Atos 20
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs AAI
1 Wɔ̀ wɔ̀gɔ̀-ɨ́yà àrà ɨ̀nɛ̀ dhu-dzidɔ̌, Pɔlɔ̀ andu Yěsù ná’ù alɛ-tsʉ̀. Nɨ́, abádhí-afí ndɨ̀ ndàbhʉ ròtsì ɔbɨ dhu-dzidɔ̌, kǎdʉ̀ abádhí nóvì, ndàdʉ̀ ndɨ̀và ndàrà Màkɛ̀dɔ̀nɨyà tɔ́ pbìrì ɔ̀.
1 Sabuw hibuyuw in sawar nuwarob ea’afuw ufunamaim, Paul bai’ufununayah etei e’af ayuwih koufair tur itih naatu eo tuturih. Imaibo ihamiyih au Masedonia na’at in.
2 Ndɨ pbìrì ɔ̀nǎ ndɨ̀ ndʉ́da rɔ̀, kǎránà Yěsù ná’ù alɛ-afí àbhʉ rɔ̌ ròtsì ɔbɨ yà abhɔ-gʉ̀na ndɨ̀ ndʉ́nɔna Kàgàwà bhà ɔtɛ nɨ̌. Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ kǎdʉ̀ àrà Pbàgìríkí tɔ́ pbìrì ɔ̀,
2 Naatu Masedonia ana uman men sanet imaim bar merar ta ta run tit baitumatumayah isah binan koufair itih remor na Greek tit.
3 ndàdʉ̀ ɨ̀bhʉ àbǐ nɔ́dhɔ̀ ányɨ̀. Nɨ́ Sìriyà tɔ́ pbìrì ɔ̀ ndɨ̀ ndara tɨ́ ibhú ɔ̌ ndɨ̀ ndɨ́ dhu ɔ̀nzɨ rɔ́rɔ̀, kɨ̌rɨ dhu ɨwà Pbàyàhúdí rɨ̀rɨ̀ ɨ̀ dɔ̀ná. Nɨ́, kǎdʉ̀ ndàdu tdɨ́tdɔ̌ Màkɛ̀dɔ̀nɨyà, ndàrà àhʉ ndɨ pbìrì ɔ̌ kɨgɔ̀ Fìlipì tɨ́ kátɨna ɔ̀.
3 Nati’imaim sumar tounu ma, naatu au Syria na’at na isan bobobuna Jew sabuw rabinamih hiyayakitufuw tur nowar. Imih i ana not bogaigiwas matabir maiye Masedonia awat na.
4 Ndɨ abhi ɔ̌, ka nʉnda alɛ nɨ’ɨ̀ Sɔ̀pàtɛrɛ̀, Bɛ̀rɔyà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ alɛ Pirò t’ídhùnà. Ngʉ̌kpà alɛ nɨ’ɨ̀ Tɛ̀sàlɔ̀nɨkà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ alɛ, Àsɨ̀tarɨkɔ̀ mà Sèkundò nà. Ngʉ̌kpà alɛ nɨ’ɨ̀ Gǎyò, Dɛ̌rbɛ̀ tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ alɛ mà, Tìmɔ̀tɛwʉ̀ nà. Ndɨrɔ̀ nɨ’ɨ̀ Àziyà tɔ́ pbìrì ɔ̌ alɛ Dòkíkò mà Tròfǐmò nà.
4 Orot iti na’atube i hitur bairi hin, Berea bar merarane i orot Fairahus natun Sopater, Thessalonica’ane i Aristakus, Secundus hairi, Derbe’ine i Gaius, naatu Asia’ane i Tychicus, Trofimus hairi, naatu Timothy.
5 Nɨ́ Fìlipì rɔ̀, kɔ̀rɨ́ alɛ adʉ̀ ʉ̀da angyi fǎkà, ’òwù mɔ̌dɔ̀ Trɔwà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀ rɔ̀.
5 Iti oro’orot i wa ta hibai wan hirabon Troas imaim hima aki hikaifi.
6 Pbɛ́tʉ̀ mǎ’ɨ́ na, yà ɨ̀mbǎ ɔ̀ná afi nà mʉ̀gatì tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀ dzidɔ̌, mǎ madʉ̀ mɨ̌và Fìlipì tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ rɔ̀, mɔ̌pɛ̀ abhi ibhú ɔ̌. Nɨ́ imbò ɨdhɔ-dzidɔ̌, mǎ madʉ̀ òwu abádhí òtù Trɔwà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀. Ndɨ kɨgɔ̀ ɔ̌ nɨ́ ndɨ mǎ madʉ̀ atdí yɛngɛ̀ nyʉ́ nɔ́nzɨ̀.
