Lucas 14

Ka̱bas Qae-xg'ae sa (NHR) vs NVT

Sair da comparação
NVT Nova Versão Transformadora
1 C'ẽem cáḿ Sabata dim kam kò Jeso ba Farasai xu dim tc'ãà-cookg'aim x'áé koe hàna, a ko tc'õó, ka ne kò khóè ne qãèse bóò Me.
1 Certo sábado, Jesus foi comer na casa de um líder fariseu, onde o observavam atentamente.
2 Me kò kúúga x'õàa ba hẽé naka c'õáa ba hẽéthẽé kò gãéa hãam khóè ba Jesom koe hàà.
2 Estava ali um homem com o corpo muito inchado.
3 Me kò Jeso ba x'áè q'ãa-kg'ao xu hẽé naka Farasai xu hẽéthẽé tẽè a máá: “Sabata dim cáḿ ka khóèan qãèkagua nea x'áèan ka kgoaraèa kana ia kgoaraè tama?” témé.
3 Jesus perguntou aos fariseus e aos especialistas da lei: “A lei permite ou não curar no sábado?”.
4 Igaba xu kò táá cúí gúù ga nxàe. Me kò Jeso ba khóè ba séè, a qãèkagu, a guu mem qõò.
4 Eles nada responderam, e Jesus tocou no homem enfermo, o curou e o mandou embora.
5 Kam ko bìrí xu a máá: “Ncẽè gaxao ka c'ẽem kò cóá ba úúa kana ghòè ba, me Sabata dim cáḿ ka tsàùm q'oo koe cg'áéa tcãà, ne ba síí tcg'òó mea hãa tite?” témé.
5 Depois, perguntou a eles: “Qual de vocês, se seu filho ou seu boi cair num buraco, não se apressará em tirá-lo de lá, mesmo que seja sábado?”.
6 Igaba xu kò ncẽes gúùs ka táá kgoana a xo̱a Me.
6 Mais uma vez, não puderam responder.
7 Eẽm ko Jeso ba bóòa q'ãa, cg'áè-kg'ao ne ko ma kaia zi ntcõó-q'oo zi koe ma ntcõó sa, kam kò ncẽes sere-sere sa bìrí ne a máá:
7 Quando Jesus observou que os convidados para o jantar procuravam ocupar os lugares de honra à mesa, deu-lhes este conselho:
8 “Eẽ tsi kò c'ẽem khóèm ka séèkuan dis kõ̱ès koe tciièa hãa ne táá kaia zi ntcõó-q'oo zi koe ntcõó guu, c'ẽedaokam gha c'ẽem khóèm tsáá ka kaisase tcom-tcomsa ba thẽé tciièa hãa ke.
8 “Quando você for convidado para um banquete de casamento, não ocupe o lugar de honra. E se chegar algum convidado mais importante que você?
9 Gatà i kò ii nem gha ẽe tcii tsaoa hãa ba hàà, a bìrí tsi a máá: ‘Ncẽem khóè ba tsaris ntcõó-q'oo sa máà,’ témé, tsi gha saucgae, a gha nxãaska tshoa-tshoa a cg'árés ntcõó-q'oos koe síí ntcõó.
9 O anfitrião virá e dirá: ‘Dê o seu lugar a esta pessoa’, e você, envergonhado, terá de sentar-se no último lugar da mesa.
10 Igaba ẽe tsi kò tciièa hãa ne, cg'árés ntcõó-q'oos koe ntcõó, nakam gha nxãasega ẽe tcii tsia hãam kò ko hàà ne bìrí tsi naka máá: ‘Tíí tcáràè, còoka hànas ntcõó-q'oos koe ntcõó,’ témé, naka tsi gha nxãasega cg'áè-kg'ao ne tsáá ka c'ẽe ne cookg'ai koe tcom-tcomsakaguè.
10 “Em vez disso, ocupe o lugar menos importante à mesa. Assim, quando o anfitrião o vir, dirá: ‘Amigo, temos um lugar melhor para você!’. Então você será honrado diante de todos os convidados.
11 Wèém ẽe ko kaikaguse ba gha cg'áré-cg'areè, me gha ẽe ko cg'áré-cg'arese ba kaikaguè khama,” tam méé.
11 Pois os que se exaltam serão humilhados, e os que se humilham serão exaltados”.
12 Me Jeso ba nxãaska ẽe kò tcii mea hãam khóè ba bìrí a máá: “Eẽ tsi kò dòàs koaba, kana dqòa di tc'õoan di sa ko kúrú, ne méé tsi táá tsáá tcárà ne, kana tsáá qõe ga ne, kana tsari ne qhàò ne, kana tsáá ka c'ẽea ne ẽe qguùa ne igaba tcii guu. Gatà tsi kò ko hẽé ne, ne gha gane igaba thẽé dòàn kúrú a gha tciia úú tsi, a síí ẽe tsi kúrúa máá nea hãa sa suruta ka̱bi tsi ke.
