Gênesis 2
Newar (NEW) vs ARA
1 थुकथं आकाश व पृथ्वी, अले थुकी च्वंगु फुक्कं दय्के क्वचाल।
1 Assim, pois, foram acabados os céus e a terra e todo o seu exército.
2 परमेश्वरं थःगु फुक्क ज्या खुन्हुं सिधय्काः न्हय्न्हु दुखुन्हु आराम कयादिल।
2 E, havendo Deus terminado no dia sétimo a sua obra, que fizera, descansou nesse dia de toda a sua obra que tinha feito.
3 परमेश्वरं न्हय्न्हु खुन्हुयात आशिष बियाः थ्व दिंयात पवित्र यानादिल। छाय्धाःसा थ्वखुन्हु परमेश्वरं सृष्टिया ज्या फुक्क क्वचाय्काः आराम कयादीगु खः।
3 E abençoou Deus o dia sétimo e o santificou; porque nele descansou de toda a obra que, como Criador, fizera.
4 आकाश व पृथ्वी सृष्टि जूगु खँ थ्व हे खः।
4 Esta é a gênese dos céus e da terra quando foram criados, quando o Senhor Deus os criou.
5 पृथ्वीइ घाँय्मा छमा नं मदु, सिमा छमा नं मदु। छाय्धाःसा उबलय् परमप्रभु परमेश्वरं वा वय्कामदीनि, अले बुँ ज्याइपिं मनूत नं छम्ह हे मदुनि।
5 Não havia ainda nenhuma planta do campo na terra, pois ainda nenhuma erva do campo havia brotado; porque o Senhor Deus não fizera chover sobre a terra, e também não havia homem para lavrar o solo.
6 अथेसां बुंगाःचां लः पिहां वयाः फुक्क बँ प्याइगु खः।
6 Mas uma neblina subia da terra e regava toda a superfície do solo.
7 अले परमप्रभु परमेश्वरं बँय् च्वंगु चा कयाः मनू दय्कादिल, अले वयागु न्हासय् जीवनया सासः थनादिल। थुकथं मनू जीवन दुम्ह जुल।
7 Então, formou o Senhor Deus ao homem do pó da terra e lhe soprou nas narinas o fôlego de vida, e o homem passou a ser alma vivente.
8 परमप्रभु परमेश्वरं पुर्बपाखे अदन धाःथाय् छगू क्यब दय्कादिल। अले वय्कलं दय्कादीम्ह मनूयात अन तयादिल।
8 E plantou o Senhor Deus um jardim no Éden, na direção do Oriente, e pôs nele o homem que havia formado.
9 परमप्रभु परमेश्वरं अन स्वयेबलय् न्ह्याइपुसे च्वंगु व भिंगु भिंगु फल सइगु सिमात बुइकादिल। दथुइलाक जीवन बीगु सिमा व भिं व मभिंया ज्ञान बीगु सिमा नं दय्कादिल।
9 Do solo fez o Senhor Deus brotar toda sorte de árvores agradáveis à vista e boas para alimento; e também a árvore da vida no meio do jardim e a árvore do conhecimento do bem e do mal.
10 क्यबयात प्याकेत अदनं लःया छगू खुसि पिहां वल। अले अनं व प्यंगू खुसि जुयाः बायावन।
