Lucas 15

Ka̱bas Qae-xg'ae sa (NHR) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 C'ẽem cáḿ ka i kò wèé mari xg'ae-xg'ae-kg'aoan hẽé naka chìbi-kg'aoan hẽéthẽé Jesom koe cúù-cuuse, hàà ne gha komsana Me ka.
1 Aproximavam-se de Jesus os publicanos e os pecadores para ouvi-lo.
2 Xu Farasai xu hẽé naka x'áè xgaa-xgaa-kg'ao xu hẽéthẽé tshoa-tshoa a kg'uia mááse a máá: “Ncẽem khóè ba ko chìbi-kg'ao ne qãèse hààkagu, a ko gane cgoa tc'õó,” témé.
2 Os fariseus e os escribas murmuravam: Este homem recebe e come com pessoas de má vida!
3 Me nxãaska Jeso ba ncẽes sere-sere sa bìrí xu a máá:
3 Então lhes propôs a seguinte parábola:
4 “C'ẽem-kg'áḿ kam gatu ka c'ẽe ba 100 zi ghùu zi úúa, si gazi xg'aeku koe cúí sa ho̱à, ne ba cuiskaga ẽe zi 99 zi qãáka guu, naka ẽe ho̱àra hãa sa síí qaa, naka ba nxãakg'aiga síí hòò si tite?
4 Quem de vós que, tendo cem ovelhas e perdendo uma delas, não deixa as noventa e nove no deserto e vai em busca da que se perdeu, até encontrá-la?
5 A ẽem kòo hòò si, nem gha kaisase qãè-tcao a ba a gha nxa̱ra ba koe dcẽé si.
5 E depois de encontrá-la, a põe nos ombros, cheio de júbilo,
6 Eẽm ko x'áé koe hàà nem gha gam ka tcáràse ga xu xg'ae-xg'ae gam di qhàòan cgoa, a bìrí ne a máá: ‘Tiris ghùus ncẽe ko ho̱àra hãa sar hòòa ke tu tíí cgoa qãè-tcao,’ témé.
6 e, voltando para casa, reúne os amigos e vizinhos, dizendo-lhes: Regozijai-vos comigo, achei a minha ovelha que se havia perdido.
7 Bìrí tu ur ko a ko máá: gatà iim dàòm cúím ka i gha nqarikg'ai koe qãè-tcaoan hãa, cúím chìbi-kg'aom ẽe ko chìbian koe tcóósem domka, 99 ne khóè ne ẽe tchàno ne e ta ko mééè ne ka, ncẽe chìbian koe tcóóse qaa tama ne.
7 Digo-vos que assim haverá maior júbilo no céu por um só pecador que fizer penitência do que por noventa e nove justos que não necessitam de arrependimento.
8 “Kanas kò c'ẽem-kg'áḿ ka khóès 10 qano mari xu úúa hãa sa, c'ẽem ka aaguse cgaeè, ne sa gáé ga táá x'áà-x'aa-kg'ai cgoa dis gúù sa dàò, naka nquu ba xgài q'oo, naka qãèse ẽem mari ba qaa, naka nxãakg'aiga síí hòò me tite?
8 Ou qual é a mulher que, tendo dez dracmas e perdendo uma delas, não acende a lâmpada, varre a casa e a busca diligentemente, até encontrá-la?
9 Eẽs kò hòò me nes gha gas di tcáràn hẽé naka gas di qhàòan hẽéthẽé tciia xg'ae, a máá: ‘Marim ẽe kò aagusea hãa bar hòòa hãa ke tu tíí cgoa qãè-tcao,’ témé.
9 E tendo-a encontrado, reúne as amigas e vizinhas, dizendo: Regozijai-vos comigo, achei a dracma que tinha perdido.
10 Bìrí tu ur ko a ko máá: gatà iim dàòm cúím ka i gha Nqarim di xu moengele xu cookg'ai koe qãè-tcaoan hãa, cúím chìbi-kg'aom ẽe gha gam di chìbian koe tcóósem domka,” tam méé.