12 Então Jesus se voltou para o anfitrião e disse: “Quando oferecer um banquete ou jantar, não convide amigos, irmãos, parentes e vizinhos ricos. Eles poderão retribuir o convite, e essa será sua única recompensa.
13 Igaba ncẽè dòà sa tsi kò kúrúa hãa ne méé tsi dxàua ne khóè ne hẽé, nqo̱ara ne hẽé, ts'íìko ne hẽé naka káà tcgáí ne hẽéthẽé tciia óá,
13 Em vez disso, convide os pobres, os aleijados, os mancos e os cegos.
14 naka tsia gha nxãasega ts'eekg'ai ii, c'ẽe gúù gaan cgoa ne gha suruta ka̱bi tsi ne úú tama khama, a tsi a gha tchàno ne khóè ne ko x'ooan koe ghùiè x'aè ka suruta ka̱biè,” tam méé.
14 Assim, na ressurreição dos justos, você será recompensado por ter convidado aqueles que não podiam lhe retribuir”.
15 Eẽ kò Gam cgoa ntcõe xu ka c'ẽem ko ncẽes gúù sa kóḿ kam kò Jeso ba bìrí a máá: “Ts'eekg'ai me e gha ii, ẽe gha ko dòàs Nqarim di x'aian dis koe tc'õó ba!” témé.
15 Ao ouvir isso, um homem que estava à mesa com Jesus exclamou: “Feliz será aquele que participar do banquete no reino de Deus!”.
16 Me Jeso ba xo̱a me a máá: “C'ẽem khóè ba kò hãa, kaias dòà sa kò kúrú, a káí ne khóè ne tciia óá ba.
16 Jesus respondeu com a seguinte parábola: “Certo homem preparou um grande banquete e enviou muitos convites.
17 “Eẽs dòàs di x'aè kam ko gam dim qãà ba tsééa úú, síím gha ẽe kò tciièa hãa ne bìrí a máá: ‘Wèé zi gúù zia kg'ónòèa hãa ke tu hàà,’ témé ka.
17 Quando estava tudo pronto, mandou seu servo dizer aos convidados: ‘Venham, o banquete está pronto’.
18 Igabaga ne ko wèéa ne ga cúíta méé a tshoa-tshoa a c'ẽe zi tséé zi ka ne ma qgóóa tòóèa sa nxàe. Tc'ãà di ba kò máá: ‘Ncãar xhárà ba x'ámá, qõò méér naka síí bóò mes gúù si i, ke cgóm̀na kg'aika qãà te,’ témé.
18 Mas todos eles deram desculpas. Um disse: ‘Acabei de comprar um campo e preciso inspecioná-lo. Peço que me desculpe’.
19 Me c'ẽe ba máá: ‘Ncãar 5 xu ghòè xu jokoan di xu x'ámá, a ncẽer ii ka ko síí kúrúa bóò xu, ke cgóm̀na kg'aika qãà te,’ témé.
19 Outro disse: ‘Acabei de comprar cinco juntas de bois e quero experimentá-las. Sinto muito’.
20 C'ẽem igabam kò máá: ‘Khóè sar ka̱basega séèa hãa, khamar síí tite,’ témé.
20 Ainda outro disse: ‘Acabei de me casar e não posso ir’.
21 “Me qãà ba ka̱bise a hàà ncẽe zi gúù zi gam ka q'õòsem koe xàà. Me kò x'áé-kg'ao ba xgóà, a gam dim qãà ba bìrí a máá: ‘Qháé naka tsia x'áé xu koe hẽé, naka x'áé tcúú xu koe hẽéthẽé síí, naka tsia síí ẽe dxàua ne hẽé, ẽe nqo̱ara ne hẽé, ẽe káà tcgáí ne hẽé, naka ts'íìko ne hẽéthẽé, séè naka ncẽe koe óá,’ témé.
21 “O servo voltou e informou a seu senhor o que tinham dito. Ele ficou furioso e ordenou: ‘Vá depressa pelas ruas e becos da cidade e convide os pobres, os aleijados, os cegos e os mancos’.
22 Me gaa koe guus ka qãà ba máá: ‘Tíí q'õòè, ẽe tsi nxàea hãa sa kúrúsea, igabaga i qanega ntcõó-q'ooan hàna,’ témé.
22 Depois de cumprir essa ordem, o servo informou: ‘Ainda há lugar para mais gente’.
23 “Me nxãaska qãàm ka q'õòse ba bìrí me a máá: ‘Dàò xu koe hẽé naka x'áéan xg'aeku di xu dàò-coa xu koe hẽéthẽé qõò naka tsia kúrú ne naka ne hàà, nakam gha nxãasega tirim nquu ba cg'oè.
