Deuteronômio 1
Newar (NEW) vs BKJ
1 सूपया चुलिंचू च्वंगु अराबाय् पारान, तोफेल, लाबान, हसेरोत व दीसाहाबया दथुइ यर्दन खुसिया पुर्बपाखेयागु मरुभूमिइ सकल इस्राएलीतय्त मोशां धाःगु खँ थुपिं हे खः।
1 Estas são as palavras que Moisés falou a todo Israel, deste lado do Jordão, no deserto, na planície diante do mar Vermelho, entre Parã e Tofel, e Labã, e Hazerote, e Di-Zaabe
2 (सेइर पर्वत वनेगु लँपु जुयाः होरेबं कादेश-बर्ने तक वनेत झिंछन्हु बी।)
2 (Há onze dias de jornada desde Horebe pelo caminho do monte Seir até Cades-Barneia).
3 इमिसं मिश्र त्वःतूगु पिइगूगु दँया झिंछगूगु लाया न्हापांगु दिनय् मोशां परमप्रभुं इस्राएलीतय्त धा धकाः धयादीगु फुक्क आज्ञा इमित धाल।
3 E sucedeu que, no quadragésimo ano, no undécimo mês, no primeiro dia do mês, que Moisés falou aos filhos de Israel, conforme tudo o que o SENHOR lhe havia dito que ordenasse a eles;
4 वं हेश्बोनय् राज्य याइम्ह एमोरीतय् जुजु सीहोन अले अस्तारोत व एद्रईलय् राज्य याइम्ह बाशानया जुजु ओगयात बूकेधुंकाः थ्व जूगु खः।
4 depois que havia ferido a Seom, rei dos amorreus, que habitava em Hesbom, e a Ogue, rei de Basã, que habitava em Astarote, em Edrei,
5 यर्दनया पुर्बपाखे मोआब देशय् मोशां थ्व नियमयात ध्वाथुइकेत थुकथं कनाहल।
5 deste lado do Jordão, na terra de Moabe, começou Moisés a declarar esta lei, dizendo:
6 होरेबय् परमप्रभु झी परमेश्वरं झीत थथे धयादिल, “छिपिं थ्व पर्वतय् च्वनाच्वंगु तःन्हु दये धुंकल।
6 O SENHOR nosso Deus nos falou em Horebe, dizendo: Haveis habitado neste monte tempo suficiente;
7 अथे जुयाः आः छिपिं थ्व थाय् त्वःताः थःगु यात्राय् न्ह्यज्या। एमोरीतय् पर्वतया देश व उकिया जःखः च्वंपिं फुक्क जातितय्थाय्, अराबाय्, पर्वतय्, पच्छिमया फेदी, नेगेवय् व समुद्रया सिथय् च्वंगु कनानीतय् देशय्, लेबनानय् अले तःधंगु खुसि यूफ्रेटिस तक हे हुँ।
7 voltai-vos e empreendei vossa jornada, e ide ao monte dos amorreus, e a todos os lugares próximos, pela planície, pelas colinas, e pelo vale, e pelo sul, e pela beira-mar, à terra dos cananeus, e ao Líbano, ao grande rio, o rio Eufrates.
8 स्व! जिं थ्व देश छिमित बियागु दु। अन दुहां वनाः व देशयात अधिकार या। थ्व देश परमप्रभुं छिमि पुर्खा अब्राहाम, इसहाक व याकूबलिसें इमित व इमि लिपायापिं पुस्तायात बी धकाः पाफयाः धयादीगु खः।”
8 Eis que coloquei a terra diante de vós; ide e possuí a terra que o SENHOR jurou a vossos pais, Abraão, Isaque e Jacó, que daria a eles e à sua semente depois deles.
9 उबले जिं छिमित धया, “जि याकःचां छिमिगु भार क्वबी मफु।
9 E eu vos falei naquela ocasião, e disse: Não poderei levar-vos sozinho;
10 परमप्रभु छिमि परमेश्वरं छिमिगु ल्याः अप्वय्कादीगु दु। अथे जुयाः थौं छिपिं आकाशया नगु थें अल्याख जूगु दु।
10 o SENHOR vosso Deus vos multiplicou e eis que sois hoje, uma multidão como as estrelas dos céus.
11 परमप्रभु छिमि पुर्खाया परमेश्वरं छिमित द्वःछि दुगं अप्वय्कादीमा अले वय्कलं बाचा यानादीगु थें छिमित सुवाः बियादीमा।
11 (O SENHOR Deus dos vossos pais vos faça que sejais mil vezes mais do que já sois, e vos abençoe, como vos prometeu!)
