Lucas 14

Ka̱bas Qae-xg'ae sa (NHR) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 C'ẽem cáḿ Sabata dim kam kò Jeso ba Farasai xu dim tc'ãà-cookg'aim x'áé koe hàna, a ko tc'õó, ka ne kò khóè ne qãèse bóò Me.
1 Num sábado, ao entrar Jesus na casa de um dos principais fariseus para tomar uma refeição, eles o estavam observando.
2 Me kò kúúga x'õàa ba hẽé naka c'õáa ba hẽéthẽé kò gãéa hãam khóè ba Jesom koe hàà.
2 E eis que diante dele se achava um homem hidrópico.
3 Me kò Jeso ba x'áè q'ãa-kg'ao xu hẽé naka Farasai xu hẽéthẽé tẽè a máá: “Sabata dim cáḿ ka khóèan qãèkagua nea x'áèan ka kgoaraèa kana ia kgoaraè tama?” témé.
3 Então Jesus, dirigindo-se aos intérpretes da Lei e aos fariseus, perguntou:
4 Igaba xu kò táá cúí gúù ga nxàe. Me kò Jeso ba khóè ba séè, a qãèkagu, a guu mem qõò.
4 Eles, porém, não disseram nada. Então Jesus pegou na mão daquele homem, curou-o e o mandou embora.
5 Kam ko bìrí xu a máá: “Ncẽè gaxao ka c'ẽem kò cóá ba úúa kana ghòè ba, me Sabata dim cáḿ ka tsàùm q'oo koe cg'áéa tcãà, ne ba síí tcg'òó mea hãa tite?” témé.
5 A seguir, Jesus lhes perguntou:
6 Igaba xu kò ncẽes gúùs ka táá kgoana a xo̱a Me.
6 A isto nada puderam responder.
7 Eẽm ko Jeso ba bóòa q'ãa, cg'áè-kg'ao ne ko ma kaia zi ntcõó-q'oo zi koe ma ntcõó sa, kam kò ncẽes sere-sere sa bìrí ne a máá:
7 Reparando como os convidados escolhiam os primeiros lugares, Jesus contou-lhes uma parábola:
8 “Eẽ tsi kò c'ẽem khóèm ka séèkuan dis kõ̱ès koe tciièa hãa ne táá kaia zi ntcõó-q'oo zi koe ntcõó guu, c'ẽedaokam gha c'ẽem khóèm tsáá ka kaisase tcom-tcomsa ba thẽé tciièa hãa ke.
8 — Quando alguém convidá-lo para um casamento, não sente no lugar de honra, pois pode haver um convidado mais importante do que você.
9 Gatà i kò ii nem gha ẽe tcii tsaoa hãa ba hàà, a bìrí tsi a máá: ‘Ncẽem khóè ba tsaris ntcõó-q'oo sa máà,’ témé, tsi gha saucgae, a gha nxãaska tshoa-tshoa a cg'árés ntcõó-q'oos koe síí ntcõó.
9 Então aquele que convidou os dois dirá a você: “Dê o lugar a este aqui.” Então você irá, envergonhado, ocupar o último lugar.
10 Igaba ẽe tsi kò tciièa hãa ne, cg'árés ntcõó-q'oos koe ntcõó, nakam gha nxãasega ẽe tcii tsia hãam kò ko hàà ne bìrí tsi naka máá: ‘Tíí tcáràè, còoka hànas ntcõó-q'oos koe ntcõó,’ témé, naka tsi gha nxãasega cg'áè-kg'ao ne tsáá ka c'ẽe ne cookg'ai koe tcom-tcomsakaguè.
10 Pelo contrário, quando alguém convidá-lo, vá sentar no último lugar, para que, quando vier aquele que o convidou, diga a você: “Amigo, venha sentar num lugar melhor.” Isso será uma honra para você diante de todos os demais convidados.
11 Wèém ẽe ko kaikaguse ba gha cg'áré-cg'areè, me gha ẽe ko cg'áré-cg'arese ba kaikaguè khama,” tam méé.
11 Porque todo o que se exalta será humilhado; e o que se humilha será exaltado.
12 Me Jeso ba nxãaska ẽe kò tcii mea hãam khóè ba bìrí a máá: “Eẽ tsi kò dòàs koaba, kana dqòa di tc'õoan di sa ko kúrú, ne méé tsi táá tsáá tcárà ne, kana tsáá qõe ga ne, kana tsari ne qhàò ne, kana tsáá ka c'ẽea ne ẽe qguùa ne igaba tcii guu. Gatà tsi kò ko hẽé ne, ne gha gane igaba thẽé dòàn kúrú a gha tciia úú tsi, a síí ẽe tsi kúrúa máá nea hãa sa suruta ka̱bi tsi ke.
