Mateus 25

Newar (NEW) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 “स्‍वर्गयागु राज्‍य थथे च्‍वं। झिम्‍ह ल्‍यासेत जिलाजं नापलायेत थथःगु मत ज्‍वनावन।
1 Então, o reino dos céus será semelhante a dez virgens que, tomando as suas lâmpadas, saíram a encontrar-se com o noivo.
2 थुपिं झिम्‍हय् न्‍याम्‍ह ज्ञां दुपिं व न्‍याम्‍ह ज्ञां मदुपिं लानाच्‍वन।
2 Cinco dentre elas eram néscias, e cinco, prudentes.
3 ज्ञां मदुपिं न्‍याम्‍हय्‌सिनं मत ला च्‍याका यंकल, चिकं धाःसा ज्‍वना मवं।
3 As néscias, ao tomarem as suas lâmpadas, não levaram azeite consigo;
4 ज्ञां दुपिं न्‍याम्‍हय्‌सिनं मत च्‍याकाः यंकल, अले थथःगु थलय् चिकं नं ज्‍वनावन।
4 no entanto, as prudentes, além das lâmpadas, levaram azeite nas vasilhas.
5 जिलाजं वये लिबाकूगुलिं इमि न्‍ह्यः वल।
5 E, tardando o noivo, foram todas tomadas de sono e adormeceram.
6 “बाचा जाःबलय् इमिसं ‘जिलाजं थ्‍यंकः वल, नापालाः वा’ धकाः धयाहःगु सः ताल।
6 Mas, à meia-noite, ouviu-se um grito: Eis o noivo! Saí ao seu encontro!
7 “इपिं झिम्‍हय्‌सिनं दनाः थथःगु मत मिलय् यात।
7 Então, se levantaram todas aquelas virgens e prepararam as suas lâmpadas.
8 ज्ञां मदुपिन्‍सं ज्ञां दुपिन्‍त धाल ‘जिमित चिकं भतिचा ब्‍यु लय्, जिमिगु मत सीन।’
8 E as néscias disseram às prudentes: Dai-nos do vosso azeite, porque as nossas lâmpadas estão-se apagando.
9 “ज्ञां दुपिन्‍सं धाल – ‘जिमित हे मगाः, बरु पसलय् वनाः न्‍याना हजि लय्।’
9 Mas as prudentes responderam: Não, para que não nos falte a nós e a vós outras! Ide, antes, aos que o vendem e comprai-o.
10 “इपिं चिकं न्‍याः वनाच्‍वंबलय् हे जिलाजं थ्‍यंकः वल। मत च्‍याका च्‍वंपिं न्‍याम्‍ह ल्‍यासेतय्‌त जिलाजं नाप ब्‍याहा भ्‍वजय् दूत यंकल। अले लुखा तिनाबिल।
10 E, saindo elas para comprar, chegou o noivo, e as que estavam apercebidas entraram com ele para as bodas; e fechou-se a porta.
11 भचा जाय्‌काः ज्ञां मदुपिन्‍सं थ्‍यंकः वयाः थथे हाल – ‘प्रभु, प्रभु, जिमित नं दुकयादिसँ।’
11 Mais tarde, chegaram as virgens néscias, clamando: Senhor, senhor, abre-nos a porta!
12 “जिलाजंनं धाःसा ‘जिं छिमित म्‍हमस्‍यू’ धकाः लिसः बिल।
12 Mas ele respondeu: Em verdade vos digo que não vos conheço.
13 “उकिं छिपिं नं होश‍यानाच्‍वँ, छाय्‌धाःसा मनूया काय् गुबलय्, गुखुन्‍हु वइ धकाः छिमिसं मस्‍यू।
13 Vigiai, pois, porque não sabeis o dia nem a hora.
14 “स्‍वर्गयागु राज्‍य थथे च्‍वं। छम्‍ह परदेशय् वनेत्‍यंम्‍ह मनुखं थः च्‍यःतय्‌त सःताः थःगु फुक्‍क सम्‍पत्ति इमित त्‍वःताथकल।
