1 Samuel 20

Newar (NEW) vs NTLH

Sair da comparação
NTLH Nova Tradução na Linguagem de Hoje 2000
1 अनंलि दाऊद रामाय् नैयोतपाखें बिस्‍युं वनाः जोनाथनयाथाय् वन। वं वयात धाल, “जिं छु यानागु दु? जिगु छु दोष दु? छिमि बौया विरोधय् जिं छु मभिंगु यानागु दु अले छाय् वं जितः स्‍यायेत स्‍वःगु?”
1 Então Davi fugiu da casa dos profetas , em Ramá, foi até o lugar onde Jônatas estava e disse: — O que foi que eu fiz? Qual foi o meu crime? Que mal fiz eu ao seu pai, para ele querer me matar?
2 जोनाथनं लिसः बिल, “थथे मजुइमा! छि सी मखु। जितः मन्‍यंसे जिमि बौनं छुं यानादी मखु धकाः जिं सी हे स्‍यू। अले थ्‍व खँ जिमि बौनं छाय् सुपिका तइ लय्? थ्‍व खँ सत्‍य मखु।”
2 Jônatas respondeu: — Que Deus não permita que você morra! O meu pai me conta tudo o que faz, seja importante ou não. Ele não esconderia isso de mim. Isso não é bem assim!
3 तर दाऊदं धाल, “छितः जि गुलि यः धकाः छिकपिनि बौनं स्‍यू, छिकपिनि बौनं थःगु मनय् थथे धाःगु दु, ‘थ्‍व खँ जोनाथनं मसीमा, मखुसा व दुःखी जुइ।’ धात्‍थें परमप्रभु म्‍वाःम्‍ह खः थें अले छि म्‍वाःम्‍ह खः थें, जिगु मृत्‍यु न्‍ह्यःने थ्‍यंकः वःगु दु।”
3 Mas Davi respondeu: — O seu pai sabe muito bem o quanto você gosta de mim. Por isso, resolveu não deixar que você fique sabendo dos planos dele, para você não sofrer muito. Eu juro pela sua vida e pela vida de Deus, o
4 जोनाथनं दाऊदयात धाल, “छितः छु याःसा यः जिं छिगु निंतिं व हे याये।”
4 — O que você quer que eu faça? — perguntou Jônatas.
5 दाऊदं लिसः बिल, “कन्‍हय् अमाइया नखः खः अले जि जुजुलिसें नयेत्‍वने यायेमाः। तर जि कंस सन्‍ध्‍या ई तक बुँइ हे सुपिलाच्‍वने।
5 Davi respondeu: — Amanhã é a
6 छुं जुयाः छिकपिनि बौनं जितः लुमंकल धाःसा वय्‌कःयात थथे धयादिसँ, ‘बेथलेहेमय् थःगु छेँ याकनं वने माःगुलिं दाऊदं जिनापं बिदा कयाः वन छाय्‌धाःसा दँय्‌दसं अन वया परिवारनापं बलि छायेमाःगु जुयाच्‍वन।’
6 Se o seu pai notar que eu não estou à mesa, diga que eu pedi a você para me deixar ir com urgência a Belém, pois está na época de toda a minha família oferecer lá o sacrifício anual.
7 छुं जुयाः वय्‌कलं ‘व पाय्‌छि जू’ धकाः धाल धाःसा छिकपिनि दास बचय् जुइ। तर वय्‌कः तसकं तंम्‍वल धाःसा जिगु निंतिं भिं बिचाः याःगु मदु धकाः छिं सीकादिसँ।
7 Se ele disser: “Está bem”, eu estarei salvo. Mas, se ele ficar com raiva, então você ficará sabendo que ele está com más intenções.
8 स्‍वयादिसँ, छपिनि दासयात सदां दयाच्‍वनीगु दयामाया यानादिसँ, छाय्‌धाःसा छि व जि परमप्रभुया न्‍ह्यःने बाचा चिनागु दु। जि दोषी जूसा छिं हे जितः स्‍यानादिसँ। छाय् जि छिमि बौया ल्‍हातं सी माल?”
8 Peço que você me faça este favor e cumpra assim a promessa sagrada que me fez. Porém, se eu sou culpado, mate-me você mesmo! Por que deixar o seu pai fazer isso?
9 जोनाथनं धाल, “अथे मखु! जिमि बौनं छिगु मभिं यायेगु मति तःगु दु धइगु जिं स्‍यूगु जूसा छन्‍त मधाइ ला?”
9 — Nem pense numa coisa dessas! — respondeu Jônatas. — Se eu soubesse que o meu pai estava mesmo resolvido a acabar com você, acha que eu não o avisaria?
