1 Samuel 20
Newar (NEW) vs NVI
1 अनंलि दाऊद रामाय् नैयोतपाखें बिस्युं वनाः जोनाथनयाथाय् वन। वं वयात धाल, “जिं छु यानागु दु? जिगु छु दोष दु? छिमि बौया विरोधय् जिं छु मभिंगु यानागु दु अले छाय् वं जितः स्यायेत स्वःगु?”
1 Então Davi fugiu de Naiote, em Ramá, foi falar com Jônatas e perguntou: "O que foi que eu fiz? Qual é o meu crime? Qual foi o pecado que cometi contra seu pai para que ele queira tirar minha vida? "
2 जोनाथनं लिसः बिल, “थथे मजुइमा! छि सी मखु। जितः मन्यंसे जिमि बौनं छुं यानादी मखु धकाः जिं सी हे स्यू। अले थ्व खँ जिमि बौनं छाय् सुपिका तइ लय्? थ्व खँ सत्य मखु।”
2 "Nem pense nisso", respondeu Jônatas, "você não será morto! Meu pai não fará coisa alguma sem antes me avisar, seja importante ou não. Por que ele iria esconder isso de mim? Não é nada disso! "
3 तर दाऊदं धाल, “छितः जि गुलि यः धकाः छिकपिनि बौनं स्यू, छिकपिनि बौनं थःगु मनय् थथे धाःगु दु, ‘थ्व खँ जोनाथनं मसीमा, मखुसा व दुःखी जुइ।’ धात्थें परमप्रभु म्वाःम्ह खः थें अले छि म्वाःम्ह खः थें, जिगु मृत्यु न्ह्यःने थ्यंकः वःगु दु।”
3 Davi, contudo, fez um juramento e disse: "Seu pai sabe muito bem que eu conto com a sua simpatia, e pensou: ‘Jônatas não deve saber disso para não se entristecer’. No entanto, eu juro pelo nome do Senhor e por sua vida que estou a um passo da morte".
4 जोनाथनं दाऊदयात धाल, “छितः छु याःसा यः जिं छिगु निंतिं व हे याये।”
4 Jônatas disse a Davi: "Eu farei o que você achar necessário".
5 दाऊदं लिसः बिल, “कन्हय् अमाइया नखः खः अले जि जुजुलिसें नयेत्वने यायेमाः। तर जि कंस सन्ध्या ई तक बुँइ हे सुपिलाच्वने।
5 Então disse Davi: "Amanhã é a festa da lua nova, e devo jantar com o rei; mas deixe-me ir esconder-me no campo até o final da tarde de depois de amanhã.
6 छुं जुयाः छिकपिनि बौनं जितः लुमंकल धाःसा वय्कःयात थथे धयादिसँ, ‘बेथलेहेमय् थःगु छेँ याकनं वने माःगुलिं दाऊदं जिनापं बिदा कयाः वन छाय्धाःसा दँय्दसं अन वया परिवारनापं बलि छायेमाःगु जुयाच्वन।’
6 Se seu pai sentir minha falta, diga-lhe: ‘Davi insistiu comigo para que lhe permitisse ir a Belém, sua cidade natal, por causa do sacrifício anual que está sendo feito lá por todo o seu clã’.
7 छुं जुयाः वय्कलं ‘व पाय्छि जू’ धकाः धाल धाःसा छिकपिनि दास बचय् जुइ। तर वय्कः तसकं तंम्वल धाःसा जिगु निंतिं भिं बिचाः याःगु मदु धकाः छिं सीकादिसँ।
7 Se ele disser: ‘Está bem’, então seu servo estará seguro. Se ele, porém, ficar muito irado, você pode estar certo de que está decidido a me fazer mal.
8 स्वयादिसँ, छपिनि दासयात सदां दयाच्वनीगु दयामाया यानादिसँ, छाय्धाःसा छि व जि परमप्रभुया न्ह्यःने बाचा चिनागु दु। जि दोषी जूसा छिं हे जितः स्यानादिसँ। छाय् जि छिमि बौया ल्हातं सी माल?”
8 Mas seja leal a seu servo, porque fizemos um acordo perante o Senhor. Se sou culpado, então mate-me você mesmo! Por que entregar-me a seu pai? "
9 जोनाथनं धाल, “अथे मखु! जिमि बौनं छिगु मभिं यायेगु मति तःगु दु धइगु जिं स्यूगु जूसा छन्त मधाइ ला?”