10 Digo-vos que haverá júbilo entre os anjos de Deus por um só pecador que se arrependa.
11 Me Jeso ba nxãaska máá: “Khóèm cám̀ cóá tsara kò úúa hãa ba kò hãa.
11 Disse também: Um homem tinha dois filhos.
12 Me cg'áré ba xõò ba bìrí a máá: ‘Aboè, tsari zi gúù zi q'aa-q'aa máá tsam m, naka tiri gha ii zi máà te,’ témé. Me kò gam di gúùan gam di tsara cóá tsara q'aa-q'aa máá.
12 O mais moço disse a seu pai: Meu pai, dá-me a parte da herança que me toca. O pai então repartiu entre eles os haveres.
13 “Me cg'áré ba cg'orò xu cáḿ xu qãá q'oo koe gam di zi gúù zi wèé zi x'ámágu, a ba a marian séè, a x'áéa ba guu, a nqúùm nqõóm koe qõò, a síí gaa koe gam di marian x'ãè a cg'ãè zi gúù zi koe xgãá.
13 Poucos dias depois, ajuntando tudo o que lhe pertencia, partiu o filho mais moço para um país muito distante, e lá dissipou a sua fortuna, vivendo dissolutamente.
14 Eẽm ko gam di zi gúù zi wèé zi tséékagua xg'ara kas kò gaam nqõóm koe qhóó sa tcãà, me tshoa-tshoa a ẽem cóá ba qóḿ cgoa qgóóku.
14 Depois de ter esbanjado tudo, sobreveio àquela região uma grande fome e ele começou a passar penúria.
15 Kam ko c'ẽem khóèm gaam nqõóm dim koe síí a síí tsééan dtcàrà, me nxãa ba gam dim xháràm koe tsééa úú me, síím gha xgùuan kòre ka.
15 Foi pôr-se ao serviço de um dos habitantes daquela região, que o mandou para os seus campos guardar os porcos.
16 Me kò káíse tc'ẽea hãa, xgùuan di tc'õoan cgoam ga kg'õèkaguse sa, i kò táá cúí khóè ga c'ẽe gúù tc'õó di ga máà me.
16 Desejava ele fartar-se das vagens que os porcos comiam, mas ninguém lhas dava.
17 “Me ẽem ko ẽe sa bóòa q'ãa ka bìríse a máá: ‘Nta noo tséé-kg'aoan àbom dia káí tc'õoan úúa, ra ko tíí ncẽe koe xàbàn ka cg'õoè.
17 Entrou então em si e refletiu: Quantos empregados há na casa de meu pai que têm pão em abundância... e eu, aqui, estou a morrer de fome!
18 Xgoabar gha a àbom koe síí, a ra a gha síí bìrí me a máá: ‘Aboè, nqarikg'aian hẽé naka tsáá cookg'ai koe hẽéthẽé ra chìbian kúrúa hãa.
18 Levantar-me-ei e irei a meu pai, e dir-lhe-ei: Meu pai, pequei contra o céu e contra ti;
19 Tsarir cóá ra a tar ga ma tciiè sar kg'ano tama; ke tsari xu tséé-kg'ao xu khama ma qgóó te,’ tam méé.
19 já não sou digno de ser chamado teu filho. Trata-me como a um dos teus empregados.
20 A ba a xgoaba, a xõòm koe qõò.
20 Levantou-se, pois, e foi ter com seu pai. Estava ainda longe, quando seu pai o viu e, movido de compaixão, correu-lhe ao encontro, lançou-se-lhe ao pescoço e o beijou.
21 Me cóáse ba bìrí me a máá: ‘Aboè, nqarikg'aian hẽé naka tsáá cookg'ai koe hẽéthẽé ra chìbian kúrúa hãa. Tsarim cóá ba tar gha ma tciiè sar kg'ano tama,’ témé.