10 दाऊदं जोनाथनयात धाल, “छिकपिनि बौ तंपिकयाः छितः ब्‍वःब्‍यूगु खँ सुनां वयाः जितः धाः वइ?”
10 Então Davi perguntou: — E, se o seu pai responder com raiva, quem vai me avisar?
11 अले जोनाथनं दाऊदयात धाल, “वा, जिनापं बुँइ वनेनु।” अले इपिं निम्‍हं बुँइ वन।
11 Jônatas respondeu: — Venha comigo, vamos até o campo. Eles foram,
12 जोनाथनं धाल, “दाऊद, परमप्रभु इस्राएलया परमेश्‍वरया न्‍ह्यःने जिं पाफयाः धाये, कंस थ्‍व हे इलय् जिं थः बौलिसे खँ ल्‍हाये, छिगु बारे वय्‌कःया बिचाः बांलासा जिं छितः खबर याये।
12 e Jônatas disse a Davi: — Que o
13 तर जिमि बौनं छिगु बारे मभिं बिचाः याःगु दुसा, जिं छितः खबर बियाः याउँक बिसिके मछ्वल धाःसा परमप्रभुं जितः स्‍यानादीमा। परमप्रभु जिमि बाःलिसें दीगु थें छिनापं नं दीमा।
13 Mas, se ele tiver a intenção de fazer alguma coisa contra você, que o Senhor Deus me mate se eu não enviar uma mensagem a você e não deixá-lo ir embora são e salvo! Que o Senhor esteja com você, assim como esteve com o meu pai!
14 जि म्‍वानाच्‍वंतले परमप्रभुं थें छि जितः सदां दयाच्‍वनीगु दया माया यानादिसँ।
14 E agora, se eu continuar vivo, cumpra a sua promessa sagrada e seja fiel a mim. Mas, se eu morrer,
15 जिगु परिवारयात नं सदां दयाच्‍वनीगु दया माया यायेगु गुबलें त्‍वःतादी मते, परमप्रभुं पृथ्‍वीईं फुक्‍क छिगु शत्रुतय्‌त नाश याये धुंकूसां नं त्‍वःतादी मते।”
15 trate sempre a minha família com bondade. E, quando o Senhor destruir completamente todos os nossos inimigos,
16 जोनाथनं दाऊदया वंशनापं थुकथं बाचा चित, “परमप्रभुं दाऊदया फुक्‍क शत्रुतय्‌त सजाँय बियादीमा।”
16 que nós não quebremos a promessa que fizemos um ao outro. Se você a quebrar, Deus o castigará.
17 हाकनं छकः जोनाथनं दाऊदयात थः पक्‍का माया याये धकाः बाचा ल्‍हाकल छाय्‌धाःसा वं दाऊदयात थःत थें तुं माया याःगु खः।
17 Novamente Jônatas fez um juramento de amizade a Davi, pois ele amava Davi como a si mesmo.
18 अले वं दाऊदयात धाल, “कन्‍हय् अमाइया नखः खः। छि मझाल धाःसा थाय् खालि जुइ अले सकसिनं सीकी छि थन मदी।
18 E disse a Davi: — Amanhã é a Festa da Lua Nova, e, se você não estiver lá, a sua falta será notada.
19 कंस खुन्‍हु छ न्‍हापा आपत जूबलय् सुपिलाच्‍वंगु थासय् वनाः सुपि हुँ अले अन एजेलया ल्‍वहंया ल्‍युने पियाच्‍वँ।
19 Depois de amanhã a sua falta será notada ainda mais. Assim vá para o lugar onde você se escondeu da outra vez e fique atrás do monte de pedras que há ali.
20 जिं उकियात ताकय् यानाः कय्‌कू थें च्‍वंक स्‍वंगू तीरं कय्‌के।
20 Então eu atirarei três flechas, como se o monte de pedras fosse um alvo.
21 अले जिं छम्‍ह ल्‍याय्‌म्‍हय्‌सित व मालेत छ्वयाहाये। जिं वयात थथे धाये, ‘स्‍व, तीरत छ च्‍वनाच्‍वंगु थासं थुखेपाखे दु, कयाहिँ हुँ’ धकाः धायेबलय् छ सुलाच्‍वंगु थासं पिहां वयेफु। धात्‍थें परमप्रभु म्‍वाःम्‍ह खः थें, जिं पाफयाः धाये छितः छुं जुइ मखु, धन्‍दा कयादी म्‍वाः।
21 Aí direi ao meu empregado para ir buscá-las. Se eu disser a ele: “Olhe, as flechas estão para cá de você, pegue-as” — isso quer dizer que tudo está bem, e você pode sair. Eu juro por Deus, o Senhor , que nesse caso você não estará em perigo.
