Atos 18
Newar (NEW) vs ARC
1 अनंलि पावल एथेन्सं न्यासि वनाः कोरिन्थय् थ्यंकः वल।
1 Depois disto, partiu Paulo de Atenas e chegou a Corinto.
2 कोरिन्थय् वं पोन्टसयाम्ह अकिलास धाःम्ह छम्ह यहूदी मनू नापलात। कैसर क्लौडियसं फुक्क यहूदीतय्त रोमं पिहां वनेगु आज्ञा ब्यूगुलिं थ्व अकिलास नं थः कलाः प्रिस्किला नाप नकतिनि हे जक इटालियां कोरिन्थय् वयाः च्वनाच्वंगु खः। पावलं इमित नापलाः वन।
2 E, achando um certo judeu por nome Áquila, natural do Ponto, que havia pouco tinha vindo da Itália, e Priscila, sua mulher (pois Cláudio tinha mandado que todos os judeus saíssem de Roma), se ajuntou com eles,
3 व नं इपिं नाप हे च्वन, छाय्धाःसा व नं इपिं थें पाल दय्कीगु ज्या याइम्ह खः।
3 e, como era do mesmo ofício, ficou com eles, e trabalhava; pois tinham por ofício fazer tendas.
4 पावलं विश्रामबार पतिकं धर्मशास्त्र स्यनीगु छेँय् वनाः यहूदीतय् नायःतय्त व ग्रीकतय्त विश्वास याकेत स्वयाच्वन।
4 E todos os sábados disputava na sinagoga e convencia a judeus e gregos.
5 माकेडोनियां सिलास व तिमोथी कोरिन्थय् थ्यंकः वये धुंकाः पावलं मुक्कं भिंगु खँ जक न्यंका जुइगु यात। वं येशू हे मुक्ति बीम्ह ख्रीष्ट खः धकाः यहूदीतय्त साक्षी बियाजुल।
5 Quando Silas e Timóteo desceram da Macedônia, foi Paulo impulsionado pela palavra, testificando aos judeus que Jesus era o Cristo.
6 यहूदीतय् नायःतय्सं वयात विरोध यानाः तसकं बेइज्जत यात। अले वं थःगु लनय् च्वंगु धू थाथा यानाः इमित थथे धाल – “छिकपिं नाश जुल धाःसा थुकिया दोष छिकपिन्त हे लाइ, जितः लाइ मखु। आवंलि यहूदीमखुपिन्थाय् वनाः न्यंके।”
6 Mas, resistindo e blasfemando eles, sacudiu as vestes e disse-lhes: O vosso sangue seja sobre a vossa cabeça; eu estou limpo e, desde agora, parto para os gentios.
7 अले व इमित त्वःताः परमेश्वरयात मानय् याइम्ह तीतस युस्तसयागु छेँय् वन। थ्व मनूयागु छेँ धर्मशास्त्र स्यनीगु छेँ नाप स्वाः।
7 E, saindo dali, entrou em casa de um homem chamado Tito Justo, que servia a Deus e cuja casa estava junto da sinagoga.
8 अन च्वंम्ह कजी क्रिस्पस व वया जहानपिं फुक्कसिनं प्रभुयात विश्वास यात। अले हानं यक्व हे कोरिन्थीतय्सं पावलयागु खँ न्यनाः विश्वास यानाः बप्तिस्मा काल।
8 E Crispo, principal da sinagoga, creu no Senhor com toda a sua casa; também muitos dos coríntios, ouvindo- o, creram e foram batizados.
9 छन्हु चान्हय् दर्शन बियाः प्रभुं पावलयात थथे धयादिल – “ग्याये म्वाः, मग्यासे नवाना च्वँ, सुम्क च्वने मते।
9 E disse o Senhor, em visão, a Paulo: Não temas, mas fala e não te cales;
10 जि छ नाप दु। सुनानं छन्त स्यंके फइ मखु, छाय्धाःसा थ्व शहरय् जिमि मनूत यक्व दु।”
10 porque eu sou contigo, e ninguém lançará mão de ti para te fazer mal, pois tenho muito povo nesta cidade.
11 अय्जूगुलिं पावलं अन दत्या तक च्वनाः परमेश्वरयागु वचन न्यंका हे च्वन।
11 E ficou ali um ano e seis meses, ensinando entre eles a palavra de Deus.
12 गलियोन अखैयायाम्ह तःधंम्ह शासक जुयाच्वंबलय् छन्हु यहूदीतय् नायःतय्सं मुनाः पावलयात ज्वनाः अदालतय् हयाः थथे धाल –
12 Mas, sendo Gálio procônsul da Acaia, levantaram-se os judeus concordemente contra Paulo e o levaram ao tribunal,
13 “थ्व मनुखं व्यवस्थाया विरोधय् परमेश्वरयागु सेवा यायेगु खँ स्यनाः मनूतय्त स्यंकाच्वन।”
13 dizendo: Este persuade os homens a servir a Deus contra a lei.
14 पावलं नवाये त्यंबलय् लाक्क हे गलियोनं यहूदीतय् नायःतय्त थथे धाल – “थ्व मनुखं छुं मखुगु व मभिंगु ज्या याःगु जूसा जकं जिथाय् हयेगु, अले जिं वयात माःगु यायेगु।
14 E, querendo Paulo abrir a boca, disse Gálio aos judeus: Se houvesse, ó judeus, algum agravo ou crime enorme, com razão vos sofreria;
15 थ्व ला छिमिगु थितिकुतियागु खँय्, नांयागु खँय्, अले व्यवस्थायागु खँय् जूगु ल्वापु जक जुयाच्वन। थज्याःगु ल्वापुयात छिमिसं हे ज्यंकी। थज्याःगु खँय् न्याय यायेगु जिगु ज्या मखु।”
15 mas, se a questão é de palavras, e de nomes, e da lei que entre vós há, vede-o vós mesmos; porque eu não quero ser juiz dessas coisas!