9 Disse Jônatas: "Nem pense nisso! Se eu tiver a menor suspeita de que meu pai está decidido a matá-lo, certamente eu o avisarei! "
10 दाऊदं जोनाथनयात धाल, “छिकपिनि बौ तंपिकयाः छितः ब्वःब्यूगु खँ सुनां वयाः जितः धाः वइ?”
10 Davi perguntou: "Quem irá contar-me, se seu pai lhe responder asperamente? "
11 अले जोनाथनं दाऊदयात धाल, “वा, जिनापं बुँइ वनेनु।” अले इपिं निम्हं बुँइ वन।
11 Jônatas disse: "Venha, vamos ao campo". Eles foram
12 जोनाथनं धाल, “दाऊद, परमप्रभु इस्राएलया परमेश्वरया न्ह्यःने जिं पाफयाः धाये, कंस थ्व हे इलय् जिं थः बौलिसे खँ ल्हाये, छिगु बारे वय्कःया बिचाः बांलासा जिं छितः खबर याये।
12 e Jônatas disse a Davi: "Pelo Senhor, o Deus de Israel, prometo que sondarei meu pai, a esta hora, depois de amanhã! Saberei se as suas intenções são boas ou não para com você, e lhe mandarei avisar.
13 तर जिमि बौनं छिगु बारे मभिं बिचाः याःगु दुसा, जिं छितः खबर बियाः याउँक बिसिके मछ्वल धाःसा परमप्रभुं जितः स्यानादीमा। परमप्रभु जिमि बाःलिसें दीगु थें छिनापं नं दीमा।
13 E, se meu pai quiser fazer-lhe mal, que o Senhor me castigue com todo rigor, se eu não lhe informar e não deixá-lo ir em segurança. O Senhor esteja com você assim como esteve com meu pai.
14 जि म्वानाच्वंतले परमप्रभुं थें छि जितः सदां दयाच्वनीगु दया माया यानादिसँ।
14 Se eu continuar vivo, mostre a lealdade do Senhor a mim; mas se eu morrer,
15 जिगु परिवारयात नं सदां दयाच्वनीगु दया माया यायेगु गुबलें त्वःतादी मते, परमप्रभुं पृथ्वीईं फुक्क छिगु शत्रुतय्त नाश याये धुंकूसां नं त्वःतादी मते।”
15 jamais deixe de mostrar a sua lealdade para com a minha família, inclusive quando o Senhor eliminar da face da terra todos os inimigos de Davi".
16 जोनाथनं दाऊदया वंशनापं थुकथं बाचा चित, “परमप्रभुं दाऊदया फुक्क शत्रुतय्त सजाँय बियादीमा।”
16 Assim Jônatas fez uma aliança com a família de Davi, dizendo: "Que o Senhor chame os inimigos de Davi para prestarem contas".
17 हाकनं छकः जोनाथनं दाऊदयात थः पक्का माया याये धकाः बाचा ल्हाकल छाय्धाःसा वं दाऊदयात थःत थें तुं माया याःगु खः।
17 E Jônatas fez Davi reafirmar seu juramento, por causa de sua amizade por ele, pois ele havia se tornado seu amigo leal.
18 अले वं दाऊदयात धाल, “कन्हय् अमाइया नखः खः। छि मझाल धाःसा थाय् खालि जुइ अले सकसिनं सीकी छि थन मदी।
18 Então Jônatas disse a Davi: "Amanhã é a festa da lua nova. Vão sentir sua falta, pois sua cadeira estará vazia.
19 कंस खुन्हु छ न्हापा आपत जूबलय् सुपिलाच्वंगु थासय् वनाः सुपि हुँ अले अन एजेलया ल्वहंया ल्युने पियाच्वँ।
19 Depois de amanhã, vá ao lugar onde você se escondeu quando tudo isto começou, e espere junto à pedra de Ezel.
20 जिं उकियात ताकय् यानाः कय्कू थें च्वंक स्वंगू तीरं कय्के।
20 Atirarei três flechas para o lado dela, como se estivesse atirando num alvo.
21 अले जिं छम्ह ल्याय्म्हय्सित व मालेत छ्वयाहाये। जिं वयात थथे धाये, ‘स्व, तीरत छ च्वनाच्वंगु थासं थुखेपाखे दु, कयाहिँ हुँ’ धकाः धायेबलय् छ सुलाच्वंगु थासं पिहां वयेफु। धात्थें परमप्रभु म्वाःम्ह खः थें, जिं पाफयाः धाये छितः छुं जुइ मखु, धन्दा कयादी म्वाः।
21 Então mandarei um menino procurar as flechas. Se eu gritar para ele: ‘As flechas estão mais para cá, traga-as aqui’, você poderá vir, pois, juro pelo nome do Senhor que você estará seguro; não haverá perigo algum.