22 तर जिं व ल्‍याय्‌म्‍हय्‌सित ‘स्‍व, तीरत छंगु उखेपाखे दु’, धकाः धायेबलय् छि झासँ, परमप्रभुं हे छितः छ्वयादीगु खः।
22 Mas, se disser a ele: “As flechas estão mais para lá de você” — então fuja, pois o Senhor estará mandando que você vá.
23 झीपिं निम्‍हय्‌सिया दथुइ परमप्रभुयात साक्षी तयाः यानागु बाचा न्‍ह्याबलेंया निंतिं जुइ।”
23 Quanto à promessa que fizemos um ao outro, o Senhor Deus nos ajudará a cumpri-la para sempre.
24 अथे जुयाः दाऊद बुँइ सुपिला च्‍वन। अमाइया नखःबलय् अले जुजु भ्‍वय् नयेत फेतुनादिल।
24 Então Davi se escondeu no campo. O rei Saul chegou para a Festa da Lua Nova
25 जुजु न्‍ह्याबलें थः च्‍वनेगु थासय् अंगया लिक्‍कसं तुं च्‍वन। जोनाथन शाऊलया चुलिंचू उखेपाखे च्‍वन। अले अबनेर जुजुया लिक्‍क च्‍वन। दाऊदयाथाय् धाःसा खालि दु।
25 e sentou-se para comer no lugar de costume, perto da parede. Abner sentou-se ao lado de Saul, e Jônatas, na sua frente. Mas o lugar de Davi ficou vazio.
26 उखुन्‍हु शाऊलं छुं मधाः। वं “व विधिकथं अशुद्ध जुयाः व मवःगु जुइमा, धात्‍थें व अशुद्ध हे जुल जुइ” धकाः बिचाः यात।
26 Naquele dia Saul não disse nada porque pensou: “Deve ter acontecido alguma coisa com ele, e de certo ele não passou pela cerimônia de purificação .”
27 तर कन्‍हय् खुन्‍हु ला निगूगु दिं दाऊदयाथाय् हानं खालि हे तिनि। अले शाऊलं जोनाथनयात न्‍यन, “म्‍हिगः व थौं यिशैया काय् दाऊद छाय् भ्‍वय् नयेत मवःगु?”
27 No dia seguinte, o segundo dia da Festa da Lua Nova, o lugar de Davi continuava desocupado. Aí Saul perguntou a Jônatas: — Por que Davi não veio comer nem ontem nem hoje?
28 जोनाथनं शाऊलयात धाल, “दाऊदं बेथलेहेमय् वनेत जितः थथे धकाः बिन्‍ति यात,
28 Jônatas respondeu: — Ele me pediu licença para ir a Belém.
29 ‘जिमि परिवारपिं शहरय् बलि छायाच्‍वंगु दु। जिमि दाजुं जितः अन वा धकाः आज्ञा यानाच्‍वंगु दु। छिसं जितः येय्‌कादीसा, जिमि दाजुयाथाय् वनेबियादिसँ।’ अथे जुयाः व छिगु भोजय् वये मफुत।”
29 Ele me disse: “Deixe-me ir a Belém porque a minha família está lá fazendo a festa do sacrifício, e o meu irmão mandou que eu também fosse. Se você é meu amigo, deixe que eu vá ver os meus parentes.” E Jônatas continuou: — É por isso que ele não está no seu lugar, à mesa.
30 थ्‍व खँ न्‍यनाः शाऊलं जोनाथननापं तंपिकायाः धाल, “ग्‍वाज्‍यः, छ विद्रोही मिसाया काय् खः। छ यिशैया काय्‌या पं लिनाच्‍वंगु दु धकाः जिं स्‍यू। थुकथं छं थःगु व थःत बुइकूम्‍ह मांयागु बेइज्‍जत याःगु दु।
30 Então Saul ficou muito zangado com Jônatas e disse: — Seu filho de uma mulher à toa! Agora eu sei que você passou para o lado de Davi, trazendo desonra para você e para a sua mãe!
31 यिशैया काय् म्‍वानाच्‍वंतले छं थ्‍व देशया जुजु जुइ फइ मखु धकाः छं थ्‍व खँ सीकाति। आः थथें वनाः वयात थन जिथाय् सःताः हजि। वयात धात्‍थें स्‍यायेमाः।”
31 Enquanto Davi for vivo, você não será rei deste país. Vá agora e traga-o aqui porque é preciso que ele morra!
32 जोनाथनं थः बौयात लिसः बिल, “छाय् वयात स्‍याये हे माः? वं छु याःगु दु?”
