Atos 18
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs AAI
1 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Pɔlɔ̀ ɨvà ndɨ̀ Àtɛnɛ̀ tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ rɔ̀, ndàrà Kòritò tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀.
1 Iti ufunamaim Paul Athens ihamiy naatu na Corinth tit.
2 Nɨ́ ányɨ̀ ndɨ̀ ndàrà àhʉ rɔ̀, abádhí atù ɨ̀ Àkilà tɨ́ kátɨna atdí Mʉ̀yàhudì nà. Ndɨ Àkilà nɨ’ɨ̀ Pɔtɔ̀ tɨ́ kátɨna pbìrì ɔ̌ alɛ. Ndɨrɔ̀, abádhí nɨ’ɨ̀ kòmbí tɨ́ íwǔ Ìtàliyà tɔ́ pbìrì ɔ̀ rɔ̀ pbɨ̀ndà tsìbhálɛ Pèrèsílà mànà, ’ìwǔ ùvò Kòritò tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌. Obhó tɨ́, wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, kámá dɔ̌ ádrʉ̀ngbǎ kamà, Klòdiyò nɨ’ɨ̀ ɨwà dhu nʉ́yǎ, ndàtɨ: Kɔ́rɔ́ Pbàyàhúdí ràkǎ ’ùvò Rɔmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ rɔ̀. Nɨ́ Pɔlɔ̀ arà Àkilà mà, Pèrèsílà nà-tɨ’ɔ̀,
2 Nati’imaim Jew orot wabin Aquila hairi hitar, Aquila i Pontus imaim tufuw baise aawan Priscilla hairi Italy hihamiy hitit, anayabin Caesar Claudius Jew sabuw etei Rome hima’am ia’arih iuwih hitit. Imih Paul na Corinth titit i na Aquila Priscilla hairi inanawanih.
3 ’àdʉ̀ ’ɨ̀rɨ̀ ’òngò òko atdíkpá, ’àdʉ̀ òwu kasʉ ɔ̀nzɨ̀ rɔ̌ atdíkpá abádhí mànà. Obhó tɨ́, abádhí nɨ’ɨ̀ atdí kasʉ-tɨdɔ̀ kɛ̀lɛ̌ nɔ́nzɨ arɨ́ alɛ. Ndɨ abádhí-kàsʉ̌ nɨ’ɨ̀ hɛmɛ̀ t’ódyùta.
3 Naatu anayabin i auman i kanawas sakirayan ta, imih ma bairi kanawas hisasakir.
4 Nɨ́, yà sàbatʉ̀-ɨdhɔ̀ náarɨ́rà dhu bhěyi, Pɔlɔ̀ ongónà àrà unduta-dzà ɔ̀, ndàrà dhu ɔ̀vɔ̀ rɔ̌ Pbàyàhúdí mà Pbàgìríkí mànà tɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ nʉgɛ̀rɛ̀ tɨ́ ’à’ù ndɨ̀ ndʉ́nɔna fɨ̌yɔ̀ dhu.
4 Baiyarir Ana Veya mar etei Kou’ay Baremaim tur binan gewasin Jew naatu Greek sabuw yah baikitabirih isan tur yayare.
5 Pbɛ́tʉ̀, Sílà mà Tìmɔ̀tɛwʉ̀ mànà níitdègu ìwu Màkɛ̀dɔ̀nɨyà rɔ̀, ’ìwǔ ùvò Kòritò, nɨ́ Pɔlɔ̀ adʉ̀ ndàpba Kàgàwà bhà Ɔtɛ t’ʉ́nɔta rɔ̌ tɨ́. Kǎránà dhu ɔ̀vɔ̀ rɔ̌ kpangba Pbàyàhúdí tɔ̀, ndàtɨ, Yěsù ràrɨ̌ ndɨ Krɨ́stɔ̀.
5 Silas Timothy hairi Masedonia’ane hina hititit ana veya’amaim, Paul ana veya tutufin etei binanumaim eorereb, Jew hai tur eowen, Jesu i God ana Roubinenayan orot.
