2 Reis 4

Newar (NEW) vs ARA

Sair da comparação
ARA Almeida Revista e Atualizada 1993
1 अगमवक्तातय् पुचःयाम्‍ह छम्‍हय्‌सिया कलातं एलीशायात चिल्‍लाय् दनाः थथे धाल, “छिकपिनि दास जिमि भाःत सित। वय्‌कः परमप्रभुयात तसकं मानय् याइम्‍ह धकाः ला छिं सी हे स्‍यू। तर वय्‌कलं ध्‍यबा पुलेमाःम्‍ह छम्‍ह मनू जिमि निम्‍ह काय्‌पिन्‍त दास दय्‌केत काःवयाच्‍वंगु दु।”
1 Certa mulher, das mulheres dos discípulos dos profetas, clamou a Eliseu, dizendo: Meu marido, teu servo, morreu; e tu sabes que ele temia ao Senhor . É chegado o credor para levar os meus dois filhos para lhe serem escravos.
2 एलीशां वयात लिसः बिल, “छंगु लागि जिं छु याये माल? छंगु छेँय् छु दु? जितः धा।”
2 Eliseu lhe perguntou: Que te hei de fazer? Dize-me que é o que tens em casa. Ela respondeu: Tua serva não tem nada em casa, senão uma botija de azeite.
3 एलीशां धाल, “छेँय् छेँय् वनाः थः सकलें जःलाखःलापिन्‍के खालि थलत फ्‍वनाः हजि। थल भचा यक्‍व हजि।
3 Então, disse ele: Vai, pede emprestadas vasilhas a todos os teus vizinhos; vasilhas vazias, não poucas.
4 अनंलि छेँय् वनाः छं थः काय्‌पिन्‍त नं दुने तयाः खापा त्‍यु। अले थलय् च्‍वंगु चिकं उपिं थलय् प्‍वंकि। अले जाःगु थलत अलग ति।”
4 Então, entra, e fecha a porta sobre ti e sobre teus filhos, e deita o teu azeite em todas aquelas vasilhas; põe à parte a que estiver cheia.
5 व मिसा व वया काय्‌नं एलीशां धाःथें यात। अले वं इमिगु ल्‍युने खापा तिनाबिल। इमिसं थलत हःलिसें वं चिकं जाय्‌का वन।
5 Partiu, pois, dele e fechou a porta sobre si e sobre seus filhos; estes lhe chegavam as vasilhas, e ela as enchia.
6 फुक्‍क थल जायेधुंकाः वं थः छम्‍ह काय्‌यात धाल, “मेगु थल हजि।”
6 Cheias as vasilhas, disse ela a um dos filhos: Chega-me, aqui, mais uma vasilha. Mas ele respondeu: Não há mais vasilha nenhuma. E o azeite parou.
7 व भाःत मदये धुंकूम्‍ह मिसा वनाः परमेश्‍वरया मनूयात थ्‍व खँ कन। अले वं धाल, “हुँ, चिकं मियाः त्‍यासा पु। ल्‍यं दुगु धिबां छ व छिमि काय्‌पिं म्‍वानाच्‍वने फइ।”
7 Então, foi ela e fez saber ao homem de Deus; ele disse: Vai, vende o azeite e paga a tua dívida; e, tu e teus filhos, vivei do resto.
8 छन्‍हु एलीशा शूनेम शहरय् वन। अन छम्‍ह तःमिम्‍ह मिसा दुगु जुयाच्‍वन। वं एलीशायात नयेत थःगु छेँय् सःतल। उकिं एलीशा अनं जुयाः वंक्‍वः पतिकं नयेत उगु छेँय् छुं ई च्‍वनीगु।
8 Certo dia, passou Eliseu por Suném, onde se achava uma mulher rica, a qual o constrangeu a comer pão. Daí, todas as vezes que passava por lá, entrava para comer.
9 व मिसां थः भाःतयात धाल, “थन अप्‍वः थें वयाच्‍वनीम्‍ह मनू परमेश्‍वरया पवित्रम्‍ह मनू खः धकाः जिं स्‍यू।
9 Ela disse a seu marido: Vejo que este que passa sempre por nós é santo homem de Deus.
10 कःसिइ छकू चिकूगु क्‍वथा दय्‌काः अन खाता, तेबिल, मेच व मत छप्‍वाः तयाबीनु। व झीगु छेँय् वइबलय् अन च्‍वनी।”
10 Façamos-lhe, pois, em cima, um pequeno quarto, obra de pedreiro, e ponhamos-lhe nele uma cama, uma mesa, uma cadeira e um candeeiro; quando ele vier à nossa casa, retirar-se-á para ali.
