Lucas 15
Ka̱bas Qae-xg'ae sa (NHR) vs ARC
1 C'ẽem cáḿ ka i kò wèé mari xg'ae-xg'ae-kg'aoan hẽé naka chìbi-kg'aoan hẽéthẽé Jesom koe cúù-cuuse, hàà ne gha komsana Me ka.
1 E chegavam-se a ele todos os publicanos e pecadores para o ouvir.
2 Xu Farasai xu hẽé naka x'áè xgaa-xgaa-kg'ao xu hẽéthẽé tshoa-tshoa a kg'uia mááse a máá: “Ncẽem khóè ba ko chìbi-kg'ao ne qãèse hààkagu, a ko gane cgoa tc'õó,” témé.
2 E os fariseus e os escribas murmuravam, dizendo: Este recebe pecadores e come com eles.
3 Me nxãaska Jeso ba ncẽes sere-sere sa bìrí xu a máá:
3 E ele lhes propôs esta parábola, dizendo:
4 “C'ẽem-kg'áḿ kam gatu ka c'ẽe ba 100 zi ghùu zi úúa, si gazi xg'aeku koe cúí sa ho̱à, ne ba cuiskaga ẽe zi 99 zi qãáka guu, naka ẽe ho̱àra hãa sa síí qaa, naka ba nxãakg'aiga síí hòò si tite?
4 Que homem dentre vós, tendo cem ovelhas e perdendo uma delas, não deixa no deserto as noventa e nove e não vai após a perdida até que venha a achá-la?
5 A ẽem kòo hòò si, nem gha kaisase qãè-tcao a ba a gha nxa̱ra ba koe dcẽé si.
5 E, achando-a, a põe sobre seus ombros, cheio de júbilo;
6 Eẽm ko x'áé koe hàà nem gha gam ka tcáràse ga xu xg'ae-xg'ae gam di qhàòan cgoa, a bìrí ne a máá: ‘Tiris ghùus ncẽe ko ho̱àra hãa sar hòòa ke tu tíí cgoa qãè-tcao,’ témé.
6 e, chegando à sua casa, convoca os amigos e vizinhos, dizendo-lhes: Alegrai-vos comigo, porque perdida.
7 Bìrí tu ur ko a ko máá: gatà iim dàòm cúím ka i gha nqarikg'ai koe qãè-tcaoan hãa, cúím chìbi-kg'aom ẽe ko chìbian koe tcóósem domka, 99 ne khóè ne ẽe tchàno ne e ta ko mééè ne ka, ncẽe chìbian koe tcóóse qaa tama ne.
7 Digo-vos que assim haverá alegria no céu por um pecador que se arrepende, mais do que por noventa e nove justos que não necessitam de arrependimento.
8 “Kanas kò c'ẽem-kg'áḿ ka khóès 10 qano mari xu úúa hãa sa, c'ẽem ka aaguse cgaeè, ne sa gáé ga táá x'áà-x'aa-kg'ai cgoa dis gúù sa dàò, naka nquu ba xgài q'oo, naka qãèse ẽem mari ba qaa, naka nxãakg'aiga síí hòò me tite?
8 Ou qual a mulher que, tendo dez dracmas, se perder uma dracma, não acende a candeia, e varre a casa, e busca com diligência até
9 Eẽs kò hòò me nes gha gas di tcáràn hẽé naka gas di qhàòan hẽéthẽé tciia xg'ae, a máá: ‘Marim ẽe kò aagusea hãa bar hòòa hãa ke tu tíí cgoa qãè-tcao,’ témé.
9 E, achando-a, convoca as amigas e vizinhas, dizendo: Alegrai-vos comigo, porque já achei a dracma perdida.
10 Bìrí tu ur ko a ko máá: gatà iim dàòm cúím ka i gha Nqarim di xu moengele xu cookg'ai koe qãè-tcaoan hãa, cúím chìbi-kg'aom ẽe gha gam di chìbian koe tcóósem domka,” tam méé.
10 Assim vos digo que há alegria diante dos anjos de Deus por um pecador que se arrepende.
11 Me Jeso ba nxãaska máá: “Khóèm cám̀ cóá tsara kò úúa hãa ba kò hãa.
11 E disse:
12 Me cg'áré ba xõò ba bìrí a máá: ‘Aboè, tsari zi gúù zi q'aa-q'aa máá tsam m, naka tiri gha ii zi máà te,’ témé. Me kò gam di gúùan gam di tsara cóá tsara q'aa-q'aa máá.
12 E o mais moço deles disse ao pai: Pai, dá-me a parte da fazenda que por eles a fazenda.
13 “Me cg'áré ba cg'orò xu cáḿ xu qãá q'oo koe gam di zi gúù zi wèé zi x'ámágu, a ba a marian séè, a x'áéa ba guu, a nqúùm nqõóm koe qõò, a síí gaa koe gam di marian x'ãè a cg'ãè zi gúù zi koe xgãá.
13 E, poucos dias depois, o filho mais novo, ajuntando tudo, partiu para uma terra longínqua e ali desperdiçou a sua fazenda, vivendo dissolutamente.
14 Eẽm ko gam di zi gúù zi wèé zi tséékagua xg'ara kas kò gaam nqõóm koe qhóó sa tcãà, me tshoa-tshoa a ẽem cóá ba qóḿ cgoa qgóóku.
14 E, havendo ele gastado tudo, houve naquela terra uma grande fome, e começou a padecer necessidades.
15 Kam ko c'ẽem khóèm gaam nqõóm dim koe síí a síí tsééan dtcàrà, me nxãa ba gam dim xháràm koe tsééa úú me, síím gha xgùuan kòre ka.