6 Faraw Wanawanan Yeast En ana hiyuw sasawar ufunamaim Philipi imaim wa abai, veya umat roun ufunamaim Troas imaim ai ta’imon, nati’imaim fur ta’imon ama.
7 Sàbatʉ̀-ɨdhɔ̀ ɔ̌ pbɨ́tsɔ̀ngǎ, mǎ mundu mǎ ndɨ́nɨ̌ mǎ mʉkɔ tɨ́ Yěsù bhà ɔvɛ ɨ̀rɛ̀ mǎ mɨ́ nɨ̌ mʉ̀gatì-ɔ̌nga, mǎdʉ̀ ɔ̀nyʉ̀nà. Nɨ́, Pɔlɔ̀ adʉ̀ àdɨ ndàmbɛ dhu ɔ̀vɔ̀ dɔ̌ ìndrǔ tɔ̀. Kǎdʉ̀ ndɨ ɔtɛ àdhà ádzǐ nyʉ́, ràrà àhʉ azà adyifɔ̀-sɨsɨ̀ kúbhingá nga tɔ́ ɔ̀, tsútsǎ nɨ́nganɨ́ ndɨ̀ ndarana nɨ́dhunɨ̌.
7 Fur antoro’ot ebubusurufimaim, bai’ufununayah etei rafiy kakafiyin baimasibin isan abita’ay ana veya, Paul binan sabuw iuwih naatu mar natot boro nan, imih kutuw binan in fainaiwan tit.
8 Yà ndɨ mǎ mùndu mǎ ɔ̀ná ɔrʉ̀nǎ kàluga ɔ̌, ɨnga àwʉ̀ rɨ́ tarà nɨ́ɨ’ɨ̀ abhɔ nyʉ́.
8 Naatu bar tafan aki ama’amamaim i ramef moumurih na’in hitoto’ab.
9 Nɨ́, Ètikò tɨ́ kátɨna atdí kpatsìbhíngba adɨ̀ ndɨ kàluga tɔ́ atdí pɔ́lɔ́-bɨdɔ̌, ndàmbɛ ɔtɛ ɨ̀rɨ̀ dɔ̌. Nɨ́, ádzǐta nyʉ́ ɔtɛ rǎrà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, Ètikò-nyɨ̀kpɔ́ adɨ̀ ndàmbɛ ɔ̀rɨ dɔ̌. Nɨ́ ɨdhɔ ɔ̀ rɔ̀ kɨ̌tsɨ obvò, wɔ̀ ɨ̀bhʉ ka kágbǎ dɔ̀yá ɨdza tɔ́ ɔrʉ̀nǎ ɨdza tɔ́ pɔ́lɔ́ ɔ̌ rɔ̀. Ka kadʉ̀ kɨ̀và ɨwà ɔ̀vɛ̀ rɔ́rɔ̀.
9 Bar ana sou awanamaim i orot boubun wabin Eutikas ma Paul ana binan nonowar. Baise Paul kutuw binan ma nowar inan busuruf matan fot taf koukuw. Naatu naniyan meyemeye matan anababatun fot ikitabir bar noyate tafan ana tet tounu imaim hima’am raiy rab easabun, hire murubin hibai hibora’ah.
10 Nɨ́, ɔrʉ̀ rɔ̀ ndɨ̀ ndàwǔ rɔ̀, Pɔlɔ̀ itsi ndàgu kà dɔ̌, ndàdʉ̀ kɨ̀và ndàmbǒ fɔná, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà: «Ɨ̀nzɨ̌ nyìtǔ afíkʉ. Ìnè kà rɨ̌’ɨ̀ ípìrɔ̌nga nà.»
10 Baise Paul raiy orot isnowah kwafure rouh eo, “Men kwaniyababan, yawasin inu’in.”
11 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Pɔlɔ̀ adʉ̀ ùpo tdɨ́tdɔ̌ wɔ̀ ɔrʉ́ kàluga ɔ̀, ndàdʉ̀ mʉ̀gatì-ɔ̌nga ʉ̀kɔ, ndàdʉ̀ ɔ̀nyʉ̀nà. Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ kǎdʉ̀ ɔ̀tɛ tdɨ́tdɔ̌ ràrà àhʉ ɨnga rǔbho dhu ɔ̀. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kǎdʉ̀ ndɨ̀và ndàrà fɨ̀ndá dhu nɨ̌.
