1 Coríntios 10
Ungbòta-Ɔwʉ́tá Tɔ́ Bhǔkù (NIY) vs ARA
1 Àbanɨ̌nzó, ma mòzè nzá nyǎdzo yà Músà-owù nʉngʉ àlɛ̌ t’ábhúna rɔ̌ ndɨ̀ nanzɨ̀ dhu rɔ̌ rɔ̀. Abádhí kɔ́rɔ́ núubhì yà ’ʉ̀nda rɨ́ àpbù tɔ́ sɨ́sɨ́ tsìnǎ, ndɨrɔ̀ abádhí kɔ́rɔ́ nʉ́ʉdà pfɔ̌ya dɔ̌ ádrʉ̀ngbǎ rɛ̀rʉ̀ ɔ̀nǎ ɔ̀nánga ùtù ndɨ̀ ɔyɔ rɔ́rɔ̀.
1 Ora, irmãos, não quero que ignoreis que nossos pais estiveram todos sob a nuvem, e todos passaram pelo mar,
2 Àpbù-tsìnǎ abádhí ubhì dhu mà ádrʉ̀ngbǎ rɛ̀rʉ̀ ɔ̀nǎ abádhí ʉdà dhu mànà, nɨ́ɨ’ɨ̀ àdhàdhɨ̀ ɨwà Kàgàwà ùbho bàtizò abádhí tɔ̀ kɔ́rɔ́ ndɨ́nɨ̌ Músà-owù nʉngʉ tɨ́ dhu bhěyi.
2 tendo sido todos batizados, assim na nuvem como no mar, com respeito a Moisés.
3 Abádhí kɔ́rɔ́ náanyʉ̀ Kàgàwà àbhʉ fɨ̌yɔ̀ atdí ɔ̀nyʉ̀-tɨdɔ̀.
3 Todos eles comeram de um só manjar espiritual
4 Abádhí kɔ́rɔ́ náamvʉ̀ Kàgàwà àbhʉ ràhʉ bhalabhala tɔ́ odu ɔ̀ rɔ̀ fɨ̌yɔ̀ ɨdha. Wɔ̀ ndɨ bhalabhala tɔ́ odu nɨ’ɨ̀ Krɨ́stɔ̀ yà abádhí nʉnda.
4 e beberam da mesma fonte espiritual; porque bebiam de uma pedra espiritual que os seguia. E a pedra era Cristo.
5 Pbɛ́tʉ̀, ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ abádhí nzínzì ɔ̌ náafɔ̀ nzá Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́. Nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, abádhí nʉ́ʉvɛ̀, abvòya ròyì rʉ̀ngʉ̀ ɔ̌.
5 Entretanto, Deus não se agradou da maioria deles, razão por que ficaram prostrados no deserto.
6 Kɔ̌kɔ̀ dhu náanzɨ̀ ɨ̀ ndɨ́nɨ̌ ɨ’ɨ tɨ́ ídzì ɔ́fɔ̀ tɨ́ àlɛ̌ tɔ̀, ɨ̀nzɨ̌ àlɛ̌ kadʉ̀ tɨ́ nzɛ́rɛ dhu ɔ̀nzɨ àlɛ̌ kɨ́ dhu-atdyú nóhò, àdhàdhɨ̀ abádhí náahò kǎtdyú dhu bhěyi.
6 Ora, estas coisas se tornaram exemplos para nós, a fim de que não cobicemos as coisas más, como eles cobiçaram.
7 Nɨ́rɔ̀ nyɨ̌ nyàkǎ nzá nyɨ̌’ɨ̀ sànamʉ̀ ʉ̀lɛ̌ arɨ́ alɛ tɨ́, àdhàdhɨ̀ abádhí nzínzì ɔ̌ atdídhená alɛ nʉ́ʉlɛ́nà sànamʉ̀ dhu bhěyi. Àdhàdhɨ̀ Ɨ̀lɨ̌lǎ Andítá náarʉ́nɔna dhu bhěyi: «Ìndrǔ náakò obvò ɔ̀nyʉ̀ t’ɔ́nyʉta tɔ̀ ndɨrɔ̀ dhu t’ɔ́mvʉ̀ta tɔ̀. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, abádhí adʉ̀ ’ɨ̀và ɔrʉ́, ’ɔ̀bɛ̀ sànamʉ̀-ɔ̀nzɨ̌.»