6 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ yà atdídɔ̌ Pbàyàhúdí rɨ̌ ’àgò ndɨ̀ nà, ’àdʉ̀ àmbɛ dhu ʉ̀nɔ̀ dɔ̌ nzɛ́rɛ nyʉ́ ndɨ̀ nɨ̌ rɔ̀, Pɔlɔ̀ a’ɔ̀ rɔ̀ná mʉ̀dzarʉ̀-ɔ̌nga ndàdʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Azùkʉ àkǎ ndɔ̀dzɨ̀ dʉ̀kʉ-tsírɔ́ nyʉ́. Ma mùtsù wà ma fʉ̀kʉ́ dhu ɔ̀ rɔ̀. Rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ kòmbí, ma mɨ́ mʉgɛ̀rɛ̀ mongò Kàgàwà bhà Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ nʉ́nɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí tɔ̀.»
6 Baise Jew sabuw Paul ana tur hikwahir tur kakafih isan hio ana veya, Paul ana faifuw tafan baibiyon bai fofob rutatab i’uwih eo, “Umamaim rara nama’ama na’at, ana ubar i kwa akis kwanab, ayu au bit i aikisisir. Veya boun ayu i boro Ufun Sabuw isah aninanawanih.”
7 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Pɔlɔ̀ adʉ̀ ndɨ̀và ndàrà Titò Yèsitò tɨ́ kátɨna alɛ bhà. Ndɨ alɛ nɨ’ɨ̀ atdídɔ̌ arɨ́ Kàgàwà ɔdɔ̀ ɔ̀nzɨ alɛ. Ndɨrɔ̀ ndɨ alɛ bhà ɨdza náadʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ɨ́kyɛ̀rɔ̌ unduta-dzà tɨ́.
7 Naatu ihamiyih in Ufun orot ta wabin Titius Justus ana baremaim ma. Iti orot ibo kwafirenayan orot ta, i ana bar i Kou’ay Bar sisibin ma’am.
8 Nɨ́ Pɔlɔ̀ rʉ̌nɔna Kàgàwà bhà Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ ɨ̀ ɨ̀rɨ̀ rɔ̀, Krìsipò mà kɔ́rɔ́ pbɨ̀ndà ɨdzá-bhà mànà náadʉ̀ Yěsù ná’ù. Ndɨ Krìsipò nɨ’ɨ̀ unduta-dzà ɔ̌ ádrʉ̀ngbǎlɛ. Ndɨrɔ̀, Kòritò tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ náadʉ̀ Yěsù à’ù átɔ̀, ’àdʉ̀ bàtizò àlʉ.
8 Orot wabin Krisipas Kou’ay Bar ana orot ukwarin aawan natunatun ana nibur bairi Regah ana tur hinowar hitumatum, na’atube Corinth sabuw moumurih auman hitumatum naatu bapataito hibai.
9 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ atdíku kúbhingá, Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwà náavì ndɨ̀ Pɔlɔ̀ tɔ̀ ɔnyʉ bhěyi rɔ́dzɨ̀ kà-dɔ̀ dhu tɔ́ ɔ́fɔ̀ ɔ̌, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà kànɨ̌: «Àpɛ́ nyɔnzɨ ɔdɔ Pɔlɔ̌. Dhu àkǎ nyambɛ dhu kɛ̀lɛ̌ ɔ̀vɔ̀ dɔ̌ ìndrǔ tɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ nyɨ nyɨ́nɛ̀ rɔ́rɔ̀.
9 Fai ta Paul ana mimumaim Regah eo, “Paul men inabir baise inabinan, men awa nafot binan inihamiy inama’amih.
10 Obhó tɨ́, ma mɨ́’ɨ̀ ìnè atdíkpá nyɨ mànà. Ndɨrɔ̀, atdí alɛ mà rɨ̌ nzɨ̌ ɔtsʉ́na ɨ̀lɨ̌ rʉ̀nʉ́, ndɔ̀nzɨ̀ nyɨ nɨ̌ nzɛ́rɛ. Ndɨrɔ̀, dhu àkǎ nyʉnɨ dhu átɔ̀ ìnè pbàkà alɛ ràrɨ̌’ɨ̀ ibí nyʉ́ yàrɨ́ kɨgɔ̀ ɔ̌.»
10 Anayabin ayu airit tama’am, naatu orot babin ta boro men karam o narab ni’afiy, yabin sabuw maumurih iti bar meraramaim tema’am i ayu au sabuw.”