11 Imaibo matabir maiye yen bar tafan rafiy bai imasib eaan. Naatu fai manin ma binan in mar tot basit ihamiyih.
12 Nɨ́, ka kadʉ̀ wɔ̀ kpatsìbhíngba ʉ̀ndà fɨ̀rábvʉ̀ ípìrɔ̌rɔ̀, ndɨ dhu ràdʉ̀ ìndrǔ àbhʉ ròtù afíya atdídɔ̌.
12 Orot yawasin hibai hin au bar dogoroh ereyasisir auman.
13 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌ tɨ́, mǎ muvò, mɔ̌dɨ̀ dɔ̀ka mǒwù angyi Àsosì ibhú ɔ̌, Pɔlɔ̀ ràdʉ̀ ɨ̀rà pfɔ̌na dɔ̌ olù. Nɨ́, mǎ mudhè dhu mǐdyì Pɔlɔ̀ ibhú ɔ̌ Àsosì rɔ̀.
13 Wa abai arabon an Asos atit naatu Paul iu’uwi na’atube baiwaninamih arun, anayabin i ababawat boro ufui rarabon.
14 Nɨ́, kǐtdègu ɨ̀rà mǒtù Àsosì, kǔpò ibhú ɔ̀, mǎdʉ̀ òwu atdíkpá mǒwù ùvò Mìtìlɛnɨ̀.
14 Tafaram Asos imaim bairi abitar ana veya na wa afe’en yen bairi ana Mitilin atit.
15 Tsútsǎ nɨ́nganɨ́, mǎ madʉ̀ mɨ̌và ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀, mǒwù ùvò Kiyò tɨ́ kátɨna sɔ̀ngà-tɨ’ɔ̀. Ndɨrɔ̀ nɨ́ ndɨ mǎ madʉ̀ òwu ùvò Sàmɔsɨ̀ tɨ́ kátɨna sɔ̀ngà dɔ̀. Tsútsǎ nɨ́nganɨ́ tdɨ́tdɔ̌, mǎ madʉ̀ òwu ùvò Mìlɛtɔ̀ tɨ́ kátɨna kɨgɔ̀ ɔ̀.
15 Mar to wa ainatit ana Kios nuw aihamiy, veya bairou’abin ufunamaim Samos nuw a’afuwabon, naatu veya baitounin ana Miletus atit.
16 Pɔlɔ̀ azè ndɨ̀ ndùbhi ibhú ɔ̌ tɨ́, ɨ̀nzɨ̌ ndòtsù Ɛ̀fɛsɔ̀ tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀, akyɛ ndɨ̀ ndadʉ̀na fɨ̀ndá kàsʉmɨ̀ ìwi Àziyà tɔ́ pbìrì ɔ̀ nɨ́dhunɨ̌. Obhó tɨ́, ka nɨ’ɨ̀ ɨwà dhu núdhě afína ɔ̀, ndɨ̀ ràmbɛ̀nà àrà àhʉ Yèrùsalɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀ angyinǎ rɔ̀ Pɛ̀ndɛ̀kɔtɛ̀-ɨdhɔ̀ tɔ̀, ndɨ dhu rǎdʉ̀ àkǎ fɨ̌ndà nánɨ̌.
16 Paul Ephesus baihamiyin mutufor yan rabon isan ana not bogaigiwas, men kok boro veya gagamin Asia wanawananamaim tama, anayabin bimatkabiy ana kok i Jerusalem natitabo Pentecost ana veya nab.
17 Mìlɛtɔ̀ rɔ̀, Pɔlɔ̀ avì ìndrǔ ròwù Ɛ̀fɛsɔ̀ tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ kànɨsà ɔ̌ pbàkʉ̀rʉ̌ ùnzì.
17 Miletus imaim Paul Ephesus ekaleisia orot ukwarih na bairi o isan isah tur iyafar.
18 Nɨ́, ɨ pbàkʉ̀rʉ̌ itdègu ìwu ùvò kà-tɨ́, nɨ́ kǎvɔ̀ dhu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Nyɨ̌ nyʉ̀nɨ wà ɨ̀ngbà dhu bhěyi màtɨ́ ma mádɨ nzínzìkʉ ɔ̌ dhu, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ yà Àziyà tɔ́ fʉ̀kʉ́ pbìrì ɔ̌ ma mɨra àhʉ ɔ̀ná ɨdhɔ ɔ̀ rɔ̀.
