2 Pedro 1
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs NTLH
1 Yàrɨ́ bhàrʉwà nàndǐ fʉ̌kʉ̀ nɨ́ ɨma Sìmìyonì Pɛ́tɛrʉ̀. Ɨma nɨ́ Yěsù Krɨ́stɔ̀ bhà kasʉtálɛ, ndɨrɔ̀ ɨma nɨ́ kàbhà uvitatálɛ. Nyɨ̌ nyá’ù Yěsù Krɨ́stɔ̀ àdhàdhɨ̀ mǎ má’ù ka átɔ̀ dhu bhěyi. Ndɨ a’uta rɨ̌’ɨ̀ ábhɔ̌ ídzìnga nyʉ́ nà fʉ̌kʉ̀, àdhàdhɨ̀ kà rɨ̌’ɨ̀ ábhɔ̌ ídzìnga nà fǎkà átɔ̀ dhu bhěyi. Yěsù Krɨ́stɔ̀ ábhʉ àlɛ̌ rɨ̀’ɨ̀ ndɨ a’uta nà, obhónángatálɛ tɨ́ ndɨ̀ ndɨ́’ɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Àbadhi nɨ́ Kàgàwà ndɨrɔ̀ ka nɨ́ àlɛ̌ tɔ́ Ɔ̀gʉ̀ba.
1 Eu, Simão Pedro, servo e apóstolo de Jesus Cristo, escrevo esta carta a vocês que, por causa da bondade do nosso Deus e Salvador Jesus Cristo, receberam uma fé tão preciosa como a nossa.
2 Nɨ́, Kàgàwà àkǎ ndàso nyɨ̌ ndàdʉ̀ nyǎbhʉ nyǒkò màrʉ̀ngà ɔ̌ atdídɔ̌, ndɨ̀ mà, àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀ mànà nyɨ̌ nyʉ́nɨ atdídɔ̌ dhu-otù ɔ̌.
2 Que a graça e a paz estejam com vocês e aumentem cada vez mais, por meio do conhecimento que vocês têm de Deus e de Jesus, o nosso Senhor!
3 Kàgàwà tɔ́ pbɨ̀ndà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nɨ̌, Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù íbhò kɔ́rɔ́ dhu-tsí yà àlɛ̌ kɨ́ atdyúya òho àlɛ̌ tɔ̀, ndɨ́nɨ̌ àlɛ̌ koko tɨ́ Kàgàwà-rɔ̌ àlɛ̌ kàpbǎ àlɛ̌-afí rɔ́rɔ̀. Obhó tɨ́, kǎbhʉ àlɛ̌’ɨ àlɛ̌ rʉ̀nɨ ndɨ Kàgàwà, yà àlɛ̌ nunzi ndɨ́nɨ̌ àlɛ̌ kabá tɨ́ pbɨ̀ndà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ mà pbɨ̀ndà ídzìnga mànà alɛ.
3 O poder de Deus nos tem dado tudo o que precisamos para viver uma vida que agrada a ele, por meio do conhecimento que temos daquele que nos chamou para tomar parte na sua própria glória e bondade.
4 Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, Kàgàwà íbhò yà ndɨ̀ ndakɔ̀ fɨ̀ndá làká ɔrʉ́ odzìya nà ádrɔ̀drɔ̌ dhu àlɛ̌ tɔ̀. Ndɨ làká nyɨ̌ nyábà nɨ́dhunɨ̌, nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ ìnè nyǒtsè yà adzɨ ɔ̌ nzɛ́rɛ dhu-atdyú òho nyɨ̌ nyɨ́ dhu-tsʉ̌ rɔ̀, nyǎdʉ̀ yà Kàgàwà bhà alɛ tɨ́ rɨ́ nyɨ̌tɛ̀ ɔ́fɔ̀ nódyì.