21 O filho lhe disse, então: Meu pai, pequei contra o céu e contra ti; já não sou digno de ser chamado teu filho.
22 Me xõò ba gam di xu qãà xu bìrí a máá: ‘Qháése xao t'õèm qgáí ba óá, na hàà hã̱akagu me, naka xaoa tcãà tshàu sa tcãà tshàu me, naka xaoa nxàbokagu me.
22 Mas o pai falou aos servos: Trazei-me depressa a melhor veste e vesti-lha, e ponde-lhe um anel no dedo e calçado nos pés.
23 Naka xaoa síí tsauam ghòè-coa ba séè na cg'õo, naka ta kg'oo na dòà sa kúrú.
23 Trazei também um novilho gordo e matai-o; comamos e façamos uma festa.
24 Ncẽem cóám tiri ba kò x'óóa hãa, igabam ncẽeska kg'õèa hãa; ho̱àram kò hãa igabam hòòsea hãa ke,’ tam méé. Ne tshoa-tshoa a dòà sa kúrú.
24 Este meu filho estava morto, e reviveu; tinha se perdido, e foi achado. E começaram a festa.
25 “Gaa x'aè kam kò gam ka cóásem kaia ba xhárà-kg'ai za hãa. Síím ka̱bise a x'áéan qàe koe hãa kam ko khóè ne kóḿ ne ko nxáè a ko ntcãà.
25 O filho mais velho estava no campo. Ao voltar e aproximar-se da casa, ouviu a música e as danças.
26 Kam kò c'ẽem qãà ba tcii a tẽè, dùús ko kúrúse sa.
26 Chamou um servo e perguntou-lhe o que havia.
27 Me nxãa ba xo̱a me a máá: ‘Tsáá qõe ba ka̱bisea hãa, me saò ba qãèsem ka̱bisea hãas gúùs domka tsauam ghòè-coa ba qhàea hãa,’ témé.
27 Ele lhe explicou: Voltou teu irmão. E teu pai mandou matar um novilho gordo, porque o reencontrou são e salvo.
28 Me káímkhoe ba kaisase xgóà a ba a nquum q'oo koe tcãàn xguì.
28 Encolerizou-se ele e não queria entrar, mas seu pai saiu e insistiu com ele.
29 Me xo̱a me a máá: ‘Bóò, káí kurian ncẽeta noor qãàm khama ma tsééa máá tsia hãa, a qanega tsari x'áè-kg'áḿan ntcoe ta ga hãa. Igaba tsi qanega piri-coas ga sa máà te, nakar gha nxãasega tíí tcárà ne cgoa dòà sa kúrú ta ga hãa.
29 Ele, então, respondeu ao pai: Há tantos anos que te sirvo, sem jamais transgredir ordem alguma tua, e nunca me deste um cabrito para festejar com os meus amigos.
30 Igaba ẽem ko ncẽem cóám tsari ba ka̱bise, ncẽe kò tsari zi gúù zi cg'áràn koe kõ̱è cgoa ba, ka tsi kò tsauam ghòè-coa ba cg'õoa máá me,’ témé.
30 E agora, que voltou este teu filho, que gastou os teus bens com as meretrizes, logo lhe mandaste matar um novilho gordo!
31 Me xõò ba bìrí me a máá: ‘Tiri cóáè, tsáá tsi wèé x'aè ka tíí cgoa hãa, i tiri gúùan wèé ga tsari i.
31 Explicou-lhe o pai: Filho, tu estás sempre comigo, e tudo o que é meu é teu.
32 Gaa domka méé ta kõ̱è naka qãè-tcao, tsáá qõem ncẽe ba kò x'óóa hãa, igabam ncẽeska kg'õèa hãa; ho̱àram kò hãa, igabam hòòsea hãa domka,’ témé.”
32 Convinha, porém, fazermos festa, pois este teu irmão estava morto, e reviveu; tinha se perdido, e foi achado.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.