1 Samuel 22

Newar (NEW) vs NAA

Sair da comparação
NAA Nova Almeida Atualizada 2017
1 दाऊद गातं बिस्‍युं वनाः अदुल्‍लामया गुफाय् वन। वया दाजुपिन्‍सं व परिवारं थ्‍व खँ सिल अले इपिं दाऊदयाथाय् वल।
1 Davi saiu daquele lugar e se refugiou na caverna de Adulão. Quando os seus irmãos e toda a casa de seu pai souberam disso, foram ficar com ele.
2 कष्‍टय् लाःपिं, धिबा पुलेमानिपिं व चित्तबुझय् मजूपिं मनूत प्‍यसःति वयाथाय् मुन अले व इमि नायः जुल।
2 Ajuntaram-se a ele todos os homens que estavam em dificuldades, os que tinham dívidas, e todos os amargurados de espírito, e Davi se tornou o chefe deles. E havia com ele uns quatrocentos homens.
3 अनं दाऊद मोआबया मिस्‍पाय् वनाः मोआबया जुजुयात बिन्‍ति यात “परमेश्‍वरं जिगु निंतिं छु यानादी व मस्‍युतले दया यानाः जिमि मां-बौयात छिगु हे शरणय् तयादिसँ।”
3 Daquele lugar Davi foi a Mispa, em Moabe, e disse ao rei de Moabe: — Deixe que o meu pai e a minha mãe fiquem com vocês, até que eu saiba o que Deus vai fazer de mim.
4 अले दाऊदं थः मां-बौयात मोआबया जुजुया लाय्‌कुलिइ हे त्‍वःताथकल। व सुरक्षित थासय् सुलाच्‍वंबलय् इपिं मोआबयाम्‍ह जुजुया लाय्‌कुलिइ च्‍वनाच्‍वन।
4 Davi levou-os ao rei de Moabe, e eles moraram com ele durante todo o tempo em que Davi esteve naquele lugar seguro.
5 छन्‍हु अगमवक्ता गादं दाऊदयात धाल, “छि थन च्‍वनादी मते, याकनं यहूदियाय् झासँ।” अथे जुयाः दाऊद अनं हारेत धाःगु बनय् वन।
5 Porém o profeta Gade disse a Davi: — Não fique neste lugar seguro; vá e entre na terra de Judá. Então Davi saiu e foi para o bosque de Herete.
6 अले शाऊलं दाऊद व वया मनूत खनेदुगु खबर न्‍यन। व गिबाया डाँडा च्‍वकाय् च्‍वंगु तितिसिमाया तलय् ल्‍हातय् भाला ज्‍वनाः च्‍वन। वया सकलें हाकिमत वया चाकःछिं च्‍वन।
6 Saul ficou sabendo que Davi e os homens que o acompanhavam foram descobertos. Saul se encontrava em Gibeá, debaixo de um arvoredo, numa colina, com a sua lança na mão, e todos os seus servos estavam com ele.
7 शाऊलं थः मनूतय्‌त धाल, “हे बेन्‍यामीनीत, जिगु खँ बांलाक ध्‍यान बियाः न्‍यँ। छु यिशैया काय्‌नं छिमित बुँ व दाखक्‍यब बी अले छिमित द्वःछि व सःछिया पुचःया सेनापति दय्‌की धकाः छिमिसं आशा यानाच्‍वना ला?
7 Saul disse aos servos que o rodeavam: — Escutem, filhos de Benjamim! Será que o filho de Jessé dará também a todos vocês terras e vinhas e fará de todos vocês chefes de milhares e chefes de centenas,
8 अथे जुयाः छिपिं सकलें मिलय् जुयाः जिगु विरोधय् मभिंगु ज्‍याया ग्‍वसाः ग्‍वयागु ला? अय्‌नं जिमि काय्‌नं यिशैया काय्‌लिसें बाचा च्‍यूगु खँ छिपिं सुनानं जितः मधाः। छिपिं सुनानं जिगु वास्‍ता हे मयाः। जिमि हे काय्‌नं जि थः हे दासयात जिगु विरोधय् यंकाः थौं जितः स्‍यायेत पिवाः तय्‌कातल, अय्‌नं छिमिसं जितः छुं मधाः।”
8 para que todos vocês tenham conspirado contra mim? Não houve ninguém que me avisasse que o meu filho fez aliança com o filho de Jessé. Não há nenhum de vocês que tenha pena de mim e me conte que o meu filho instigou contra mim o meu servo, para me armar ciladas, como se vê neste dia.
