Êxodo 4
Newar (NEW) vs NAA
1 मोशां धाल, “इमिसं जितः पत्याः मयाःसा अले जिगु खँ मन्यंसे, ‘परमप्रभु छन्थाय् खनेदय्कः झाःगु मखु’ धकाः लिसः बिल धाःसा छु यायेगु?”
1 Moisés respondeu: — Mas eis que eles não vão acreditar em mim, nem ouvirão o que vou dizer, pois dirão: “O
2 परमप्रभुं वयात धयादिल, “छंगु ल्हातय् छु दु?”
2 Então o Senhor perguntou a Moisés: — Que é isso que você tem na mão? Ele respondeu: — Um bordão.
3 परमप्रभुं धयादिल, “व बँय् वांछ्व।” मोशां व बँय् वांछ्वल।
3 Então lhe disse: — Jogue-o no chão. Ele o jogou no chão, e o bordão virou uma serpente. E Moisés fugia dela.
4 परमप्रभुं मोशायात धयादिल, “ल्हाः यंकाः वयागु न्हिप्यं ज्वँ।” मोशां न्ह्यःने वनाः वयात ज्वन। वयागु ल्हातय् व हानं कथि हे जुल।
4 Mas o Senhor disse a Moisés: — Estenda a mão e pegue-a pela cauda. Ele estendeu a mão, pegou-a pela cauda, e ela se transformou em bordão.
5 परमप्रभुं वयात धयादिल, “थ्व ज्यापाखें हे इमिसं जितः पत्याः यायेमा। अले जि हे इमि पुर्खा अब्राहाम, इसहाक व याकूबया परमेश्वर छन्थाय् खनेदय्कः वःगु खः धकाः इमिसं सीमा।”
5 Então o Senhor disse: — Isto é para que creiam que o
6 अले हाकनं परमप्रभुं धयादिल, “थःगु ल्हाः गाय् दुने दुछ्व।” वं थःगु ल्हाः गाय् दुने दुछ्वत। पिकाःबलय् वयागु ल्हाः कोह्रि ल्वचं कयाः च्वापु थें तुइसे च्वन।
6 E o Senhor continuou: — Ponha, agora, a mão no peito. Ele o fez; e, tirando a mão do peito, eis que ela estava leprosa, branca como a neve.
7 वय्कलं हानं धयादिल, “थःगु ल्हाः हानं गाया दुने दुछ्व।” अले वं थःगु ल्हाः हानं गाया दुने छ्वत। पिकाःबलय् वयागु ल्हाः न्हापा गथे खः अथे हे जुल।
7 Então o Senhor disse: — Ponha a mão no peito outra vez. Ele a pôs no peito novamente; e, quando a tirou, eis que se havia tornado como o restante de sua carne.
8 अले परमप्रभुं धयादिल, “इमिसं छंगु न्हापांगु अजू चायापुगु चिंयात पत्याः मयासां लिपायागु चिंयात पत्याः याये फु।
8 O Senhor continuou: — Se eles não acreditarem em você, nem atenderem à evidência do primeiro sinal, talvez acreditarão na evidência do segundo.
9 अय्नं इमिसं थ्व निगूगु चिंयात नं पत्याः मयानाः छंगु खँ मन्यंसा छ वनाः नील खुसियागु लः भतिचा कयाः गंगु बँय् प्वंकाब्यु। बँय् व लः हि जुइ।”
9 Se eles ainda não acreditarem mediante esses dois sinais, nem ouvirem o que você disser, pegue um pouco de água do rio e derrame na terra seca; e a água que você pegou do rio se transformará em sangue sobre a terra.
10 अले मोशां परमप्रभुयात धाल, “हे प्रभु जि उलि न्ववाये सःम्ह मखु, जि न्हापा नं बांलाक न्ववाये सःम्ह मखु अले छिलिसे न्ववाये धुंकाः नं जि बांलाक न्ववाये मसःनि। जि ध्वाथुइक न्ववाये सःम्ह मखु।”
10 Então Moisés disse ao Senhor : — Ah! Senhor! Eu nunca fui eloquente, nem no passado, nem depois que falaste a teu servo, pois sou pesado de boca e pesado de língua.
