2 Crônicas 28

Newar (NEW) vs VC

Sair da comparação
VC Versão Católica
1 आहाज निइदँ दुबलय् जुजु जूगु खः। वं यरूशलेमय् झिंखुदँ राज्‍य यात। वया पुर्खा दाऊदं परमेश्‍वरया मिखाय् भिंगु ज्‍या याःगु खःसां आहाजं अथे मयाः।
1 Acaz tinha a idade de vinte anos, quando começou a reinar. Reinou dezesseis anos em Jerusalém. Não fez o bem aos olhos do Senhor, como havia feito Davi, seu pai,
2 व उत्तरी इस्राएलया जुजुपिं जूगु थें जुल अले बाल-द्यःतय्‌त पुजा यायेत ढलोटया मूर्तित नं दय्‌कल।
2 mas trilhou as pegadas dos reis de Israel. Fez até imagens de metal fundido aos Baal.
3 वं बेन-हिन्‍नोमया ब्‍यासिइ बलि बिल। इस्राएलीतय्‌त न्‍ह्यःनं गुगु जातियात परमप्रभुं देशं पितिनाछ्वःगु खः वं व हे जातियापिन्‍सं याइगु थें यानाः थः काय्‌पिन्‍त मिइ छ्वय्‌काः बलि बिल।
3 Queimou perfumes no vale de Beninon e fez passar seus filhos pelo fogo, segundo o abominável costume das nações que o Senhor tinha afastado de diante dos israelitas.
4 पुजा यायेगुथाय्, डाँडा डाँडाय् व फुक्‍क वाउँगु सिमा क्‍वय् बलि बिल, अले धुपाँय् च्‍याकल।
4 Oferecia sacrifícios e perfumes nos lugares altos, nas colinas e debaixo de toda árvore verdejante.
5 उकिं परमप्रभु वया परमेश्‍वरं वयात अरामयाम्‍ह जुजुया ल्‍हातय् लाकादिल। अरामीतय्‌सं वयात बुकाः वया यक्‍व मनूतय्‌त ज्‍वनाः दमस्‍कसय् हल। पेकह उत्तरी इस्राएलयाम्‍ह जुजुया ल्‍हातय् नं लात। उम्‍ह जुजुं वयात बांमलाक बुकल।
5 O Senhor, seu Deus, entregou-o às mãos do rei da Síria. Os sírios derrotaram-no e fizeram um grande número de prisioneiros que foram deportados para Damasco. Ele também foi entregue às mãos do rei de Israel, que lhe infligiu grande derrota.
6 यहूदां परमप्रभु थः पुर्खातय् परमेश्‍वरयात त्‍वःतूगुलिं इस्राएलयाम्‍ह जुजु रमल्‍याहया काय् पेकहं छन्‍हुं हे यहूदायापिं छगू लाख व निइद्वःम्‍ह बहादुर सिपाइँतय्‌त स्‍यात।
6 Pecá, filho de Romelia, matou, num só dia, cento e vinte mil homens de Judá, todos aguerridos, porque tinham abandonado o Senhor, Deus de seus pais.
7 छम्‍ह बहादुर एफ्राइमी सिपाइँ जिक्रीं जुजुया काय् मासेयाह व जुजुया दरबारयाम्‍ह मू भारदार अज्रीकाम व जुजुया मूम्‍ह मन्‍त्री एल्‍कानायात स्‍यात।
7 Zecri, um guerreiro de Efraim, matou Maasias, de estirpe real, e Ezrica, chefe do palácio, assim como Elcana, o segundo depois do rei.
8 दच्‍छिन यहूदाय् च्‍वंपिं थःगु हे जातियापिं खःसां उत्तरी इस्राएलीतय्‌सं निगू लाख मिसात व मस्‍तय्‌त ज्‍वनाः यंकल। इमिसं यक्‍व सामान नं लुतय् यानाः सामरियाय् यंकल।
8 Os israelitas fizeram dentre seus irmãos duzentos mil prisioneiros, mulheres, jovens e donzelas; fizeram também um imenso despojo, que levaram para Samaria.
9 तर अन ओदेद धाःम्‍ह परमप्रभुया छम्‍ह अगमवक्ता दु। सिपाइँत सामरियाय् लिहां वयाच्‍वंबलय् व इमित नापलाः वन। वं इमित धाल, “परमप्रभु छिमि पुर्खातय् परमेश्‍वर यहूदा खनाः तंचायादीगुलिं वय्‌कलं इमित छिमिगु ल्‍हातय् बियादिल। तर छिमिसं तसकं तंम्‍वयाः इमित स्‍याःगु खँ स्‍वर्गय् तक थ्‍यंगु दु।
9 Ora, havia ali um profeta do Senhor, chamado Oded, o qual saiu ao encontro do exército que entrava em Samaria e lhes disse: Vede: na sua ira contra Judá, o Senhor, Deus de vossos pais, vo-los entregou, e vós os matastes com uma fúria tal, que subiu até o céu.