22 तर जिं व ल्याय्म्हय्सित ‘स्व, तीरत छंगु उखेपाखे दु’, धकाः धायेबलय् छि झासँ, परमप्रभुं हे छितः छ्वयादीगु खः।
22 Mas, se eu gritar para ele: ‘Olhe, as flechas estão mais para lá’, vá embora, pois o Senhor o manda ir.
23 झीपिं निम्हय्सिया दथुइ परमप्रभुयात साक्षी तयाः यानागु बाचा न्ह्याबलेंया निंतिं जुइ।”
23 Quanto ao nosso acordo, o Senhor é testemunha entre mim e você para sempre".
24 अथे जुयाः दाऊद बुँइ सुपिला च्वन। अमाइया नखःबलय् अले जुजु भ्वय् नयेत फेतुनादिल।
24 Então Davi escondeu-se no campo. Quando chegou a festa da lua nova, o rei sentou-se à mesa.
25 जुजु न्ह्याबलें थः च्वनेगु थासय् अंगया लिक्कसं तुं च्वन। जोनाथन शाऊलया चुलिंचू उखेपाखे च्वन। अले अबनेर जुजुया लिक्क च्वन। दाऊदयाथाय् धाःसा खालि दु।
25 Ele se assentou no lugar de costume, junto à parede, em frente de Jônatas, e Abner sentou-se ao lado de Saul, mas o lugar de Davi ficou vazio.
26 उखुन्हु शाऊलं छुं मधाः। वं “व विधिकथं अशुद्ध जुयाः व मवःगु जुइमा, धात्थें व अशुद्ध हे जुल जुइ” धकाः बिचाः यात।
26 Saul não disse nada naquele dia, pois pensou: "Algo deve ter acontecido a Davi, deixando-o cerimonialmente impuro. Com certeza ele está impuro".
27 तर कन्हय् खुन्हु ला निगूगु दिं दाऊदयाथाय् हानं खालि हे तिनि। अले शाऊलं जोनाथनयात न्यन, “म्हिगः व थौं यिशैया काय् दाऊद छाय् भ्वय् नयेत मवःगु?”
27 No dia seguinte, o segundo dia da festa da lua nova, o lugar de Davi continuou vazio. Então Saul perguntou a seu filho Jônatas: "Por que o filho de Jessé não veio para a refeição, nem ontem nem hoje? "
28 जोनाथनं शाऊलयात धाल, “दाऊदं बेथलेहेमय् वनेत जितः थथे धकाः बिन्ति यात,
28 Jônatas respondeu: "Davi me pediu, com insistência, permissão para ir a Belém,
29 ‘जिमि परिवारपिं शहरय् बलि छायाच्वंगु दु। जिमि दाजुं जितः अन वा धकाः आज्ञा यानाच्वंगु दु। छिसं जितः येय्कादीसा, जिमि दाजुयाथाय् वनेबियादिसँ।’ अथे जुयाः व छिगु भोजय् वये मफुत।”
29 dizendo: ‘Deixe-me ir, pois nossa família oferecerá um sacrifício na cidade, e meu irmão ordenou que eu estivesse lá. Se conto com a sua simpatia, deixe-me ir ver meus irmãos’. Por isso ele não veio à mesa do rei".
30 थ्व खँ न्यनाः शाऊलं जोनाथननापं तंपिकायाः धाल, “ग्वाज्यः, छ विद्रोही मिसाया काय् खः। छ यिशैया काय्या पं लिनाच्वंगु दु धकाः जिं स्यू। थुकथं छं थःगु व थःत बुइकूम्ह मांयागु बेइज्जत याःगु दु।
30 A ira de Saul se acendeu contra Jônatas, e ele lhe disse: "Filho de uma mulher perversa e rebelde! Será que eu não sei que você tem apoiado o filho de Jessé para sua própria vergonha e para vergonha daquela que o deu à luz?
31 यिशैया काय् म्वानाच्वंतले छं थ्व देशया जुजु जुइ फइ मखु धकाः छं थ्व खँ सीकाति। आः थथें वनाः वयात थन जिथाय् सःताः हजि। वयात धात्थें स्यायेमाः।”
31 Enquanto o filho de Jessé viver, nem você nem seu reino serão estabelecidos. Agora mande chamá-lo e traga-o a mim, pois ele deve morrer! "
32 जोनाथनं थः बौयात लिसः बिल, “छाय् वयात स्याये हे माः? वं छु याःगु दु?”