16 इमित अदालतं ख्यानाः छ्वल।
16 E expulsou-os do tribunal.
17 अले इपिं फुक्कसिनं धर्मशास्त्र स्यनीगु छेँया थकालि सोस्थेनेसयात ज्वनाः अदालतया न्ह्यःने हे दाल। गलियोनं थ्व फुक्क खंसां छुं हे च्यूताः मतः।
17 Então, todos agarraram Sóstenes, principal da sinagoga, e o feriram diante do tribunal; porém, a Gálio nada destas coisas o incomodava.
18 अथे जुइ धुंकाः नं तःन्हु तक पावल विश्वासी दाजुकिजापिं नाप अन हे च्वन। अले पावल, प्रिस्किला व अकिलास नाप लःजहाजय् च्वनाः सिरियापाखे वन। वने न्ह्यः पावलं थःम्हं भाकल याःथें किंक्रियाय् सँ खात।
18 E Paulo, ficando ainda ali muitos dias, despediu-se dos irmãos e dali navegou para a Síria e, com ele, Priscila e Áquila, tendo rapado a cabeça em Cencreia, porque tinha voto.
19 इपिं एफिससय् थ्यंकः वल। अले प्रिस्किला व अकिलासयात अन हे त्वःतल। पावल धाःसा धर्मशास्त्र स्यनीगु छेँय् वनाः यहूदीतय्त स्यं जुल।
19 E chegou a Éfeso e deixou-os ali; mas ele, entrando na sinagoga, disputava com os judeus.
20 इमिसं वयात छन्हु निन्हु इपिं नाप हे च्वनेत बिन्ति यात। अय्नं पावल मानय् मजू।
20 E, rogando- lhe eles que ficasse por mais algum tempo, não conveio nisso.
21 अले थथे धकाः इपिं नाप बिदा जुल – “परमेश्वरं छ्वयाहयादिल धाःसा जि हानं वये।” अले व एफिससं लःजहाजय् च्वनाः वन।
21 Antes, se despediu deles, dizendo: Querendo Deus, outra vez voltarei a vós. E partiu de Éfeso.
22 पावल कैसरियाय् वयाः अनं यरूशलेमय् च्वंपिं विश्वासीतय्त नापलाः वन। अनं हानं एन्टिओखियाय् वनाः छुं ई अन हे च्वन।
22 E, chegando a Cesareia, subiu a Jerusalém e, saudando a igreja, desceu a Antioquia.
23 लिपा व हानं गलातिया व फ्रिगिया वनाः थाय् थासय् च्वंपिं विश्वासीतय्त साहस बियाः विश्वासय् बल्लाका थकल।
23 E, estando ali algum tempo, partiu, passando sucessivamente pela província da Galácia e da Frígia, confirmando a todos os discípulos.
24 छन्हु अलेक्जेन्ड्रियाय् बूम्ह अपोल्लोस धाःम्ह छम्ह यहूदी एफिससय् वल। व तसकं ज्ञां दुम्ह व धर्मशास्त्रयागु खँ बांलाक स्यूम्ह खः।
24 E chegou a Éfeso um certo judeu chamado Apolo, natural de Alexandria, varão eloquente e poderoso nas Escrituras.
25 वं प्रभुयागु खँ बांलाक सय्का सीका तःगुलिं दुनुगलंनिसें येशूयागु खँ खःकथं स्यना जुयाच्वंगु खः। अय्नं वं यूहन्नायागु बप्तिस्मायागु खँ जक स्यू।
25 Este era instruído no caminho do Senhor; e, fervoroso de espírito, falava e ensinava diligentemente as coisas do Senhor, conhecendo somente o batismo de João.
26 वं धर्मशास्त्र स्यनीगु छेँय् वनाः मग्यासे स्यनेकने याना जुल। थथे वं स्यना जूगु प्रिस्किला व अकिलासं न्यनाः वयात थःगु छेँय् ब्वना यंकाः परमेश्वरयागु लँयागु खँ अज्जं बांलाक ध्वाथुइका बिल।|src="HG-K-Paul-3 BW-Newar.pdf" size="span" ref="१८:२६"
26 Ele começou a falar ousadamente na sinagoga. Quando o ouviram Priscila e Áquila, o levaram consigo e lhe declararam mais pontualmente o caminho de Deus.
27 अपोल्लोसं अखैयाय् वने मास्ति वय्कूगुलिं विश्वासीतय्सं वयात साहस बियाः अखैयायापिं विश्वासीतय्त वयात बांलाक लसकुस या धकाः पौ च्वया छ्वल। अपोल्लोसं अन थ्यंकाः परमेश्वरयागु दया मायां विश्वास याये खंपिन्त यक्व हे ग्वाहालि बिल।
27 Querendo ele passar à Acaia, o animaram os irmãos e escreveram aos discípulos que o recebessem; o qual, tendo chegado, aproveitou muito aos que pela graça criam.
28 वं दक्वसिया न्ह्यःने धर्मशास्त्रं हे दसु क्यनाः येशू हे मुक्ति बीम्ह ख्रीष्ट खः धकाः यहूदीतय्त बुकल।
28 Porque com grande veemência convencia publicamente os judeus, mostrando pelas Escrituras que Jesus era o Cristo.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar Atos 18, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.