7 Não vos façais, pois, idólatras, como alguns deles; porquanto está escrito: O povo assentou-se para comer e beber e levantou-se para divertir-se.
8 Àlɛ̌ kàkǎ nzá àlɛ̌ rɔ̀nzɨ̀ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀, àdhàdhɨ̀ atdídhená alɛ abádhí nzínzì ɔ̌ náanzɨ̀ dhu bhěyi. Nɨ́ abádhí nzínzì ɔ̌, ɔ́yɔ̌ kumì dɔ̀ná ɨ̀bhʉ nà lʉfʉ̀ alɛ nʉ́ʉvɛ̀ atdí ɨdhɔ ɔ̌ tɨ́.
8 E não pratiquemos imoralidade, como alguns deles o fizeram, e caíram, num só dia, vinte e três mil.
9 Àlɛ̌ kàkǎ nzá àlɛ̌ rùmvǔ Krɨ́stɔ̀-afí àdhàdhɨ̀ abádhí nzínzì ɔ̌ atdídhená alɛ náanzɨ̀ dhu bhěyi. Nɨ́, osu núubhí abádhí, rʉ̀vɛ.
9 Não ponhamos o Senhor à prova, como alguns deles já fizeram e pereceram pelas mordeduras das serpentes.
10 Nyɨ̌ nyàkǎ nzá nyǒnù, àdhàdhɨ̀ atdídhená alɛ abádhí nzínzì ɔ̌ náanù dhu bhěyi. Nɨ́ ìndrǔ-tsè ɔ̀tdɨ̀ arɨ́ màlàyikà náatdɨ̀ abádhí-tsè kɔ́rɔ́.
10 Nem murmureis, como alguns deles murmuraram e foram destruídos pelo exterminador.
11 Kɔ̌kɔ̀ dhu náanzɨ̀ ɨ̀ abádhí rɔ̌, ndɨ́nɨ̌ ɨ’ɨ tɨ́ atdí ɔ́fɔ̀ tɨ́ ìndrǔ tɔ̀. Ndɨrɔ̀ ka kandí ka ndɨ́nɨ̌ àlɛ̌-nyɨ̀kpɔ́ nitdyu tɨ́, yà ípìrɔ̌rɔ̀ àlɛ̌ kɨ́’ɨ̀ yà adzɨ ɔ̌ dhu-tsʉ̀ rǎrà ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndara tɨ́ ndɔ̀dɨ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌ rɔ̀.
11 Estas coisas lhes sobrevieram como exemplos e foram escritas para advertência nossa, de nós outros sobre quem os fins dos séculos têm chegado.
12 Nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, ndɨ̀ nɨ̀rɛ̀ ɨwà ndɨ̀ ndídè pbɨ̀ndà a’uta ɔ̌ dhu tɨ́ alɛ, nákǎ ndɔ̀dɔ̀ ndɨ̀ ɨ̀nzɨ̌ ndɨ̀tsɨ̀ pbɨ̀ndà a’uta ɔ̌ rɔ̀.
12 Aquele, pois, que pensa estar em pé veja que não caia.
13 Wɔ̀ pfɔ̀mvɔ Sìtanɨ̀ náarɨ́ afíkʉ ùmvǔ nɨ̌ umvútá nɨ́ yà kɔ́rɔ́ ngʉ̌kpà alɛ-afí ùmvǔ kǎrɨ́ nɨ̌. Kàgàwà nɨ́ yà ndɨ̀ ndʉ̀nɔ̀ dhu ɨ̀fʉ̌ arɨ́ alɛ, nɨ́ kà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ nyǎbhʉ pfɔ̀mvɔ rùmvǔ afíkʉ ròsè ɔbɨ̀kʉ dɔ̀nǎ. Pfɔ̀mvɔ náapɛ́ afíkʉ ùmvǔ, nɨ́ Kàgàwà rǎdʉ̀ ɔbɨ àbhʉ fʉ̌kʉ̀ nyǒndù ndɨ dhu-dzi, nyǎdʉ̀ lɛ̀màna ɔ̀nzɨ̀.
13 Não vos sobreveio tentação que não fosse humana; mas Deus é fiel e não permitirá que sejais tentados além das vossas forças; pelo contrário, juntamente com a tentação, vos proverá livramento, de sorte que a possais suportar.
