Atos 3
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NAA
1 Atdíku, Pɛ́tɛrʉ̀ mà Yùwanɨ̀ nà náava ɨ̀ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ owu tɨ́ ’ɨ̀tsɔ̀ Kàgàwà bhà ɨdza ɔ̌ rɔ̀, arʉ̀gyètdí adyifɔ̀-sɨsɨ̀ adyídɔ̌ nga tɔ́ ɔ̌.
1 Pedro e João estavam se dirigindo ao templo para a oração das três horas da tarde.
2 Nɨ́, Kàgàwà bhà ɨdza ka kótsù ɔ̀ná tsǎtsʉ̀-tɨ́, abádhí atù òtsótsù rɔ́rɔ̀ ka kʉgʉ atdí alɛ. Wɔ̀ ndɨ tsǎtsʉ̀-ɔvɔ̀ nɨ’ɨ̀ «Àyǎya Tsǎtsʉ̀.» Bìlǐnganà ka kongónà ndɨ alɛ nítdù, kiwǔ ɨ̀lɨnà ràdɨ ndɨ tsǎtsʉ̀-tɨ́, ràmbɛ mʉ̀dzʉ̀nà núnzi dɔ̌ ányɨ̀ dza rótsù alɛ-fɔ́.
2 Estava sendo levado um homem, coxo de nascença, que diariamente era colocado à porta do templo chamada Formosa, para pedir esmolas aos que entravam.
3 Nɨ́, wɔ̀ alɛ itdègu Pɛ́tɛrʉ̀ mà Yùwanɨ̀ nà nálǎ Kàgàwà bhà ɨdza rótsù rɔ́, nɨ́ kǎdʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndàmbɛ dhu ùnzi dɔ̌ abádhí-fɔ́.
3 Quando ele viu Pedro e João, que iam entrar no templo, pediu que lhe dessem uma esmola.
4 Nɨ́, Pɛ́tɛrʉ̀ mà Yùwanɨ̀ nà nʉ́ʉdɨ́ nyɨ̀kpɔ́ya wɔ̀ alɛ rɔ̌, Pɛ́tɛrʉ̀ ràdʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Ándà pɛ́ dɔ̀kà nga.»
4 Pedro, fitando-o, juntamente com João, disse: — Olhe para nós!
5 Nɨ́ wɔ̀ alɛ adʉ̀ abádhí dɔ̀ nga nándà atdyúna nyʉ́ nà, dhu ɔ̀dɔ ndɨ̀ ndɨ́ ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndabá tɨ́ abádhí-fɔ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
5 Ele os olhava atentamente, esperando receber alguma coisa.
6 Pbɛ́tʉ̀, Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Ma mɨ́’ɨ̀ ɨ̀mbǎ ɔrɔ̀ mà, ndɨrɔ̀ fʉ̀rangà tɨ́ kátɨna sʉma mà nà màtɨ́. Ɨndʉ̀ ma mábhʉ̌na nɨ́ fudú rɨ́’ɨ̀ dhu kɛ̀lɛ̌. Nɨ́ ma mátɨna ɨnyɨ nɨ̌: ‹Nàzàretì ɔ̌ alɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀-ɔvɔ̀ rɔ̌, ɨ́và nyɨ nyidè, nyadʉ̀ ùbhi.›»Pɛ́tɛrʉ̀ mà Yùwanɨ̀ nà rɨ̌ òtsótsù rɔ́rɔ̀ ka kʉgʉ alɛ nɨ́gʉ̌ dhu|src="WA03941b.tif" size="col" copy="Graham Wade" ref="3.6"
6 Pedro, porém, lhe disse: — Não possuo nem prata nem ouro, mas o que tenho, isso lhe dou: em nome de Jesus Cristo, o Nazareno, levante-se e ande!
7 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ wɔ̀ alɛ àlʉ fangà tɔ́ ɔtsʉ́na rɔ̌, ndɨ̀và ɔrʉ̀. Nɨ́ ʉrɔ́ rɔ̀ tɨ́, kà-pfɔ̀ mà kà-pfɔ̀-kɨ̀lɨ̀tà mànà náadʉ̀ ɔbɨ nábà.