12 Depois Jesus disse ao que o havia convidado:
13 Igaba ncẽè dòà sa tsi kò kúrúa hãa ne méé tsi dxàua ne khóè ne hẽé, nqo̱ara ne hẽé, ts'íìko ne hẽé naka káà tcgáí ne hẽéthẽé tciia óá,
13 Pelo contrário, ao dar um banquete, convide os pobres, os aleijados, os coxos e os cegos,
14 naka tsia gha nxãasega ts'eekg'ai ii, c'ẽe gúù gaan cgoa ne gha suruta ka̱bi tsi ne úú tama khama, a tsi a gha tchàno ne khóè ne ko x'ooan koe ghùiè x'aè ka suruta ka̱biè,” tam méé.
14 e você será bem-aventurado, pelo fato de não terem eles com que recompensá-lo. A sua recompensa você receberá na ressurreição dos justos.
15 Eẽ kò Gam cgoa ntcõe xu ka c'ẽem ko ncẽes gúù sa kóḿ kam kò Jeso ba bìrí a máá: “Ts'eekg'ai me e gha ii, ẽe gha ko dòàs Nqarim di x'aian dis koe tc'õó ba!” témé.
15 Ao ouvir tais palavras, um dos que estavam à mesa com Jesus lhe disse: — Bem-aventurado aquele que participar do banquete no Reino de Deus.
16 Me Jeso ba xo̱a me a máá: “C'ẽem khóè ba kò hãa, kaias dòà sa kò kúrú, a káí ne khóè ne tciia óá ba.
16 Jesus, porém, respondeu:
17 “Eẽs dòàs di x'aè kam ko gam dim qãà ba tsééa úú, síím gha ẽe kò tciièa hãa ne bìrí a máá: ‘Wèé zi gúù zia kg'ónòèa hãa ke tu hàà,’ témé ka.
17 À hora da ceia, enviou o seu servo para avisar aos convidados: “Venham, porque tudo já está preparado.”
18 Igabaga ne ko wèéa ne ga cúíta méé a tshoa-tshoa a c'ẽe zi tséé zi ka ne ma qgóóa tòóèa sa nxàe. Tc'ãà di ba kò máá: ‘Ncãar xhárà ba x'ámá, qõò méér naka síí bóò mes gúù si i, ke cgóm̀na kg'aika qãà te,’ témé.
18 Mas todos eles, um por um, começaram a apresentar desculpas. O primeiro disse: “Comprei um campo e preciso ir vê-lo; peço que me desculpe.”
19 Me c'ẽe ba máá: ‘Ncãar 5 xu ghòè xu jokoan di xu x'ámá, a ncẽer ii ka ko síí kúrúa bóò xu, ke cgóm̀na kg'aika qãà te,’ témé.
19 Outro disse: “Comprei cinco juntas de bois e vou experimentá-las; peço que me desculpe.”
20 C'ẽem igabam kò máá: ‘Khóè sar ka̱basega séèa hãa, khamar síí tite,’ témé.
20 E outro disse: “Casei-me e, por isso, não posso ir.”
21 “Me qãà ba ka̱bise a hàà ncẽe zi gúù zi gam ka q'õòsem koe xàà. Me kò x'áé-kg'ao ba xgóà, a gam dim qãà ba bìrí a máá: ‘Qháé naka tsia x'áé xu koe hẽé, naka x'áé tcúú xu koe hẽéthẽé síí, naka tsia síí ẽe dxàua ne hẽé, ẽe nqo̱ara ne hẽé, ẽe káà tcgáí ne hẽé, naka ts'íìko ne hẽéthẽé, séè naka ncẽe koe óá,’ témé.
21 — O servo voltou e, contou tudo ao seu senhor. Então, irado, o dono da casa disse ao seu servo: “Saia depressa para as ruas e becos da cidade e traga para cá os pobres, os aleijados, os cegos e os coxos.”
22 Me gaa koe guus ka qãà ba máá: ‘Tíí q'õòè, ẽe tsi nxàea hãa sa kúrúsea, igabaga i qanega ntcõó-q'ooan hàna,’ témé.
22 Mais tarde, o servo lhe disse: “Patrão, já fiz o que o senhor mandou, e ainda há lugar.”
23 “Me nxãaska qãàm ka q'õòse ba bìrí me a máá: ‘Dàò xu koe hẽé naka x'áéan xg'aeku di xu dàò-coa xu koe hẽéthẽé qõò naka tsia kúrú ne naka ne hàà, nakam gha nxãasega tirim nquu ba cg'oè.