14 Nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, yà atdídɔ̌ ma mózè nyɨ̌ rɔ̀, nyɨ̌ nyàkǎ nyɨ̌ndà nyɨ̌ ɨtsɛ sànamʉ̀ t’ʉ́lɛ́tá rɔ̌ rɔ̀.
14 Portanto, meus amados, fugi da idolatria.
15 Ma mɨ́ dhu ɔ̀vɔ fʉ̌kʉ̀ àdhàdhɨ̀ dhu-ɔ̌nga t’óvòta nʉ́nɨ alɛ bhěyi. Nɨ́ nyɨ̀rɛ̀ pɛ́ yà ma mɔ́vɔna fʉ̌kʉ̀ dhu-ɔ̌nga nyɨ̌-tɨ́rɔ̀.
15 Falo como a criteriosos; julgai vós mesmos o que digo.
16 Yà Kàgàwà tɔ̀ àlɛ̌ kɨ́ ɔ̀tsɔ̀ àbhʉ̌ nɨ̌ kɔ́pà-tsʉ̀ àlɛ̌ kɔ̀mvʉ̀ rɔ̀, ndɨ kɔ́pà-otù ɔ̌ àlɛ̌ kùngbò tɨ́ nzá àlɛ̌ Krɨ́stɔ̀-azù mànà? Ndɨrɔ̀, yà àlɛ̌ kɨ́ mʉ̀gatì-ɔ̌nga ʉ̀kɔ̌ àlɛ̌ ràdʉ̀ ɔ̀nyʉ̀nà rɔ̀, ndɨ mʉ̀gatì-otù ɔ̌ àlɛ̌ kùngbò tɨ́ nzá àlɛ̌ Krɨ́stɔ̀-ngbɔ̀ nà?
16 Porventura, o cálice da bênção que abençoamos não é a comunhão do sangue de Cristo? O pão que partimos não é a comunhão do corpo de Cristo?
17 Obhó tɨ́, mʉ̀gatì rɨ̌’ɨ̀ atdí tɨ́. Ndɨrɔ̀, abhɔ rɔ̀ màtɨ́ àlɛ̌ kɨ́ mbǎ ɨ̀’ɨ̀, nɨ́ àlɛ̌’ɨ kɔ́rɔ́ nɨ́ atdí alɛ-ngbɔ̀, àlɛ̌’ɨ kɔ́rɔ́ àlɛ̌ kɨ́ ndɨ atdí mʉ̀gatì kɛ̀lɛ̌ nɔ́nyʉ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.
17 Porque nós, embora muitos, somos unicamente um pão, um só corpo; porque todos participamos do único pão.
18 Nyàndà pɛ́ Pbàìsràyélí tɔ́ ɔ́fɔ̀ átɔ̀: pɛrɛ̀ tɨ́ ka kùbho màzàbahʉ̀ dɔ̌ Kàgàwà tɔ̀ ɨ̀zǎ ná’a abádhí arɨ́ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ ungbò tɨ́ ɨ̀ otùna ɔ̌ Kàgàwà nà.
18 Considerai o Israel segundo a carne; não é certo que aqueles que se alimentam dos sacrifícios são participantes do altar?
19 Nɨ́rɔ̀, ádhu ndɨ ma mòzè mʉnɔ̀ wɔ̀ ma mʉ̀nɔ̀ dhu ɔ̌? Tɨ́ ìnè sànamʉ̀ tɔ̀ ka kùbho pɛrɛ̀ tɨ́ ɨ̀zǎ ràrɨ̌’ɨ̀ mʉ̀gàsʉ̀ nà? Ndɨrɔ̀ tɨ́ ìnè sànamʉ̀ ràrɨ̌’ɨ̀ mʉ̀gàsʉ̀ nà?
19 Que digo, pois? Que o sacrificado ao ídolo é alguma coisa? Ou que o próprio ídolo tem algum valor?
20 Ɨ̀nzɨ̌ akɛkpá màtɨ́! Pbɛ́tʉ̀, ma mátɨna yà màzàbahʉ̀ dɔ̌ ɨnzá Yěsù ná’ù alɛ arɨ́ ùbhǒna pɛrɛ̀ tɨ́ dhu núbhǒ abádhí rarɨ́ pfɔ̀mvɔ tɔ̀, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Kàgàwà tɔ̀. Nɨ́, ɨma nyʉ́ ma mòzè nzá nyǔngbò nyɨ̌ pfɔ̀mvɔ nà.