4 Desse modo ele nos tem dado os maravilhosos e preciosos dons que prometeu. Ele fez isso para que, por meio desses dons, nós escapássemos da imoralidade que os maus desejos trouxeram a este mundo e pudéssemos tomar parte na sua natureza divina.
5 Nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, nyɨ̌ nyàkǎ nyɔ̌nzɨ̀ ɔbɨ nyǐsě fʉ̀kʉ́ a’uta dɔ̌ dhu nɨ́ ídzìnga t’ɔ́nzɨta. Ídzìnga t’ɔ́nzɨta dɔ̌, nyɨ̌ nyàkǎ nyǐsě dhu nɨ́ Kàgàwà ʉ̀nɨ̌ nyɨ̌ nyɨ́ mběyi nyʉ́ dhu.
5 Por isso mesmo façam todo o possível para juntar a bondade à fé que vocês têm. À bondade juntem o conhecimento
6 Kàgàwà ʉ̀nɨ̌ nyɨ̌ nyɨ́ mběyi nyʉ́ dhu dɔ̌, nyɨ̌ nyàkǎ nyǐsě dhu nɨ́ ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌ nyɨ́ nyǐtsǔ akyɛ atdí dhu ɔ̀ dhu. Ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌ nyɨ́ nyǐtsǔ akyɛ atdí dhu ɔ̀ dhu dɔ̌, nyɨ̌ nyàkǎ nyǐsě dhu nɨ́ dhu-dzi t’óndùta. Dhu-dzi t’óndùta dɔ̌ nyɨ̌ nyàkǎ nyǐsě nɨ́ Kàgàwà ózè dhu ɔ̀nzɨ nyɨ̌ nyɨ́ dhu.
6 e ao conhecimento, o domínio próprio. Ao domínio próprio juntem a perseverança e à perseverança, a devoção a Deus.
7 Kàgàwà ózè dhu ɔ̀nzɨ nyɨ̌ nyɨ́ dhu dɔ̌ nyɨ̌ nyàkǎ nyǐsě dhu nɨ́ atdí àba bhà alɛ bhěyi nyɨ̌ nyɨ́ nyǒzè dhu. Ndɨrɔ̀, atdí àba bhà alɛ bhěyi nyɨ̌ nyɨ́ nyǒzè dhu dɔ̌, nyɨ̌ nyàkǎ nyǐsě dhu nɨ́ kɔ́rɔ́ alɛ òzè nyɨ̌ nyɨ́ dhu.
7 A essa devoção juntem a amizade cristã e à amizade cristã juntem o amor.
8 Obhó tɨ́, nyɨ̌ nyapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ kɔ̀rɨ́ mʉ̀tsɔ nà abhɔ nyʉ́, nɨ́ nyɨ̌ nyɔ́nzɨna kasʉ rǎdʉ̀ ábhɔ̌ itse nyʉ́ nɔ́dhɨ̀, nyǎdʉ̀ àmbɛ àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀ nʉ́nɨ dɔ̌ mběyi nyʉ́.
8 Pois são essas as qualidades que vocês precisam ter. Se vocês as tiverem e fizerem com que elas aumentem, serão cada vez mais ativos e produzirão muita coisa boa como resultado do conhecimento que vocês têm do nosso Senhor Jesus Cristo.
9 Pbɛ́tʉ̀, ɨ̀mbǎ arɨ́’ɨ̀ kɔ̌kɔ̀ mʉ̀tsɔ-tɨdɔ̀ nà alɛ nɨ́ ndùmùndúmú, yà ɨ̀nzɨ̌ rádʉ̀ ɨnga àla alɛ. Ndɨ alɛ ɔ̀nǎ rɔ̀, ɨwà ndɨ̀ ndú’o ndɨ̀ ndɨ̀lǎ yà angyi ɨ’ɨ̀ pbɨ̀ndà nzɛ́rɛnga ɔ̌ rɔ̀ dhu nádzo wà.