15 E foi e chegou-se a um dos cidadãos daquela terra, o qual o mandou para os seus campos a apascentar porcos.
16 Me kò káíse tc'ẽea hãa, xgùuan di tc'õoan cgoam ga kg'õèkaguse sa, i kò táá cúí khóè ga c'ẽe gúù tc'õó di ga máà me.
16 E desejava encher o seu estômago com as bolotas que os porcos comiam, e ninguém lhe dava nada.
17 “Me ẽem ko ẽe sa bóòa q'ãa ka bìríse a máá: ‘Nta noo tséé-kg'aoan àbom dia káí tc'õoan úúa, ra ko tíí ncẽe koe xàbàn ka cg'õoè.
17 E, caindo em si, disse: Quantos trabalhadores de meu pai têm abundância de pão, e eu aqui pereço de fome!
18 Xgoabar gha a àbom koe síí, a ra a gha síí bìrí me a máá: ‘Aboè, nqarikg'aian hẽé naka tsáá cookg'ai koe hẽéthẽé ra chìbian kúrúa hãa.
18 Levantar-me-ei, e irei ter com meu pai, e dir-lhe-ei: Pai, pequei contra o céu e perante ti.
19 Tsarir cóá ra a tar ga ma tciiè sar kg'ano tama; ke tsari xu tséé-kg'ao xu khama ma qgóó te,’ tam méé.
19 Já não sou digno de ser chamado teu filho; faze-me como um dos teus trabalhadores.
20 A ba a xgoaba, a xõòm koe qõò.
20 E, levantando-se, foi para seu pai; e, quando ainda estava longe, viu-o seu pai, e se moveu de íntima compaixão, e, correndo, lançou-se-lhe ao pescoço, e o beijou.
21 Me cóáse ba bìrí me a máá: ‘Aboè, nqarikg'aian hẽé naka tsáá cookg'ai koe hẽéthẽé ra chìbian kúrúa hãa. Tsarim cóá ba tar gha ma tciiè sar kg'ano tama,’ témé.
21 E o filho lhe disse: Pai, pequei contra o céu e perante ti e já não sou digno de ser chamado teu filho.
22 Me xõò ba gam di xu qãà xu bìrí a máá: ‘Qháése xao t'õèm qgáí ba óá, na hàà hã̱akagu me, naka xaoa tcãà tshàu sa tcãà tshàu me, naka xaoa nxàbokagu me.
22 Mas o pai disse aos seus servos: Trazei depressa a melhor roupa, e vesti-lho, e ponde-lhe um anel na mão e sandálias nos pés,
23 Naka xaoa síí tsauam ghòè-coa ba séè na cg'õo, naka ta kg'oo na dòà sa kúrú.
23 e trazei o bezerro cevado, e matai-
24 Ncẽem cóám tiri ba kò x'óóa hãa, igabam ncẽeska kg'õèa hãa; ho̱àram kò hãa igabam hòòsea hãa ke,’ tam méé. Ne tshoa-tshoa a dòà sa kúrú.
24 porque este meu filho estava morto e reviveu; tinha-se perdido e foi achado. E começaram a alegrar-se.
25 “Gaa x'aè kam kò gam ka cóásem kaia ba xhárà-kg'ai za hãa. Síím ka̱bise a x'áéan qàe koe hãa kam ko khóè ne kóḿ ne ko nxáè a ko ntcãà.
25 E o seu filho mais velho estava no campo; e, quando veio e chegou perto de casa, ouviu a música e as danças.
26 Kam kò c'ẽem qãà ba tcii a tẽè, dùús ko kúrúse sa.
26 E, chamando um dos servos, perguntou-lhe que era aquilo.
27 Me nxãa ba xo̱a me a máá: ‘Tsáá qõe ba ka̱bisea hãa, me saò ba qãèsem ka̱bisea hãas gúùs domka tsauam ghòè-coa ba qhàea hãa,’ témé.
27 E ele lhe disse: Veio teu irmão; e teu pai matou o bezerro cevado, porque o recebeu são e salvo.
28 Me káímkhoe ba kaisase xgóà a ba a nquum q'oo koe tcãàn xguì.
28 Mas ele se indignou e não queria entrar. E, saindo o pai, instava com ele.
29 Me xo̱a me a máá: ‘Bóò, káí kurian ncẽeta noor qãàm khama ma tsééa máá tsia hãa, a qanega tsari x'áè-kg'áḿan ntcoe ta ga hãa. Igaba tsi qanega piri-coas ga sa máà te, nakar gha nxãasega tíí tcárà ne cgoa dòà sa kúrú ta ga hãa.
29 Mas, respondendo ele, disse ao pai: Eis que te sirvo
30 Igaba ẽem ko ncẽem cóám tsari ba ka̱bise, ncẽe kò tsari zi gúù zi cg'áràn koe kõ̱è cgoa ba, ka tsi kò tsauam ghòè-coa ba cg'õoa máá me,’ témé.
30 Vindo, porém, este teu filho, que desperdiçou a tua fazenda com as meretrizes, mataste-lhe o bezerro cevado.
31 Me xõò ba bìrí me a máá: ‘Tiri cóáè, tsáá tsi wèé x'aè ka tíí cgoa hãa, i tiri gúùan wèé ga tsari i.
31 E ele lhe disse: Filho, tu sempre estás comigo, e todas as minhas
32 Gaa domka méé ta kõ̱è naka qãè-tcao, tsáá qõem ncẽe ba kò x'óóa hãa, igabam ncẽeska kg'õèa hãa; ho̱àram kò hãa, igabam hòòsea hãa domka,’ témé.”
32 Mas era justo alegrarmo- porque este teu irmão estava morto e reviveu; tinha-se perdido e foi achado.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 15, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.