2 Samuel 2

Newar (NEW) vs NVI

Sair da comparação
NVI Nova Versão Internacional
1 अनंलि दाऊदं परमप्रभुयात थथे धकाः न्‍यन, “छु जि यहूदाया छुं छगू शहरय् वने ला?”
1 Passado algum tempo, Davi perguntou ao Senhor: "Devo ir para uma das cidades de Judá? " O Senhor respondeu que sim, e Davi perguntou para qual delas. "Para Hebrom", respondeu o Senhor.
2 अथे जुयाः दाऊद थः निम्‍ह कलाःत, यिजरेली अहीनोम व कर्मेलया नाबालया विधवा अबीगेलनापं अन वन।
2 Então Davi foi para Hebrom com suas duas mulheres, Ainoã, de Jezreel e Abigail, viúva de Nabal, o carmelita.
3 थःनापं दुपिं मनूतय्‌त नं इमि परिवारनापं दाऊदं हल अले इपिं हेब्रोन व अनया शहरय् च्‍वंच्‍वन।
3 Davi também levou os homens que o acompanhavam, cada um com sua família, e estabeleceram-se em Hebrom e nos povoados vizinhos.
4 अले यहूदाया मनूत हेब्रोनय् वल अले दाऊदयात अन यहूदाया घरानाया जुजु कथं अभिषेक यात।
4 Então os homens de Judá foram a Hebrom e ali ungiram Davi rei da tribo de Judá. Informado de que os habitantes de Jabes-Gileade tinham sepultado Saul,
5 अनंलि वं इमित थ्‍व खबर छ्वल, “छिमिसं थः मालिक शाऊलप्रति क्‍यंगु भक्ति व वय्‌कःयाम्‍ह थुनाब्‍यूगुलिं परमप्रभुं छिमित आशिष बियादीमा।
5 Davi enviou-lhes mensageiros que lhes disseram: "O Senhor os abençoe pelo seu ato de lealdade, ao sepultar Saul, seu rei.
6 थुकिया निंतिं परमप्रभुं छिमित थःगु दयामाया व विश्‍वासबहः क्‍यनादीगु दु, अले छिमिसं थ्‍व ज्‍या याःगुलिं जि नं थःगुपाखें दयामाया याये।
6 Seja o Senhor leal e fiel para com vocês. Também eu firmarei minha amizade com vocês, por terem feito essa boa ação.
7 बल्‍ला व मग्‍याःम्‍ह जु छाय्‌धाःसा छिमि मालिक शाऊल सीगु दु अले यहूदाया मनूतय्‌सं जितः थः जुजु अभिषेक याःगु दु।”
7 Mas, agora, sejam fortes e corajosos, pois Saul, seu senhor, está morto, e já fui ungido rei pela tribo de Judá".
8 थुकिया दथुइ शाऊलया सेनापति नेरया काय् अबनेरं शाऊलया काय् ईश्‍बोशेतयात महनोमय् यंकल,
8 Enquanto isso, Abner, filho de Ner, comandante do exército de Saul, levou Is-Bosete, filho de Saul, a Maanaim,
9 अले गिलाद, अशूरी, यिजरेल, एफ्राइम, बेन्‍यामीन अथवा फुक्‍क इस्राएलया जुजु दय्‌कल।
9 onde o proclamou rei sobre Gileade, Assuri, Jezreel, Efraim, Benjamim e sobre todo o Israel.
10 इस्राएलया जुजु जूबलय् ईश्‍बोशेत, शाऊलया काय्, पिइदँ दुगु जुयाच्‍वन, अले वं निदँ तक राज्‍य यात। यहूदाया कुल धाःसा दाऊदया हे ल्‍यूल्‍यू वन।
10 Is-Bosete, filho de Saul, tinha quarenta anos de idade quando começou a reinar em Israel, e reinou dois anos. A tribo de Judá, entretanto, seguia Davi,
11 अले दाऊदं इमित हेब्रोनय् न्‍हय्‌दँ व खुला तक शासन यात।
11 que a governou por sete anos e seis meses, em Hebrom.
