndɨrɔ̀ ndɨ dhu rɨ̌’ɨ̀ ìnè ndɨ̀ ndɨ́ ndɔ̀nzɨ ndɨ dhu bhěyi tɨ́ kòmbí màtɨ́ rɔ́.
29 Naquela época o filho que havia sido gerado como todas as crianças são geradas perseguiu o que havia sido gerado por causa do Espírito de Deus; e a mesma coisa está acontecendo agora.
30 Nɨ́, Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá rɨ̌ àdhu ʉ̀nɔ? Kà rǎtɨna: «Ódì wɔ̀ ɨnɔ-àyi mà idhùnà mànà. Obhó tɨ́, ɨnɔ-àyi t’ídhùnà mà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ òko àbayà bhà dhu-tsí-kàmǎ tɨ́ atdíkpá, yà ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ɨnɔ-àyi t’ídhùnà mànà.»
30 Mas o que é que as Escrituras Sagradas dizem? Elas dizem: “Mande embora a escrava e o filho dela, pois o filho da escrava não herdará a propriedade do pai, junto com o filho da mulher livre.”
31 Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi tɨ́ àbanɨ̌nzó, àlɛ̌ nɨ́ nzɨ̌ ɨnɔ-àyi bhà inzo, pbɛ́tʉ̀ àlɛ̌ nɨ́ yà ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ɨnɔ-àyi bhà inzo.
31 Portanto, meus irmãos, nós não somos filhos de uma escrava, mas de uma mulher livre.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gálatas 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.