20 Antes, digo que as coisas que eles sacrificam, é a demônios que as sacrificam e não a Deus; e eu não quero que vos torneis associados aos demônios.
21 Nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù Krɨ́stɔ̀ bhà kɔ́pà-tsʉ̀ ɔ̀mvʉ̀, nyǎdʉ̀ pfɔ̀mvɔ bhà kɔ́pà-tsʉ̀ nɔ́mvʉ̀ átɔ̀. Ndɨ dhu bhěyi tɨ́, nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ Ádrʉ̀ngbǎlɛ bhà ɔ̀nyʉ̀ nɔ́nyʉ̀, nyǎdʉ̀ pfɔ̀mvɔ bhà-tsí nɔ́nyʉ̀ átɔ̀.
21 Não podeis beber o cálice do Senhor e o cálice dos demônios; não podeis ser participantes da mesa do Senhor e da mesa dos demônios.
22 Ndɨrɔ̀ àlɛ̌ kòzè tɨ́ àlɛ̌ ràngbɛ Ádrʉ̀ngbǎlɛ bhà nàwí? Àlɛ̌ tɨ́’ɨ̀ ɔbɨ nà ròsè kà dɔ̀nǎ?
22 Ou provocaremos zelos no Senhor? Somos, acaso, mais fortes do que ele?
23 Atdídhená alɛ arátɨna: «Kɔ́rɔ́ dhu tɔ́ rʉsà ka kʉ́fà wà.» Ndɨ dhu nɨ́ obhó dhu nyʉ́, pbɛ́tʉ̀ kɔ́rɔ́ dhu nɨ́ nzɨ̌ dhu-dzʉ̀nà ɔ̀nzɨ̀ rádʉ̀ dhu. «Kɔ́rɔ́ dhu tɔ́ rʉsà ka kʉ́fà wà», pbɛ́tʉ̀ kɔ́rɔ́ dhu nɨ́ nzɨ̌ ìndrǔ ɔ̀sɨ̀ rádʉ̀ dhu.
23 Todas as coisas são lícitas, mas nem todas convêm; todas são lícitas, mas nem todas edificam.
24 Atdí alɛ mà nákǎ nzá ndɔ̀nɛ̀ fɨ̌ndà tɨ́ rɨ́ ídzìnga àbhʉ̌ dhu, pbɛ́tʉ̀ kàkǎ ndɔ̀nɛ̀ ngʉ̌kpà alɛ tɔ̀ rɨ́ ídzìnga àbhʉ̌ dhu.
24 Ninguém busque o seu próprio interesse, e sim o de outrem.
25 Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ ìnè nyɔ̌nyʉ̀ ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ̀lɨ ndɨ̀ dhu mà yà kòbǐ ɔ̌ ka kòdzì, ɨnzá nyɨ̌ nyɔ̀ngʉ̀ dhu dɔ̀ná afíkʉ ɔ̀ rɨ́’ɨ̀ ɨrɛ̀ta-okú dɔ̀ rɔ̀ rɔ́rɔ̀.
25 Comei de tudo o que se vende no mercado, sem nada perguntardes por motivo de consciência;
26 Obhó tɨ́, yà adzɨ ɔ̀ná rɨ́’ɨ̀ kɔ́rɔ́ dhu mànà nɨ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ bhà malɨ̀.
26 porque do Senhor é a terra e a sua plenitude.
27 Dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨnzá Kàgàwà ná’ù alɛ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ nánzì nyɨ̌ ɔ̀nyʉ̀ tɔ̀ dhu tɨ́, nyǎdʉ̀ nyǎ’ù nyǒwù ányɨ̀, nɨ́ nyɨ̌ nyàkǎ nyɔ̌nyʉ̀ kɔ́rɔ́ dhu yà àbadhi àbhʉ fʉ̌kʉ̀ ɨnzá nyɨ̌ nyɔ̀ngʉ̀ tɨ̌na yà afíkʉ ɔ̀ rɨ́’ɨ̀ ɨrɛ̀ta-okú dɔ̀ rɔ̀ rɔ́rɔ̀.
27 Se algum dentre os incrédulos vos convidar, e quiserdes ir, comei de tudo o que for posto diante de vós, sem nada perguntardes por motivo de consciência.
