Juízes 18

Newar (NEW) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 उगु इलय् इस्राएलय् जुजु धयापिं हे मदुनि। दान कुलयापिं मनूतय्‌सं च्‍वनेत थाय् माला च्‍वन, छाय्‌धाःसा मेगु कुलयापिं मनूतय्‌त जमिन दयेधुंकूसां इमिके धाःसा थःगु धयागु छकुचा नं जमिन मदुगु जुयाच्‍वन।
1 Naquela época não havia rei em Israel, e a tribo de Dã estava procurando um local onde estabelecer-se, pois ainda não tinha recebido herança entre as tribos de Israel.
2 उकिं दान कुलयापिन्‍सं थःगु कुलया फुक्‍क परिवारपाखें न्‍याम्‍ह मग्‍याःपिं मनूत ल्‍यल। अले इमित जमिन मालेत व उकियागु चिवा कायेत सोरा व एश्‍तोल शहरं छ्वल।
2 Então enviaram cinco guerreiros de Zorá e de Estaol para espionarem a terra e explorá-la. Esses homens representavam todos os clãs da tribo. Disseram-lhes: "Vão, explorem a terra". Os homens chegaram aos montes de Efraim e foram à casa de Mica, onde passaram a noite.
3 अन च्‍वंबलय् इमिसं व ल्‍याय्‌म्‍हम्‍ह लेवीयागु सः म्‍हसीकाः वयात न्‍यन, “छ थन छु यानाः च्‍वनागु? सुनां छन्‍त थन हल? थन छंगु छु ज्‍या दु?”
3 Quando estavam perto da casa de Mica, reconheceram a voz do jovem levita; aproximaram-se e lhe perguntaram: "Quem o trouxe para cá? O que você está fazendo neste lugar? Por que você está aqui? "
4 वं इमित मीकां थःगु लागि छु यात व कनाबिल। अले धाल, “मीकां जितः पुजाहारीया ज्‍या यायेत ज्‍यालाय् तःगु दु।”
4 O jovem lhes contou o que Mica fizera por ele, e disse: "Ele me contratou, e eu sou seu sacerdote".
5 अले इमिसं वयात धाल, “अथे जूसा जिमिगु निंतिं परमेश्‍वरयाके जिमिगु ज्‍या ताःलाइ कि ताःलाइ मखु धकाः न्‍यँ।”
5 Então eles lhe pediram: "Pergunte a Deus, se a nossa viagem será bem sucedida".
6 पुजाहारीं लिसः बिल, “याउँक हुँ। छिमिसं यानाच्‍वंगु यात्रा परमप्रभुपाखेंयागु खः।”
6 O sacerdote lhes respondeu: "Vão em paz. Sua viagem tem a aprovação do Senhor".
7 उपिं न्‍याम्‍ह मनूत व थाय् त्‍वःताः लेशय् थ्‍यंकवल। सीदोनयापिं मनूत थें अनयापिं मनूत शान्‍त व सुरक्षितकथं म्‍वानाच्‍वंगु खन। अले इमिगु देशय् छुं मगाःमचाः मजूगुलिं इपिं च्‍वन्‍ह्याःगु जुल। अले इपिं सीदोनीत स्‍वयाः यक्‍व तापाः। अले इमि मेपिं मनूतलिसें छुं कथंयागु स्‍वापु नं मदु।
7 Os cinco homens partiram e chegaram a Laís, onde viram que o povo vivia em segurança, como os sidônios, despreocupado e tranqüilo, e que gozava prosperidade, pois a sua terra não lhe deixava faltar nada. Viram também que o povo vivia longe dos sidônios e não tinha relações com nenhum outro povo.
8 दान कुलयापिं उपिं न्‍याम्‍ह मनूत सोरा व एश्‍तोलय् लिहां वये धुंकाः इमि दाजुकिजापिन्‍सं इमित न्‍यन, “छिमिसं छु छु खना?”
8 Quando voltaram a Zorá e a Estaol, seus irmãos lhes perguntaram: "O que descobriram? "
9 इमिसं लिसः बिल, “वा! झीसं इमित हमला याः वनेनु! धात्‍थें जिमिसं खनागु व देश तसकं बांलाः। छिपिं छाय् सुम्‍क च्‍वनाच्‍वनागु? अन वनाः व देशयात त्‍याका कायेत लिचिले मते।
9 Eles responderam: "Vamos atacá-los! Vimos que a terra é muito boa. Vocês vão ficar aí sem fazer nada? Não hesitem em ir apossar-se dela.