11 छन्‍हु एलीशा अन वल, अले तलय् च्‍वंगु थःगु क्‍वथाय् वनाः आराम यात।
11 Um dia, vindo ele para ali, retirou-se para o quarto e se deitou.
12 वं थः च्‍यः गेहजीयात धाल, “व शूनम्‍मी मिसायात सःता हजि।” वं वयात सःताहल। व मिसा एलीशाया न्‍ह्यःने दन।
12 Então, disse ao seu moço Geazi: Chama esta sunamita. Chamando-a ele, ela se pôs diante do profeta.
13 एलीशां थः च्‍यःयात धाल, “वयात धा, ‘छं जिमिगु लागि थुलिमछि दुःखयात। जिमिसं छंगु लागि छु याये? छु छंगु लागि जुजु वा सेनापतिनापं खँ ल्‍हानाबी माः ला?’”
13 Este dissera ao seu moço: Dize-lhe: Eis que tu nos tens tratado com muita abnegação; que se há de fazer por ti? Haverá alguma coisa de que se fale a teu favor ao rei ou ao comandante do exército? Ela respondeu: Habito no meio do meu povo.
14 लिपा एलीशां गेहजीयात न्‍यन, “अथेसा जिं वयागु लागि यायेमाःगु छुं हे मदु ला?”
14 Então, disse o profeta: Que se há de fazer por ela? Geazi respondeu: Ora, ela não tem filho, e seu marido é velho.
15 अले एलीशां धाल, “वयात थन सःती।” गेहजीं व मिसायात सःतल। व वयाः वयागु लुखा लिक्‍क दन।
15 Disse Eliseu: Chama-a. Chamando-a ele, ela se pôs à porta.
16 एलीशां व मिसायात धाल, “मेगु दँय् थ्‍व हे इलय् छं थःकाय्‌यात मुलय् तयाः म्‍हितकाच्‍वंगु जुइ।”
16 Disse-lhe o profeta: Por este tempo, daqui a um ano, abraçarás um filho. Ela disse: Não, meu senhor, homem de Deus, não mintas à tua serva.
17 तर व मिसाया प्‍वाथय् दत। एलीशां धाःथें हे वं मेगु दँय् छम्‍ह काय् बुइकल।
17 Concebeu a mulher e deu à luz um filho, no tempo determinado, quando fez um ano, segundo Eliseu lhe dissera.
18 काय्‌मचा भचा तःधिकः जुइ धुंकाः व छन्‍हु थः बौयाथाय् वन। उबलय् वया बौ बुँइ छ्व लइपिंनापं च्‍वनाच्‍वंगु खः।
18 Tendo crescido o menino, saiu, certo dia, a ter com seu pai, que estava com os segadores.
19 काय् मचां थः बौयात धाल, “छ्यं स्‍यात! छ्यं स्‍यात!”
19 Disse a seu pai: Ai! A minha cabeça! Então, o pai disse ao seu moço: Leva-o a sua mãe.
20 उम्‍ह च्‍यलं मचायात बुयाः वया मांयाथाय् यंकल। बान्‍हि तक मामं मचायात मुलय् तयाः तल। अले व मचा सित।
20 Ele o tomou e o levou a sua mãe, sobre cujos joelhos ficou sentado até ao meio-dia, e morreu.
21 मामं मचायात बुयाः परमेश्‍वरया मनूया क्‍वथाय् यंकाः वयागु खाताय् तयाबिल, अले खापा तिनाः पिहां वल।
21 Subiu ela e o deitou sobre a cama do homem de Deus; fechou a porta e saiu.
22 अनंलि वं थः भाःतयात सःताः धाल, “जिथाय् छम्‍ह गधानापं छम्‍ह च्‍यः छ्वयाहयादिसँ। जितः अगमवक्ता एलीशायाथाय् वनेमाःगु दु। जि गुलि फत उलि याकनं लिहां वये।”
22 Chamou a seu marido e lhe disse: Manda-me um dos moços e uma das jumentas, para que eu corra ao homem de Deus e volte.
23 व मिसाया भाःतं न्‍यन, “थौं छाय् वनेमाल? थौं अमाइ नं मखु, शबाथ नं मखु।”
23 Perguntou ele: Por que vais a ele hoje? Não é dia de Festa da Lua Nova nem sábado. Ela disse: Não faz mal.
24 अले गधाया म्‍हय् काठी चिनाः च्‍यःयात धाल, “थ्‍व गधायात ब्‍वाके यंकि। जिं मधातले जिगु लागि चिपलाः याये मते।”
24 Então, fez ela albardar a jumenta e disse ao moço: Guia e anda, não te detenhas no caminhar, senão quando eu to disser.