23 Então o senhor disse: ‘Vá pelas estradas do campo e junto às cercas entre as videiras e insista com todos que encontrar para que venham, de modo que minha casa fique cheia.
24 Bìrí tu ur ko, ẽe kò tciièa hãa xu khóè xu ka cúím ga ba tiris dòàs di tc'õoan xám̀a hãa tite!’ témé,” tam Jeso ba méé.
24 Pois nenhum dos que antes foram convidados provará do meu banquete’”.
25 Zi kò kaia zi xg'ae zi Jesom cgoa qõò. Me ka̱bise a bìrí ne a máá:
25 Uma grande multidão seguia Jesus, que se voltou para ela e disse:
26 “Ncẽè c'ẽem khóèm kò Tíí koe hàà kg'oana, igabam kò xõò ba, kana xõò sa, kana gam dis khóè sa, kana gam di cóá ne, kana káíkhoea ba, kana qõea ba ga igaba hòre tama, kana gam di kg'õèan igaba hòre tama nem cuiskaga Tirim xgaa-xgaase-kg'ao ba ii tite.
26 “Se alguém que me segue amar pai e mãe, esposa e filhos, irmãos e irmãs, e até mesmo a própria vida, mais que a mim, não pode ser meu discípulo.
27 Dìím wèém ẽe gam dim xgàu hìi ba dcẽé naka xùri Te tama ba Tirim xgaa-xgaase-kg'ao ba ii tite.
27 E, se não tomar sua cruz e me seguir, não pode ser meu discípulo.
28 “C'ẽedaokam gaxao ka c'ẽe ba qáòm nquu ba tshào kg'oana, ka ba gáé kg'aika ntcõó naka tc'ẽe-tc'ẽesea hãa tite, nta noo marian ko qaase sa, gaas tséé sam ga xg'ara-xg'ara cgoa a?
28 “Quem começa a construir uma torre sem antes calcular o custo e ver se possui dinheiro suficiente para terminá-la?
29 Eẽm ko tshoa-tshoa sa kúrú, a kò xg'ara-xg'ara sa ka tààè, nem gha wèém khóèm ẽe ko bóò me ba kg'ãè me khama,
29 Pois, se completar apenas os alicerces e ficar sem dinheiro, todos rirão dele,
30 a kg'ui a máá: ‘Ncẽem khóè ba tshoa-tshoa a ko tshào, igabam xg'ara-xg'aran ka tààèa hãa,’ témé.
30 dizendo: ‘Esse aí começou a construir, mas não conseguiu terminar!’.
31 “A ncẽè c'ẽem x'aigam kò 10,000 xu ncõo-kg'ao xu úúa hãa, a ko síí c'ẽem x'aigam 20,000 xu ncõo-kg'ao xu úúa hãam cgoa x'ãàku, ne ba gáé kg'aika ntcõó naka tc'ẽe naka bóò tama, tc'ãòa hãa qaria nem úúa hãa sa, síím ga c'ẽem x'aiga ba x'ãà cgoa a?
31 “Ou que rei iria à guerra sem antes avaliar se seu exército de dez mil poderia derrotar os vinte mil que vêm contra ele?
32 A ncẽè gatàm kò hẽé tama, nem gha tchõà xàà-kg'ao xu tsééa úú, c'ẽem qanega nqúù ii koe, xu síí tòókuan dtcàrà.
32 E, se concluir que não, o rei enviará uma delegação para negociar um acordo de paz enquanto o inimigo está longe.
33 Gatà iim dàòm kam, dìím wèém ẽe gatu xg'aeku koe hãa ba, a gam di zi gúù zi wèé zi ẽem úúa hãa zi aagu tama ba Tirim xgaa-xgaase-kg'ao ba ii tite.
33 Da mesma forma, ninguém pode se tornar meu discípulo sem abrir mão de tudo que possui.
34 “Ta̱bea ne qãè e, igaba i kò ta̱bean gaan di tsa̱u-q'ooan ka kaà cgaeè, ne i gha gaicara ntama ma kúrúè a tsa̱u?
34 “O sal é bom para temperar, mas, se perder o sabor, como torná-lo salgado outra vez?
35 Góḿan koe ga hẽé naka cg'urian ẽe tcheèguèa koe ga hẽéthẽé i káà tséé e, a ko khóèan ka tchàa za aaguè. Eẽ tceean úúa hãa ba méém kóḿ,” tam méé.
35 O sal sem sabor não serve nem para o solo nem para adubo; é jogado fora. Quem é capaz de ouvir, ouça com atenção!”.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.