9 Mas quem não tem essas coisas é como um cego ou como alguém que enxerga pouco e esqueceu que foi purificado dos seus pecados passados.
10 Nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ àbanɨ̌nzó, àdhàdhɨ̀ yà Kàgàwà óvò nyɨ̌, ndàdʉ̀ nyǔnzì dhu bhěyi, nyɨ̌ nyàkǎ nyɔ̌nzɨ̀ ɔbɨ atdídɔ̌ ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyoko tɨ́ àkǎkǎ alɛ tɨ́ wɔ̀ ndɨ otu ɔ̌. Nyɨ̌ nyapɛ́ kɔ̀rɨ́ dhu ɔ̀nzɨ, nɨ́ nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ nyǎwà akɛkpá màtɨ́ nzɛ́rɛ dhu ɔ̀.
10 Portanto, meus irmãos, procurem ficar cada vez mais firmes na certeza de que Deus os chamou e escolheu. Se vocês fizerem isso, jamais abandonarão a fé
11 Obhó tɨ́, ndɨ dhu bhěyi nyɨ̌ nyɔ̀nzɨ̀ dhu rɔ̀ nɨ́ ndɨ nyɨ̌ nyádʉ̀ rʉsà àbà atdídɔ̌, nyǒtsù nɨ̌ àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ, Ɔ̀gʉ̀ba Yěsù Krɨ́stɔ̀ bhà dhòdhódhónga tɔ́ Idzi ɔ̀.
11 e assim receberão todo o direito de entrar no Reino eterno do nosso Senhor e Salvador Jesus Cristo.
12 Wɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, ma mádɨ mongò àmbɛ ɨ dhu ìsè dɔ̌ fʉ̌kʉ̀ bìlǐnganà, ɨwà màtɨ́ nyɨ̌ nyʉ́nɨ ɨ dhu, nyǎdʉ̀ ìko pɔ́tsɔ́ yà nyɨ̌ nyábà obhónga ɔ̌ rɔ́rɔ̀.
12 Por isso, farei sempre com que vocês lembrem dessas coisas, embora já as conheçam e estejam firmes na verdade que receberam.
13 Nɨ́, ma màla dhu mběyi nyʉ́ marà fʉ̀kʉ́ ɨrɛ̀ta nángbɛ rɔ̌, misè ɨ dhu fʉ̌kʉ̀ yà àdɨ̀ ma màdɨ̀ nyɨ̀kpɔ́du nà ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌.
13 Penso que, enquanto eu viver, é justo que faça com que vocês lembrem dessas coisas.
14 Obhó tɨ́, ma mʉ̀nɨ wà dhu, ma mɔ́vɛ̀ ɔ̀ná ɨdhɔ rìndù wà ndɨ̀, àdhàdhɨ̀ àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀ ɨ́tɛ̀ ka kpangba idù dhu bhěyi.
14 Pois sei que logo terei de deixar este corpo mortal, como o nosso Senhor Jesus Cristo me disse claramente.
15 Nɨ́, ma mɨ́ ɔbɨ ɔ̀nzɨ atdídɔ̌ mɨtɛ̀ nyɨ̌ nyóngo ɨ dhu ɨ̀rɛ̀ bìlǐnganà ɨwà ma mɔ́vɛ̀ rɔ́rɔ̀ màtɨ́ ɔ̀ná otu fʉ̌kʉ̀.
15 Portanto, farei tudo o que puder para que, depois da minha morte, vocês lembrem sempre dessas coisas.
16 Obhó tɨ́, yà mǎ mɔ́vɔ̀ àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀ ɨraya ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà dhu tɔ́ màkʉ̌rʉ̀ fʉ̌kʉ̀ rɔ̀, mǎ mɔ́vɔ̀ nzá ka yà ìndrǔ ɨ́tsɔ̌ tɨ̀tɔ̀ tɔ́ imbe ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀, mǎ mála wà kàbhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nyɨ̀kpɔ́ka nyʉ́ nɨ̌.