25 थुकथं व वन, अले कर्मेल डाँडाय् परमेश्‍वरया मनूयाथाय् थ्‍यंकः वल।
25 Partiu ela, pois, e foi ter com o homem de Deus, ao monte Carmelo. Vendo-a de longe o homem de Deus, disse a Geazi, seu moço: Eis aí a sunamita;
26 ब्‍वाँय् वनाः वयात छिमि भाःत व मचा म्‍हं फु ला धकाः न्‍यँ?”
26 corre ao seu encontro e dize-lhe: Vai tudo bem contigo, com teu marido, com o menino? Ela respondeu: Tudo bem.
27 व डाँडाय् परमेश्‍वरया मनूयाथाय् थ्‍यंबलय् वं एलीशाया तुति ज्‍वन। वयात घ्‍वानाः चीकेत गेहजी न्‍ह्यज्‍यात। तर परमेश्‍वरया मनुखं धाल, “वयात त्‍वःताः ब्‍यु। वया नुगः तसकं ख्‍वःगु दु, तर परमप्रभुं व खँ जिपाखें सुचुकाः जितः छुं धयादीगु मदुनि।”
27 Chegando ela, pois, ao homem de Deus, ao monte, abraçou-lhe os pés. Então, se chegou Geazi para arrancá-la; mas o homem de Deus lhe disse: Deixa-a, porque a sua alma está em amargura, e o Senhor mo encobriu e não mo manifestou.
28 वं धाल, “हे जिम्‍ह प्रभु, छु जिं छितः काय् फ्‍वनागु खः ला? जितः आस क्‍यनाः आसां थ्‍याकादी मते धकाः जिं बिन्‍ति यानागु मखु ला?”
28 Disse ela: Pedi eu a meu senhor algum filho? Não disse eu: Não me enganes?
29 अले एलीशां गेहजीयात धाल, “वनेत तयार जु। हथासं थ्‍व जिगु कथि ज्‍वनाः ब्‍वाँय् हुँ। लँय् सुं नापलात धाःसा वयात ज्‍वजलपा याये मते, वं ज्‍वजलपा यात धाःसा वयात लिसः बी मते। थ्‍व जिगु कथि व मचाया ख्‍वालय् तयाब्‍यु।”
29 Disse o profeta a Geazi: Cinge os lombos, toma o meu bordão contigo e vai. Se encontrares alguém, não o saúdes, e, se alguém te saudar, não lhe respondas; põe o meu bordão sobre o rosto do menino.
30 तर मचाया मामं धाल, “धात्‍थें परमप्रभु म्‍वाःम्‍ह खः थें अले छि म्‍वाःम्‍ह खः थें, जिं छितः त्‍वःते हे मखु।” उकिं एलीशा दनाः उम्‍ह मिसाया ल्‍यूल्‍यू वन।
30 Porém disse a mãe do menino: Tão certo como vive o Senhor e vive a tua alma, não te deixarei. Então, ele se levantou e a seguiu.
31 गेहजीं इपिं स्‍वयाः न्‍हापा वनाः व कथि उम्‍ह मचाया म्‍हय् तयाबिल, तर छुं सः मवः, मचा म्‍वाःगु छुं नं चिं खने मदु। उकिं एलीशायात नापलायेत गेहजी लिहां वन, अले वं धाल, “व मचा मदं।”
31 Geazi passou adiante deles e pôs o bordão sobre o rosto do menino; porém não houve nele voz nem sinal de vida; então, voltou a encontrar-se com Eliseu, e lhe deu aviso, e disse: O menino não despertou.
32 एलीशा छेँय् थ्‍यंबलय् वं थःगु खाताय् सिना च्‍वंम्‍ह मचायात खन।
32 Tendo o profeta chegado à casa, eis que o menino estava morto sobre a cama.
33 व क्‍वथा दुने दुहां वन, अले उपिं निम्‍ह जक दुने दुहां वनाः वं खापा तिल अले परमप्रभुयात प्रार्थना यात।
33 Então, entrou, fechou a porta sobre eles ambos e orou ao Senhor .
34 अनंलि मचाया म्‍हुतु, मिखा व ल्‍हातय् थःगु म्‍हुतु, मिखा व ल्‍हाः तयाः उम्‍ह मचाया म्‍हया च्‍वय् थःगु म्‍ह तिल्‍ल प्‍यंकल। वं अथे वयागु म्‍हया च्‍वय् थःगु म्‍ह तिल्‍ल प्‍यंकूबलय् मचाया म्‍ह क्‍वानावल।
34 Subiu à cama, deitou-se sobre o menino e, pondo a sua boca sobre a boca dele, os seus olhos sobre os olhos dele e as suas mãos sobre as mãos dele, se estendeu sobre ele; e a carne do menino aqueceu.