9 तर शाऊलया भारदारतय् दथुइ दनाच्‍वंम्‍ह एदोमी दोएगं धाल, “जिं यिशैया काय्‌यात नोबय् अहीतूबया काय् अहीमेलेकयाथाय् वयाच्‍वंगु खना।
9 Então Doegue, o edomita, que também estava com os servos de Saul, disse: — Eu vi o filho de Jessé chegar a Nobe, para falar com Aimeleque, filho de Aitube.
10 अहीमेलेकं वयागु पंलिनाः परमप्रभुनापं सल्‍लाह फ्‍वन। अनंलि वं नयेगु नसा व पलिश्‍ती गोल्‍यतया तरवार नं दाऊदयात बिल।”
10 A pedido dele, Aimeleque consultou o Senhor . Também lhe deu mantimento e a espada de Golias, o filisteu.
11 अले शाऊलं अहीतूबया काय् नोबया पुजाहारी अहीमेलेक व नोबय् पुजाहारीया ज्‍या याइपिं वया अबुया फुक्‍क परिवारयात सःतके छ्वत। अले इपिं सकले जुजुया न्‍ह्यःने वल।
11 Então o rei mandou chamar o sacerdote Aimeleque, filho de Aitube, e toda a casa de seu pai, a saber, os sacerdotes que estavam em Nobe. E todos eles vieram ao rei.
12 शाऊलं धाल, “अय् अहीतूबया काय्, न्‍यँ!”
12 Saul disse: — Escute, filho de Aitube! Este respondeu: — Eis-me aqui, meu senhor!
13 शाऊलं वयात धाल, “छ व यिशैया काय्‌नं जिगु विरोधय् छाय् मखुगु ज्‍या यायेगु ग्‍वसाः ग्‍वयागु? छं वयात नयेगु नसा व तरवार नं बिल हँ, वयागु पंलिनाः परमेश्‍वरनापं सल्‍लाह नं काल हँ। व जिगु विरोधय् दंगु दु अले आः थौं व जितः स्‍यायेत स्‍वयाच्‍वंगु दु।”
13 Então Saul lhe disse: — Por que você conspirou contra mim, você e o filho de Jessé? Pois você lhe deu pão e espada e consultou Deus a favor dele, para que se levantasse contra mim e me armasse ciladas, como hoje se vê.
14 अहीमेलेकं लिसः बिल, “छसपोलया दासत मध्‍ये दाऊद विश्‍वास याये बहःम्‍ह मनू, जुजुया जिचाभाजु, छि थःगु हे वास्‍ता याइम्‍ह अङ्गरक्षकतय् कप्‍तान अले लाय्‌कुलिइ सकसिनं हनाबना यानातःम्‍ह, छिगु घरानाय् व थें ज्‍याःम्‍ह मेपिं सु दु धकाः?
14 Aimeleque respondeu ao rei: — E quem, entre todos os seus servos, é tão fiel quanto Davi, o genro do rei, chefe da sua guarda pessoal e honrado na sua casa?
15 खः, जिं वयागु पँलिनाः परमेश्‍वरयाके सल्‍लाह कयाः, थ्‍व न्‍हापांगु सल्‍लाह नं ला मखुनि। छिगु विरोधय् मखुगु ज्‍या यायेत सल्‍लाह बिल धकाः छिकपिनि दासयात सुनानं दोष बियादी मते। थुकिया बारे जिं छुं हे मस्‍यू।”
15 Por acaso foi essa a primeira vez que consultei Deus em favor dele? Não! Que o rei jamais acuse este seu servo, nem ninguém da casa de meu pai, pois este seu servo de nada soube de tudo isso, nem muito nem pouco.