10 छिपिं अन थ्‍यनीबलय् छिमिसं छगू चक्‍कंगु देशय् याउँक म्‍वानाच्‍वंपिं छगू जातियात खनी। धात्‍थें परमेश्‍वरं व जमिन छिमिगु ल्‍हातय् बियादीगु दु, व थासय् पृथ्‍वीइ दुगु छुं नं चीजयागु मगाःमचाः मदु।”
10 Chegando lá, vocês encontrarão um povo despreocupado e uma terra espaçosa que Deus pôs nas mãos de vocês, terra onde não falta coisa alguma! "
11 अथे जूगुलिं सोरा व एश्‍तोलं दान कुलयापिं खुसः मनूत ल्‍वाभः घानाः पिहां वल।
11 Então seiscentos homens da tribo de Dã, partiram de Zorá e de Estaol, armados para guerra.
12 इपिं थाहां वनाः यहूदाया किर्यत-यारीमयागु पच्‍छिमपाखे छाउनी तल। उकिं व थाय्‌यात थौं तक नं मनेह-दान धाः।
12 Na viagem armaram acampamento perto de Quiriate-Jearim, em Judá. É por isso que até hoje o local, a oeste de Quiriate-Jearim, é chamado Maané-Dã.
13 अनं इपिं न्‍ह्यज्‍यानाः एफ्राइमया पहाडी देशय् मीकाया छेँया न्‍ह्यःने वल।
13 Dali foram para os montes de Efraim e chegaram à casa de Mica.
14 अबलय् लेश देशया चिवा काःवंपिं न्‍याम्‍ह मनूतय्‌सं थथे धकाः थः दाजुकिजापिंलिसें खँ ल्‍हात, “छु थुपिं छेँ मध्‍ये छखा छेँय् एपोद, छेँ द्यःत, छगू कियातःगु झ्‍वाता व छगू ढलौतया मूर्ति दु धकाः छिमिसं स्‍यू ला? आः छु यायेमाःगु खः व छिमिसं स्‍यू।”
14 Os cinco homens que haviam espionado a terra de Laís disseram a seus irmãos: "Vocês sabiam que numa dessas casas há um manto sacerdotal, ídolos da família, uma imagem esculpida e um ídolo de metal? Agora vocês sabem o que devem fazer".
15 उकिं इपिं मीकाया छेँ लिक्‍क व ल्‍याय्‌म्‍हम्‍ह लेवी च्‍वनीगु थासय् वन। अले वलिसें खँ ल्‍हात।
15 Então eles se aproximaram e foram à casa do jovem levita, à casa de Mica, e o saudaram.
16 ल्‍वाभः ज्‍वनातःपिं उपिं खुसःम्‍ह दान कुलयापिं मनूत मू लुखाय् दन।
16 Os seiscentos homens de Dã, armados para a guerra, ficaram junto à porta.
17 व पुजाहारी मू लुखाय् ल्‍वाभः ज्‍वनातःपिं खुसःम्‍ह मनूतलिसें दनाच्‍वंबलय् हे देशयागु चिवा काःवंपिं न्‍याम्‍ह मनूतय्‌सं छेँ दुने दुहां वनाः झ्‍वाता, मूर्ति, एपोद व छेँ द्यःत काल।
17 Os cinco homens que haviam espionado a terra entraram e apanharam a imagem, o manto sacerdotal, os ídolos da família e o ídolo de metal, enquanto o sacerdote e os seiscentos homens armados permaneciam à porta.
18 उपिं न्‍याम्‍ह मनूतय्‌सं मीकाया छेँय् दुहां वनाः झ्‍वाता, मूर्ति, एपोद व छेँनं द्यःत काःबलय् व पुजाहारीं इमित न्‍यन, “छिपिं छु यानाच्‍वनागु?”
18 Quando os homens entraram na casa de Mica e apanharam a imagem, o manto sacerdotal, os ídolos da família e o ídolo de metal, o sacerdote lhes perguntou: "Que é que vocês estão fazendo? "
19 तर इमिसं लिसः बिल, “हाले मते! सुम्‍क च्‍वँ। वयाः जिमि पुजाहारी व बौ जु। छम्‍ह मनूया छेँय् पुजाहारी जुइगु छन्‍त बांलाः कि इस्राएलया छगू कुल व वंशया पुजाहारी जुइगु बांलाः?”
19 Eles lhe responderam: "Silêncio! Não diga nada. Venha conosco, e seja nosso pai e sacerdote. Não será melhor para você servir como sacerdote uma tribo e um clã de Israel do que apenas a família de um só homem? "
20 अले व पुजाहारी लय्‌ताल। व एपोद, कियातःगु झ्‍वाता व छेँ द्यःत ज्‍वनाः इपिंलिसें वन।
20 Então o sacerdote se alegrou, apanhou o manto sacerdotal, os ídolos da família e a imagem esculpida e se juntou à tropa.