11 Nɨ́ Pɔlɔ̀ adʉ̀ àdɨ ndɨ kɨgɔ̀ ɔ̌ atdí atɔ nyʉ́ tɨ́ dɔ̀ná azà àbǐ nà, ndòngò Kàgàwà bhà Ɔtɛ nʉ́nɔ̀ ìndrǔ tɔ̀.
11 Basit Paul kwamur ta’imon sumar six nati’imaim ma God ana tur sabuw i’obaibiyih.
12 Gǎliyò níitdègu òngo Àkayà tɔ́ pbìrì ɔ̌ lɨ̀walɨ̀ tɨ́, nɨ́ kɔ́rɔ́ Pbàyàhúdí ɨrɨ ɨ̀ Pɔlɔ̀ dɔ̌, ’àdʉ̀ kòsò ’òwù nà dhʉ̀wanɨ̀ ɔ̀ lɨ̀walɨ̀ Gǎliyò-ɔ̀nzɨ̌. Nɨ́ abádhí atɨ kànɨ̌:
12 Baise Galio tafaram Akaiya isan bigawan ana veya, Jew etei hita’imon Paul hifatum hibai hin baibatiyenamaim hiyai hio.
13 «Yàrɨ́ alɛ arɨ́ ìndrǔ-afí ʉ̀lɛ̌ ràmbɛ Kàgàwà ɨ̀fʉ dɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ yà àlɛ̌ tɔ́ ʉyátá nónzì ka dhu bhěyi.»
13 “Iti orot i esisinaftobon sabuw yah nikitabir aki ai ef naatu ai ofafar hina’astu’ub i hai kokomaim God hinakwafirimih.”
14 Nɨ́ yà Pɔlɔ̀ àmbɛ̀nà ɔtɛ ɔ̀pɛ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌ nɨ́ ndɨ lɨ̀walɨ̀ Gǎliyò adʉ̀ ndɨ ɔtɛ ɔ̀tdɨ̀ ɔ̀tdɨ̀ tɨ́, ndàtɨ Pbàyàhúdí nɨ̌: «Dhu ɨ́’ɨ̀ná gukyè abvo mà kòhò dhu tɨ́, ndɨrɔ̀ atdídɔ̌ kǎfǎ dhu mà dhu tɨ́, nɨ́ ma màmbɛ̀nà madzǐ àdzǐ mɨrɨ̀ nyɨ̌ nyáwɛ̌na kà-dɔ̌ dhu tɨ̌na dɔ̌.
14 Paul tur omih biwa’an ana veya Galio Jew sabuw isah eo, “Kwa iti orot sawar kakafin tasinaf kwata’itin isan kwatagamigam na’at, ayu boro ata ma a tur atanowar.
15 Pbɛ́tʉ̀, wɔ̀ nyɨ̌ nyɨ́ nyǎgò okúna dɔ̀ rɔ̀ dhu nɨ́ fʉ̀kʉ́ sɔmà tɔ́ màndʉ mà, ɔvɔ mà, ndɨrɔ̀ fʉ̀kʉ́ ʉyátá mànà. Nɨ́ ndɨ dhu àndà nyɨ̌. Ɨnzá ma mòzè mʉnɔ̀ kɔ̌kɔ̀ dhu bhěyi dhu-tsí-ànyǎ nzínzìkʉ ɔ̌.»
15 Baise kwa a gamin ai’itin i tur, wab naatu kwa a ofafar isah kwagamigam, imih nati sawar i kwabai kwan kwa akis kwayabunai, ayu iti sawar i boro men ana butubun.”
16 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kǎdʉ̀ abádhí ʉ̀nyà iri dhʉ̀wanɨ̌-dzà ɔ̀ rɔ̀.
16 Naatu baibatiyen bar wanawanan nunih ufun hitit.
17 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ kɔ́rɔ́ kɔ̀rɨ́ alɛ náalʉ́ unduta-dzà ɔ̌ ádrʉ̀ngbǎlɛ, Sòsìtěnì tɨ́ kátɨna, ’àdʉ̀ ɔ̀pɛ̀nà ’ɔ̀vɨ̀ dhʉ̀wanɨ̀-ɔ̀nzɨ̌ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, lɨ̀walɨ̀ Gǎliyò náadʉ̀ nzá afína mà nátdu abádhí tɔ́ dhu nɨ̌.
17 Basit Sosthenes Kou’ay Bar ana ukwarin hirouh hibai hirab baibatiyen bar merar yan. Baise nati hisisinaf Galio men kafa’imo i yababanamih.
