Mateus 9
Newar (NEW) vs ACF
1 येशू अनं नांचाय् च्वनाः समुद्र पारि तुं थःगु शहरय् लिहां झाल।
1 E, entrando no barco, passou para o outro lado, e chegou à sua cidade. E eis que lhe trouxeram um paralítico, deitado numa cama.
2 मनूतय्सं वय्कःयाथाय् छम्ह पक्षवातं कःम्ह मनूयात लासानापं हल। इमिगु थज्याःगु विश्वास खनाः वय्कलं धयादिल “बाबु, ग्याये मते, छं याःगु पाप क्षमा जुल।”
2 E Jesus, vendo a fé deles, disse ao paralítico: Filho, tem bom ânimo, perdoados te são os teus pecados.
3 थ्व न्यनाः अन च्वंपिं शास्त्रीत थःथवय् थथे खँ ल्हात – “थ्व मनुखं ला परमेश्वरयात क्वह्यंकाच्वन।”
3 E eis que alguns dos escribas diziam entre si: Ele blasfema.
4 इमिगु मनय् च्वंगु खँ सीकाः वय्कलं थथे धयादिल – “छिमिसं छाय् मभिंगु खँ मतिइ तया जुयागु?
4 Mas Jesus, conhecendo os seus pensamentos, disse: Por que pensais mal em vossos corações?
5 ‘छंगु पाप क्षमा जुल’ धायेगु अःपु ला कि ‘दनाः न्यासि हुँ’ धायेगु अःपु?
5 Pois, qual é mais fácil? dizer: Perdoados te são os teus pecados; ou dizer: Levanta-te e anda?
6 संसारय् च्वंपिनिगु पाप क्षमा यानाबीत मनूया काय्याके अधिकार दु धयागु खँ छिमिसं सीकि।” अले वय्कलं व पक्षवातं कःम्ह मनूयात थथे धयादिल – “दनाः थःगु लासा ज्वनाः छेँय् हुँ।”
6 Ora, para que saibais que o Filho do homem tem na terra autoridade para perdoar pecados (disse então ao paralítico): Levanta-te, toma a tua cama, e vai para tua casa.
7 थुलि धायेवं हे व पक्षवातं कःम्ह मनू दनाः थःगु छेँय् वन।
7 E, levantando-se, foi para sua casa.
8 थ्व खनाः अन च्वंपिं मनूत ग्यात। अले मनूतय्त परमेश्वरं थज्याःगु अधिकार बियादीगुलिं इमिसं परमेश्वरयात तःधंकल।
8 E a multidão, vendo isto, maravilhou-se, e glorificou a Deus, que dera tal poder aos homens.
9 येशू अनं मेथाय् झायाच्वनादीबलय् मत्ती धयाम्ह छम्ह मनूयात कर कायेगु अड्डाय् च्वनाच्वंगु खन। अले वय्कलं वयात सःतादिल – “जि नाप वा।” अले व दनाः वय्कः नाप वन।
9 E Jesus, passando adiante dali, viu assentado na alfândega um homem, chamado Mateus, e disse-lhe: Segue-me. E ele, levantando-se, o seguiu.
10 छन्हु वय्कः मत्तीयागु छेँय् पाहां जुयाच्वंबलय् कर काइपिं मनूत व पापी मनूत नं वयाः वय्कः व वय्कःया चेलात नाप फ्यतुनाः भ्वय् नल।
10 E aconteceu que, estando ele em casa sentado à mesa, chegaram muitos publicanos e pecadores, e sentaram-se juntamente com Jesus e seus discípulos.
11 थ्व खनाः फरिसीतय्सं वय्कःया चेलातय्त धाल – “थ्व छु खः? छिमि गुरु ला कर काइपिं व पापीत नाप च्वनाः नयाच्वन नि?”
11 E os fariseus, vendo isto, disseram aos seus discípulos: Por que come o vosso Mestre com os publicanos e pecadores?
12 इमिसं थथे धाःगु तायाः वय्कलं इमित लिसः बियादिल – “छुं मजूपिं मनूतय्त डाक्टर माली मखु, ल्वय् दुपिन्त जक माली।
12 Jesus, porém, ouvindo, disse-lhes: Não necessitam de médico os sãos, mas, sim, os doentes.
13 थ्व छु धाःगु खः वनाः बांलाक सीकि – ‘जितः बलि बी हःगु मयः, बरु जितः माःगु ला दया माया खः’ छाय्धाःसा ‘जि धर्मी’ धकाः धया जुइपिन्त मखु, बरु पापीतय्त सःतः वयागु खः।”
13 Ide, porém, e aprendei o que significa: Misericórdia quero, e não sacrifício. Porque eu nào vim a chamar os justos, mas os pecadores, ao arrependimento.