35 एलीशा दनाः क्‍वथाया थुखे उखे न्‍यासि जुल। हाकनं छकः खाताय् दनाः वयागु म्‍हया च्‍वय् थःगु म्‍ह तिल्‍ल प्‍यंकल। अले व मचां न्‍हय्‌कः तक हाच्‍छिउँ यानाः मिखा चाय्‌कल।
35 Então, se levantou, e andou no quarto uma vez de lá para cá, e tornou a subir, e se estendeu sobre o menino; este espirrou sete vezes e abriu os olhos.
36 अले एलीशां गेहजीयात सःता धाल, “व शूनम्‍मी मिसायात सःता हजि।” वं वयात सःताः हल। व मिसा वयेधुंकाः एलीशां धाल, “छिमि काय्‌यात यंकि।”
36 Então, chamou a Geazi e disse: Chama a sunamita. Ele a chamou, e, apresentando-se ela ao profeta, este lhe disse: Toma o teu filho.
37 व दुहां वल, अले एलीशाया तुतिइ भ्‍वसुलाः वं वयात भागि यात। अनंलि थःकाय् ज्‍वनाः व वन।
37 Ela entrou, lançou-se aos pés dele e prostrou-se em terra; tomou o seu filho e saiu.
38 देशय् अनिकाल जुयाच्‍वंबलय् एलीशा गिलगालय् लिहां वन। छन्‍हु छपुचः अगमवक्तात थःनापं च्‍वनाच्‍वंबलय् एलीशां थः च्‍यःयात धाल, “मिइ छगः तग्‍वःगु थल तयाः अगमवक्तातय् पुचःया लागि भचा क्‍वाति दय्‌कि।”
38 Voltou Eliseu para Gilgal. Havia fome naquela terra, e, estando os discípulos dos profetas assentados diante dele, disse ao seu moço: Põe a panela grande ao lume e faze um cozinhado para os discípulos dos profetas.
39 उपिं मध्‍ये छम्‍ह अगमवक्ता बुँइ जडिबुटी माः वन। वं छमा फल थें ज्‍याःगु लौका दुगु गसिमा लुइकल। वं थःम्‍हं ल्‍हातं ज्‍वने फक्‍व उकिया फल खानाः हल। वं लौका थें ज्‍याःगु उपिं फलयात कुचा कुचा यानाः तानाः क्‍वातिदुगु थलय् तल। व छुकिया फल खः धकाः सुनानं मस्‍यू।
39 Então, saiu um ao campo a apanhar ervas e achou uma trepadeira silvestre; e, colhendo dela, encheu a sua capa de colocíntidas; voltou e cortou-as em pedaços, pondo-os na panela, visto que não as conheciam.
40 ग्‍वार्चा मनूतय्‌त नयेत बिल। तर उकिया सवाः कयाः इमिसं एलीशायात चिल्‍लाय् दनाः धाल, “अय् परमेश्‍वरया मनू, थ्‍व थलय् मृत्‍यु दु।” इमिसं व नये मफुत।
40 Depois, deram de comer aos homens. Enquanto comiam do cozinhado, exclamaram: Morte na panela, ó homem de Deus! E não puderam comer.
41 एलीशां धाल, “भचा छुचुं हजि।” वं व थलय् तयाः धाल, “आः थुमित थ्‍व नकि।” थुबलय् उकी स्‍यंकीगु छुं मदु।
41 Porém ele disse: Trazei farinha. Ele a deitou na panela e disse: Tira de comer para o povo. E já não havia mal nenhum na panela.
42 बाल-शलीशायाम्‍ह छम्‍ह मनुखं परमेश्‍वरया मनूया निंतिं उगु दँया बालीया न्‍हापां सःगु तछ्वया निइपा मरि व थःगु बोराय् न्‍हूगु अन्‍नया धेत भचा ज्‍वनावल। एलीशां धाल, “उपिं मनूतय्‌त थ्‍व नयेत ब्‍यु।”
42 Veio um homem de Baal-Salisa e trouxe ao homem de Deus pães das primícias, vinte pães de cevada, e espigas verdes no seu alforje. Disse Eliseu: Dá ao povo para que coma.
43 वया च्‍यलं लिसः बिल, “छु जिं सच्‍छिम्‍ह मछिं मनूतय्‌गु न्‍ह्यःने थुलि जक तयाबीगु ला?”
43 Porém seu servo lhe disse: Como hei de eu pôr isto diante de cem homens? Ele tornou a dizer: Dá-o ao povo, para que coma; porque assim diz o Senhor : Comerão, e sobejará.
44 अले वं व इमिगु न्‍ह्यःने तयाबिल। परमप्रभुया वचनकथं इमिसं नयाः नं भचा ल्‍यन।
44 Então, lhos pôs diante; comeram, e ainda sobrou, conforme a palavra do Senhor .

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Reis 4, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.