10 आः छिमि यहूदा व यरूशलेमयापिं मिजंत व मिस्‍तय्‌त थः दास दासी दय्‌के मास्‍ति वः। अथे याःसा छु छिपिं नं परमप्रभु छिमि परमेश्‍वरया न्‍ह्यःने दोषी मजुइ ला?
10 E agora quereis oprimir os homens de Judá e de Jerusalém até fazer deles vossos escravos e escravas. Mas, entre vós não há também prevaricações contra o Senhor, vosso Deus?
11 आः जिगु खँ न्‍यँ! छिमिसं ज्‍वनाहःपिं थुपिं छिमि थःलाःपि खः। थुमित त्‍वःताब्‍यु! छाय्‌धाःसा परमप्रभुया तं छिमिके लाःगु दु।”
11 Escutai-me: mandai de volta os cativos que fizestes entre vossos irmãos, pois a ira do Senhor vos ameaça.
12 एफ्राइमयापिं प्‍यम्‍ह नायःत यहोहानानया काय् अजर्याह, मशिल्‍लेमोतया काय् बेरेक्‍याह, शल्‍लूमया काय् येहिजक्‍याह व हदलैया काय् अमासां सेनाया ज्‍याया नं विरोध यात।
12 Levantaram-se então alguns dos chefes dos efraimitas. Eram eles Azarias, filho de Joanã, Baraquias, filho de Mosolamot, Ezequias, filho de Selum e Amassa, filho de Adali. Eles se opuseram aos que voltavam do exército.
13 थुमिसं धाल, “थुपिं कैदीतय्‌त थन हये मते! झीसं परमप्रभुया विरोधय् पाप यानाः परमेश्‍वरया तःधंगु तं इस्राएलयाके लाःगु दु। आः झीगु अपराध अज्‍ज अप्‍वय्‌के मास्‍ति वः ला?”
13 Não introduzireis aqui esses cativos, disseram-lhes eles. Quereis que nos tornemos culpados contra o Senhor, e que aumentemos assim as nossas faltas que já são suficientemente numerosas? A ira do Senhor já ameaça Israel.
14 उकिं सिपाइँतय्‌सं कैदीत व लुतय् यानाहःगु सामान हाकिमत व फुक्‍क खलःया न्‍ह्यःने त्‍वःताबिल।
14 Então, na presença dos chefes e da multidão, os soldados soltaram os presos e abandonaram os despojos.
15 इमिसं कैदीतय्‌त व हे ज्‍याया निंतिं ल्‍ययातःपिं मनूतय्‌गु जिम्‍माय् त्‍वःताबिल। अले इपिं प्‍यम्‍ह मनूतय्‌सं लुतय् यानाहःगु सामानं फुक्‍क नांगांपिं मनूतय्‌त वसः बिल। इमिसं इमित वसः व लाकां बिल, अले नकाः त्‍वंकाः घालय् चिकं नं तयाबिल। अले तसकं त्‍यानुचाःपिं व न्‍यासि वने मफुपिन्‍त इमिसं गधा गय्‌काः इमि थःथितितय्‌थाय् ताय्‌गः सिमातय्‌गु शहर अर्थात यरीहो तक हयाबिल। अनंलि इपिं प्‍यम्‍ह मनूत सामरियाय् लिहां वन।
15 Em seguida, os homens, cujos nomes acabam de ser citados, acolheram os cativos. Revestiram, com vestes tiradas dos despojos, aqueles que estavam nus, e os calçaram; deram-lhes comida e bebida, ungiram-nos e mandaram-nos a Jericó, a cidade das palmeiras, junto de seus irmãos, tendo colocado sobre jumentos todos os que se achavam extenuados. Depois disso, voltaram para Samaria.
16 उबलय् यहूदायाम्‍ह जुजु आहाजं अश्‍शूरयाम्‍ह जुजुयाथाय् दूत छ्वयाः ग्‍वाहालि फ्‍वन।
16 Naquele tempo o rei Acaz mandou pedir socorro aos reis da Assíria,
17 छाय्‌धाःसा एदोमीतय्‌सं हाकनं यहूदाय् हमला याःगु खः, अले मनूतय्‌त ज्‍वना यंकूगु खः।
17 pois os edomitas tinham voltado para combater os judeus e levá-los prisioneiros.