14 छन्हु बप्तिस्मा बीम्ह यूहन्नाया चेलातय्सं वयाः येशूयाके थथे धकाः न्यन – “जिपिं व फरिसीत न्ह्याबलें अपसं च्वना, छिकपिनि चेलात जक छाय् अपसं मच्वंगु?”
14 Então, chegaram ao pé dele os discípulos de João, dizendo: Por que jejuamos nós e os fariseus muitas vezes, e os teus discípulos não jejuam?
15 वय्कलं इमित लिसः बियादिल – “जिलाजं जुइम्हनापं दतले जन्त वःपिन्सं नुगः मछिंकी ला? अय्नं छन्हु ब्याहा याइम्ह मनूयात लिगनाः यनीतिनि। अले जक इपिं अपसं च्वनी।
15 E disse-lhes Jesus: Podem porventura andar tristes os filhos das bodas, enquanto o esposo está com eles? Dias, porém, virão, em que lhes será tirado o esposo, e então jejuarão.
16 “पुलांगु वसतय् सुनानं न्हूगु कापतं पर्की मखु, छाय्धाःसा पुलांगु वसतय् न्हूगु कापतं पर्कल कि झन जक बांमलाक तःकू जुइक गुनावनी।
16 Ninguém deita remendo de pano novo em roupa velha, porque semelhante remendo rompe a roupa, e faz-se maior a rotura.
17 “अथे हे सुनानं पुलांगु छेंगूयागु म्हिचाय् दाखरस तइ मखु, छाय्धाःसा पुलांगु छेंगूयागु म्हिचाय् दाखरस तल धाःसा म्हिचा हे गुनावनी। अले दाखरस नं वाइ, म्हिचा नं स्यनी। थथे मयासें बरु दाखरस न्हूगु म्हिचाय् तल धाःसा नितां बचय् जुइ।”
17 Nem se deita vinho novo em odres velhos; aliás rompem-se os odres, e entorna-se o vinho, e os odres estragam-se; mas deita-se vinho novo em odres novos, e assim ambos se conservam.
18 येशूं इमित थथे धयाच्वनादीबलय् हे धर्मशास्त्र स्यनीगु छेँया छम्ह थकालिं वयाः वय्कःयात भागियानाः थथे धाल – “जिमि म्ह्याय् नकतिनि हे जक सित। छिं झायाः ल्हातं जक थियादीसां जिमि म्ह्याय् म्वाना वइ।”
18 Dizendo-lhes ele estas coisas, eis que chegou um chefe, e o adorou, dizendo: Minha filha faleceu agora mesmo; mas vem, impõe-lhe a tua mão, e ela viverá.
19 अले वय्कः दनाः व नाप झाल। चेलात नं वय्कः नाप वन।
19 E Jesus, levantando-se, seguiu-o, ele e os seus discípulos.
20 वय्कःपिं लँय् झाया च्वंबलय् झिंनिदंनिसें हि क्वहां वइगु ल्वचं कयाच्वंम्ह छम्ह मिसां ल्यूनें वयाः वय्कःयागु गाच्वः थिल।
20 E eis que uma mulher que havia já doze anos padecia de um fluxo de sangue, chegando por detrás dele, tocou a orla de sua roupa;
21 “वय्कःयागु गाच्वः जक थी फत धाःसा जिगु ल्वय् लायावनी” धकाः वं मतिइ तःगु खः।
21 Porque dizia consigo: Se eu tão-somente tocar a sua roupa, ficarei sã.
22 अले वय्कः फहिलादिल। व मिसायात खनाः वय्कलं धयादिल – “केहेँ मय्जु, ग्याये मते। छं विश्वास याःगुलिं छंगु ल्वय् लन।” अबलय् हे व मिसायागु ल्वय् लन।
22 E Jesus, voltando-se, e vendo-a, disse: Tem ânimo, filha, a tua fé te salvou. E imediatamente a mulher ficou sã.
23 अनंलि वय्कः थकालियागु छेँय् झाल। अन सी बाजं थानाच्वंपिं व ख्वया च्वंपिं मनूत खनाः
23 E Jesus, chegando à casa daquele chefe, e vendo os instrumentistas, e o povo em alvoroço,
24 वय्कलं धयादिल – “छिपिं फुक्कं पिने हुँ। मचा मसीनि। द्यना जक च्वंगु खः।” वय्कलं थथे धयादीगुलिं इमिसं वय्कःयात हिस्यात।