7 E, pegando na mão direita do homem, ajudou-o a se levantar. Imediatamente os seus pés e tornozelos se firmaram;
8 Nɨ́ wɔ̀ alɛ ɨbɛ ndɨ̀ ndìdè pfɔ̌na dɔ̌, ndàdʉ̀ abhi ɔ̀pɛ̀. Àbadhi mà náadʉ̀ òtsù atdíkpá Kàgàwà bhà ɨdza, Pɛ́tɛrʉ̀ mà Yùwanɨ̀ mànà nà. Nɨ́ àrà ndɨ̀ ndárà rɔ́rɔ̀, wɔ̀ alɛ ambɛ́nà ndɔ̀bhɛ̀ dɔ̌ ɔ̀bhɛ̀ tɨ́, Kàgàwà nílè ndɨ̀ ndɨ́ rɔ́rɔ̀.
8 e, dando um salto, ficou em pé, começou a andar e entrou com eles no templo, pulando e louvando a Deus.
9 Kàgàwà bhà ɨdzá ɨ̀’ɨ̀ kɔ́rɔ́ alɛ náala ka ùbhǐ rúbhi ndàdʉ̀ àmbɛ Kàgàwà ìlè dɔ̌ rɔ́.
9 Todo o povo viu o homem andando e louvando a Deus,
10 Nɨ́, abádhí itdègu kʉ̀nɨ̌ yà Kàgàwà bhà ɨdza tɔ́ «Àyǎya Tsǎtsʉ̀» tɨ́ kátɨna tsǎtsʉ̀-tɨ́ arádɨ ndàmbɛ mʉ̀dzʉ̀nà ùnzi dɔ̌ ìndrǔ-fɔ́ alɛ tɨ́, nɨ́ ɔdɔ nɨ́ɨsɨ́ abádhí ɔ̀, ɨdhɔ ràdʉ̀ abádhí ʉ̀kɔ atdídɔ̌ wɔ̀ alɛ rɔ̌ ndɨ̀ nɔ̀nzɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
10 e reconheceram que ele era o mesmo que pedia esmolas, assentado à Porta Formosa do templo; e ficaram muito admirados e espantados com o que lhe tinha acontecido.
11 Wɔ̀ alɛ náapbá ndɨ̀ atdídɔ̌ Pɛ́tɛrʉ̀ mà Yùwanɨ̀ mànà rɔ̌. Nɨ́ abádhí adʉ̀ òwu atdíkpá, ’òwù òko Kàgàwà bhà ɨdza tɔ́ mbàrazà-tsìnǎ. Ndɨ mbàrazà-ɔvɔ̀ nɨ’ɨ̀ «Ádrʉ̀ngbǎ kamà Sɔ̀lɔ̀mɔnɨ̀ bhà mbàrazà.» Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ ìndrǔ náadʉ̀ ìtse, ɨ̀ ràndu ɨ̀ abádhí-tɨ́, ɨdhɔ ʉ̀kɔ ɨ̀ atdídɔ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
11 Enquanto aquele homem ainda se mantinha ao lado de Pedro e João, todo o povo, perplexo, correu para junto deles no pórtico chamado de Salomão.
12 Nɨ́, Pɛ́tɛrʉ̀ itdègu wɔ̀ dhu àlǎ, náadʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌ ndàtɨ: «Nyɨ̌, Pbàìsràyélí tɔ́ pbìrì ɔ̌ bhà tɨ́rɔ̀, ádhu nyɨ̌ nyàbhʉ nyɨ̌ ɨdhɔ rʉ̀kɔ nyɨ̌ wɔ̀ alɛ ɔ̀gʉ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ̌? Ndɨrɔ̀, ádhu nyɨ̌ nyʉ̀dɨ̌ nyɨ̀kpɔ́kʉ rɔ̀ká, nyǎmbɛ mǎndà dɔ̌ fàká ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nɨ̌ mǎ màbhʉ ka rɔ̀gʉ̀ dhu bhěyi nɨ̌? Ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌, Kàgàwà ózè dhu ɔ̀nzɨ mǎ marɨ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ mǎ màbhʉ ka rɔ̀pɛ̀ ndùbhi dhu bhěyi nɨ̌?
12 Quando Pedro viu isso, dirigiu-se ao povo, dizendo: — Israelitas, por que vocês estão admirados com isto ou por que estão com os olhos fixos em nós como se pelo nosso próprio poder ou piedade tivéssemos feito este homem andar?