11 परमप्रभुं वयात धयादिल, “मनूतय्गु म्हुतु सुनां दय्कल? मनूतय्त लाता व ख्वाँय् सुनां याइ? मनूतय्त स्वये फुम्ह व कां सुनां याइ? छु जि परमप्रभुं हे, मखु ला?
11 O Senhor respondeu: — Quem fez a boca do homem? Ou quem faz o mudo, ou o surdo, ou o que vê, ou o cego? Não sou eu, o
12 अथे जुयाः हुँ, जिं छन्त न्ववायेत ग्वाहालि याये, अले छं छु छु न्ववायेमाः व जिं स्यने।”
12 Agora vá, e eu serei com a sua boca e lhe ensinarei o que você deve falar.
13 मोशां धाल, “हे प्रभु, थुकिया निंतिं मेम्ह हे सुं छ्वयादिसँ।”
13 Porém Moisés respondeu: — Ah! Senhor! Envia alguém outro que quiseres enviar, menos a mim.
14 अले परमप्रभुं तं पिकयाः धयादिल, “छु लेवी कुलयाम्ह हारून छिमि दाजु मखु ला? वं बांलाक न्ववाये सः धकाः जिं स्यू। व छन्त नापलायेत वयाच्वंगु दु। अले छन्त खनाः व तसकं लय्ताइ।
14 Então a ira do Senhor se acendeu contra Moisés. O Senhor disse: — Arão, o levita, não é seu irmão? Eu sei que ele fala fluentemente. Eis que ele vem ao seu encontro e, ao ver você, se alegrará em seu coração.
15 छ व नापं खँ ल्हा अले छं धायेमाःगु खँ वयात धा। जिं छिपिं निम्हय्सितं न्ववायेत ग्वाहालि याये। अले छिमिसं यायेमाःगु खँ जिं स्यने।
15 Você falará com ele e lhe porá na boca as palavras; eu serei com a sua boca e com a dele e ensinarei a vocês o que devem fazer.
16 वं छंगुपाखें मनूतनापं खँ ल्हाइ, व छंगु निंतिं म्हुतु थें जुइ अले छ वया निंतिं परमेश्वर थें जुइ।
16 Ele falará por você ao povo; ele será como se fosse a sua boca, e você será para ele como Deus.
17 थ्व कथि छं थःम्हं हे का, अले थुकिं छं अजू चायापुगु चिं क्यनेफइ।”
17 Leve, pois, na mão este bordão, com o qual você fará os sinais.
18 अले मोशां थः ससःबौ यित्रोयाथाय् लिहां वया थथे धाल, “बिन्ति याये, मिश्रय् च्वनाच्वंपिं जिमि दाजुकिजापिं म्वाना हे च्वंगु दु कि मदु धकाः स्वयेत जितः वनेबियादिसँ।”
18 Moisés voltou para Jetro, seu sogro, e lhe disse: — Deixe-me voltar aos meus irmãos que estão no Egito para ver se ainda vivem. Jetro respondeu: — Vá em paz.
19 परमप्रभुं मिद्यान देशय् मोशायात धयादिल, “मिश्रय् लिहां हुँ, छाय्धाःसा अन छन्त स्यायेत स्वःपिं फुक्क मनूत सी धुकंल।”
19 O Senhor disse a Moisés, em Midiã: — Volte para o Egito, porque já morreram todos os que queriam matar você.
20 अथे जुयाः मोशा थः कलाः व काय्पिन्त गधा गय्काः परमेश्वरं बियादीगु कथि ज्वनाः मिश्र देशय् लिहां वन।
20 Então Moisés tomou a mulher e os filhos, fez com que montassem num jumento e voltou para a terra do Egito. Moisés levava na mão o bordão de Deus.