12 अय्नं गथे यानाः छिमिगु समस्यात, कचवं व ल्वापुख्यापुयात जि याकःचां क्वबी फइ?
12 Como posso sozinho suportar as vossas cargas, os vossos fardos, e as vossas contendas?
13 छिमिगु कुलपतिकं छिमिसं बुद्धिं जाःपिं, सःस्यूपिं व हनेबहःपिं मनूत ल्य, अले जिं इमित छिमि नायः यानाबी।”
13 Tomai homens sábios, e de entendimento, e conhecidos entre as vossas tribos, e os colocarei como líderes sobre vós.
14 छिमिसं जितः लिसः बिल, “छिं याः धकाः धयादीगु खँ बांलाः।”
14 E me respondestes, e dissestes: É bom que nós façamos o que dizes.
15 अथे जुयाः जिं छिमि कुल कुलयापिं मूमू मनूत ल्यया। इपिं सकलें बुद्धिं जाःपिं व हनेबहःपिं मनूत खः। अले इमित छिमि कुलपतिकं द्वःछिम्ह, सछिम्ह, नेय्म्ह व झिम्हया नायःत ल्यया। फुक्क कुलया निंतिं कुलनायःत नं ल्यया।
15 Assim, tomei os chefes das vossas tribos, homens sábios e conhecidos, e fiz deles cabeças sobre vós, capitães sobre milhares e capitães sobre centenas, e capitães sobre cinquenta, e capitães sobre dezenas, e oficiais entre vossas tribos.
16 उबलय् छिमि न्यायधीसतय्त जिं थथे धकाः आज्ञा बिया “छिमिसं थः दाजुकिजापिनिगु दथुइया मुद्दा वा इस्राएलीतय् दाजुकिजापिनिगु व परदेशीतय्गु दथुइया ल्वापुख्यापुया मुद्दा न्यनाः पाय्छि जुइक न्याय या।
16 E, naquela ocasião, ordenei aos vossos juízes, dizendo: Ouvi as causas entre os vossos irmãos, e julgai com justiça entre cada homem e seu irmão, e o estrangeiro que está com ele.
17 ख्वाः स्वयाः न्याय याये मते। छिमिसं तःधंपिं व चिधंपिं निखलःसिगुं खँ उत्थें न्यँ। सुयागुं पंली मते, सुं मनूत खनाः ग्याये मते छाय्धाःसा न्याय यायेगु परमेश्वरयागु ज्या खः। छिमिगु लागिं थाकुगु मुद्दा जिथाय् हजि, जिं व न्यने।”
17 Não fareis diferenças entre pessoas em juízo, mas ouvireis os pequenos, bem como os grandes; não temereis a face do homem, porque o juízo é de Deus, e a causa que vos for difícil, a trareis diante de mim, e eu a ouvirei.
18 उबलय् छिमिसं यायेमाःगु ज्या जिं छिमित फुक्क धया।
18 E vos ordenei, naquela ocasião, todas as coisas que deveríeis fazer.
19 अनंलि परमप्रभु परमेश्वरं झीत आज्ञा बियादी थें झीपिं होरेबं पिहां वयाः छिमिसं खंगु मिखां न्ह्याये मदुगु व ग्यानपुस्से च्वंगु मरुभूमि जुयाः एमोरीतय्गु पर्वत देशपाखे वना। अले झीपिं कादेश-बर्ने थ्यंकः वना।
19 E quando partimos de Horebe, passamos por todo aquele grande e terrível deserto, que vistes pelo caminho dos montes dos amorreus, como o SENHOR nosso Deus nos ordenou; e chegamos a Cades-Barneia.
20 अले जिं छिमित धया, “छिपिं परमप्रभु झी परमेश्वरं झीत बीत्यनादीगु एमोरीतय् पर्वत देशय् थ्यंकः वःगु दु।
20 E eu vos disse: Chegastes aos montes dos amorreus, que o SENHOR nosso Deus nos dá.
21 स्व! परमप्रभु छिमि परमेश्वरं थ्व देश छिमित बियादीगु दु। अथे जुयाः वनाः थः पुर्खाया परमप्रभु परमेश्वरं धयादी थें उकियात अधिकार या। छिपिं ग्याये मते, नुगः क्वतुंके मते।”
21 Eis que o SENHOR teu Deus coloca a terra diante de ti; vai e possui-a, como o SENHOR Deus dos teus pais te disse; não temas, nem te desanimes.
22 उबलय् छिपिं सकलें जिथाय् वयाः धाल, “व देशया चिवा कयाः अन गुगु लँपु जुयाः वनेमा अले झीपिं वनेगु शहरत गथे च्वं धकाः खबर हयेत झीसं थःगु न्ह्यःने मिजंत छ्वयेनु।”
22 E vos aproximastes de mim, cada um de vós, e dissestes: Enviaremos homens diante de nós, e eles espiarão a terra, e nos dirão por qual caminho devemos subir, e as cidades que iremos.