13 Àlɛ̌ t’ábhúna Àbràhamʉ̀, Ìsakà, Yàkɔbhɔ̀ mà tɔ́ Kàgàwà nɨ́ ndɨ pbɨ̀ndà ɨnɔ-akpà Yěsù Krɨ́stɔ̀, yà nyɨ̌ nyípfo nyǎbhʉ òmvǔ-fɔ́ alɛ nɔ́ɔvɔ̀ nàbhʉ rìlè ndɨ̀. Nyɨ̌ nyuvó nyɨ̌ lɨ̀walɨ̀ Pìlatɔ̀ rɔ̌ ɨ̀nzɨ̌ ka nɨkɔ̀lɔ̀ tɨ́ imbi ɔ̀ rɔ̀, àzèmbè ɨwà àbadhi ɔ̀tdɨ̀ kà-ànyǎ ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndɨkɔ̀lɔ̀ tɨ́ rɔ́rɔ̀.
13 O Deus de Abraão, o Deus de Isaque e o Deus de Jacó, o Deus dos nossos pais, glorificou o seu Servo Jesus, a quem vocês traíram e negaram diante de Pilatos, quando este já havia decidido soltá-lo.
14 Nyɨ̌ nyadhɔ̀ yà Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ ɨ́lǎ alɛ nyʉ́, ndɨrɔ̀ obhónángatálɛ nyʉ́, nyǎdʉ̀ abvo ɔ̀kyɛ arɨ́ alɛ nyʉ́ nábhʉ kɨkɔ̀lɔ̀ imbi ɔ̀ rɔ̀.
14 Vocês negaram o Santo e o Justo e pediram que fosse solto um assassino.
15 Nɨ́ ndɨ dhu-otù ɔ̌, nyɨ̌ nyábhʉ kohò alɛ nɨ́ yà ípìrɔ̌nga nábhʉ̌ arɨ́ ìndrǔ tɔ̀ alɛ nyʉ́. Pbɛ́tʉ̀, Kàgàwà ábhʉ wà ka rɨ̀ngbɛ̀ ndɨ ɔvɛ-bvʉ̀ rɔ̀. Nɨ́ mǎ nɨ́ ndɨ dhu tɔ́ ngàmbì.
15 Vocês mataram o Autor da vida, a quem Deus ressuscitou dentre os mortos, do que nós somos testemunhas.
16 Wɔ̀ nyɨ̌ nyálǎna alɛ nyɨ̌ nyʉ́nɨ wà mběyi nyʉ́. Nɨ́ ka nàbhʉ ràbà ɔbɨ dhu nɨ́ yà mǎ má’ù Yěsù-ɔvɔ̀ bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ. Yěsù ná’u ka kɨ́ dhu nábhʉ ndɨ ka rɔ̀gʉ̀ atdídɔ̌ wɔ̀ nyɨ̌ nyálǎna dhu bhěyi.
16 Pela fé no nome de Jesus é que esse mesmo nome fortaleceu a este homem que vocês estão vendo e bem conhecem. Sim, a fé que vem por meio de Jesus deu a este homem saúde perfeita na presença de todos vocês.
17 Nɨ́ àbanɨ̌nzó, kòmbí mǎ mʉ̀nɨ wà dhu wɔ̀ nyɨ̌ nyɔ́nzɨ̀ fʉ̀kʉ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ mànà Yěsù rɔ̌ dhu, nɨ́ nyɨ̌ rɔ́nzɨ̀ ɨnzá nyɨ̌ nyʉ̀nɨ nga dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
17 — E agora, irmãos, eu sei que vocês fizeram isso por ignorância, como também as suas autoridades o fizeram.
18 Pbɛ́tʉ̀, wɔ̀ Kàgàwà ádʉ̀ ɔ̀nzɨ̀nà kà-rɔ̌ dhu nɨ́ yà angyangyɨ ndɨ̀ ndavɔ̀ kɔ́rɔ́ pbɨ̀ndà pbànábí-otù ɔ̌ dhu. Kǎtɨ pbɨ̀ndà Màsiyà rabáya àpbɛ̀.
18 Mas Deus, assim, cumpriu o que tinha anunciado anteriormente pela boca de todos os profetas: que o seu Cristo havia de padecer.
19 Nɨ́rɔ̀, nyʉ̀gɛ̀rɛ̀ nyɨ̌ nyʉ̌bhà fʉ̀kʉ́ nzɛ́rɛnga, nyǎdʉ̀ ìngo Kàgàwà-tɨ’ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ kǎdʉ̀ tɨ́ fʉ̀kʉ́ nzɛ́rɛnga níndò.