18 पलिश्‍तीतय्‌सं नं डाँडाया शहरत व यहूदाया नेगेवया शहरत लुतय् यात। इमिसं बेथशेमेश, अय्‌यालोन व गदेरोत अले सोखो, तिम्‍ना व गिम्‍जोयात उमिगु वस्‍तितनापं त्‍याका काल।
18 Os filisteus tinham também invadido as cidades da planície e do Negeb, de Judá; tinham tomado Betsames, Aialon, Gaderot, Soco e as cidades que delas dependiam, Tamna e seus arrabaldes, Gamzo e seus arrabaldes, e nelas se estabeleceram.
19 इस्राएलयाम्‍ह जुजु आहाजं यानाः हे परमप्रभुं यहूदायात क्‍वमिलु यानादीगु खः, छाय्‌धाःसा यहूदाय् वं मभिंगु ज्‍या अप्‍वय्‌काः व परमप्रभु प्रति यक्‍व हे अविश्‍वासी जूगु खः।
19 O Senhor humilhava Judá por causa de Acaz, rei de Israel, que tinha soltado os freios em Judá e cometido graves delitos contra o Senhor.
20 अश्‍शूरयाम्‍ह जुजु तिग्‍लत-पिलेसेर वयाथाय् वल, वं वयात ग्‍वाहालि यायेगु पलेसा दुःख बिल।
20 Teglat-Falasar, rei da Assíria, em vez de dar-lhe apoio, atacou-o e oprimiu-o.
21 आहाजं परमप्रभुया देगः, जुजुया दरबार व थः भारदारतय्‌गु छेँनं मुं वंगु सामान कयाः अश्‍शूरयाम्‍ह जुजुयात बिल। तर फुक्‍क सितिकं वन।
21 Em vão Acaz tinha despojado o templo do Senhor, o palácio real e os príncipes para fazer presentes ao rei da Assíria. Tudo isso de nada lhe valeu.
22 थ्‍व हे जुजु आहाज थःगु दुःखया इलय् परमप्रभु प्रति अज्‍ज अप्‍वः अविश्‍वासी जुल।
22 Embora estivesse angustiado, o rei Acaz continuou seus crimes contra o Senhor.
23 वं थःत बुकूपिं दमस्‍कसयापिं द्यःतय्‌त बलि छाल, छाय्‌धाःसा वं थथे बिचाः यात, “अरामया जुजुपिनि द्यःतय्‌सं इमित ग्‍वाहालि यात। उकिं इमिसं जितः नं ग्‍वाहालि यायेमा धकाः जिं नं इमित बलि छाये।” तर इपिं वयागु व फुक्‍क इस्राएलया नाशया कारण जुल।
23 Oferecia sacrifícios aos deuses de Damasco, que o tinham derrotado: São, dizia ele, os deuses dos reis da Síria que lhes vêm em auxílio; oferecer-lhes-ei, portanto, sacrifícios para que me ajudem igualmente. Mas foram a causa de sua queda e de todo o Israel.
24 अनंलि आहाजं परमप्रभुया देगःया थलबल मुंकाः उपिं थलबलयात कुचा कुचा यानाबिल। वं परमप्रभुया देगःया लुखात नं तिनाबिल अले यरूशलेमया कुन्‍चा कुन्‍चाय् थःगु निंतिं वेदीत दय्‌कल।
24 Acaz juntou todos os utensílios do templo e os fez em pedaços. Cerrou as portas do templo do Senhor, fabricou altares em todos os cantos de Jerusalém,
25 वं यहूदाया फुक्‍क शहरय् मेपिं द्यःतय्‌त बलि छायेत पुजा यायेगुथाय् दय्‌काः थः पुर्खातय् परमप्रभु परमेश्‍वरयात तंचाय्‌कल।
25 assim como lugares altos em cada uma das cidades de Judá para neles oferecer incenso aos deuses falsos. Assim ele exasperava o Senhor, Deus de seus pais.
26 आहाज जुजु जुयाच्‍वंबलय् जूगु फुक्‍क खँ, वं याःगु फुक्‍क ज्‍या शुरुंनिसें लिपाथ्‍यंक यहूदा व इस्राएलया जुजुपिनिगु सफुलिइ च्‍वयातःगु दु।
26 Seus outros atos, seus feitos e façanhas, dos primeiros aos últimos, tudo isso está relatado nos livros dos reis de Judá e de Israel.
27 आहाज सित वयात यरूशलेम शहरय् थुन, तर इमिसं वयात इस्राएलया जुजुपिनिगु चिहानय् मथूं। वया लिपा वया काय् हिजकिया जुजु जुल।
27 Adormeceu com seus pais e foi sepultado na cidade, em Jerusalém, pois não o colocaram nos sepulcros dos reis de Israel. Seu filho Ezequias sucedeu-lhe no trono.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 2 Crônicas 28, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.