Gênesis 2
Newar (NEW) vs VC
1 थुकथं आकाश व पृथ्वी, अले थुकी च्वंगु फुक्कं दय्के क्वचाल।
1 Assim foram acabados os céus, a terra e todo seu exército.
2 परमेश्वरं थःगु फुक्क ज्या खुन्हुं सिधय्काः न्हय्न्हु दुखुन्हु आराम कयादिल।
2 Tendo Deus terminado no sétimo dia a obra que tinha feito, descansou do seu trabalho.
3 परमेश्वरं न्हय्न्हु खुन्हुयात आशिष बियाः थ्व दिंयात पवित्र यानादिल। छाय्धाःसा थ्वखुन्हु परमेश्वरं सृष्टिया ज्या फुक्क क्वचाय्काः आराम कयादीगु खः।
3 Ele abençoou o sétimo dia e o consagrou, porque nesse dia repousara de toda a obra da Criação.
4 आकाश व पृथ्वी सृष्टि जूगु खँ थ्व हे खः।
4 Tal é a história da criação dos céus e da terra.
5 पृथ्वीइ घाँय्मा छमा नं मदु, सिमा छमा नं मदु। छाय्धाःसा उबलय् परमप्रभु परमेश्वरं वा वय्कामदीनि, अले बुँ ज्याइपिं मनूत नं छम्ह हे मदुनि।
5 No tempo em que o Senhor Deus fez a terra e os céus, não existia ainda sobre a terra nenhum arbusto nos campos, e nenhuma erva havia ainda brotado nos campos, porque o Senhor Deus não tinha feito chover sobre a terra, nem havia homem que a cultivasse;
6 अथेसां बुंगाःचां लः पिहां वयाः फुक्क बँ प्याइगु खः।
6 mas subia da terra um vapor que regava toda a sua superfície.
7 अले परमप्रभु परमेश्वरं बँय् च्वंगु चा कयाः मनू दय्कादिल, अले वयागु न्हासय् जीवनया सासः थनादिल। थुकथं मनू जीवन दुम्ह जुल।
7 O Senhor Deus formou, pois, o homem do barro da terra, e inspirou-lhe nas narinas um sopro de vida e o homem se tornou um ser vivente.
8 परमप्रभु परमेश्वरं पुर्बपाखे अदन धाःथाय् छगू क्यब दय्कादिल। अले वय्कलं दय्कादीम्ह मनूयात अन तयादिल।
8 Ora, o Senhor Deus tinha plantado um jardim no Éden, do lado do oriente, e colocou nele o homem que havia criado.
9 परमप्रभु परमेश्वरं अन स्वयेबलय् न्ह्याइपुसे च्वंगु व भिंगु भिंगु फल सइगु सिमात बुइकादिल। दथुइलाक जीवन बीगु सिमा व भिं व मभिंया ज्ञान बीगु सिमा नं दय्कादिल।
9 O Senhor Deus fez brotar da terra toda sorte de árvores, de aspecto agradável, e de frutos bons para comer; e a árvore da vida no meio do jardim, e a árvore da ciência do bem e do mal.
10 क्यबयात प्याकेत अदनं लःया छगू खुसि पिहां वल। अले अनं व प्यंगू खुसि जुयाः बायावन।