19 Portanto, arrependam-se e se convertam, para que sejam cancelados os seus pecados,
20 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwà rɨ̌ nyɨ̌ nyɨ́ nyǎsǒ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ nábhʉ̌ ràkǎ, ndàdʉ̀ Yěsù, yà angyangyɨ ndɨ̀ ndapɨ̀ Màsiyà nívì rɨ̀rà fʉ̌kʉ̀.
20 a fim de que, da presença do Senhor, venham tempos de refrigério, e que ele envie o Cristo, que já foi designado para vocês, a saber, Jesus,
21 Kòmbí dhu àkǎ kà ràdɨ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀, ràrà àhʉ Kàgàwà rɨ̌ kɔ́rɔ́ dhu-tsí nʉ́gɛ̀rɛ̀ ròngò ɔwʉ́tána tɨ́ ɔ̀ná ɨdhɔ ɔ̀. Kàgàwà avɔ̀ wà ndɨ dhu angyangyɨ nyʉ́ pbɨ̀ndà ɨ̀lɨ̌lǎ pbànábí-otù ɔ̌.
21 ao qual é necessário que o céu receba até os tempos da restauração de todas as coisas, de que Deus falou por boca dos seus santos profetas desde a antiguidade.
22 Obhó tɨ́, Músà atɨ: ‹Ádrʉ̀ngbǎlɛ fʉ̀kʉ́ Kàgàwà níipfoya ɨma bhěyi atdí pbɨ̀ndà nabì fʉ̌kʉ̀ nzínzìkʉ ɔ̌ rɔ̀. Nɨ́ dhu akáya nyǒngò kà rʉ̌nɔna fʉ̌kʉ̀ kɔ́rɔ́ dhu nɨ́rɨ̀.
22 Porque Moisés disse: “O Senhor Deus fará com que, do meio dos irmãos de vocês, se levante um profeta semelhante a mim; a esse vocês ouvirão em tudo o que ele lhes disser.
23 Ɨ̀nzɨ̌ róngo ndɨ nabì rʉ̌nɔna dhu ɨ̀rɨ̀ alɛ-tsè nɔ́tdɨ̀ Kàgàwà rǒngo àdʉ̀ kɔ́rɔ́ pbɨ̀ndà alɛ nzínzì ɔ̌ rɔ̀.›»
23 Quem não der ouvidos a esse profeta será exterminado do meio do povo.”
24 Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ dhu ìse átɔ̀ ihé-yà tɔ̀, ndàtɨ: «Kàgàwà bhà pbànábí kɔ́rɔ́, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ Sàmɔlɛ̀ rɔ̌ rɔ̀, ràrà àhʉ dzina dɔ̌ uvò kɔ́rɔ́ ngʉ̌kpà pbànábí ɔ̀, náavɔ̀ dhu átɔ̀ ɨ ɨdhɔ ɔ̌ ɨ̀ nɔnzɨya dhu dɔ̌.
24 — E todos os profetas, a começar com Samuel, assim como todos os que falaram depois dele, também anunciaram estes dias.
25 Nyɨ̌ nɨ́ pbànábí tɔ́ inzo. Nɨ́ kɔ̌kɔ̀ pbɨ̀ndà pbànábí-otù ɔ̌ Kàgàwà anzɨ̀ làká nɨ́ kǎnzɨ̀ fʉ̌kʉ̀. Ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyùngbò wà nyɨ̌ Kàgàwà nà yà abhúkʉ mànà Kàgàwà mà núungbò ɨ̀ dhu-otù ɔ̌. Obhó tɨ́, Kàgàwà atɨ Àbràhamʉ̀ nɨ̌: ‹Pbʉ̀kʉ̀ pbàdzʉkʉrʉ-otù ɔ̌, ma masoya yà adzɨ ɔ̌ rʉ̀gànda-tsʉ̀ kɔ́rɔ́.›
25 Vocês são os filhos dos profetas e da aliança que Deus estabeleceu com os pais de vocês, dizendo a Abraão: “Na sua descendência, serão abençoadas todas as nações da terra.”
26 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ Kàgàwà ívì pbɨ̀ndà ɨnɔ-akpà Yěsù Krɨ́stɔ̀ fʉ̌kʉ̀ wɛmbɛrɛ̀ tɨ́, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ naso tɨ́ ndàbhʉ nyɨ̌ nyʉ̌gɛ̀rɛ̀ nyɨ̌ nyʉ̌bhà fʉ̀kʉ́ nzɛ́rɛnga.»
26 — Tendo Deus ressuscitado o seu Servo, enviou-o primeiramente a vocês para abençoá-los, no sentido de que cada um abandone as suas maldades.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 3, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.