14 Pois será como um homem que, ausentando-se do país, chamou os seus servos e lhes confiou os seus bens.
15 वं इमिसं फक्‍व छम्‍हय्‌सित न्‍यागू लाख, छम्‍हय्‌सित निगू लाख व छम्‍हय्‌सित छगू लाख जिम्‍मा बियाः परदेशय् वन।
15 A um deu cinco talentos, a outro, dois e a outro, um, a cada um segundo a sua própria capacidade; e, então, partiu.
16 “न्‍यागू लाख दां काःम्‍ह च्‍यलं व धिबां ब्‍यापार यानाः मेगु न्‍यागू लाख मुंकल।
16 O que recebera cinco talentos saiu imediatamente a negociar com eles e ganhou outros cinco.
17 अथे हे निगू लाख काःम्‍ह च्‍यलं नं व दामं ब्‍यापार यानाः मेगु निगू लाख दां मुंकल।
17 Do mesmo modo, o que recebera dois ganhou outros dois.
18 छगू लाख दां काःम्‍ह च्‍यलं धाःसा व दां गालय् स्‍वथना तल।
18 Mas o que recebera um, saindo, abriu uma cova e escondeu o dinheiro do seu senhor.
19 “तःदँ लिपा इमि मालिक लिहां वल। अले इमिके थःगु ल्‍याःचाः फ्‍वन।
19 Depois de muito tempo, voltou o senhor daqueles servos e ajustou contas com eles.
20 न्‍यागू लाख कयातःम्‍ह च्‍यलं मेगु न्‍यागू लाख दां तनाः थथे धाल – ‘छिं बिया थकूगु न्‍यागू लाख दामं जिं मेगु न्‍यागू लाख दां मुंकागु दु।’
20 Então, aproximando-se o que recebera cinco talentos, entregou outros cinco, dizendo: Senhor, confiaste-me cinco talentos; eis aqui outros cinco talentos que ganhei.
21 “मालिकं वयात धाल – ‘स्‍याबास, छ भिंम्‍ह विश्‍वास याये बहःम्‍ह खः। चिधंगु खँय् हे छ विश्‍वास याये बहःम्‍ह जुल। उकिं जिं आः छन्‍त अज्‍जं यक्‍व खँय् जिम्‍मा बिया थके। छ नं जिनापं लय्‌ताया च्‍वँ।’
21 Disse-lhe o senhor: Muito bem, servo bom e fiel; foste fiel no pouco, sobre o muito te colocarei; entra no gozo do teu senhor.
22 “अले निगू लाख दां काःम्‍ह च्‍यलं वयाः थथे धाल – ‘छिं बिया थकूगु निगू लाख दामं जिं मेगु निगू लाख दां मुंकागु दु।’
22 E, aproximando-se também o que recebera dois talentos, disse: Senhor, dois talentos me confiaste; aqui tens outros dois que ganhei.
23 “मालिकं वयात धाल – ‘स्‍याबास, छ भिंम्‍ह व विश्‍वास याये बहःम्‍ह खः। चिधंगु खँय् हे छ विश्‍वास याये बहःम्‍ह जुल। उकिं जिं आः छन्‍त अज्‍जं यक्‍व खँय् जिम्‍मा बिया थके। छ नं जि नाप लय्‌ताया च्‍वँ।’
23 Disse-lhe o senhor: Muito bem, servo bom e fiel; foste fiel no pouco, sobre o muito te colocarei; entra no gozo do teu senhor.
24 “अले छगू लाख दां काःम्‍ह च्‍यलं वयाः थथे धाल – ‘छि तसकं हारांम्‍ह व थःम्‍हं पि हे मप्‍यूगु नं लइम्‍ह, अले ह्वला हे मतःगु नं काइम्‍ह जूगुलिं ग्‍यानाः
24 Chegando, por fim, o que recebera um talento, disse: Senhor, sabendo que és homem severo, que ceifas onde não semeaste e ajuntas onde não espalhaste,
25 छिं बियादीगु धिबा गालय् स्‍वथना तया। छिगु धिबा कयादिसँ।’
25 receoso, escondi na terra o teu talento; aqui tens o que é teu.