12 नेरया काय् अबनेरं शाऊलया काय् ईश्‍बोशेतया पुचः ज्‍वनाः महनोमपाखें गिबोनय् वन।
12 Abner, filho de Ner, e os soldados de Is-Bosete, filho de Saul, partiram de Maanaim e marcharam para Gibeom.
13 व हे इलय् सरूयाहया काय् योआब दाऊदया पुचः ज्‍वनाः गिबोनया पुखूया लिक्‍क इपिं नापलात। ल्‍वायेत इपिं पुखूयात दथुइ लाकाः चुलिंचू फेतुत।
13 Joabe, filho de Zeruia, e os soldados de Davi foram ao encontro deles no açude de Gibeom. Um grupo posicionou-se num lado do açude, o outro grupo, no lado oposto.
14 अबनेरं योआबयात चिल्‍लाय् दनाः धाल, “छिमि व जिमि ल्‍याय्‌म्‍हपिं मनूत मध्‍ये सुं वयाः जिमिगु न्‍ह्यःने छम्‍ह छम्‍ह यानाः ल्‍वाये ज्‍यू ला?”
14 Então Abner disse a Joabe: "Vamos fazer alguns soldados lutarem diante de nós". Joabe respondeu: "De acordo".
15 अथे जुयाः दाऊदया झिंनिम्‍ह मनूतलिसे ल्‍वायेत ईश्‍बोशेतया बेन्‍यामीन कुलयापिं झिंनिम्‍ह मनूत दन।
15 Então doze soldados aliados de Benjamim e Is-Bosete, filho de Saul, atravessaram o açude para enfrentar doze dos soldados aliados de Davi.
16 अनंलि इपिं फुक्‍कसिनं थथःगु विरोधीया छ्यं ज्‍वनाः बेक्‍वय् चुपिं सुयाबिल। थुकथं इपिं सकलें छक्‍कलं क्‍वदल। अथे जुयाः गिबोनया व थाय्‌यात हेल्‍कत-हज्‍जुरीम धकाः धाइ।
16 Cada soldado pegou o adversário pela cabeça e fincou-lhe o punhal no lado, e juntos caíram mortos. Por isso aquele lugar, situado em Gibeom, foi chamado Helcate-Hazurim.
17 उखुन्‍हु हे तःधंगु लडाइँ जुल। अबनेर व इस्राएलया मनूत दाऊदया पुचःतपाखें बुत।
17 Houve uma violenta batalha naquele dia, e Abner e os soldados de Israel foram derrotados pelos soldados de Davi.
18 सरूयाहया स्‍वम्‍ह काय्‌पिं, योआब, अबीशै व असाहेल अन हे दु। असाहेल ख्‍यलय् ब्‍वाँय् वनेगुलिं चल्‍ला थें हे ब्‍वाँय् वनेफुम्‍ह खः।
18 Estavam lá Joabe, Abisai e Asael, os três filhos de Zeruia. E Asael, que corria como uma gazela em terreno plano,
19 अथे जुयाः वं तप्‍यंक हे अबनेरयात लित्तुलित।
19 perseguiu Abner, sem se desviar nem para a direita nem para a esquerda.
20 अबनेरं लिफः स्‍वयाः धाल, “हे असाहेल, छ हे खः ला?”
20 Abner olhou para trás e perguntou: "É você, Asael? " "Sou eu", respondeu ele.
21 अबनेरं धाल, “जवं कि खवं वनाः ल्‍याय्‌म्‍हपिं मध्‍ये छम्‍हय्‌सित ज्‍वनाः वयात हमला यानाः वयाके दुगु ल्‍वाभः लाकाः का।” तर असाहेलं वयात लित्तुलियेगु मत्‍वःतू।
21 Disse-lhe então Abner: "É melhor você sair para a direita ou para a esquerda, capturar um dos soldados e ficar com as armas dele". Mas Asael não quis parar de persegui-lo.
22 अबनेरं हाकनं “जितः लिइगु त्‍वःति” धकाः ख्‍याच्‍वः बिल। वं धाल, “जिं छन्‍त गथे यानाः स्‍यायेगु? छिमि दाजु योआबयात जिं गुकथं ख्‍वाः क्‍यनेगु?”