10 Um rio saía do Éden para regar o jardim, e dividia-se em seguida em quatro braços:
11 न्हापांगु खुसिया नां पीशोन खः। थ्व खुसि हवीला धाःगु लुँ दइगु देश चाःहिलावनी।
11 O nome do primeiro é Fison, e é aquele que contorna toda a região de Evilat, onde se encontra o ouro.
12 थ्व देशया लुँ तसकं भिं। नापं थन तःजिगु धूप व तःजिगु ल्वहंत नं दु।
12 {O ouro dessa região é puro; encontra-se ali também o bdélio e a pedra ônix.}
13 निगूगु खुसिया नां गीहोन खः। थ्व कूश धाःगु देश चाःहिलावनी।
13 O nome do segundo rio é Geon, e é aquele que contorna toda a região de Cusch.
14 स्वंगूगु खुसिया नां टाइग्रिस खः। थ्व अश्शूर धाःगु देशया पुर्बपाखे बाःवनी। प्यंगूगु खुसिया नां यूफ्रेटिस खः।
14 O nome do terceiro rio é Tigre, que corre ao oriente da Assíria. O quarto rio é o Eufrates.
15 अले परमप्रभु परमेश्वरं मनूयात बुँ ज्यायेत व थुकिया बिचाः यायेत अदन धाःगु क्यबय् यंकाः तयादिल।
15 O Senhor Deus tomou o homem e colocou-o no jardim do Éden para cultivá-lo e guardá-lo.
16 परमप्रभु परमेश्वरं वयात धयादिल, “थ्व क्यबय् च्वंगु फुक्क सिमाया फल नःसां ज्यू।
16 Deu-lhe este preceito: "Podes comer do fruto de todas as árvores do jardim;
17 भिं व मभिंया ज्ञान बीगु सिमाया फल छता धाःसा नये मज्यू। नल धाःसा छ उखुन्हु हे सी।”
17 mas não comas do fruto da árvore da ciência do bem e do mal; porque no dia em que dele comeres, morrerás indubitavelmente."
18 अले परमप्रभु परमेश्वरं धयादिल, “मनूयात याकःचा च्वनेगु बांलाः मजू। जिं वयात ग्वाहालि याइम्ह छम्ह पासा दय्काबी।”
18 O Senhor Deus disse: "Não é bom que o homem esteja só; vou dar-lhe uma ajuda que lhe seja adequada."
19 परमप्रभु परमेश्वरं बँय् च्वंगु धू कयाः व हे धुलं फुक्क पशुत व झंगःपंक्षीत दय्कादिल। अले थुमित छु छु नां तइ धकाः स्वयेत वय्कलं थुपिं फुक्कसित मनूयाथाय् हल। मनुखं थुमित छु छु नां तल व हे व हे थुमिगु नां जुल।
19 Tendo, pois, o Senhor Deus formado da terra todos os animais dos campos, e todas as aves dos céus, levou-os ao homem, para ver como ele os havia de chamar; e todo o nome que o homem pôs aos animais vivos, esse é o seu verdadeiro nome.
20 थुकथं मनुखं फुक्क छेँय् लहीपिं पशुत, आकाशय् च्वंपिं झंगःपंक्षीत व जंगलय् च्वंपिं पशुतय्त नां तयाबिल। थुपिं मध्ये मनूयात ग्वाहालि यायेत ल्वःम्ह धाःसा छम्ह हे मदु।
20 O homem pôs nomes a todos os animais, a todas as aves dos céus e a todos os animais dos campos; mas não se achava para ele uma ajuda que lhe fosse adequada.
21 अले परमप्रभु परमेश्वरं मनूयात छुं हे मचाय्क न्ह्यः वय्काबिल। व न्ह्यः वय्काच्वंबलय् परमेश्वरं वयागु बपिक्वँय् छपु लिकयाः उकिया थासय् लां जाय्कादिल।
21 Então o Senhor Deus mandou ao homem um profundo sono; e enquanto ele dormia, tomou-lhe uma costela e fechou com carne o seu lugar.
22 परमप्रभु परमेश्वरं व हे बपि क्वँचं मिसा मनू छम्ह दय्काः मनूयाथाय् हयादिल।
22 E da costela que tinha tomado do homem, o Senhor Deus fez uma mulher, e levou-a para junto do homem.
23 अले मनुखं धाल,
23 "Eis agora aqui, disse o homem, o osso de meus ossos e a carne de minha carne; ela se chamará mulher, porque foi tomada do homem."
24 अय्जूगुलिं मनू थः मां बौयात त्वःताः थः कलाःलिसे च्वंवनी। अले इपिं छम्ह हे जुइ।
24 Por isso o homem deixa o seu pai e sua mãe para se unir à sua mulher; e já não são mais que uma só carne.
25 मिजं व वया कलाः निम्हं नांगा जूसां इमिके मछाः धयागु मदु।
25 O homem e a mulher estavam nus, e não se envergonhavam.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.