18 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Pɔlɔ̀ mà náadʉ̀ pɛ́ òko ibí ɨdhɔ nyʉ́ tɨ́ atdíkpá Kòritò tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ Yěsù ná’ù alɛ mànà. Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ abádhí adʉ̀ ’ɨ̀và ’òwù ibhú ɔ̌ atdíkpá Pèrèsílà mà Àkilà mànà nà Sìriyà tɔ́ pbìrì ɔ̀. Nɨ́ ányɨ̀ ɨ̀ ówu rɔ́rɔ̀, abádhí itdègu òwu ùvò Kèkùrɛyà tɨ́ kátɨna kìfukù ɔ̌, nɨ́ tdʉ̌ ɨ̀ ɔpɛ́ abhi ányìrɔ̌ rɔ̀ rɔ̀, kǎdʉ̀ dɔ̀na-ká àbhʉ kakpà, angyangyi ndɨ̀ ndatsɔ̀ dhu Kàgàwà-ɔ̀nzɨ̌ dhu dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
18 Paul Corinthimaim veya moumurihika baitumatumayah bairi hima, imaibo eo tuturih Priscilla, Aquila hairi buwih bairi wa hibai hina Syria hitit. Namih ana veya Sensera imaim aribun mafur anayabin i omatanen ta biwa’an isan.
19 Nɨ́ Ɛ̀fɛsɔ̀ tɨ́ kátɨna kɨgɔ̀ ɔ̌ ɨ̀ òwù ùvò rɔ̀, Pɔlɔ̀ adʉ̀ Pèrèsílà mà Àkilà nà nʉ́bhà ɔ̀yá ányɨ̀rɔ̌, ndàdʉ̀ ndɨ̀và ndòtsù unduta-dzà ɔ̀. Nɨ́ ányɨ̀-dzá abádhí adʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’àgò ɨ̀ Pbàyàhúdí mànà.
19 Naatu hina Ephesus hitit imaim Priscilla Aquila hairi ihamiyih. Paul na Kou’ay Bar run Jew bairi baidudur isan.
20 Ɨ Pbàyàhúdí adʉ̀ kǎtdyú òhò ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ oko tɨ́ mànà ibí ɨdhɔ tɨ́. Pbɛ́tʉ̀, Pɔlɔ̀ adʉ̀ nzá ndɨ dhu ná’ù abádhí tɔ̀.
20 Naatu hifefeyan hikokok i nati’imaim veya maninaka bairi hitama, baise i aurin veya en imih kwahir.
21 Abhi ɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ ndɨ́ rɔ́rɔ̀, kǎdʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Kàgàwà òzè ka nɨ̌, ma mɨ́ madǔ àdǔ tdɨ́tdɔ̌ mɨrà nyǎndà.» Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Pɔlɔ̀ adʉ̀ òtsù ibhú ɔ̌ Ɛ̀fɛsɔ̀ rɔ̀, ndàrà Kàyìsàriyà.
21 Naatu bihamiyih auman iuwih eo, “God nakokok na’at boro ana matabir isa anan.” Naatu wa bai Ephesus ihamiy in.
22 Nɨ́ Kàyìsàriyà ndɨ̀ ndàrà àhʉ rɔ̀, kǎdʉ̀ pɛ́ àrà Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀, ndàrà kànɨsà àtsɛ̀ angyi. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kǎdʉ̀ dɔ̀na ɔ̀dɨ̀ ndàrà Àtìyòkiyà, Sìriyà tɔ́ pbìrì ɔ̀.
22 Na Caesarea titit ana veya na Jerusalem tit, ekaleisia sabuw nati hima’am hai merar yi, imaibo in Antioch tit.
23 Kǐtdègu ngúfe ɨdhɔ ɔ̀dhɔ̀ Àtìyòkiyà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌, nɨ́ kǎdʉ̀ ndɨ̀và ndɨ kɨgɔ̀ ɔ̌ rɔ̀, ndàdʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndùbhi dhèdhèrɔ̀ kɨgɔ̀ ɔ̀na nǎ, Gàlàtiyà mà Fùrùgiyà mànà tɔ́ pbìrì ɔ̌, ndùbhi Yěsù ná’ù alɛ-afí òpè rɔ̌.
23 Nati’imaim veya bai’ab na’atube ma’am ufunamaim ihamiyih, i na Galasia, Firigia imaim run tit bai’ufununayah kaufair itih.
24 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Àpɔlɔ̀ tɨ́ kátɨna atdí Mʉ̀yàhudì nɨ́ɨra àhʉ Ɛ̀fɛsɔ̀ tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀. Kà nɨ’ɨ̀ Àlɛ̀sàndùriyà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ alɛ. Ndɨrɔ̀, ka nɨ’ɨ̀ atdídɔ̌ ɔtɛ nótsì, ndàdʉ̀ Kàgàwà bhà Andítá arʉ́nɔna dhu ʉ̀nɨ mběyi nyʉ́ alɛ.