24 Disse-lhes: Retirai-vos, que a menina não está morta, mas dorme. E riam-se dele.
25 मनूतय्त पिछ्वयादी धुंकाः वय्कलं दुहां झायाः मचायात ल्हातं ज्वनाः थनादिल। अले व मचा दना वल।
25 E, logo que o povo foi posto fora, entrou Jesus, e pegou-lhe na mão, e a menina levantou-se.
26 थ्व खँ देशन्यंक बय्बय् जुल।
26 E espalhou-se aquela notícia por todo aquele país.
27 येशू अनं झाःबलय् निम्ह कांपिं वय्कःया ल्यूल्यू वनाः थथे धकाः चिल्लाय् दनाः हाल – “हे दाऊदया काय्, जिमित दया यानादिसँ।”
27 E, partindo Jesus dali, seguiram-no dois cegos, clamando, e dizendo: Tem compaixão de nós, filho de Davi.
28 वय्कः छेँ थ्यने धुंकाः इपिं नं वय्कःयाथाय् वल। अले वय्कलं इमिके न्यनादिल – “जिं छिमित लाय्काबी फु धकाः छिमित विश्वास दु ला?”
28 E, quando chegou à casa, os cegos se aproximaram dele; e Jesus disse-lhes: Credes vós que eu possa fazer isto? Disseram-lhe eles: Sim, Senhor.
29 अले वय्कलं इमिगु मिखा थियाः धयादिल – “छिमिसं विश्वास याःथें छिमिगु मिखा लना वनेमा।”
29 Tocou então os olhos deles, dizendo: Seja-vos feito segundo a vossa fé.
30 अले इमिसं मिखां खन। वय्कलं इमित थथे धयादिल – “थ्व खँ सुयातं कने मते।”
30 E os olhos se lhes abriram. E Jesus ameaçou-os, dizendo: Olhai que ninguém o saiba.
31 अय्नं इमिसं वनाः थ्व खँ देशन्यंक बय्बय् यानाबिल।
31 Mas, tendo eles saído, divulgaram a sua fama por toda aquela terra.
32 वय्कःपिं अनं झाःबलय् लँय् मनूतय्सं भूत दुबिना च्वंम्ह छम्ह लातायात वय्कःयाथाय् हल।
32 E, havendo-se eles retirado, trouxeram-lhe um homem mudo e endemoninhado.
33 भूतयात पितिनेवं व मनुखं नवाना हल। अले स्वयाच्वंपिं मनूतय्सं छक्क जुयाः थथे धाल – “थथे ला जिमिसं इस्राएलय् गुब्सं मखनानि।”
33 E, expulso o demônio, falou o mudo; e a multidão se maravilhou, dizendo: Nunca tal se viu em Israel.
34 फरिसीतय्सं धाःसा थथे धाल – “थ्व मनूयात भूततय् जुजुं हे भूत पितिनेगु शक्ति ब्यूगु खः।”
34 Mas os fariseus diziam: Ele expulsa os demônios pelo príncipe dos demônios.
35 थुकथं येशूं शहरय् व गांगामय् चाःहिलाः धर्मशास्त्र स्यनीगु छेँय् झायाः स्यनेकने यायां परमेश्वरयागु राज्ययागु भिंगु खँ न्यंकादिल। अले तःतामछि ल्वय् दुपिं मनूतय्त नं लाय्कादिल।
35 E percorria Jesus todas as cidades e aldeias, ensinando nas sinagogas deles, e pregando o evangelho do reino, e curando todas as enfermidades e moléstias entre o povo.
36 मनूतय्गु हुलयात खनाः वय्कःयात माया वन, छाय्धाःसा इपिं जवाः मदुपिं फैचात थें हाःनाः मदयाः उखेलाः थुखेलाः मदयाच्वन।
36 E, vendo as multidões, teve grande compaixão delas, porque andavam cansadas e desgarradas, como ovelhas que não têm pastor.
37 अले वय्कलं चेलातय्त धयादिल – “बाली लयेगु ला यक्व हे दु, बाली लइपिं धाःसा कम जक दु।
37 Então, disse aos seus discípulos: A seara é realmente grande, mas poucos os ceifeiros.
38 अय्जूगुलिं बाली थुवाःयात बाली लइपिं छ्वयाहयादिसँ धकाः प्रार्थना या।”
38 Rogai, pois, ao Senhor da seara, que mande ceifeiros para a sua seara.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 9, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.