23 Então o senhor disse ao servo: “Saia pelos caminhos e atalhos e obrigue todos a entrar, para que a minha casa fique cheia.
24 Bìrí tu ur ko, ẽe kò tciièa hãa xu khóè xu ka cúím ga ba tiris dòàs di tc'õoan xám̀a hãa tite!’ témé,” tam Jeso ba méé.
24 Porque digo a vocês que nenhum daqueles homens que foram convidados provará a minha ceia.”
25 Zi kò kaia zi xg'ae zi Jesom cgoa qõò. Me ka̱bise a bìrí ne a máá:
25 Grandes multidões acompanhavam Jesus, e ele, voltando-se, lhes disse:
26 “Ncẽè c'ẽem khóèm kò Tíí koe hàà kg'oana, igabam kò xõò ba, kana xõò sa, kana gam dis khóè sa, kana gam di cóá ne, kana káíkhoea ba, kana qõea ba ga igaba hòre tama, kana gam di kg'õèan igaba hòre tama nem cuiskaga Tirim xgaa-xgaase-kg'ao ba ii tite.
26 — Se alguém vem a mim e não me ama mais do que ama o seu pai, a sua mãe, a sua mulher, os seus filhos, os seus irmãos, as suas irmãs e até a sua própria vida, não pode ser meu discípulo.
27 Dìím wèém ẽe gam dim xgàu hìi ba dcẽé naka xùri Te tama ba Tirim xgaa-xgaase-kg'ao ba ii tite.
27 E quem não tomar a sua cruz e vier após mim não pode ser meu discípulo.
28 “C'ẽedaokam gaxao ka c'ẽe ba qáòm nquu ba tshào kg'oana, ka ba gáé kg'aika ntcõó naka tc'ẽe-tc'ẽesea hãa tite, nta noo marian ko qaase sa, gaas tséé sam ga xg'ara-xg'ara cgoa a?
28 Pois qual de vocês, pretendendo construir uma torre, não se assenta primeiro para calcular a despesa e verificar se tem os meios para a concluir?
29 Eẽm ko tshoa-tshoa sa kúrú, a kò xg'ara-xg'ara sa ka tààè, nem gha wèém khóèm ẽe ko bóò me ba kg'ãè me khama,
29 Para não acontecer que, tendo lançado os alicerces e não podendo terminar a construção, todos os que a virem zombem dele,
30 a kg'ui a máá: ‘Ncẽem khóè ba tshoa-tshoa a ko tshào, igabam xg'ara-xg'aran ka tààèa hãa,’ témé.
30 dizendo: “Este homem começou a construir e não pôde acabar.”
31 “A ncẽè c'ẽem x'aigam kò 10,000 xu ncõo-kg'ao xu úúa hãa, a ko síí c'ẽem x'aigam 20,000 xu ncõo-kg'ao xu úúa hãam cgoa x'ãàku, ne ba gáé kg'aika ntcõó naka tc'ẽe naka bóò tama, tc'ãòa hãa qaria nem úúa hãa sa, síím ga c'ẽem x'aiga ba x'ãà cgoa a?
31 Ou qual é o rei que, indo para combater outro rei, não se assenta primeiro para calcular se com dez mil homens poderá enfrentar o que vem contra ele com vinte mil?
32 A ncẽè gatàm kò hẽé tama, nem gha tchõà xàà-kg'ao xu tsééa úú, c'ẽem qanega nqúù ii koe, xu síí tòókuan dtcàrà.
32 Caso contrário, estando o outro ainda longe, envia-lhe uma embaixada, pedindo condições de paz.
33 Gatà iim dàòm kam, dìím wèém ẽe gatu xg'aeku koe hãa ba, a gam di zi gúù zi wèé zi ẽem úúa hãa zi aagu tama ba Tirim xgaa-xgaase-kg'ao ba ii tite.
33 Assim, pois, qualquer um de vocês que não renuncia a tudo o que tem não pode ser meu discípulo.
34 “Ta̱bea ne qãè e, igaba i kò ta̱bean gaan di tsa̱u-q'ooan ka kaà cgaeè, ne i gha gaicara ntama ma kúrúè a tsa̱u?
34 — O sal é certamente bom; mas, se o sal se tornar insípido, como lhe restaurar o sabor?
35 Góḿan koe ga hẽé naka cg'urian ẽe tcheèguèa koe ga hẽéthẽé i káà tséé e, a ko khóèan ka tchàa za aaguè. Eẽ tceean úúa hãa ba méém kóḿ,” tam méé.
35 Não presta mais nem para a terra nem para o monte de estrume; lançam-no fora. Quem tem ouvidos para ouvir, ouça.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Lucas 14, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.