26 “मालिकं वयात धाल – ‘छ ला छप्‍ति हे ज्‍यालगय् मजूम्‍ह व अल्‍छीम्‍ह मनू जुयाच्‍वन। जि पिया मतःथाय् च्‍वंगु नं लइम्‍ह, अले ह्वला मतःथाय् च्‍वंगु नं काइम्‍ह धकाः सीक सीकं
26 Respondeu-lhe, porém, o senhor: Servo mau e negligente, sabias que ceifo onde não semeei e ajunto onde não espalhei?
27 छं जिगु धिबा ब्‍याज वइकथं सराफितय्‌थाय् तयातये म्‍वाः ला? अले जिं ब्‍याजंनापं थःगु धिबा काये दइगु मखु ला?’
27 Cumpria, portanto, que entregasses o meu dinheiro aos banqueiros, e eu, ao voltar, receberia com juros o que é meu.
28 “थ्‍वयाके च्‍वंगु दां कयाः झिगू लाख दां दुम्‍हय्‌सित ब्‍यु।
28 Tirai-lhe, pois, o talento e dai-o ao que tem dez.
29 दुम्‍हय्‌सित अज्‍जं तनाबी, अले वयाके झन यक्‍व दइ। मदुम्‍हय्‌सिके दुगु नं लाका काइ।
29 Porque a todo o que tem se lhe dará, e terá em abundância; mas ao que não tem, até o que tem lhe será tirado.
30 थ्‍व ज्‍यालगय् मजूम्‍ह च्‍यःयात धाःसा पिने खिउँथाय् वांछ्वये यंकि। अन हे थ्‍व ख्‍व जक ख्‍वयाः वा न्‍ह्ययाच्‍वनी।”
30 E o servo inútil, lançai-o para fora, nas trevas. Ali haverá choro e ranger de dentes.
31 “मनूया काय् स्‍वर्गदूतत नाप जुजु जुयाः वइ अले थःगु सिंहासनय् च्‍वनी।
31 Quando vier o Filho do Homem na sua majestade e todos os anjos com ele, então, se assentará no trono da sua glória;
32 वया न्‍ह्यःने फुक्‍क जात जातियापिं मनूत दं वइ। जवालं फै व च्‍वले ल्‍यये थें वं नं मनूतय्‌त ल्‍यइ।
32 e todas as nações serão reunidas em sua presença, e ele separará uns dos outros, como o pastor separa dos cabritos as ovelhas;
33 वं फैचातय्‌त जव ल्‍हाःपाखे व च्‍वलेचातय्‌त खव ल्‍हाःपाखे तइ।
33 e porá as ovelhas à sua direita, mas os cabritos, à esquerda;
34 “अले जुजुं थःगु जवय् च्‍वंपिन्‍त थथे धाइ – ‘जिमि बाःनं आशिष बियातःपिं मनूत छिपिं हे खः। वा, संसार सृष्‍टि मजूनिबलय् निसें छिमित बी धकाः तयातःगु राज्‍यय् आः छिमिसं हे अधिकार या।
34 então, dirá o Rei aos que estiverem à sua direita: Vinde, benditos de meu Pai! Entrai na posse do reino que vos está preparado desde a fundação do mundo.
35 छाय्‌धाःसा जि नयेमखंबलय् छिमिसं जितः नकल, प्‍याःचाःबलय् त्‍वंकल, अले जि वयाबलय् छिमिसं जितः म्‍हमसीकं थःथाय् दुकाल।
35 Porque tive fome, e me destes de comer; tive sede, e me destes de beber; era forasteiro, e me hospedastes;
36 पुनेगु मदुबलय् छिमिसं जितः वसः बिल, उसाँय् मदुबलय् सुसाःकुसाः यात, झ्‍यालखानाय् लाःबलय् स्‍वः वल।’
36 estava nu, e me vestistes; enfermo, e me visitastes; preso, e fostes ver-me.