21 बांलाक न्‍यासि वने मफुपिं मनूत, सा-द्वहंत व थिकेथिकेगु सामान न्‍ह्यः न्‍ह्यः तयाः इपिं अनं वन।
21 Pondo os seus filhos, os seus animais e os seus bens na frente deles, partiram de volta.
22 दान कुलयापिं मनूत मीकाया छेँनं भचा तापाक थ्‍यंबलय् मीकाया जःलाखःलातय्‌त छक्‍वलं सःतल। अले इमिसं इमित लिनाः नापलाकल।
22 Quando já estavam a certa distância da casa, os homens que moravam perto de Mica foram convocados e alcançaram os homens de Dã.
23 इमिसं दान कुलयापिन्‍त तसकं हालाः सःतल अले दानया मनूतय्‌सं फहिलाः मीकायात धाल, “छन्‍त छु जुल? जिपिंलिसें ल्‍वायेत छं छाय् मनूत सःतागु?”
23 Como vinham gritando atrás deles, estes se voltaram e perguntaram a Mica: "Qual é o seu problema? Por quê convocou os seus homens para lutar? "
24 मीकां धाल – “जिं थःगु लागि दय्‌कागु जिमि द्यःत छिमिसं यंकल। छिमिसं जिमि पुजाहारी नं यंकल। छिमिसं जितः छुं नं त्‍वःमतू। छिमिसं– ‘छन्‍त छु जुल? धकाः गथे यानाः न्‍यने फुगु?’”
24 Ele respondeu: "Vocês estão levando embora os deuses que fiz e o meu sacerdote. O que me sobrou? Como é que ainda podem perguntar: ‘Qual é o seu problema? ’ "
25 दान कुलयापिन्‍सं वयात धाल, “जिपिंलिसें हाले मते, मखुसा छुं तंगुलु मनूतय्‌सं छिमित हमला याइ अले छ व छिमि परिवार सिनावनेमाली।”
25 Os homens de Dã responderam: "Não discuta conosco, senão alguns homens de temperamento violento o atacarão, e você e a sua família perderão a vida".
26 थुलि धयाः दान कुलयापिं मनूत थःगु लँपुइ वन। इपिं थःपिं स्‍वयाः यक्‍व बल्‍लाःपिं खनाः मीका थःगु छेँपाखे लिहां वन।
26 E assim os homens de Dã seguiram seu caminho. Vendo que eles eram fortes demais para ele, Mica virou-se e voltou para casa.
27 अले व पुजाहारी व मीकां थःगु निंतिं दय्‌कूगु मूर्ति ज्‍वनाः इपिं लेशयापिं शान्‍त व सुरक्षितकथं म्‍वानाच्‍वंपिं मनूतय्‌त हमला यायेत लेशय् वन। इमिसं इमित तरवारं पाल, अले इमिगु शहरयात मिं नकाबिल।
27 Os homens de Dã levaram o que Mica fizera e o seu sacerdote, e foram para Laís, lugar de um povo pacífico e despreocupado. Eles mataram todos ao fio da espada e queimaram a cidade.
28 इमित बचय् याइपिं सुं नं मदु, छाय्‌धाःसा व लेश शहर सीदोनं यक्‍व तापाः। अनयापिं मनूत मेपिं सुंलिसें स्‍वापु मतइपिं जुयाच्‍वन। व शहर बेथ-रहोबया लिक्‍क बेसीइ लाः।
28 Não houve quem os livrasse, pois viviam longe de Sidom e não tinham relações com nenhum outro povo. A cidade ficava num vale que se estende até Bete-Reobe. Os homens de Dã reconstruíram a cidade e se estabeleceram nela.
29 अले इमिसं व शहरयागु नां इस्राएलया काय्, थः पुर्खाया नामय् दान तल। न्‍हापा उकियागु नां लेश खः।
29 Deram à cidade anteriormente chamada Laís o nome de Dã, em homenagem a seu antepassado Dã, filho de Israel.
30 दान कुलयापिन्‍सं उपिं मूर्तितय्‌त पलिस्‍था यात। अले इस्राएल जातियात ज्‍वनाः मयंतले मोशाया काय् गेर्शोमया काय् जोनाथन व वया काय्‌पिं दान कुलया पुजाहारी जुल।
30 Eles levantaram para si o ídolo, e Jônatas, filho de Gérson, neto de Moisés, e os seus filhos foram sacerdotes da tribo de Dã até que o povo foi para o exílio.
31 शीलोय् परमेश्‍वरयागु नापलायेगु पाल दतले मीकां दय्‌कूगु मूर्तितय्‌त पुजा यात।
31 Ficaram com o ídolo feito por Mica durante todo o tempo em que o santuário de Deus esteve em Siló.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Juízes 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.