32 — Por que é que ele deve morrer? — perguntou Jônatas. — O que foi que ele fez?
33 तर थ्‍व खँ न्‍यनाः शाऊलं थःगु भाला ल्‍ह्वनाः काय्‌यात कय्‌काछ्वत। अले थः बौनं दाऊदयात पक्‍का हे स्‍यायेत स्‍वयाच्‍वंगु खः धकाः सीकल।
33 Então Saul atirou a sua lança contra Jônatas para matá-lo. E assim Jônatas compreendeu que o seu pai estava mesmo resolvido a matar Davi.
34 अले जोनाथन तसकं तंम्‍वयाः टेबिलं दनाः वन, नखःया निन्‍हु खुन्‍हु वं छुं नं मनः। छाय्‌धाःसा वया बौनं दाऊदयात मछालपुगु व्‍यवहार याःगुलिं वया नुगः क्‍वतुन।
34 Jônatas levantou-se furioso da mesa e não comeu nada naquele dia, o segundo dia da Festa da Lua Nova. Ele estava muito sentido porque Saul tinha insultado Davi.
35 कन्‍हय् खुन्‍हु सुथय् क्‍वःछिनातःगु इलय् हे जोनाथन दाऊदयात नापलाय्‌त छम्‍ह ल्‍याय्‌मम्‍ह ज्‍वनाः बुँपाखे वन।
35 Na manhã seguinte ele foi ao campo a fim de encontrar Davi, como tinham combinado. Levou consigo um rapazinho
36 वं व ल्‍याय्‌म्‍हम्‍हय्‌सित धाल, “जिं तीर कय्‌के छ ब्‍वांय् वनाः तीर माला हिं।” अले व वन, व पुलावने न्‍ह्यः हे जोनाथनं तीर कय्‌कल।
36 e disse: — Corra e vá buscar as flechas que eu atirar. O rapaz correu, e Jônatas atirou uma flecha que passou além dele.
37 व जोनाथन वाण कय्‌कूगु थासय् थ्‍यनाः जोनाथनं तःसलं थथे धाल, “स्‍व, वाण छंगु उखेपाखे दु।
37 Quando o rapaz chegou ao lugar onde a flecha tinha caído, Jônatas gritou: — A flecha caiu mais para lá de você!
38 ई सितिं छ्वये मते, याकनं या।” अले वं तीरत कयाः थः मालिकयाथाय् तुं लिहां वल।
38 Não fique aí parado! Ande logo! O rapaz pegou as flechas e voltou para perto do seu patrão,
39 तर थुकिया कारण जोनाथन व दाऊदं जक स्‍यू। व ल्‍याय्‌म्‍हय्‌सिनं छुं नं मस्‍यू।
39 não sabendo o que queria dizer tudo aquilo — somente Jônatas e Davi sabiam.
40 जोनाथनं थःगु ल्‍वाभः वयात बिल अले शहरय् यंकि धकाः धाल।
40 Aí Jônatas entregou as suas armas ao rapaz e mandou que as levasse de volta para a cidade.
41 व ल्‍याय्‌म्‍हम्‍ह वने धुंकाः दाऊद दच्‍छिनं ल्‍वहंया ल्‍युने पिहां वयाः जोनाथनयात क्‍वछुनाः स्‍वकः तक भागि यात। अले निम्‍हय्‌सिनं चुप्‍पा नयाः निम्‍हं ख्‍वल। अले जोनाथनयात स्‍वयाः दाऊदयात अप्‍वः दुःख लगय् जुल।
41 Depois que o rapaz foi embora, Davi saiu de trás do monte de pedras, jogou-se no chão e encostou o rosto na terra três vezes. Então eles se beijaram chorando. E a tristeza de Davi era maior do que a de Jônatas.
42 अनंलि जोनाथनं दाऊदयात धाल, “याउँक हुँ, छ व जि अले छिकपिनि सन्‍तान व जिमि सन्‍तानया दथुइ सदां साक्षी जुयादीम्‍ह परमप्रभुया नामं झीसं बाचा चिनागु दु।” अले दाऊद याकनं हे अनं वन, जोनाथन धाःसा शहरय् तुं लिहां वन।
42 Aí Jônatas disse a Davi: — Deus esteja com você! O Então Davi partiu, e Jônatas voltou para a cidade.

Ler em outra tradução

Comparar com outra

Estude este capítulo no WhatsApp

Peça à IA da Bíblia Fala para explicar 1 Samuel 20, comparar traduções ou montar um estudo — tudo direto pelo WhatsApp.