18 Naatu hina hititit ana veya iuwih eo “Ayu boubuntoro’ot ana Asia wanawanan atit bairi mi’itube tama’am i kwa kwaso’ob.
19 Ma mɔ́nzɨ̀ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù bhà kasʉ yɔrɔwà nyʉ́ nà, nyɨdu-dha ɔ̌, ndɨrɔ̀ yà Pbàyàhúdí rɨ̌rɛ̀na ɨ̀ ɔnzɨ tɨ́ rùdú nzɛ́rɛ dhu tɔ́ àpbɛ̀ ɔ̌.
19 Taiyuwu ayara’iyu Regah ana akir wairafin na’atube yawas fokarin wanawanan wainabu abow eremamaturu auman, Jew sabuw asabunu isan hiyakitifuw men anot.
20 Nyɨ̌ nyʉ̀nɨ wà dhu átɔ̀ ɨnzá ma rórù atdí dhu mà, yà dzʉ̀nàkʉ ɔ̀nzɨ̀ rádʉ̀ dhu nzínzì ɔ̌. Ma márà kɔ́rɔ́ dhu ɔ̀vɔ̀ rɔ̌ fʉ̌kʉ̀, madʉ̀ ùdhenà fʉ̌kʉ̀ rʉ̀wʉgà dɔ̌ rɔ̀ màtɨ́, ndɨrɔ̀ fʉ̀kʉ́ ɨdzá rɔ̀ màtɨ́.
20 Kwa kwaso’ob ayu kwa isa abibinan ana veya men kafa’imo abir, a baibais ana tur ta abotanimih, en baise etei bebeyanamaim bar arun atit a binan kwanowar.
21 Ma márà dhu ɔ̀vɔ̀ rɔ̌ kpangba Pbàyàhúdí tɔ̀, ndɨrɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí tɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ nʉgɛ̀rɛ̀ tɨ́ Kàgàwà tɔ̀, ’àdʉ̀ àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀ ná’ù.
21 Jew sabuw naatu Ufun Sabuw isah i bebeyan hai kakafih baihamiyen God isan tatabir naatu Regah Jesu baitutumin isan auwih.
22 Nɨ́rɔ̀, kànɨ̌ ma márà kòmbí Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀, àdhàdhɨ̀ yà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí nʉ́tʉ ɨma ndɨ́nɨ̌ ma mɔnzɨ tɨ́ ka dhu bhěyi. Ma mʉ̀nɨ nzá àdhu mà rɨ̌ mabà ányɨ̀ dhu.
22 Naatu boun Anun kakafiyin fatumu, i ana kokomaim au Jerusalem anan, men aso’ob nati’imaim boro abisa isou namatar.
23 Pbɛ́tʉ̀ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí àbhʉ mʉnɨ yà ma múbhi ɔ̀yanǎ kɔ́rɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ dhu nɨ́, ɨma ɔ̀dɔ rɨ́ dhu ràrɨ̌ usótá mà àpbɛ̀ mànà.
23 Ta’imonamo Anun Kakafiyin bimatnuwu i aso’ob, bar merar ta ta anarun anatitit dibur naatu biyababan i nati’imaim hima tekakaifu.
24 Ma mɔ̀zʉ̀ nzá pbàkà ípìrɔ̌nga rɨ̀’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎ dhu tɨ́ idù. Atdí ma mòzè dhu nɨ́, mɔnzɨ̀ pbàkà kasʉ yà Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù ibho fudú, marà ʉ̀tsànà. Ndɨ kasʉ nɨ́ mʉnɔ̀ Kàgàwà bhà ɨzʉ tɔ́ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ ìndrǔ tɔ̀.
24 Baise ayu taiyuw au yawas ai’itin i men sawar gagamin ta. Ayu au kok i bowabow Regah Jesu bitu i ana bow yomanin ana’asa’ub, naatu nati bowabow i tur gewasin God ana manaw ana kabeber isan anao rerereb.