16 Nós não estávamos contando coisas inventadas quando anunciamos a vocês a vinda poderosa do nosso Senhor Jesus Cristo, pois com os nossos próprios olhos nós vimos a sua grandeza.
17 Obhó tɨ́, kǎbà ɨfʉta mà, ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ mànà Àbanà Kàgàwà-fɔ́, yà ndɨ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà arɨ́’ɨ̀ Kàgàwà-tù nɨ́ɨrɨ ndɨ̀ nɨ́nganɨ́. Ndɨ alɛ-tù atɨ: «Yàrɨ́ nɨ́ Idhùdu, atdídɔ̌ ma mózè alɛ. Kǎrɨ́ nyɨ̀kpɔ́du nɔ̀fɔ̀ dhu ɔ̀nzɨ.»
17 Nós estávamos lá quando Deus, o Pai, lhe deu honra e glória . Ele ouviu a voz da Suprema Glória dizer: “Este é o meu Filho querido, que me dá muita alegria!”
18 Mǎ’ɨ nyʉ́ mǎ-tɨ́rɔ̀, mǎ mɨrɨ wɔ̀rɨ́ alɛ-tù ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ rɨ́rà rɔ́, yà atdíkpá mǎ mɨ’ɨ̀ kà mànà ɨ̀lɨ̌lǎ pbìrì dɔ̌ rɔ̀.
18 Nós mesmos ouvimos essa voz que veio do céu quando estávamos com o Senhor Jesus no monte sagrado.
19 Ndɨrɔ̀, mǎ má’ù wà yà pbànábí nʉ́ʉnɔ angyangyɨ ɔtɛ atdídɔ̌. Nɨ́ nyɨ̌, nyɨ̌ nyɔ́nzɨ̀ dhu mběyi nyǎpbǎ afíkʉ ndɨ ɔtɛ rɔ̌. Wɔ̀ ndɨ abádhí avɔ̀ dhu rɨ̌’ɨ̀ àdhàdhɨ̀ tarà bhěyi, yà ɨ́nɔ̀ ɔ̌ rádʉ̀ ɨnga àwʉ̀, ràrà àhʉ ɨnga rǔbho dhu ɔ̀, ràdʉ̀ àrà àhʉ kútsingá nga tɔ́ alalɨ rɨ̌ afíkʉ-ɔ̀nga àtdye ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̀.
19 Assim temos mais confiança ainda na mensagem anunciada pelos profetas . Vocês fazem bem em prestar atenção nessa mensagem. Pois ela é como uma luz que brilha em lugar escuro, até que o dia amanheça e a luz da estrela da manhã brilhe no coração de vocês.
20 Nyɨ̌ nyàkǎ nyʉ̌nɨ angyi kɔ́rɔ́ dhu tɔ̀ dhu nɨ́, pbànábí avɔ̀ ìndrǔ tɔ̀ angyangyɨ Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá ɔ̀ rɨ́’ɨ̀ dhu, nɨ́ abádhí ravɔ̀ nzá ràhʉ dɔ̀ya ɔ̀ rɔ̀ ɨ̀tɨ́rɔ̀.
20 Acima de tudo, porém, lembrem disto: ninguém pode explicar, por si mesmo, uma profecia das Escrituras Sagradas .
21 Obhó tɨ́, ɨ pbànábí avɔ̀ ìndrǔ tɔ̀ dhu náahʉ̀ nzá ìndrǔ ɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ Alafí nɨ́ ndɨ abádhí àbhʉ ongónà rɔ̀vɔ̀ Kàgàwà ɨ̀tɛ̀ fɨ̌yɔ̀ dhu ìndrǔ tɔ̀.
21 Pois nenhuma mensagem profética veio da vontade humana, mas as pessoas eram guiadas pelo Espírito Santo quando anunciavam a mensagem que vinha de Deus.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Pedro 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.