21 परमप्रभुं मोशायात धयादिल, “छं मिश्रय् लिहां वनाः जिं छन्त बियागु शक्तिं फुक्क अजू चायापुगु ज्या फारोया न्ह्यःने याना क्यँ। अय्नं जिं वयागु नुगः छाय्काबी, अले वं मनूतय्त वनेबी मखु।
21 O Senhor disse a Moisés: — Quando você voltar ao Egito, trate de fazer diante de Faraó todos os milagres que pus em sua mão. Mas eu vou endurecer o coração de Faraó, para que não deixe o povo ir.
22 छं फारोयात धा, ‘परमप्रभुं धयादी, इस्राएल जिमि दकलय् न्हापां बूम्ह काय् खः।
22 Diga a Faraó: Assim diz o Senhor : “Israel é meu filho, meu primogênito.
23 जिं छन्त धयागु खः, “जिमि काय्यात जिगु निंतिं बां बीत वनेब्यु।” छं वयात वने मब्यू। उकिं जिं छिमि न्हापां बूम्ह काय्यात स्यानाबी।’”
23 E eu digo a você: deixe o meu filho ir, para que me adore; mas, se você não quiser deixá-lo ir, eis que eu matarei seu filho, seu primogênito.”
24 मोशा लँय् बाय् च्वंबलय् परमप्रभुं वयात नापलानादिल। अले वयात स्यायेत स्वयादिल।
24 Estando Moisés no caminho, numa estalagem, o Senhor o encontrou e quis matá-lo.
25 सिप्पोरां छगः च्वामुगु ल्वहं कयाः थः काय्यागु च्वफायेगुलिइ च्वंगु छेंगू ध्यनाः मोशायागु तुतिइ थीका बिल। अले वं धाल, “छ धात्थें हिं स्वापु तःम्ह जिमि भाःत जुल।”
25 Então Zípora pegou uma pedra afiada, cortou o prepúcio de seu filho e com ele tocou os pés de Moisés. E lhe disse: — Sem dúvida, você é para mim um marido de sangue.
26 अनंलि परमप्रभुं वयात त्वःतादिल। (उबलय् सिप्पोरां धाल “हिं स्वापु तःम्ह भाःत।” अथे वं म्हय् चिं तःगुया कारणं धाःगु खः।)
26 Assim, o Senhor o deixou. Ela disse “marido de sangue” por causa da circuncisão.
27 परमप्रभुं हारूनयात धयादिल, “मोशायात नापलायेत मरुभूमिइ हुँ।” अले वं परमेश्वरयागु पर्वतय् वनाः वयात नाप लानाः घय्पुल।
27 O Senhor disse a Arão: — Vá encontrar-se com Moisés, no deserto. Ele foi e, encontrando-o no monte de Deus, o beijou.
28 अनंलि मोशां हारूनयात परमप्रभुं धाय्के छ्वयाहयादीगु फुक्क खँ कन। अले वय्कलं थःत यानाः क्यनेत उजं बियादीगु अजू चायापुगु चिंया बारे नं कन।
28 Moisés relatou a Arão todas as palavras do Senhor , com as quais o havia enviado, e todos os sinais que lhe havia mandado realizar.
29 अले मोशा व हारूनं इस्राएलीतय् फुक्क थकालितय्त छथाय् मुंकल।
29 Então Moisés e Arão foram e reuniram todos os anciãos dos filhos de Israel.
30 परमप्रभुं मोशायात धयादीगु फुक्क खँ हारूनं इमित धाल। अले मनूतय् न्ह्यःने हे वं अजू चायापुगु चिं नं क्यनाबिल।
30 Arão falou todas as palavras que o Senhor tinha dito a Moisés, e este fez os sinais diante do povo.
31 मनूतय्सं इमित पत्याः यात। परमप्रभुं इस्राएलीतय्गु च्यूताः कयादी अले इमित जुयाच्वंगु सास्ती नं खंगु दु धकाः न्यनाः इमिसं परमप्रभुया न्ह्यःने थःगु छ्यं क्वछुकाः आराधना यात।
31 E o povo creu. E, quando ouviram que o Senhor havia visitado os filhos de Israel e visto a aflição deles, inclinaram-se e adoraram.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Êxodo 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.