25 Kòmbí, ma mʉ̀nɨ wà dhu nyɨ̌ ràrɨ̌ nzɨ̌ nyɨ̀du-kpa àlǎ tdɨ́tdɔ̌, nyɨ̌ yà ma múbhi nzínzìkʉ ɔ̌, mambɛ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà Idzi tɔ́ Màkʉ̌rʉ̀ nʉ́nɔ̀ dɔ̌ fʉ̌kʉ̀ rɔ̀.
25 Naatu boun kwa iyab wanawanamaim ama aremor God ana aiwob isan a binan kwanonowar aso’ob boro men kwana’itu maiye.
26 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ indo ma mátɨna nyɨ̌ nɨ̌, nzínzìkʉ ɔ̌ rɨ́ ndàbhʉ̌ ndàwǐ alɛ-azù nɨ́ɨ’ɨya ndɨ alɛ-dɔ̀-tsírɔ́ nyʉ́.
26 Isan imih boun kwa etei matamaim akukurereb, o yait ef inasa’ir inan inamomorob ana bit men ayu anab.
27 Obhó tɨ́, ma mʉ́bhà nzá atdí dhu mà ɨnzá ma mɔ̀vɔ̀ fʉ̌kʉ̀ rɔ́rɔ̀, yà Kàgàwà ózè kɔnzɨ̀ dhu nzínzì ɔ̌.
27 Anayabin God abisa not yayakitifuw etei akurereb kwanowar sawar men ta abotan au’uf abatamih.
28 Nɨ́rɔ̀, nyòngò nyɔ̌dɔ̀ mběyi nyɨ̌-tɨ́rɔ̀, nyǎdʉ̀ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí ʉ́lɨ nyɨ̌ nyǒngò ʉ̀ndànà Kàgàwà bhà Kànɨsà ʉ̀ndà mběyi. Ndɨ Kànɨsà nɨ́ yà Idhùnà-azù nyʉ́ rɔ̌ Kàgàwà adzì fɨ̌ndà Kànɨsà.
28 Taiyuw mata toniwa’an kwanakaifi, naatu bobaituw Anun Kakafiyin kwa babamaim ya’aya kwanakaifih. God ana ekaleisia kwaninabatan gewas, anayabin i taiyuwin Natun momorobomaim sinaf nati sabuw hina nowan himatar.
29 Ma mʉ̀nɨ wà dhu yà nzínzìkʉ ɔ̌ rɔ̀ ma mɨ́ mɨvà marà dhu-dzidɔ̌, tsamangɛ̀rɛ̌ bhěyi ɔ́rʉ̀ atdídɔ̌ alɛ ràrɨ̌ ìtsù nzínzìkʉ ɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ ’àdʉ̀ òwu Kàgàwà bhà tàmà-ɨzʉ̀ ɔ̀nzɨ̀ rɔ̌.
29 Ayu aso’ob kwa ana bihamiy ufunamaim haru kakafih boro hinan wanawan hinarun bobaituw hinatar giyigiyih.
30 Ndɨrɔ̀, nzínzìkʉ ɔ̌ rɔ̀ màtɨ́, atdídhená alɛ rǔvò ùvò, ’àmbɛ tɨ̀tɔ̀ ʉ̀nɔ̀ dɔ̌ ìndrǔ tɔ̀, ndɨ tɨ̀tɔ̀ ràdʉ̀ àrà ìndrǔ àbhʉ rɔ̌ rʉ̀gɛ̀rɛ̀ ɨ̀, ’òngò fɨ̀yɔ́ ábhàlɨ̌ tɨ́.
30 Kwa taiyuw a kou’ay wanawananamaim auman orot afa boro hinamisir turobe hinabotabir hinifufuwen, saise bai’ufununayah boro i hini’ufnunih.
31 Nɨ́rɔ̀, nyàndà nga mběyi, nyǎdʉ̀ àmbɛ yà ɨ̀bhʉ atɔ ɔ̌ ma múdhe nyɨ̀du-dha nyʉ́ nà nzínzìkʉ ɔ̌ kɔ́rɔ́ alɛ tɔ̀, adyíbhengá nga mà kúbhingá nga mànà ɔ̌ dhu ɨ̀rɛ̀ dɔ̌.