22 Então Abner advertiu Asael mais uma vez: "Pare de me perseguir! Não quero matá-lo. Como poderia olhar seu irmão Joabe nos olhos de novo? "
23 तर असाहेल थुखे उखे वने मानय् मजुल। उकिं अबनेरं थःगु भालाया ल्‍युने च्‍वंगु चूं वयागु प्‍वाथय् सुयाबिल, अले भाला वया ल्‍यूनेपाखे पिचाल। अले व लँय् हे क्‍वदयाः सित। असाहेल क्‍वदयाः सीगु थासय् थ्‍यने धुंकाः फुक्‍क अन हे दित।
23 Como, porém, Asael, não desistiu de persegui-lo, Abner cravou no estômago dele a ponta da lança, que saiu pelas costas. E ele caiu, morrendo ali mesmo. E paravam todos os que chegavam ao lugar onde Asael estava caído.
24 योआब व अबीशैनं धाःसा अबनेरयात लिना हे च्‍वन। निभाः बीवं इपिं अम्‍मा डाँडाय् थ्‍यन। अम्‍मा डाँडा गिबोनया मरुभूमिइ वनीगु लँय् दुगु गीहया पुर्बय् लाः।
24 Então Joabe e Abisai perseguiram Abner. Ao pôr-do-sol, chegaram à colina de Amá, defronte de Gia, no caminho para o deserto de Gibeom.
25 बेन्‍यामीनीत अबनेरपाखे मुन, अले छगू पुचः जुयाः छगू डाँडाया च्‍वकाय् लडाइँया निंतिं तयार यात।
25 Os soldados de Benjamim, seguindo Abner, reuniram-se formando um só grupo e ocuparam o alto de uma colina.
26 अबनेरं तःसलं हालाः योआबयात धाल, “छु स्‍यायेगु पालेगु यानां हे तुं च्‍वनेगु ला? उकिया लिच्‍वः लिपा तसकं बांमलाइ धकाः छं मस्‍यू ला? थःथितिपिन्‍त लियेगु त्‍वःति धकाः छु छं थः मनूतय् लित हये मखु ला?”
26 Então Abner gritou para Joabe: "O derramamento de sangue vai continuar? Não vê que isso vai trazer amargura? Quando é que você vai mandar o seu exército parar de perseguir os seus irmãos? "
27 योआबं लिसः बिल, “धात्‍थें म्‍वाःम्‍ह परमेश्‍वरया नामं जिं धाये, छं मधाःगु जूसा मनूत सुथय् तक हे मनूतय्‌सं थःथितिपिन्‍त लिनाजुइगु त्‍वःति मखु।”
27 Respondeu Joabe: "Juro pelo nome de Deus, que se você não tivesse falado, o meu exército perseguiria os seus irmãos até de manhã".
28 अले योआबं तुरही पुल, अले फुक्‍क मनूतय्‌सं इस्राएलीतय्‌त लियेगु त्‍वःतल। अनंलि लडाइँ दित।
28 Então Joabe tocou a trombeta, e o exército parou de perseguir Israel e de lutar.
29 अबनेर व वया मनूत चच्‍छि हे अराबा जुयाः न्‍यासि वनाः यर्दनया ब्‍यासि जुयाः वनाच्‍वन, अले यर्दन खुसि छिनाः इपिं सुथ बःछि न्‍यासि वनाः महनोमय् थ्‍यंकः वल।
29 Abner e seus soldados marcharam pela Arabá durante toda a noite. Atravessaram o Jordão, marcharam durante a manhã inteira e chegaram a Maanaim.
30 योआबं अबनेरयात लियेगु त्‍वःताः थः पुचःयात छथाय् मुंकल। अले असाहेल बाहेक दाऊदया झिंगुम्‍ह मनूत कम जूगु सीकल।
30 Quando Joabe voltou da perseguição a Abner, reuniu todo o exército. E viram que faltavam dezenove soldados, além de Asael.
31 तर दाऊदया पुचलं अबनेरया ल्‍यूल्‍यू वंपिं बेन्‍यामीनीतय् स्‍वसः व खुइम्‍ह मनूत स्‍याःगु खः।
31 Mas os soldados de Davi tinham matado trezentos e sessenta benjamitas que estavam com Abner.
32 इमिसं असाहेलयात क्‍वबिया यंकल, अले बेथलेहेमय् वयागु अबुया चिहानय् थुन। अनंलि योआब व वया मनूत चच्‍छि न्‍यासि वनाः सुथय् खिउँ खिउँ धाबलय् हेब्रोनय् थ्‍यंकः वल।
32 Levaram Asael e o sepultaram no túmulo de seu pai, em Belém. Depois disso, Joabe e seus soldados marcharam durante toda a noite e chegaram a Hebrom ao amanhecer.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Samuel 2, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.