10 E saía um rio do Éden para regar o jardim e dali se dividia, repartindo-se em quatro braços.
11 न्हापांगु खुसिया नां पीशोन खः। थ्व खुसि हवीला धाःगु लुँ दइगु देश चाःहिलावनी।
11 O primeiro chama-se Pisom; é o que rodeia a terra de Havilá, onde há ouro.
12 थ्व देशया लुँ तसकं भिं। नापं थन तःजिगु धूप व तःजिगु ल्वहंत नं दु।
12 O ouro dessa terra é bom; também se encontram lá o bdélio e a pedra de ônix.
13 निगूगु खुसिया नां गीहोन खः। थ्व कूश धाःगु देश चाःहिलावनी।
13 O segundo rio chama-se Giom; é o que circunda a terra de Cuxe.
14 स्वंगूगु खुसिया नां टाइग्रिस खः। थ्व अश्शूर धाःगु देशया पुर्बपाखे बाःवनी। प्यंगूगु खुसिया नां यूफ्रेटिस खः।
14 O nome do terceiro rio é Tigre; é o que corre pelo oriente da Assíria. E o quarto é o Eufrates.
15 अले परमप्रभु परमेश्वरं मनूयात बुँ ज्यायेत व थुकिया बिचाः यायेत अदन धाःगु क्यबय् यंकाः तयादिल।
15 Tomou, pois, o Senhor Deus ao homem e o colocou no jardim do Éden para o cultivar e o guardar.
16 परमप्रभु परमेश्वरं वयात धयादिल, “थ्व क्यबय् च्वंगु फुक्क सिमाया फल नःसां ज्यू।
16 E o Senhor Deus lhe deu esta ordem: De toda árvore do jardim comerás livremente,
17 भिं व मभिंया ज्ञान बीगु सिमाया फल छता धाःसा नये मज्यू। नल धाःसा छ उखुन्हु हे सी।”
17 mas da árvore do conhecimento do bem e do mal não comerás; porque, no dia em que dela comeres, certamente morrerás.
18 अले परमप्रभु परमेश्वरं धयादिल, “मनूयात याकःचा च्वनेगु बांलाः मजू। जिं वयात ग्वाहालि याइम्ह छम्ह पासा दय्काबी।”
18 Disse mais o Senhor Deus: Não é bom que o homem esteja só; far-lhe-ei uma auxiliadora que lhe seja idônea.
19 परमप्रभु परमेश्वरं बँय् च्वंगु धू कयाः व हे धुलं फुक्क पशुत व झंगःपंक्षीत दय्कादिल। अले थुमित छु छु नां तइ धकाः स्वयेत वय्कलं थुपिं फुक्कसित मनूयाथाय् हल। मनुखं थुमित छु छु नां तल व हे व हे थुमिगु नां जुल।
19 Havendo, pois, o Senhor Deus formado da terra todos os animais do campo e todas as aves dos céus, trouxe-os ao homem, para ver como este lhes chamaria; e o nome que o homem desse a todos os seres viventes, esse seria o nome deles.
20 थुकथं मनुखं फुक्क छेँय् लहीपिं पशुत, आकाशय् च्वंपिं झंगःपंक्षीत व जंगलय् च्वंपिं पशुतय्त नां तयाबिल। थुपिं मध्ये मनूयात ग्वाहालि यायेत ल्वःम्ह धाःसा छम्ह हे मदु।
20 Deu nome o homem a todos os animais domésticos, às aves dos céus e a todos os animais selváticos; para o homem, todavia, não se achava uma auxiliadora que lhe fosse idônea.
21 अले परमप्रभु परमेश्वरं मनूयात छुं हे मचाय्क न्ह्यः वय्काबिल। व न्ह्यः वय्काच्वंबलय् परमेश्वरं वयागु बपिक्वँय् छपु लिकयाः उकिया थासय् लां जाय्कादिल।
21 Então, o Senhor Deus fez cair pesado sono sobre o homem, e este adormeceu; tomou uma das suas costelas e fechou o lugar com carne.
22 परमप्रभु परमेश्वरं व हे बपि क्वँचं मिसा मनू छम्ह दय्काः मनूयाथाय् हयादिल।
22 E a costela que o Senhor Deus tomara ao homem, transformou-a numa mulher e lha trouxe.
23 अले मनुखं धाल,
23 E disse o homem: Esta, afinal, é osso dos meus ossos e carne da minha carne; chamar-se-á varoa, porquanto do varão foi tomada.
24 अय्जूगुलिं मनू थः मां बौयात त्वःताः थः कलाःलिसे च्वंवनी। अले इपिं छम्ह हे जुइ।
24 Por isso, deixa o homem pai e mãe e se une à sua mulher, tornando-se os dois uma só carne.
25 मिजं व वया कलाः निम्हं नांगा जूसां इमिके मछाः धयागु मदु।
25 Ora, um e outro, o homem e sua mulher, estavam nus e não se envergonhavam.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Gênesis 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.