23 थ्व खँ जितः यल। अले जिं फुक्क कुलं छम्ह छम्ह यानाः झिंनिम्ह मनूत ल्यया।
23 E o dizer me agradou bem, e tomei doze homens dentre vós, um de cada tribo;
24 इपिं पहाडय् थाहां वन, अले एश्कोलया ब्यासिइ थ्यंकः वनाः व देशया चिवा काल।
24 e eles foram e subiram o monte, e chegaram ao vale de Escol, e o espiaram.
25 इमिसं व देशया छुं फलफूल हल। अले इमिसं झीत “परमप्रभु परमेश्वरं बीत्यंगु देश छगू भिंगु देश खः” धकाः खबर बिल।
25 E eles tomaram em suas mãos o fruto da terra, e o trouxeram até nós, e nos trouxeram a palavra, e disseram: É uma terra boa a que o SENHOR nosso Deus nos dá.
26 अय्नं छिपिं अन वनेत मानय् मजू। छिमिसं परमप्रभु छिमि परमेश्वरयागु आज्ञाया विरोध यात।
26 Mesmo assim, não quisestes subir, mas vos rebelastes contra a ordem do SENHOR vosso Deus;
27 छिमिसं थथःगु पालय् कचकच यानाः धाल, “परमप्रभुं झीत तसकं मयय्कादीगुलिं झीत एमोरीतय्गु ल्हातय् बियाः नाश यायेत मिश्रं पित हयादीगु दु।
27 e murmurastes em vossas tendas, e dissestes: Portanto o SENHOR nos odeia, e nos trouxe da terra do Egito, para nos entregar nas mãos dos amorreus, para nos destruir.
28 झीपिं गन वनेगु? झीसं छ्वयापिं मनूतय्सं ‘अनयापिं मनूत झीपिं स्वयाः बल्ला व तःधिकः, अनयागु शहरत ततःधं अले आकाश थ्यंक हे पःखाः ग्वयातःगु दु, अले जिमिसं अन अनाकीत नं खना’ धकाः धयाः जिमित ख्यात।”
28 Para onde subiremos? Nossos irmãos desanimaram os nossos corações, dizendo: Esse povo é maior e mais alto do que nós; as cidades são grandes e muradas até os céus; além disso, vimos ali os filhos dos anaquins.
29 अले जिं छिमित धया, “नुगः भाराभारा मिंके मते, इपिं खनाः ग्याये मते।
29 Então, eu vos disse: Não vos amedronteis, nem os temais.
30 छिमिगु न्ह्यःने झायादीम्ह, छिमि परमप्रभु परमेश्वर थः हे मिश्रय् छिमिगु मिखाया न्ह्यःने ल्वानादीगु थें हे छिमिगु पंलिनाः ल्वानादी।
30 O SENHOR vosso Deus, que vai diante de vós, pelejará por vós, conforme tudo o que fez por nós, no Egito, diante dos vossos olhos;
31 परमप्रभु छिमि परमेश्वरं छिपिं थन थ्यंकः मवतले गथे यानाः छम्ह बौनं काय्यात क्वब्यूगु थें लँ धुछि छिमित क्वबियाः हयादीगु खः व छिमिसं मरुभूमिइ नं खन।”
31 e no deserto, onde vistes como o SENHOR teu Deus vos levou, como um homem leva seu filho, por todo o caminho em que fostes, até que chegastes a este lugar.
32 थुलि जूसां नं छिमिसं परमप्रभु छिमि परमेश्वरयाके भलसा मतः।
32 No entanto, nisto não crestes no SENHOR vosso Deus,
33 वय्कलं छिमिगु निंतिं बाय् च्वनेगु थाय् मालेत व छिपिं वनेमाःगु लँपु क्यनेत चान्हय् मि व न्हिनय् सुपाँचय् जुयाः यात्रा धुछि न्ह्यःने न्ह्यःने झायादिल।
33 que foi pelo caminho diante de vós, para vos achar um lugar onde pudésseis armar vossas tendas, à noite no fogo, para vos mostrar por qual caminho devíeis andar, e de dia na nuvem.