31 Imih mata toniwa’an! Kwamur tounu bairi tama fai mar erematuru abimatnuwih i kwananot.
32 Nɨ́, kòmbí ma mʉ̀bhà nyɨ̌ Kàgàwà-fɔ́. Ndɨrɔ̀, ma mʉ̀bhà nyɨ̌ yà Kàgàwà ózè àlɛ̌ dhu dɔ̌ rɔ́tɛ ɔtɛ ongó tɨ́ nyɔ̌dɔ̀. Ndɨ ɔtɛ rɨ̌ nyɔ̌sɨ̀, ndàdʉ̀ nyǎbhʉ nyǎbà yà pbɨ̀ndà dhu tɨ́ rɨ́’ɨ̀ alɛ kɔ́rɔ́ tɔ̀ Kàgàwà akɔ̀ fɨ̀ndá làká asota.
32 Naatu boun kwa i God ana tafafarenamaim ayayariyi naatu i ana manaw ana kabeber turamaim nawowabi kwanayen abisa ana sabuw baitihimih eo kwa auman nowamih nit.
33 Yà àlɛ̌ kɨ́’ɨ̀ atdíkpá nyɨ̌ mànà ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ma móhò nzá atdí alɛ bhà fʉ̀rangà-atdyú mà, ɔrɔ̀-atdyú mà, ndɨrɔ̀ mbɛrʉ̀-atdyú mà.
33 Ayu men kafai orot babin ta ana gold o ana silver isan abahiy o ana ar ana faifuw isan abahiyamih.
34 Nyɨ̌ nyʉ́ mà, nyɨ̌ nyʉ́nɨ wà dhu yà dzʉ̀nàdu nɔ́nzɨ̀ dhu mà, mǎ marɨ́ òko mànà atdíkpá alɛ dzʉ̀nà nɔ́nzɨ̀ dhu mànà ma rɔ́nzɨ̀ kǎkà ɔtsʉ́du nyʉ́ nɨ̌.
34 Kwa etei kwaso’ob, ayu taiyuwu umau’umaim sawar abisa isah abiyababan asinaf himatar abow, naatu bow turou’unah hibiyababan afaram hibow karam.
35 Ma marɨ́ dhu ɨ̀tɛ̀ bìlǐnganà fʉ̌kʉ̀, dhu ràkǎnà nyɔ̌nzɨ̀ kasʉ ndɨ dhu bhěyi, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyadʉ̀ tɨ́ òwu ɨ̀mbǎ rɨ́’ɨ̀ ɔbɨ nà alɛ dzʉ̀nà ɔ̀nzɨ̀ rɔ̌ nɨ̌. Dhu àkǎ nyɨ̌rɛ̀ yà Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù ʉnɔ dhu, ndàtɨ: dhu nàbhʉ ìndrǔ tɔ̀ alɛ rɔ̀nzɨ̀ wà hirò, ròsè yà ndɨ dhu ndɨ̀ ndàbhʉ fɨ̌ndà alɛ dɔ̀nǎ.»
35 Ayu ef etei ai’obaiyi, kwanabow raro nababan, saise nati’imaim boro sabuw aurih fair en kwanibaisih. Ata Regah Jesu taiyuwin awanamaim iti tur eo i kwananot ’Baitinin ana baigegewasin i ra’at men tabaib na’atube.”
36 Wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndʉ̀nɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Pɔlɔ̀ mà pbàkʉ̀rʉ̌ mànà nʉ́ʉkɔ ɨ̀ ɔtdyʉ̀ya dɔ̌, Pɔlɔ̀ ràdʉ̀ ndɨ̀tsɔ̀.
36 Paul eo sasawar ufunamaim sun yowen bairi hiyoyoban.
37 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ kɔ́rɔ́ alɛ adʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’àmbɛ ɔ̀dzɨ dɔ̌, ’àdʉ̀ Pɔlɔ̀ àmbo, ɨ̀ ròvì ka nɨ̌.
37 Sabuw etei erererey auman hirouh himamay naatu hio tutur.
38 Abádhí nabhʉ̀ ɨzʉ rʉ̀ka atdídɔ̌ dhu nɨ’ɨ̀ Pɔlɔ̀ àtɨnà abádhí ràrɨ̌ nzɨ̌ nyɨ̀na-kpa àlǎ tdɨ́tdɔ̌ dhu. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌ nɨ́ ndɨ pbàkʉ̀rʉ̌ adʉ̀ Pɔlɔ̀ ʉ̀ndà, ràrà òtsù bàtɔ́ ɔ̀.
38 Etei hai yababan ra’at anayabin tur iti na’atube eo isan, ayu boro men ana’iti maiye naatu hinawiy bairi hin wa biyan hitit.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.