37 “परमेश्‍वरं धयादी थें याना च्‍वंपिन्‍सं थथे लिसः बी – ‘प्रभु, छिं गुबलय् नयेमखंगु दु धकाः जिमिसं नकागु दु? अले गुबलय् प्‍याःचाःगु दु धकाः जिमिसं त्‍वंकाःगु दु?
37 Então, perguntarão os justos: Senhor, quando foi que te vimos com fome e te demos de comer? Ou com sede e te demos de beber?
38 छि गुबलय् जिमिथाय् झाःगु दु धकाः जिमिसं म्‍हमसीकं दुकया? अले छिं गुबलय् पुने मखंगु दु धकाः जिमिसं वसः बिया?
38 E quando te vimos forasteiro e te hospedamos? Ou nu e te vestimos?
39 छि गुबलय् उसाँय् मन्‍त धकाः जिमिसं सुसाःकुसाः याना, अले छि गुबलय् झ्‍यालखानाय् लात धकाः जिमिसं स्‍वः वया?’
39 E quando te vimos enfermo ou preso e te fomos visitar?
40 “अले जुजुं इमित थथे लिसः बी – ‘जिं छिमित खःगु खँ धाये – दक्‍वसिबय् चीधिकःम्‍ह किजायात छिमिसं छु याइ, व जितः हे याःगु जुइ।’
40 O Rei, respondendo, lhes dirá: Em verdade vos afirmo que, sempre que o fizestes a um destes meus pequeninos irmãos, a mim o fizestes.
41 “अले वं थःगु खव ल्‍हाःपाखे च्‍वंपिन्‍त थथे धाइ – ‘सराः बियातःपिं, छिपिं जिथाय् वये मते। शैतान व वया दूततय्‌त धकाः च्‍याकातःगु गुबलें मसीगु मिइ क्‍वब्‍वाः हुँ।
41 Então, o Rei dirá também aos que estiverem à sua esquerda: Apartai-vos de mim, malditos, para o fogo eterno, preparado para o diabo e seus anjos.
42 जि नयेमखंबलय् छिमिसं जितः मनकू, प्‍याःचाःबलय् छिमिसं जितः लः मत्‍वंकू,
42 Porque tive fome, e não me destes de comer; tive sede, e não me destes de beber;
43 जि वयाबलय् छिमिसं जितः दुमकाः, पुनेगु मदुबलय् वसः मब्‍यू, उसाँय् मदुबलय् व झ्‍यालखानाय् लाःबलय् स्‍वः मवः।’
43 sendo forasteiro, não me hospedastes; estando nu, não me vestistes; achando-me enfermo e preso, não fostes ver-me.
44 “इमिसं नं थथे धकाः लिसः बी – ‘प्रभु, जिमिसं गुबलय् छितः नयेमखंगु, प्‍याःचाःगु, जिमिथाय् झाःगु, पुने मखंगु, उसाँय् मदुगु व झ्‍यालखानाय् लाःगु खना धकाः? अले जिमिसं छिगु सुसाःकुसाः यायेमाःगु हे गुबलय् दु धकाः?’
44 E eles lhe perguntarão: Senhor, quando foi que te vimos com fome, com sede, forasteiro, nu, enfermo ou preso e não te assistimos?
45 “अले जुजुं इमित थथे धाइ – ‘जिं छिमित खःगु खँ धाये – दक्‍वसिबय् क्‍वह्यंम्‍हय्‌सित छिमिसं छुं मयाःगु हे जितः मयाःगु खः।’
45 Então, lhes responderá: Em verdade vos digo que, sempre que o deixastes de fazer a um destes mais pequeninos, a mim o deixastes de fazer.
46 “थुमित सदां सास्‍ती बिया तइ। अले परमेश्‍वरं धयादी थें यानाच्‍वंपिन्‍त जक अनन्‍त जीवन दइ।”
46 E irão estes para o castigo eterno, porém os justos, para a vida eterna.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Mateus 25, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.