32 Jônatas perguntou a seu pai: "Por que ele deve morrer? O que ele fez? "
33 तर थ्व खँ न्यनाः शाऊलं थःगु भाला ल्ह्वनाः काय्यात कय्काछ्वत। अले थः बौनं दाऊदयात पक्का हे स्यायेत स्वयाच्वंगु खः धकाः सीकल।
33 Então Saul atirou sua lança contra Jônatas para matá-lo. E assim Jônatas percebeu que seu pai estava decidido a matar Davi.
34 अले जोनाथन तसकं तंम्वयाः टेबिलं दनाः वन, नखःया निन्हु खुन्हु वं छुं नं मनः। छाय्धाःसा वया बौनं दाऊदयात मछालपुगु व्यवहार याःगुलिं वया नुगः क्वतुन।
34 Jônatas levantou-se da mesa muito irado; naquele segundo dia da festa da lua nova ele não comeu, pois estava triste porque seu pai havia humilhado a Davi.
35 कन्हय् खुन्हु सुथय् क्वःछिनातःगु इलय् हे जोनाथन दाऊदयात नापलाय्त छम्ह ल्याय्मम्ह ज्वनाः बुँपाखे वन।
35 Pela manhã, Jônatas saiu ao campo para encontrar Davi. Levava consigo um menino
36 वं व ल्याय्म्हम्हय्सित धाल, “जिं तीर कय्के छ ब्वांय् वनाः तीर माला हिं।” अले व वन, व पुलावने न्ह्यः हे जोनाथनं तीर कय्कल।
36 e lhe disse: "Corra e ache as flechas que eu atirar". O menino correu e Jônatas atirou uma flecha para além dele.
37 व जोनाथन वाण कय्कूगु थासय् थ्यनाः जोनाथनं तःसलं थथे धाल, “स्व, वाण छंगु उखेपाखे दु।
37 Quando o menino chegou ao lugar onde a flecha havia caído, Jônatas gritou: "A flecha não está mais para lá?
38 ई सितिं छ्वये मते, याकनं या।” अले वं तीरत कयाः थः मालिकयाथाय् तुं लिहां वल।
38 Vamos! Rápido! Não pare! " O menino apanhou a flecha e voltou
39 तर थुकिया कारण जोनाथन व दाऊदं जक स्यू। व ल्याय्म्हय्सिनं छुं नं मस्यू।
39 sem saber de nada, pois somente Jônatas e Davi sabiam do que tinham combinado.
40 जोनाथनं थःगु ल्वाभः वयात बिल अले शहरय् यंकि धकाः धाल।
40 Então Jônatas deu suas armas ao menino e disse: "Vá, leve-as de volta à cidade".
41 व ल्याय्म्हम्ह वने धुंकाः दाऊद दच्छिनं ल्वहंया ल्युने पिहां वयाः जोनाथनयात क्वछुनाः स्वकः तक भागि यात। अले निम्हय्सिनं चुप्पा नयाः निम्हं ख्वल। अले जोनाथनयात स्वयाः दाऊदयात अप्वः दुःख लगय् जुल।
41 Depois que o menino se foi, Davi saiu do lado sul da pedra e inclinou-se três vezes perante Jônatas, com o rosto no chão. Então despediram-se beijando um ao outro e chorando; Davi chorou ainda mais do que Jônatas.
42 अनंलि जोनाथनं दाऊदयात धाल, “याउँक हुँ, छ व जि अले छिकपिनि सन्तान व जिमि सन्तानया दथुइ सदां साक्षी जुयादीम्ह परमप्रभुया नामं झीसं बाचा चिनागु दु।” अले दाऊद याकनं हे अनं वन, जोनाथन धाःसा शहरय् तुं लिहां वन।
42 E ele disse a Davi: "Vá em paz, pois temos jurado um ao outro, em nome do Senhor, dizendo: ‘O Senhor para sempre é testemunha entre nós e entre os nossos descendentes’ ".
43 — ausente —
43 Então Davi partiu, e Jônatas voltou à cidade.
Atalhos do teclado
- Capítulo anterior←
- Próximo capítulo→
- Versículo anteriork
- Próximo versículoj
- Limpar seleçãoEsc
- Esta ajuda?
Estude este capítulo no WhatsApp
Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.