16 तर जुजुं धाल, “अहीमेलेक, छन्‍त स्‍यायेगु जुइ। छ व छं फुक्‍क परिवारनापं स्‍यायेगु जुइ।”
16 O rei respondeu: — Aimeleque, você certamente morrerá, você e toda a casa de seu pai.
17 अले शाऊलं थःगु न्‍ह्यःने दनाच्‍वंम्‍ह पाःच्‍वंम्‍हय्‌सित धाल, “वनाः परमप्रभुया पुजाहारीतय्‌त स्‍यानाब्‍यु। छाय्‌धाःसा इमिसं दाऊदनापं मिलय् जुयाः व बिस्‍युं वनाच्‍वंगु खँ सिक सिकं नं जितः मधाल।”
17 Então o rei disse aos guardas que o rodeavam: — Voltem-se e matem os sacerdotes do Porém os servos do rei não quiseram estender as mãos contra os sacerdotes do
18 अथे जुयाः जुजुं एदोमी दोएगयात धाल, “अय् दोएग, वनाः पुजाहारीतय्‌त स्‍या।” अले एदोमी दोएगं वनाः पुजाहारीतय्‌त स्‍यात। उखुन्‍हु वं चयन्‍याम्‍ह एपोद फिनातःपिं पुजाहारीतय्‌त थःगु हे ल्‍हातं स्‍यात।
18 Então o rei disse a Doegue: — Volte-se você e mate os sacerdotes. Então Doegue, o edomita, se voltou e investiu contra os sacerdotes. Naquele dia ele matou oitenta e cinco homens que vestiam estola sacerdotal de linho.
19 अनंलि वं पुजाहारीया शहर नोबया फुक्‍क प्राणीतय्‌त स्‍यानाबिल, गथेकि, मिजंपिं, मिसात, मचात, दुरु त्‍वंपिं मचात, सा द्वहं, गधा, फै-च्‍वलय् फुक्‍कं स्‍यानाबिल।
19 Também a Nobe, a cidade desses sacerdotes, passou a fio de espada. Matou homens e mulheres, meninos e crianças de peito, bois, jumentos e ovelhas.
20 अहीमेलेकया अबियाथार नांयाम्‍ह छम्‍ह काय् धाःसा दाऊदयाथाय् बिस्‍युं वन।
20 Porém dos filhos de Aimeleque, filho de Aitube, um só, cujo nome era Abiatar, se salvou e fugiu para Davi.
21 शाऊलं गुकथं परमप्रभुया पुजाहारीतय्‌त स्‍यात व फुक्‍क खँ वं दाऊदयात धयाबिल।
21 Abiatar anunciou a Davi que Saul tinha matado os sacerdotes do Senhor .
22 अले दाऊदं वयात धाल, “उखुन्‍हु एदोमी दोएग अन हे च्‍वनाच्‍वंगु खः अले वं शाऊलयात फुक्‍क खँ धयाबी धकाः जिं स्‍यू। छं बौया फुक्‍क छेँजःपिं स्‍यूगुया कारण जि हे जुल।
22 Então Davi disse a Abiatar: — Naquele dia, quando vi que Doegue, o edomita, estava ali, eu sabia que ele não deixaria de contar tudo a Saul. Eu fui a causa da morte de todas as pessoas da casa de seu pai.
23 छ थन हे जिनापं तुं च्‍वँ, ग्‍याये मते। छंगु प्राण कायेत स्‍वःम्‍हं जिगु नं प्राण कायेत स्‍वःगु खः। छ जिनापं सुरक्षित जुइ।”
23 Fique comigo, não tenha medo, porque quem procura a minha morte procura também a sua; mas comigo você estará a salvo.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 22, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.