24 Jew orot ta wabin Apollos, ana tafaram Alexandria imaim tufuw, basit nati ana veya’amaim i na Ephesus tit. Iti orot binan isan i ana siwar bai, naatu Buk wanawanan etei i so’ob kwanekwan.
25 Ndɨrɔ̀, ka nɨ’ɨ̀ ɨwà ka kúdhe dhu fɨ̌ndà atdídɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù bhà otu dɔ̌ alɛ. Nɨ́, kǒngónà àdʉ̀ Yěsù dɔ̌ rɔ́tɛ Ídzì Màkʉ̌rʉ̀ nɔ́vɔ̀ ìndrǔ tɔ̀ fɨ̀ndá obhónánga nyʉ́ dɔ̌ atdyúna nyʉ́ nà. Pbɛ́tʉ̀, kʉ̌nɨ dhu nɨ́ yà bàtizò nubhónà Yùwanɨ̀ bhà bàtizò kɛ̀lɛ̌.
25 Regah ana ef isan i hio’baiy gewas naatu sabuw afa Jesu isan bi’obaiyih, ana itinin i orot so’obayan sawar etei so’ob eo na’atube. Naatu tur abisa eo i men ta sa’ir, baise i ana so’ob i John ana bapataito akisin so’ob.
26 Nɨ́. Ɛ̀fɛsɔ̀ ɔ̌ unduta-dzà ɔ̀ ndɨ̀ ndòtsù rɔ̀, kǎpɛ̀ ndɔ̀tɛ̀ ɨ̀mbǎ ɔ̀ná ɔdɔ́ na. Nɨ́, Pèrèsílà mà Àkilà nà níitdègu kà rǎwɛ̌na dhu ɨ̀rɨ, nɨ́ abádhí adʉ̀ kìdyì ’òwù mànà atdíkpá, ’àdʉ̀ Kàgàwà bhà otu tɔ́ obhónánga nɨ́tɛ̀ fɨ̌ndà.
26 Kou’ay Bar wanawanan itafofor binan. Baise Priscilla Aquila hairi nati’imaim hima’am tur hinonowar ufunamaim hibai bairi hin hai bar God ana ef anababatun hikubunabuna gewas nowar.
27 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Apɔlɔ̀ náazè ndàrà Kòritò tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀, Àkayà tɔ́ pbìrì ɔ̀. Nɨ́, kà t’ɔ́dhɨ́na náadʉ̀ ndɨ dhu ná’ù à’u tɨ́ kà tɔ̀, ’àdʉ̀ dhu àndi ndɨ pbìrì ɔ̌ Yěsù ná’ù alɛ tɔ̀, ndɨ́nɨ̌ adʉ̀ tɨ́ kàkɔ mběyi nyʉ́. Nɨ́, Kòritò ndɨ̀ ndàrà àhʉ rɔ̀, kǎnzɨ̀ yà pbɨ̀ndà ídzìnga-okú dɔ̀ rɔ̀ Kàgàwà ʉ́bà dhu fɨ̌yɔ̀ rà’ù Yěsù alɛ nɨ́ dzʉ̀nà atdídɔ̌.
27 Apollos ana not bogaigiwas Akaiya namih binotanot ana veya, tuwahinah koufair hitin naatu fef hikirum auman hitin bai na Akaiya tit, saise bai’ufununayah nati’imaim hima’am ana merar hitay. Na titit ana veya sabuw iyab God ana manaw ana kabeberamaim hina bai’ufununayah himamatar baibais gagamin maiyow itih.
28 Obhó tɨ́, yà Pbàyàhúdí mànà ɨ̀ ɨ́ ’àgò kɔ́rɔ́ alɛ-ɔ̀nzɨ̌ rɔ̀ rɔ̀, kǎdʉ́nà àrà abádhí-lɛ̀mà nɔ́nzɨ̀ rɔ̌ ɔ̀nzɨ tɨ́. Andítá-otù ɔ̌, kǎránà dhu ɨ̀tɛ̀ rɔ̌ kpangba Yěsù ràrɨ̌ ndɨ Krɨ́stɔ̀.
28 Anayabin Jew sabuw hibifufuwen isan bebeyanamaim tur fokarin gam iuwih naatu God ana turamaim kubunabuna hai tur eowen eo, “Turobe Jesu i Roubininenayan.”
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.