34 छिमिगु कचकच न्यनाः परमप्रभु तंचायाः थथे धकाः पाफयादिल,
34 E o SENHOR ouviu a voz das vossas palavras, e irou-se, e jurou, dizendo:
35 “थ्व मभिंगु पुस्ताया छम्ह मनुखं नं जिं छिमि पुर्खातय्त बी धकाः पाफयाः बचं बियागु भिंगु देशयात स्वये खनी मखु।
35 Certamente, nenhum dos homens desta maligna geração verá a boa terra que jurei dar aos vossos pais,
36 यपुन्नेया काय् कालेबं जक व देश स्वये खनी। दुनुगलंनिसें परमप्रभुया ल्यू जूगुलिं वं पला तःगु बँ जिं वयात व वया सन्तानयात बी।”
36 exceto Calebe, filho de Jefoné; ele a verá, e a terra que pisou darei a ele e a seus filhos, porque seguiu fielmente o SENHOR.
37 छिमिसं यानाः परमप्रभु जि खनाः नं तंचायाः थथे धयादिल, “छ नं अन दुहां वने दइ मखु।
37 o SENHOR também se irou comigo, por vossa causa, e disse: Tu também não entrarás lá.
38 अय्नं छन्त ग्वाहालि याइम्ह नूनया काय् यहोशू अन दुहां वनी। छं वयात हःपाः ब्यु, छाय्धाःसा वं हे इस्राएलया न्ह्यलुवाः जुयाः व देशयात इमिगु अधिकारय् हइ।
38 Mas Josué, filho de Num, que está diante de vós, entrará lá; encoraja-o, pois ele fará com que Israel herde a terra.
39 छिमिसं ज्वना यंकी धकाः धाःपिं भिं व मभिं मस्युनिपिं छिमि मचाखाचात धाःसा अन दुहां वनी। जिं व देश इमित बी अले इमिसं हे उकियात अधिकार याइ।
39 Além disso, vossas crianças, que dissestes que seriam uma presa, e vossos filhos, que naquele dia não tinham conhecimento entre o bem e o mal, entrarão na terra, e a eles a darei, e eles a possuirão.
40 छिपिं धाःसा चाःहिलाः लाल समुद्रपाखे वनीगु मरुभूमिया लँपुइ हुँ।”
40 Mas quanto a vós, virai-vos e empreendei vossa jornada para o deserto, pelo caminho do mar Vermelho.
41 अले छिमिसं जितः धाल, “जिमिसं परमप्रभुयागु विरोधय् पाप यानागु दु। परमप्रभु झी परमेश्वरं आज्ञा बियादीगु थें झीपिं थाहां वनाः ल्वाये।” व पर्वतया देशय् थाहां वने अपुइ थें च्वनाः छिपिं दक्वसिनं थथःगु ल्वाभः ज्वन।
41 Então respondestes e me dissestes: Pecamos contra o SENHOR; subiremos e pelejaremos, conforme tudo o que o SENHOR nosso Deus nos ordenou. E depois que havíeis cingido cada homem as suas armas de guerra, e estivestes prestes a subir o monte.
42 अय्नं परमप्रभुं जितः धयादिल, “इमित ‘थाहां वने मते अले ल्वाःवने मते’ धकाः धा, ‘छाय्धाःसा जि छिपिंनापं दइ मखु। छिमित छिमि शत्रुतय्सं बुकाबी।’”
42 E o SENHOR me disse: Dize a eles: Não subais, nem pelejeis, pois eu não estou entre vós; para que não sejais feridos diante de vossos inimigos.
43 अथे जुयाः थ्व खँ जिं छिमित धया, अय्नं छिमिसं न्यं हे मन्यं। छिमिसं परमप्रभुया आज्ञाया विरोध यात अले तःधंछुयाः पर्वत देशय् थाहां वन।
43 E eu vos falei, e não ouvistes, mas vos rebelastes contra a ordem do SENHOR, e subistes com arrogância o monte.
44 अले पर्वतय् च्वनीपिं एमोरीत छिपिंनापं ल्वायेत पिहां वयाः हातय्सं थें छिमित ल्यू वल, अले इमिसं सेइरनिसें होर्मा तक छिमित बुकल।
44 E os amorreus, que habitavam naquele monte, vieram contra vós, e vos perseguiram, como fazem as abelhas, e vos destruíram em Seir até Horma.
45 अले छिपिं लिहां वयाः परमप्रभुया न्ह्यःने ख्वल, अय्नं वय्कलं छिमिगु ख्वःसः न्यनामदी, न्हाय्पं नं बियामदी।
45 E voltastes, e chorastes diante do SENHOR; mas o SENHOR não ouviu a vossa voz, nem vos deu ouvidos.
46 अथे जुयाः छिपिं कादेशय् यक्व दिं तक च्वनाच्वने माल।
46 Assim, permanecestes em Cades por muitos dias, segundo os dias que estivestes ali.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Deuteronômio 1, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.