28 Pbɛ́tʉ̀, ndɨ alɛ apɛ́ dhu ɔ̀vɔ fʉ̌kʉ̀, ndàtɨ: «Yàrɨ́ ɨ̀zǎ nɨ́ pɛrɛ̀ tɨ́ ka kàbhʉ sànamʉ̀ tɔ̀,» nɨ́ nyɨ̌ nyàkǎ nzá nyǎ’à ndɨ ɨ̀zǎ, wɔ̀ ndɨ dhu nɔ̀vɔ̀ fʉ̌kʉ̀ alɛ-okú dɔ̀ rɔ̀, ndɨrɔ̀ yà alɛ-afí ɔ̀ rɨ́’ɨ̀ ɨrɛ̀ta-okú dɔ̀ rɔ̀.
28 Porém, se alguém vos disser: Isto é coisa sacrificada a ídolo, não comais, por causa daquele que vos advertiu e por causa da consciência;
29 Ma mɔ̀tɛ̀ nzá afíkʉ ɔ̀ rɨ́’ɨ̀ ɨrɛ̀ta dɔ̌, pbɛ́tʉ̀ ma mɔ̀tɛ̀ yà ndɨ dhu nɔ̀vɔ̀nà fʉ̌kʉ̀ alɛ-afí ɔ̀ rɨ́’ɨ̀ ɨrɛ̀ta dɔ̌.
29 consciência, digo, não a tua propriamente, mas a do outro. Pois por que há de ser julgada a minha liberdade pela consciência alheia?
30 Tɨ́ ídzì dhu ndɨ átɔ̀ nyɨ nyíde pbʉ̀kʉ̀ ɨrɛ̀ta dɔ̌ tɨ́, nyɔnyʉ̀ yà ɨwà nyɨ nyàbhʉ ɔ̀tsɔ̀ Kàgàwà tɔ̀ okúna dɔ̀ rɔ̀ dhu, àzèmbè ɔdhɨ̀nʉ rɔ̌rʉ̀ dʉ̀nʉ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ rɔ́rɔ̀?
30 Se eu participo com ações de graças, por que hei de ser vituperado por causa daquilo por que dou graças?
31 Nɨ́rɔ̀, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ nyɨ̌ nyɨ́ dhu ɔ̀nyʉ dhu tɨ́, nyɨ̌ nyɨ́ dhu ɔ̀mvʉ̀ dhu tɨ́, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyɨ́ kɔ́rɔ́ dhu-tsí ɔ̀nzɨ dhu tɨ́, nɨ́ nyɨ̌ nyàkǎ nyɔ̌nzɨ̀ kɔ́rɔ́ ɨ dhu Kàgàwà-ɔvɔ̀ nilè tɨ́.
31 Portanto, quer comais, quer bebais ou façais outra coisa qualquer, fazei tudo para a glória de Deus.
32 Nyɨ̌ nyàkǎ nzá nyǎbhʉ Pbàyàhúdí mà, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Pbàyàhúdí mà, ndɨrɔ̀ Kàgàwà bhà Kànɨsà mà ròtsù nzɛ́rɛnga ɔ̀ nyɨ̌ nyɔ́nzɨna dhu-otù ɔ̌.
32 Não vos torneis causa de tropeço nem para judeus, nem para gentios, nem tampouco para a igreja de Deus,
33 Nyɨ̌ nyàkǎ nyɔ̌nzɨ̀ dhu yà ɨma nyʉ́ ma marɨ́ dhu ɔ̀nzɨ dhu bhěyi: ma marɨ́ ɔbɨ ɔ̀nzɨ atdídɔ̌, ndɨ́nɨ̌ ma mɔ́nzɨna kɔ́rɔ́ dhu nɔ́ɔfɔ́ tɨ́ kɔ́rɔ́ alɛ-nyɨ̀kpɔ́. Obhó tɨ́, ma marɨ́ nzɨ̌ idù rɨ́ ídzìnga ìbho atdírɔ̀ dhu ɔ̀nɛ, pbɛ́tʉ̀ ma marɨ́ ábhɔ̌ alɛ tɔ̀ rɨ́ ídzìnga àbhʉ̌ dhu ɔ̀nɛ, ndɨ́nɨ̌ Kàgàwà ɨgʉ́ tɨ́ abádhí.
33 assim como também eu procuro, em tudo, ser agradável a todos, não buscando o meu próprio interesse, mas o de muitos, para que sejam salvos.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Coríntios 10, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.